1/ JUDIKÁT K ČERPÁNÍ DOVOLENÉ PO SKONČENÍ MATEŘSKÉ DOVOLENÉ
Krajský soud v Ostravě řešil případ zaměstnankyně, která trvala na tom, aby jí zaměstnavatel určil čerpání dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou. Zaměstnavatel určil čerpání její dovolené ještě před nástupem na mateřskou dovolenou, a to se jí nelíbilo. Soud ve svém rozsudku ze dne 4. 12. 2012 zn. 16 Co 241/2012 konstatoval asi toto: „zaměstnavatel je povinen žádosti zaměstnankyně o poskytnutí termínu čerpání dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na mateřskou dovolenou vyhovět jen v případě, neurčil-li termín čerpání celé výměry dovolené za stávající kalendářní rok, případně zbývající části dovolené z předchozího kalendářního roku, před nástupem zaměstnankyně na mateřskou dovolenou resp. před vznikem nároku na čerpání mateřské dovolené“.
Toto zdůvodnění vyplývá z § 217 odst. 1 ZP, podle kterého určuje dobu čerpání dovolené zaměstnavatel.
Pro naši práci je ale důležitější to, že v rozsudku je uvedeno jak se má postupovat při zjištění nároku na dovolenou v případě, kdy skončí mateřská dovolená a zaměstnankyně díky ní nezískala dobu 60 dnů, potřebných pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok. K této problematice existovali dosud tři výklady (viz DIS 5/2011 bod 1), a to
- posuzoval se stav ke dni skončení mateřské dovolené
jestliže zaměstnankyně získala mateřskou dovolenou např. 35 dnů, měla by nárok na dovolenou z běžného roku pouze ve výši jedné dvanáctiny
- ke dnům získaným čerpáním mateřské dovolené se připočetly ještě dny nevyčerpané „staré“ dovolené z předchozího roku
pokud měla zaměstnankyně ještě např. 10 dnů staré dovolené a mateřskou dovolenou získala 35 dnů, tak měla celkem „odpracováno“ 45 dnů a nárok na dovolenou běžného roku by u ní byl dvě dvanáctiny
- ke dnům získaným čerpáním mateřské dovolené se připočetly nevyčerpané dny „staré“ dovolené a celá dovolená běžného roku
pokud je v organizaci nárok na dovolenou v délce 4 týdnů (20 dnů), získala by započtením staré dovolené (10 dnů) a mateřské dovolené (35 dnů) celkem 65 dnů, čímž by splnila podmínku pro vyčerpání celé dovolené běžného roku.
Zaměstnavatelé v těchto případech postupovali podle toho, jaký z těchto tří způsobů si zvolili... Takže „hodní“ zaměstnavatelé volili třetí způsob a ti, co neměli finanční prostředky volili první dvě varianty.
Krajský soud v Ostravě sjednotil postup v těchto případech takto:
„Na výklad § 217 odst. 5 ZP existují rozdílné názory, pokud se týká rozsahu povinně poskytované dovolené v tom směru, zda se povinnost určit čerpání dovolené týká pouze práva na dovolenou, které v okamžiku podání žádosti oprávněný zaměstnanec má, anebo zda se při určování dovolené zohlední i rozsah práva na dovolenou, který zaměstnanec splní až jejím čerpáním.
Ustanovení § 217 odst. 5 ZP zaměstnavateli pouze bez bližšího určení ukládá, že pokud oprávněný zaměstnanec požádá o poskytnutí dovolené tak, aby bezprostředně navazovala na skončení mateřské (rodičovské) dovolené, dovolenou poskytnout musí; není uvedeno, že se má jednat o dovolenou, na kterou v době žádosti již vznikl nárok, a proto se dovozuje, že se musí jednat o poskytnutí dovolené v tom rozsahu, ve kterém by na ni zaměstnanci v daném roce právo vzniklo při použití vztahujících se ustanovení, především § 348 odst. 1 písm. b) ZP (zde se říká, že za výkon práce se považuje i čerpání dovolené – pozn. redakce); zaměstnavatel musí vycházet z předpokladu čerpání celé výměry dovolené za stávající kalendářní rok, popřípadě zbývající části z předchozího kalendářního roku, a pokud součet náhradní doby mateřské dovolené a čerpání dovolené podle § 348 odst. 1 písm. b) ZP dosáhne 60 dnů, znamená to, že oprávněnému zaměstnanci za kalendářní rok vznikne právo na dovolenou za tento rok v celé výměře.“
CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
Pokud zaměstnankyně skončí mateřskou dovolenou začátkem roku, aniž by jejím čerpáním získala alespoň 60 dnů, je třeba k těmto dnům přičíst ještě celou výměru dovolené za tento rok a nevyčerpanou starou dovolenou z předchozího roku. Jestliže započtením této dovolené získá alespoň 60 dnů, může si vyčerpat celou dovolenou za tento rok.
Např. učitelka základní školy (pedagogický pracovník) skončila mateřskou dovolenou dne 31. 1. 2014, čímž získala 23 dnů pro účely dovolené. Pokud k těmto 23 dnům přičteme celou dovolenou běžného roku, která je u pedagogických pracovníků 40 dnů, získá celkem 63 dnů a může si celou dovolenou roku 2014 vyčerpat. Pro některé zaměstnavatele bude tento judikát bolestivý...
Obdobně by se postupovalo i u muže, který si požádal o rodičovskou dovolenou od narození dítěte. I u něho se totiž doba od narození dítěte do doby, kdy žena čerpá mateřskou dovolenou považuje jako výkon práce a on si může požádat o čerpání řádné dovolené.