3/ VYPLÁCENÍ ODSTUPNÉHO PŘI SOUBĚŽNÝCH PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAZÍCH U JEDNOHO ZAMĚSTNAVATELE

V poslední době se množí dotazy k výplatě odstupného v případě, že má zaměstnanec u zaměstnavatele uzavřeno více pracovněprávních vztahů souběžně a některý z těchto vztahů skončí výpovědí s nárokem na odstupné a další pracovněprávní vztah zůstane zachován i nadále. Např. zaměstnanec má uzavřen pracovní poměr na funkci účetní a zároveň dohodu o pracovní činnosti na úklid. V pracovním poměru dostane výpověď podle § 52 písm. c) pro nadbytečnost, ale úklidové práce bude na dohodu o pracovní činnosti vykonávat i nadále.

Dotazy se týkají správné aplikace § 68 odst. 1 ZP, kde se uvádí, že bude-li zaměstnanec po skončení pracovního poměru konat práci u dosavadního zaměstnavatele v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného, je povinen zaměstnavateli vrátit odstupné nebo jeho poměrnou část.

OTÁZKA ZNÍ: MŮŽE SE VŮBEC ODSTUPNÉ, V PŘÍPADĚ TRVÁNÍ DALŠÍHO PRACOVNĚPRÁVNÍHO VZTAHU U TÉHOŽ ZAMĚSTNAVATE, POSKYTNOUT?

Podle našeho názoru nelze § 68 ZP na tento případ vůbec uplatnit. To, že zaměstnanci trvá u zaměstnavatele další pracovněprávní vztah, nezakládá povinnost odstupné vrátit nebo vůbec nevyplatit.

Povinnost k vrácení odstupného má zaměstnanec tehdy, kdy byly novým pracovněprávním vztahem (pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti) k témuž zaměstnavateli „napraveny“ škody, které mu vznikly předchozí ztrátou zaměstnání. Jestliže zaměstnanec před skončením pracovního poměru pracoval ve více pracovněprávních vztazích u téhož zaměstnavatele, tak trvání jednoho z nich mu nenahrazuje z hlediska účelu odstupného ztrátu druhého.

I podle definice odstupného, kterou stanovil Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku (viz bod ... dnešního čísla) takto: plnění, které zaměstnavatel poskytuje jednorázově (zpravidla jako peněžitý příspěvek) zaměstnanci v souvislosti s rozvázáním (skončením) jejich pracovního poměru a které má zaměstnanci pomoci překonat, často složitou, sociální situaci, v níž se ocitl proto, že ztratil dosavadní práci je zřejmé, že zachování dalšího pracovněprávního vztahu (někdy i na směšnou finanční částku) nemůže mít vliv na poskytnutí odstupného.

To, že má zákoník práce pro účely vrácení odstupného na mysli vznik nového pracovněprávního vztahu, lze dovodit i z § 68 odst. 2 , kde se říká, že se poměrná část odstupného pro jeho vrácení stanoví podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného.

ZÁVĚR:

pokud byl zaměstnanci ukončen pracovní poměr podle § 52 písm. a) až d) ZP s nárokem na odstupné, bude toto odstupné vyplaceno i v případě, že zaměstnanci po skončení pracovního poměru trvá u téhož zaměstnavatele další pracovněprávní vztah. Vrácení odstupného nebo jeho poměrné části by přicházelo v úvahu jen v případě nového nástupu do zaměstnání (pracovní poměr nebo dohoda o pracovní činnosti) před uplynutím doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného.