5/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

37/2014 V dubnu jsme obdrželi usnesení krajského soudu o schválení oddlužení našeho zaměstnance plněním splátkového kalendáře. Ve výplatě za duben jsme provedli srážku, ale neposlali jsme ji na účet insolvenčního správce. Dosud nemáme nabytí právní moci. Insolvenční správce nás žádá, abychom provedenou srážku ze mzdy zaslali již nyní. Jsme povinni mu vyhovět?

 Podle § 406 odst. 5 zákona 182/2006 Sb., insolvenční zákon se částky sražené z dlužníkovy mzdy zasílají insolvenčnímu správci, a to bez zřetele k tomu, že rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře dosud není v právní moci. Z tohoto důvodu doporučujeme ihned odeslat deponovanou srážku insolvenčnímu správci.

38/2014 Můžeme s některými zaměstnanci, kteří u nás opakovaně pracují na dohodu o provedení práce, sjednat tuto dohodu i na dobu neurčitou nebo musíme každoročně sepisovat novou dohodu? Setkali jsme se s názorem, že porušujeme § 75 zákoníku práce, tj., že nemáme uvedenu konkrétní dobu určitou, na kterou se tato dohoda sjednává...

Podle § 75 ZP je třeba skutečně v dohodě o provedení práce uvést dobu, na kterou se tato dohoda sjednává. Podle našeho názoru je i doba neurčitá sjednanou dobou. Aby jste neměli v budoucnu s takto sjednanou dohodou o provedení práce problémy, doporučujeme v ní sjednat, že výkon práce v jednotlivých letech nepřekročí 300 hodin a dále doporučujeme sjednat způsob jejího případného skončení, např. s 15 denní výpovědní dobou.

39/2014 Studentka ukončila řádně studium na VŠ dne 6. 2. 2014 a od 1. dubna k nám nastoupila do zaměstnání. V současné době je těhotná a předpokládaný nástup na peněžitou pomoc v mateřství je od 10. července. Má tato zaměstnankyně nárok na peněžitou pomoc v mateřství, když u nás nesplnila podmínku účasti na pojištění 270 kalendářních dnů v posledních 2 letech?

Ano má, protože do doby účasti na pojištění pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství se podle § 32 odst. 4 písm. a) zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění započítává i doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole považovaná za soustavnou přípravu na budoucí povolání, jestliže je studium úspěšně ukončeno.

40/2014 Náš zaměstnanec pracující od pondělí do pátku pracoval v sobotu a neděli dne 7. a 8. června přesčas. Za práci přesčas si bude vybírat náhradní volno ještě v měsíci červnu, takže příplatek za přesčas nedostane. Jak to ale bude s příplatkem za práci v sobotu a neděli, jestliže si za práci v těchto dnech čerpal náhradní volno?

Podle § 118 odst. 1 ZP přísluší zaměstnanci za dobu práce v sobotu a neděli dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. V kolektivní smlouvě, v pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě lze sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku. Z toho vyplývá, že pokud nemáte smluvně sjednáno např. že příplatek za sobotu a neděli nenáleží v případě čerpání náhradního volna za práci přesčas, bude třeba zaměstnanci poskytnout příplatek za práci v sobotu a neděli nejméně ve výši 10% průměrného výdělku.

41/2014 Zaměstnankyně nastoupila na první mateřskou dovolenou dne 15. 8. 2011. Potom si čerpala dovolenou na zotavenou a potom požádala o rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. V době čerpání rodičovské dovolené bylo její místo zrušeno a ona se pro nás stala nadbytečnou. Jak máme postupovat nyní, když si zaměstnankyně přinesla od 11. 6. 2014 nástup na další peněžitou pomoc v mateřství?

Na Vaši zaměstnankyni se v době čerpání mateřské a rodičovské dovolené vztahuje zákaz výpovědi podle § 53 odst. 1 písm. d) ZP. Takže řešit skončení jejího pracovního poměru výpovědí ze strany zaměstnavatele bude možné až po uplynutí rodičovské dovolené. Pokud byste jej chtěli ukončit dříve, museli by jste s ní sepsat dohodu o skončení pracovního poměru s tím, že jako důvod skončení by byla nadbytečnost (§ 52 písm. c) ZP) a při skončení by bylo vyplaceno odstupné. Zaměstnankyně ale s tímto způsobem skončení pracovního poměru nemusí souhlasit a potom platí, že může dostat výpověď až po skončení rodičovské dovolené, pokud ovšem do té doby nenastoupí na další peněžitou pomoc v mateřství...

42/2014 Jsme státní příspěvková organizace a zajímalo by nás, co musí uchazeč o zaměstnání předkládat před nástupem do zaměstnání? Údajně nestačí předložit jen  vysokoškolský diplom, ale je třeba ještě doložit doklad o vykonaných zkouškách?

 Podle § 57 odst. 4 zákona 111/98 Sb. o vysokých školách je vysokoškolský diplom dokladem o absolvování studijního programu v příslušném studijním oboru. Podle odst. 7 se vysokoškolský diplom považuje za veřejnou listinu a je označen státním znakem ČR spolu s uvedením označení příslušné vysoké školy a akademického titulu, který je udělován. Podle odst. 8 je VŠ oprávněna uvádět rodné číslo osoby, o kterou se jedná. Doklad o vykonaných zkouškách obdrží od vysoké školy pouze osoby, které ukončily studium neúspěšně, např. zanecháním studia nebo vyloučením  ze studia. Dostačujícím dokladem o absolvování vysoké školy je vysokoškolský diplom. Pokud by se jednalo o uchazeče, který vysokou školu nedokončil, předložil by doklad o jím vykonaných zkouškách.

43/2014 Zaměstnankyně je na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte, tj. do 24. června. Jelikož nemá školku, požádala nás o poskytnutí neplaceného volna do 31. srpna 2014. Tato zaměstnankyně je ale v současné době těhotná a ptá se, jak by se u ní postupovalo v případě, že by musela nastoupit na rizikové těhotenství v době neplaceného volna?

Pokud by byla zaměstnankyni vystavena pracovní neschopnost v době čerpání neplaceného volna, tak se podle § 28 odst. 5 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění nemocenské nevyplácí po dobu, po kterou mělo trvat pracovní volno bez náhrady příjmu. V jejím případě by bylo vhodnější si požádat o neplacené volno ne do 31. 8., ale např. do 15. 7., potom o jeho prodloužení do 31. 7. a případně do 15. 8., čímž by se minimalizoval počet neplacených dnů v případě vystavení pracovní neschopnosti na rizikové těhotenství...

44/2014 Od 1. 3. 2014 u nás nastoupila do pracovního poměru zaměstnankyně, která poslední dva roky před nástupem pracovala pouze na dohodu o provedení práce do 10000 Kč. Zdravotní pojištění si platila sama. Nyní přišla s tím, že je těhotná a předpokládaný nástup na peněžitou pomoc je od 28. července. Domníváme se, že tato zaměstnankyně nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, protože nesplní podmínku 270 kalendářních dnů účasti na nemocenském pojištění. Jak má zaměstnankyně postupovat dále?

Tato zaměstnankyně nemá skutečně nárok na peněžitou pomoc, protože nesplnila podmínku uvedenou v § 32 odst. 2 zákona o NP. Podle § 57 odst. 1 písm. f) téhož zákona rozhodne ošetřující lékař o vzniku pracovní neschopnosti u pojištěnky, která doložila potvrzení OSSZ, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu. Takováto pracovní neschopnost končí podle § 59 odst. 1 písm. h) uplynutím šestého týdne po porodu, pokud není práce neschopná z jiných důvodů. Od sedmého týdne po porodu si požádá o rodičovský příspěvek. Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení nemocenského v souvislosti s porodem (tzn., že v případě vyššího vyměřovacího základu má možnost volby výše rodičovského příspěvku!).

45/2014 Vzhledem k velkému objemu zakázek předpokládáme, že někteří naši zaměstnanci pracující od pondělí do pátku budou pracovat v sobotu a neděli dne 5. a 6. července, což je svátek. Na co mají tito zaměstnanci nárok, pokud si nebudou čerpat náhradní volno za práci ve svátek?

Těmto zaměstnancům bude náležet dosažená mzda a příplatek za práci svátek nejméně ve výši průměrného výdělku. Vzhledem k tomu, že se jedná o práci nad stanovenou týdenní pracovní dobu, bude jim náležet i příplatek za práci přesčas nejméně ve výši 25% průměrného výdělku a protože se jedná o práci sobotu a neděli, náleží jim ještě příplatek za práci v tyto dny nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. Za práci v sobotu a neděli lze sjednat i jinou výši a způsob určení příplatku (viz dotaz 40/2014 výše).

46/2014 Se zaměstnancem máme sjednanou smluvní mzdu ve výši 20000 Kč a k ní prémie podle prémiového řádu. Vzhledem k tomu, že si tento zaměstnanec neodvádí řádně práci, chceme mu od příštího měsíce snížit mzdu na 16000 Kč. Musí s tímto snížením zaměstnanec souhlasit?

Podle § 113 odst. 1 se mzda sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem. Pokud máte mzdu sjednanou smluvně, musí s její změnou souhlasit obě dvě smluvní strany. Jestliže zaměstnanec nepodepíše změnu smlouvy o snížení mzdy, je tato změna neúčinná a náleží mu i nadále mzda v původní výši. V tomto případě máte možnost postihnout nekvalitní práci zaměstnance snížením prémií, pokud to umožňuje prémiový řád.

47/2014 Zaměstnanec si dosud uplatňoval daňové zvýhodnění na dítě. Nyní nám přinesl rozhodnutí soudu o rozvodu manželství a svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů. Setkáváme se střídavou péčí poprvé a jak máme nyní postupovat?

Svěřování dítěte do střídavé péče rodičů je nyní čím dál víc častější a jeho řešení z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění rodiči je řešeno v Pokynu GFŘ D-6, kde se k 38l odst. 3 uvádí toto: „I v případě svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu je z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije v domácnosti. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Přitom rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale v domácnosti. Institut domácnosti je upraven občanským zákoníkem a příslušnost k domácnosti u nezletilých dětí stanoví dohoda rodičů, jinak by musel o této skutečnosti rozhodnout soud. Osoba (i dítě) může být ale příslušníkem pouze jedné domácnosti. To znamená, že daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě příslušníkem jeho domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců.

U dítěte, které je svěřeno soudem do střídavé výchovy obou rodičů, nelze ale vyloučit ani dohodu rodičů, že toto dítě bude žít nadále v domácnosti jen s jedním z nich, tzn. bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé výchově obou rodičů. Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude. Rovněž v případě střídavého uplatňování daňového zvýhodnění na dítě musí mezi rodiči existovat shoda, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování daňové úlevy.

Jestliže se rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy nedohodnou, nelze než doporučit, aby si jej uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně.

Skutečnost, že dítě žije s poplatníkem v domácnosti, prokazuje zaměstnanec u zaměstnavatele svým čestným prohlášením na tiskopisu Prohlášení k dani. Jedná-li se o dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů, při absenci podrobnější úpravy v zákoně lze doporučit, aby zaměstnanec doložil že druhý z rodičů daňové zvýhodnění na dané dítě ve zdaňovacím období neuplatňuje, resp. že je uplatňuje, ale jen po určitou dobu (např. jeho čestným prohlášením), a je-li tento druhý z rodičů zaměstnán, také potvrzením jeho zaměstnavatele.“

48/2014 Jaký dopad do důchodového pojištění bude mít na studenta VŠ to, že si při studiu chodil přivydělávat? Měl uzavřenou dohodu o pracovní činnosti po celou dobu studia a jeho měsíční odměna činila cca 6000 Kč, takže zakládala účast na důchodovém pojištění.

Studenti střední a vysoké školy starší 18 let by byli z titulu studia důchodově pojištěni jen v případě, že by si sami podali přihlášku k dobrovolné účasti na pojištění, jinak ne. V případě, že při studiu vykonávají zaměstnání, které je dobou důchodového pojištění, jsou z titulu tohoto zaměstnání důchodově pojištěni a tato doba se jim započítává do potřebné doby pojištění pro nárok na starobní nebo invalidní důchod (§ 29 a § 40 zákona o důchodovém pojištění). Nevýhodou této výdělečné činnosti je však velice nízký příjem (cca 72000 Kč za rok), který může negativně ovlivnit jejich výši důchodu, protože pro výpočet důchodu se berou výdělky za všechny roky od roku 1986. Co ale bude s důchody v době jejich odchodu do důchodu (tj. za více než 40 let) lze jen těžko předvídat...

49/2014 Náš zaměstnanec má sjednanou dohodu o provedení práce, z které je mu vyplácena měsíční odměna 10000 Kč. K této dohodě má ještě poskytnuto vozidlo k služebnímu a soukromému užívání. 1% vstupní ceny vozidla činní 3290 Kč. Jaký bude správný odvod pojistného na sociální a zdravotní a jak s daní z příjmů?

Příjem z dohody o provedení práce je příjmem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) bod 1 zákona o daních z příjmů. Podle odst. 6 téhož zákona se za příjem zaměstnance považuje též částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla k použití pro služební a soukromé účely. Z tohoto vyplývá, že Váš zaměstnanec má příjmy z dohody o provedení práce ve výši 13290 Kč, takže tato dohoda zakládá účast na sociální i zdravotním pojištění (odměna vyšší než 10000 Kč) a podléhá odvodům těchto pojištění. Pro účely daně z příjmů bude rozhodující, zda zaměstnanec podepíše prohlášení k dani. Pokud ano, uplatní se u něho veškeré řádně prokázané slevy podle § 35ba a případně daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Pokud nepodepíše prohlášení k dani, bude sražena zálohová daň (příjem vyšší než 10000 Kč) a zaměstnanec si bude muset podat po skončení roku daňové přiznání.

50/2014 Nastoupila u nás paní, která je zaregistrována na Úřadu práce, na dohodu o provedení práce s měsíční odměnou 4250 Kč. Může si tato paní u nás podepsat prohlášení k dani a uplatnit si slevu na poplatníka a daňové zvýhodnění na dítě?

Pokud u Vás paní podepíše do 30 dnů od nástupu do zaměstnání Prohlášení k dani, srazíte u ni zálohu na daň a přihlédnete k měsíční slevě na dani a k měsíčnímu daňovému zvýhodnění. Vzhledem k tomu, že se její daňová povinnost vynuluje slevou na poplatníka, obdrží daňové zvýhodnění formou daňového bonusu. Podmínka pro přiznání daňového bonusu, tj. dosažení alespoň poloviny minimální mzdy, je u ní splněna (odměna činí 4250 Kč).

51/2014 Již několik let u nás pracuje zaměstnankyně na dohodu o pracovní činnosti. Nyní nám oznámila, že je těhotná a v měsíci srpnu nastupuje na peněžitou pomoc v mateřství. Bude mít tato zaměstnankyně nárok na peněžitou pomoc v mateřství, když se její příjem pohyboval okolo 6000 Kč měsíčně? Můžeme s touto zaměstnankyni skončit dohodu o pracovní činnosti dnem nástupu na peněžitou pomoc nebo je chráněna před výpovědí?

Pokud tato zaměstnankyně splní podmínku 270 kalendářních dnů nemocenského pojištění v posledních dvou letech před nástupem na peněžitou pomoc, vzniká ji nárok na tuto peněžitou pomoc. Skončení dohody o pracovní činnosti řeší § 76 odst. 5 ZP tak, že je možno ji zrušit dohodou smluvních stran nebo jednostranně s 15denní výpovědní dobou. Zákaz výpovědi se na skončení dohod mimo pracovní poměr nepoužije (§ 77 odst. 2 ZP).