3/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICIENTU PRO JEHO PŘEPOČET DO DALŠÍCH ZÁKONŮ

Z všeobecného vyměřovacího základu a z přepočítacího koeficientu k němu se vychází také při výpočtu některých dalších veličin, jako je např. minimální vyměřovací základ pro sociální zabezpečení a pro zdravotní pojištění, který budou platit OSVČ v roce 2015. Kromě toho se VVZ a koeficientu pro jeho přepočet použije i pro výpočet maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a pro solidární zvýšení daně. Dále se použije tento údaj i pro výpočet redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění, redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti apod.

• MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ U OSVČ

Pokud by OSVČ, která má podnikání jako „hlavní výdělečnou činnost“ podnikala po celý rok 2015, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 13306 Kč (25903x1,0273x0,5). I v roce 2015 se z této částky bere 50%, tj. 6653 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 1943 Kč (6653x0,292), dosud to bylo 1894 Kč. Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla by měsíčně celkem 2036 Kč (6653x0,306).

U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené děti nebo osoby, které kromě podnikání vykonávaly zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění), bude v roce 2015 minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 2662 Kč (25903x1,0273x0,1). Minimální měsíční výše záloh by činila 778 Kč (2662x0,292).

POZOR: u osob, které vykonávají tzv. „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ vzniká pojištění pouze v případě, že příjmy po odpočtů výdajů na jejich dosažení, zajištění a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu. Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené o výdaje budou v roce 2015 nižší než 63864 Kč (25903x1,0273x2,4). Za rok 2014 je tato částka 62260 Kč.

• MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA SZ

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na SZ by měl činit i v roce 2015 48násobek průměrné mzdy.

VÝPOČET PRŮMĚRNÉ MZDY:

VVZ za rok 2013 = 25903 Kč, koeficient pro jeho přepočet = 1,0273.

25903x1,0273=26610,151 Kč

Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí v roce 2014 po zaokrouhlení směrem nahoru 26611 Kč.

JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z KTERÝCH SE BUDE POJISTNÉ ODVÁDĚT?

48násobek průměrné mzdy je 1277328 Kč (26611x48), což odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 106444 Kč (což odpovídá výši druhé redukční hranice pro výpočet důchodu – viz výše).

JAK SE BUDE SLEDOVAT DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU?

-       pokud má zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, bude se pojistné odvádět až do doby, kdy zaměstnancův vyměřovací základ dosáhne částky 1277328 Kč. Potom se již pojistné na SZ odvádět nebude.

-       pokud má zaměstnanec více zaměstnavatelů, bude se u všech těchto zaměstnavatelů odvádět do doby, než dosáhne jeho vyměřovací základ u každého z nich částky 1277328 Kč. Po skončení roku požádá zaměstnanec o potvrzení úhrnu vyměřovacích základů své zaměstnavatele a v případě překročení částky 1277328 Kč, požádá o vrácení pojistného na SZ z částky nad tuto hranici na OSSZ.

• MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP

Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na VZP byl pro roky 2013 až 2015 zrušen a pojistné na VZP se bude odvádět z celého vyměřovacího základu zaměstnance. Podle návrhu novely zákony o pojistném na VZP by měl být od 1. 1. 2015 zrušen strop pro odvod zdravotního pojištění natrvalo.

• VÝŠE MINIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU PRO ODVOD POJISTNÉHO NA VZP U OSVČ

Podle § 3a odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se z VVZ a koeficientu pro jeho přepočet vychází i při výpočtu minimálního vyměřovacího základu pro odvod pojistného na VZP u OSVČ.

Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50% průměrné mzdy.

Průměrná mzda se zjistí jako součin VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o 2 roky předchází... Tzn., že pro minimální vyměřovací základ pro rok 2015 jsou rozhodné údaje z roku 2013.

Minimální vyměřovací základ činí 159661 Kč (25903x1,0273x12x0,5=159660,9).

Minimální výše pojistného na VZP u OSVČ činí po zaokrouhlení na koruny směrem nahoru 21555 Kč (159661x0,135=21554,22).

Minimální výše zálohy bude v roce 2014 1797 Kč (21555:12). V roce 2014 byla minimální výše záloh na pojistné na VZP 1752 Kč. Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které je plátcem stát (poživatelé důchodů, studenti, osoby na MD nebo RD apod.) a dále na OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci a platí si pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy.

§  JAKÁ BUDE HRANICE PŘÍJMU PRO ODVOD SOLIDÁRNÍHO ZVÝŠENÍ DANĚ A SOLIDÁRNÍHO ZVÝŠENÍ DANĚ U ZÁLOH

Solidární zvýšení daně by se odvádělo ze součtu příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 a dílčího základu daně podle § 7 nad 48násobek průměrné mzdy, tj. v roce 2015 nad 1277328 Kč. Příjmy zahrnované do dílčího základu daně u příjmů podle § 6 jsou příjmy před navýšením na „superhrubou mzdu“ (§ 6 odst. 13 ZDP).

Solidární zvýšení daně u záloh se vypočte tak, že z celého příjmu (superhrubé mzdy) se odvede daň 15% a z příjmu bez navýšení o povinné pojistné na SZ a VZP nad 4násobek průměrné mzdy, tj. nad 106444 Kč (26611x4) se odvede solidární zvýšení daně u zálohy ve výši 7%. Solidární zvýšení zálohy na daň by se tedy týkalo zaměstnanců s hrubým příjmem nad 106444 Kč.

§  JAKÝ BUDE MAXIMÁLNÍ ZÁKLAD PRO ODVOD POJISTNÉHO NA DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ (tj. do druhého pilíře)

Maximálním základem pojistného na důchodové spoření je částka stanovená jako maximální vyměřovací základ zaměstnance pro placení pojistného na důchodové pojištění, tj. 48násobek průměrné mzdy. V roce 2015 se bude pojistné na důchodové spoření odvádět do doby, kdy zaměstnanec nedosáhne vyměřovacího základu 1277328 Kč.

§  JAKÉ BUDOU REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NEMOCENSKÉHO V ROCE 2015

Redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek se rovněž vypočtou z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2013 a koeficientu pro jeho přepočet, které se stanoví pro účely důchodového pojištění.

Z těchto redukčních hranic se budou v roce 2015 vypočítávat dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), které budou vyplácet příslušné OSSZ. U nemocenského a ošetřovného se do první redukční hranice započte vyměřovací základ zaměstnance 90%, u peněžité pomoci v mateřství a u vyrovnávacího příspěvku se do první redukční hranice započítává denní vyměřovací základ i nadále ve výši 100%. U všech dávek nemocenského pojištění se mezi první a druhou redukční hranicí započte denní vyměřovací základ 60% a mezi druhou a třetí redukční hranicí se  započte 30%.

Všechny dávky nemocenského pojištění se budou i nadále poskytovat za kalendářní dny.

• REDUKČNÍ HRANICE PRO VÝPOČET NÁHRADY MZDY ZA DOBU PRVNÍCH 14. KALENDÁŘNÍCH DNŮ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Od roku 2015 bude zaměstnavatel poskytovat náhradu mzdy po dobu prvních 14. kalendářních dnů pracovní neschopnosti. Pro výpočet náhrady mzdy se redukční hranice pro nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na haléře směrem nahoru. Tím se získá přepočet náhrady mzdy z kalendářních dnů na pracovní dny a jednu odpracovanou hodinu (je to z toho důvodu, že zákoník práce zná již pouze hodinový průměrný výdělek)

Tzn., že

• první redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy by byla 155,40 Kč (888x0,175)

• druhá redukční hranice by byla 232,93 Kč (1331x0,175)

• třetí redukční hranice by byla 465,85 Kč (2662x0,175).

Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se průměrný hodinový výdělek do výše 155,40 Kč započte 90%, tj. maximálně 139,86 Kč.

Průměrný hodinový výdělek v pásmu 155,40 Kč až 232,93 Kč se započte 60%, tj. maximálně 46,52 Kč.

Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 232,93 až 465,85 Kč se započte 30%, tj. maximálně 69,88 Kč.

Maximální průměrný výdělek pro výpočet náhrady mzdy po redukci by činil 139,86+46,52+69,88 tj. 256,26 Kč. Ten by se ale týkal zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem cca 80900 Kč (2662x30,41).