1/ NAŘÍZENÍ VLÁDY 204/2014 Sb., KTERÝM SE MĚNÍ NV 567/2006 Sb. O MINIMÁLNÍ MZDĚ, O NEJNIŽŠÍCH ÚROVNÍCH ZARUČENÉ MZDY...

Tímto nařízením ze dne 15. září 2014 vláda mění s účinností od 1. ledna 2015

• výši minimální mzdy

• nejnižší úrovně zaručené mzdy.

MINIMÁLNÍ MZDA

     Podle § 111 odst. 2 zákoníku práce vyhlašuje vláda výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnanců. Podle odst. 1 § 111 ZP se do mzdy pro posouzení dodržení minimální mzdy  nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.

Výše měsíční minimální mzdy se zvyšuje na 9200 Kč (dosud 8500 Kč). Z toho vyplývá, že mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než tato částka. Minimální mzda 9200 Kč je platná u zaměstnanců s měsíční mzdou pro jakoukoliv délku týdenní pracovní doby v organizaci. Pokud je týdenní pracovní doba zaměstnance individuálně zkrácena oproti stanovené délce pracovní doby v organizaci, snižuje se u něho výše minimální mzdy.

Např. týdenní pracovní doba v organizaci je 40 hodin. Zaměstnanec požádal o její zkrácení na 30 hodin. Minimální mzda se u něho vypočte takto: (9200x30):40. U tohoto zaměstnance bude od 1. 1. 2015 dodržena minimální mzda, pokud jeho příjem dosáhne částky 6900 Kč.

UPOZORNĚNÍ: Při neodpracování příslušné pracovní doby se u zaměstnanců s měsíční mzdou sazba minimální mzdy snižuje úměrně odpracované době.

U zaměstnanců s hodinovou mzdou se minimální mzda zvyšuje na 55,00 Kč (dosud 50,60 Kč). Tato částka je platná pro týdenní pracovní dobu 40 hodin. Pokud bude týdenní pracovní doba v organizaci kratší, je třeba hodinovou minimální mzdu přepočíst. Sazby pro některé jiné délky týdenní pracovní doby jsou uvedeny v tabulce:

Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru.

Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: (40 : stanovená týdenní pracovní doba) x 55,00 Kč.

POZOR: minimální mzda se vztahuje i na dohody mimo pracovní poměr (tj. na dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti).

• Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění

Díky úpravě minimální mzdy dochází ke změně v zákonu 592/92 Sb. o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, kde se z minimální mzdy vychází při stanovení vyměřovacího základu u osob bez zdanitelných příjmů (§ 3b).

Tj., např. dítě po ukončení studia na SŠ, které nikam nenastoupilo, ani se nepřihlásilo na úřad práce nebo bezdětná žena v domácnosti. U těchto osob bude od 1. 1. 2015 záloha na VZP činit 1242 Kč (dosud 1148 Kč).

Minimální mzda se dále používá u zdravotního pojištění v případech, že zaměstnanci bylo poskytnuto neplacené volno nebo měl neomluvenou absenci. Pokud toto neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda za měsíc (9200 Kč) a pojistné by za tento měsíc činilo 1242 Kč. Pokud neplacené volno nebo neomluvená absence trvaly po část měsíce, připočte se k ostatním započitatelným příjmům poměrná část minimální mzdy připadající na kalendářní den v daném měsíci.

Např. pokud bude zaměstnanec v měsíci lednu 2015 čerpat sedm dnů neplaceného volna. Jeho vyměřovací základ pro všeobecné zdravotní pojištění se v tomto měsíci zvýší o 2078 Kč (9200:31x7).

• Dopad minimální mzdy do zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti

Podle § 25 odst. 3 nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání výkon činnosti na základě pracovního poměru nebo na základě dohod mimo pracovní poměr, pokud měsíční výdělek (nebo měsíční odměna z dohody) nepřesáhne polovinu minimální mzdy. Tzn., že od ledna 2015 si bude moci uchazeč o zaměstnání přivydělat částku 4600 Kč, aniž by byl vyřazen z okruhu uchazečů o zaměstnání (podpora mu sice za tento měsíc nenáleží, ale podpůrčí doba se o tento měsíc prodlouží).

§  Dopad zvýšení minimální mzdy do zákona o daních z příjmů

Od roku 2007 se u zaměstnanců posuzuje nárok na měsíční daňový bonus tak, že jeho příjem musí v měsíci dosáhnout alespoň výše poloviny minimální mzdy platné k 1. 1. příslušného kalendářního roku. Z toho vyplývá, že zvýšení minimální mzdy na 9200 Kč bude mít za následek, že nárok na měsíční daňový bonus bude mít zaměstnanec, který dosáhne v měsíci příjmu 4600 Kč a vyššího. Nárok na daňový bonus v rámci ročního zúčtování záloh nebo daňového přiznání vznikne zaměstnanci, který v roce 2015 dosáhne příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 55200 Kč (6x9200). Díky zvýšení minimální mzdy tak pravděpodobně někteří zaměstnanci nedosáhnou příjmu potřebného pro vznik nároku na daňový bonus…

§  Dopad zvýšení minimální mzdy na příplatek za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí

Výše příplatku podle § 117 ZP činí nejméně 10% základní sazby minimální mzdy, tj, nejméně 5,50 Kč (55,00 x 0,1) za každou odpracovanou hodinu v prostředí se ztěžujícími vlivy.

Výše příplatku podle § 128 ZP (státní sféra) činí nejméně 5% částky základní sazby minimální mzdy za měsíc, tj. nejméně 460 Kč (9200x0,05). Zde by měla vláda změnit NV 564/2006 Sb., protože v § 7 odst. 1 je zatím stále rozpětí tohoto příplatku pouze od 400 Kč do 1400 Kč…

NEJNIŽŠÍ ÚROVEŇ ZARUČENÉ MZDY

NV 204/2014 Sb. se rovněž zvyšuje nejnižší úroveň zaručené mzdy při 40 hodinové týdenní pracovní době takto:

Jelikož v této tabulce je stanovená nejnižší úroveň zaručené mzdy pro 40-ti hodinovou týdenní pracovní dobu, je třeba v případě jiné délky týdenní pracovní doby přepočíst nejnižší úroveň zaručené mzdy na jednu hodinu takto:

Výpočty jsou vždy zaokrouhlovány směrem nahoru.

Při jinak stanovené délce týdenní pracovní doby ve firmě je třeba provést přepočet dle vzorce: (40:stanovená týdenní pracovní doba) x příslušná sazba zaručené mzdy.

Jednotlivé skupiny prací bude třeba přiřadit u zaměstnavatelů, kde je poskytován plat tak, že první skupina prací zahrnuje práce v 1. a 2. platové třídě, druhá skupina prací zahrnuje práce ve 3. a 4. platové třídě……osmá skupina prací zahrnuje práce v 15. a 16. platové třídě.

U podnikatelských subjektů, ve kterých nepůsobí odborová organizace, bude třeba upravit zaručenou mzdu podle zařazení jednotlivých zaměstnanců. Pro posouzení, zda byla dodržena zaručená mzda, se do mzdy nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Všechny ostatní složky mzdy se zahrnují.

POZOR: V organizacích, kde je mzda sjednána v kolektivní smlouvě, platí to, co je v ní sjednáno (§ 112 odst. 2 ZP)! Tzn., že v kolektivní smlouvě můžou být sjednány i částky zaručené mzdy nižší než jsou uvedeny v tomto NV!

UPOZORNĚNÍ: Při neodpracování příslušné pracovní doby nebo při zkrácené pracovní době se u zaměstnanců s měsíční mzdou sazba nejnižší úrovně zaručené mzdy snižuje úměrně odpracované době (§ 80 ZP).

MINIMÁLNÍ A ZARUČENÁ MZDA PŘI OMEZENÉM PRACOVNÍM UPLATNĚNÍ ZAMĚSTNANCE

Při poslední novele NV 567/2006 Sb. byl do NV vložen nový § 4, kde se stanovuje odlišná sazba minimální a zaručené mzdy pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně.

Sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí i nadále 48,10 Kč za hodinu nebo 8000 Kč za měsíc.

Nejnižší úroveň zaručené mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činí u zaměstnanců s omezeným pracovním uplatněním:

Z tohoto § 4 vyplývá, že pro zaměstnance, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, zůstává minimální a zaručená mzda ve stejné výši. Její nezvýšení je zdůvodněno tím, že se poživatelé těchto důchodů lépe uplatní na trhu práce…

POZOR: u zaměstnanců, kteří jsou poživateli invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně a budou mít po celý kalendářní měsíc neomluvenou absenci je vyměřovacím základem minimální mzda 9200 Kč a nikoliv minimální mzda 8000 Kč! V případě neomluvené absence po část měsíce, je to poměrná část minimální mzdy 9200 Kč. V zákonu 592/92 Sb. o VZP je totiž odkaz na minimální mzdu nekrácenou. V případě poskytnutí neplaceného volna těmto zaměstnancům se vyměřovací základ pro VZP nenavyšuje, protože je za ně plátcem pojistného stát.

Doplněním odkazu na § 5 odst. 1 v § 7 bude výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí činit 10% ze sazby minimální mzdy vypočtené podle stanovené týdenní pracovní doby, tj. z 55 Kč při 40 hod. úvazku, z 56,80 Kč při 38,75 hod. úvazku a z 58,70 Kč při 37,5 hod. úvazku.