4/ ZMĚNY V ZÁKONU O ZAMĚSTNANOSTI A V ZÁKONU O INSPEKCI PRÁCE

Zákonem 136/2014 Sb. byly provedeny změny v zákonu 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, v zákonu 582/91 Sb. o organizaci a provádění SZ a v zákonu 251/2005 Sb. o inspekci práce. Z jednotlivých změn provedených v zákonu o zaměstnanosti jsou pro naši práci nejdůležitější tyto změny:

    (1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen "osoby se zdravotním postižením") se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce.
    (2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány

a) invalidními ve třetím stupni (dále jen "osoba s těžším zdravotním postižením"),

b) invalidními v prvním nebo druhém stupni, nebo

c) zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoba zdravotně znevýhodněná").

    (3) Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) nebo b).
    (4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti, a tím i schopnost pracovního uplatnění.
    (5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba
a) posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení v případech uvedených v odstavci 2 písm. a) nebo b),

b) potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení v případě uvedeném v odstavci 2 písm. c).

    (6) Za osoby se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení.

CO PRO NÁS Z TOHOTO NOVÉHO TEXTU VYPLÝVÁ?

Od účinnosti této novely (tj. od 1. 1. 2015) se za osoby se zdravotním postižením budou opět považovat „osoby zdravotně znevýhodněné“. Rozhodovat o tom, zda se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou bude orgán sociálního zabezpečení na základě písemné žádosti občana. Pokud orgán sociálního zabezpečení vydá rozhodnutí o tom, že jde o osobu zdravotně znevýhodněnou, bude si ji zaměstnavatel moci započítat na plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením. Poživatelé invalidních důchodů prvního, druhého nebo třetího stupně zůstávají osobami se zdravotním postižením i nadále.

Podle přechodného ustanovení č. 1 k tomuto zákonu se osoby zdravotně znevýhodněné, které se za ně považovaly před 1. 1. 2012 podle zákona 367/2011 Sb. po dobu platnosti rozhodnutí nejdéle však do 1. 1. 2015, budou považovat po 1. 1. 2015 i nadále za osoby zdravotně znevýhodněné po dobu platnosti rozhodnutí. Např. zaměstnanci bylo před 1. lednem 2012 vydáno rozhodnutí, že je osobou zdravotně znevýhodněnou do 31. 12. 2016. Tohoto zaměstnance je možno započíst na plnění povinného podílu až do 1. 1. 2015 (zákon 367/2011 Sb.) a po této novele až do 31. 12. 2016. Po tomto datu by si musel opět požádat o posouzení svého zdravotního stavu.

Příspěvek na zaměstnání osob, které jsou osobami zdravotně znevýhodněnými bude činit nejvýše 5000 Kč. U osob, které jsou invalidní v prvním, druhém nebo třetím stupni zůstává příspěvek nejvýše 8000 Kč.

Po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel požádat o zvýšení příspěvku na zaměstnávání osoby zdravotně znevýhodněné nejvýše o 1000 Kč. Zvýšení u osob, které jsou invalidní v prvním, druhém nebo třetím stupni zůstává nejvýše o 2000 Kč.

U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce, se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítávají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.

Z této změny vyplývá, že u agentur práce se do celkového počtu zaměstnanců (pro posouzení, zda mají alespoň 25 zaměstnanců a musí plnit povinný podíl) nezapočtou zaměstnanci agentury po dobu jejich dočasného přidělení k uživateli.

O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele, cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna.

Neplní těchto povinností poskytovateli náhradního plnění bude považováno za přestupek nebo správní delikt, za který hrozí pokuta až 100000 Kč.

V ohlášení podle věty první je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu práce uvést identifikační údaje zaměstnavatele, od kterého byly výrobky nebo služby odebrány, nebo kterému byly zadány zakázky, cenu odebraných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum odebrání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a číslo dokladu, na základě kterého byl odběr výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněn.

Z tohoto doplnění vyplývá, že zaměstnavatel bude muset k hlášení o plnění povinného podílu přiložit údaje o uskutečněném náhradním plnění v požadovaném rozsahu. Podle přechodného ustanovení pod bodem 2. by se takto mělo postupovat až při podání hlášení za rok 2015, protože plnění povinného podílu za rok předcházející nabytí účinnosti tohoto zákona se řídí zákonem platným do 31. 12. 2014.

Cizinec, který je držitelem modré karty, zaměstnanecké karty nebo mu bylo vydáno povolení k zaměstnání, může být zaměstnavatelem vyslán na pracovní cestu podle § 42 zákoníku práce, jestliže to odpovídá povaze jím vykonávané práce, pro kterou byla udělena modrá karta, zaměstnanecká karta nebo povolení k zaměstnání.

Nově zaktivovaný § 93 umožňuje vysílání cizinců na pracovní cesty, pokud to odpovídá povaze vykonávané práce...

    (1) Právnická nebo fyzická osoba je jako zaměstnavatel povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu. Splnění povinnosti podle věty první se nevyžaduje, splnil-li zaměstnavatel povinnost oznámit okresní správě sociálního zabezpečení den nástupu zaměstnance do zaměstnání, které mu založilo účast na nemocenském pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.
    (2) Pro ověření skutečností podle odstavce 1 jsou Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce oprávněny získávat od České správy sociálního zabezpečení způsobem umožňujícím dálkový přístup o zaměstnanci tyto údaje vedené v registru pojištěnců:
a) vznik a zánik účasti na nemocenském pojištění nebo nástup do zaměstnání a jeho skončení anebo u smluvního zaměstnance zahájení a skončení výkonu práce pro smluvního zaměstnavatele,

b) druh výdělečné činnosti zakládající účast na nemocenském pojištění,

c) obchodní firmu, název nebo jméno a příjmení zaměstnavatele včetně adresy jeho sídla nebo trvalého pobytu, popřípadě místa podnikání.

    (3) Pro ověření skutečností podle odstavce 1 jsou Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce oprávněny získávat z Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje

a) zda je fyzická osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání,

b) o občanech Evropské unie a cizincích vedené příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce,

c) poskytované podle § 8a odst. 1 písm. o) tohoto zákona.

Z této změny vyplývá, že zaměstnavatel již nebude muset mít v místě pracoviště kopie dokladů, které prokazují existenci pracovněprávního vztahu, pokud má splněnu povinnost přihlášení svých zaměstnanců na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ). Inspektoráty práce si budou moci nově tzv. dálkovým přístupem tuto skutečnost ověřit u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) . K tomu by měl být zřízen Jednotný informační systém práce a sociálních věcí. Doufejme, že toto přispěje k snížení administrativního zatížení „slušných zaměstnavatelů“, kteří museli na pracovištích skladovat doklady o pracovněprávních vztazích svých zaměstnanců...

1. neuvede v evidenci vedené podle § 81 odst. 3 požadované údaje nebo v ní uvede neúplné nebo nepravdivé údaje (týká se firem, které poskytují tzv. „náhradní plnění“ a musí vést evidenci identifikačních údajů o odběratelích, ceně dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty, datum dodání výrobků, služeb nebo zadání zakázek a čísle dokladu, na jehož základě byla dodávka výrobků, služeb nebo zakázek uskutečněna)

2. nemá v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu podle § 136 odst. 1 (toto se bude týkat těch zaměstnavatelů, kteří nebudou mít své zaměstnance řádně přihlášeny na OSSZ – viz komentář k § 136)

Za přestupek nebo správní delikt podle bodu 1. lze uložit pokutu až 100000 Kč a za přestupek nebo správní delikt podle bodu 2. lze uložit pokutu až 500000 Kč.

Za správní delikt nelegální práce lze poskytnout pokutu až 10 milionů Kč, nejméně však 50000 Kč. Dosud musela být nejmenší pokuta 250000 Kč, která byla pro některé zaměstnavatele téměř likvidační.

Změny v zákonu 582/91 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení.

Do zákona se doplnilo, že okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ) budou rozhodovat  o tom, zda se jedná o osobu zdravotně znevýhodněnou (§ 8 odst. 1 písm. c). V nových §§ 55 až 60 je řešeno „řízení ve věcech osob zdravotně znevýhodněných“. Pro nás je asi nejdůležitější to, že se řízení o uznání osoby  za osobu zdravotně znevýhodněnou zahajuje na základě písemné žádosti občana (§ 55 odst. 1). Zde doporučujeme ještě v letošním roce vyslat zaměstnance, kteří byli v minulosti uznáni osobami zdravotně znevýhodněnými a toto uznání jim skončilo po roce 2011 na OSSZ, kde by si opět písemně požádali o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou. Účinnost změn v zákonu 582/91 Sb. je stanovena od 1. srpna 2014, tzn., že si zaměstnanec může již v měsíci srpnu požádat o přiznání statutu osoby zdravotně znevýhodněné. Pokud mu bude tento statut přiznán před 1. 1. 2015, bude se na plnění povinného podílu osob se zdravotním postižením započítávat až v roce 2015.

Změny v zákonu 251/2005 Sb. o inspekci práce

Za přestupek a správní delikt na úseku rovného zacházení (§ 11 a § 24) se zvýšila pokuta až na 1000000 Kč (dosud 400000 Kč).

V § 12 odst. 1 a v § 25 odst. 1 se u přestupků a správních deliktů na úseku pracovního poměru a dohod mimo pracovní poměr doplnilo písm. c), které zní:

c) nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti.

Za překročení povoleného rozsahu práce 300 hod. u dohody o provedení práce  nebo poloviny týdenní pracovní doby u dohody o pracovní činnosti hrozí pokuta až 2 miliony Kč.

Za přestupek nebo správní delikt spočívající v porušení stanovených povinností při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti hrozí nově pokuta až ve výši 2 miliony Kč. Dosud byla pokuta 300000 Kč.

V § 36 se změnil odst. 2 a vložil nový odst. 3, které zní:

(2) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže o něm správní orgán nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.
(3) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

Prokazování, že jsme vynaložili veškeré úsilí a přesto jsme překročili např. limit 300 hodin u dohody o provedení práce, bude ovšem velice složité...

Účinnost změn v zákonu o zaměstnanosti a v zákonu o inspekci práce je dnem 1. 1. 2015 a u změn v zákonu o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je to dnem 1. 8. 2014.