7/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

6/2014 Můžeme poskytnout daňově účinný příspěvek na penzijní připojištění se státním příspěvkem zaměstnanci, který u nás pracuje na dohodu o provedení práce, ze které není odváděno sociální ani zdravotní pojištění?

Zaměstnavatel může přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům v pracovním poměru i na dohodu o provedení práce za stejných podmínek, resp. se stejnými daňovými dopady, protože pro účely zákona o daních z příjmů se podle § 6 odst. 2 ZDP za zaměstnance považují poplatníci s příjmy ze závislé činnosti, což všechny skupiny uvedené v § 6 odst. 1 zákona.

7/2014 Chceme přispívat zaměstnancům na penzijní připojištění nebo na soukromé životní pojištění (podle toho, kdo si jakou formu zvolí). Náš zahraniční majitel však nechce přispívat zaměstnancům ve zkušební době, zaměstnancům v pracovní neschopnosti a zaměstnancům na mateřské nebo rodičovské dovolené. Nebude to považováno za diskriminaci, když tyto skupiny takto vymezíme?

Vzhledem k tomu, že problematiku rovného zacházení a diskriminace řeší zákon 198/2009 Sb. a výklady k jeho aplikaci se výrazně liší, bylo by vhodnější zvolit jinou formu vymezení okruhu pracovníků, kterým by příspěvek poskytován nebyl. Např. příspěvek bude poskytnut ve výši ... Kč měsíčně, maximálně však do výše 3% vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení. Zastropování příspěvku 3% vyměřovacího základu by nikoho nediskriminovalo a zaměstnanci v pracovní neschopnosti a na mateřské a rodičovské dovolené by jej nedostali. S poskytováním příspěvku až po uplynutí zkušební doby by problém být neměl.

8/2014 Co vše je potřeba učinit při přijímání občana Evropské unie (EU) do zaměstnání v ČR z pohledu Úřadu práce, zdravotního a sociálního pojištění a daně z příjmů?

V tomto případě nepředpokládáme, že se jedná o občana EU, který byl do ČR vyslán z jiného státu EU (zde by měl evropský formulář A1 dříve E101) a podléhal by i nadále předpisům státu, z něhož byl vyslán.

Pokud se bude jednat o „nevyslaného“ občana EU, je třeba jeho nástup písemně oznámit příslušnému Úřadu práce, a to nejpozději v den nástupu k výkonu práce (§ 87 odst. 1 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti). Písemná informace obsahuje  údaje uvedené v § 102 odst. 2 téhož zákona, tj. identifikační údaje cizince, adresu v zemi trvalého pobytu a adresu pro doručování zásilek, číslo cestovního dokladu a název orgánu, který jej vydal, druh práce, místo výkonu práce a dobu, po kterou by mělo být zaměstnání vykonáváno, a dále pohlaví těchto fyzických osob, zařazení podle odvětvové (oborové) klasifikace ekonomických činností, nejvyšší dosažené vzdělání, vzdělání požadované pro výkon povolání, dobu, na kterou jim bylo vydáno povolení k zaměstnání a na kterou jim byl povolen pobyt, den nástupu a den skončení zaměstnání nebo vyslání zahraničním zaměstnavatelem.

V oblasti pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění je třeba jej přihlásit do 8 dnů od nástupu do zaměstnání na OSSZ a na zdravotní pojišťovnu, kterou si zvolí.

V oblasti daně z příjmu může občan EU podepsat prohlášení k dani a uplatnit si slevu na poplatníka, případně řádně prokázanou slevu na studium. Pokud by si chtěl uplatňovat jiné slevy nebo daňové zvýhodnění na dítě, musel by prokázat, že je daňovým rezidentem v ČR.

9/2014 Naše zaměstnankyně, která je v současné době na rodičovské dovolené, je zároveň spolupracující osobou u svého manžela. Manžel je řemeslník a uplatňuje si výdajový paušál 80%. Jelikož uplatňované paušální výdaje u něho překročí 50% celkového základu daně, nebude si moci podle § 35ca uplatnit za rok 2013 slevu na manželku a ani daňové zvýhodnění na dvě děti. Může si spolupracující manželka uplatnit daňové zvýhodnění na děti, když příjmy manžela snížené o výdaje činily cca 185000 Kč?

Podle § 13 zákona o daních z příjmů nesmí příjmy a výdaje dosažené ze samostatné výdělečné činnosti připadající na spolupracujícího manžela činit více než 50% těchto příjmů resp. výdajů. Nejvýše je však možno na spolupracujícího manžela převést 540000 Kč příjmů snížených o výdaje. Daňové zvýhodnění na dítě si může manželka uplatnit buď formou slevy na dani, a to až do výše daňové povinnosti, nebo formou daňového bonusu. Aby u ní vznikl nárok na daňový bonus, musí její příjem za rok 2013 činit alespoň šestinásobek minimální mzdy (v roce 2013 je to částka 48000 Kč). Z toho vyplývá, že manžel by měl na spolupracující manželku převést nejméně 48000 Kč příjmů a úměrně tomu poměrnou část výdajů. Manželka by potom obdržela daňové zvýhodnění formou daňového bonusu. Daňové zvýhodnění na děti se v tomto případě „podaří zachránit“ (manželka totiž neuplatňovala výdajový paušál), ale sleva na manželku za rok 2013 náležet nebude… Aby mohl manžel uplatnit slevu na manželku, musel by začít vést daňovou evidenci místo paušálu…

10/2014 Již je nějakým způsobem vyřešena problematika dohod o srážkách ze mzdy podle § 2045 NOZ? Jedná se nám o to, zda se může sjednat dohoda do poloviny hrubých nebo čistých příjmů.

K této problematice se objevilo na stránkách Ministerstva spravedlnosti (MSpr.) upozornění Roberta Schustera, mluvčího MSpr., kde se uvádí: „strany si nesmí dohodnout srážky vyšší, než kolik činí polovina čistých příjmů dlužníka“. Celá problematika dohod o srážkách ze mzdy podle NOZ se neustále vyvíjí, takže se jí budeme v některém z dalších čísel věnovat podrobněji.