2/ ZMĚNY V ZÁKONU O DANÍCH Z PŘÍJMŮ PROVEDENÉ ZÁKONEM 267/2014 Sb.

Zákonem 267/2014 Sb. se mění s účinností od 1. 1. 2015 zákon o daních z příjmů. Pro naši práci jsou nejdůležitější tyto změny:

Bezúročné zápůjčky budou nově osvobozeny od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. v), kde se říká že od daně osvobozen je „příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček“
V zákonu se stanovuje maximální výše od daně osvobozené bezúročné zápůjčky. Opět se zde nerozlišuje na jaké účely bude zápůjčka poskytnuta, ale mělo by jít o bezúročnou zápůjčku.

Zde se do zákona doplňuje, že za nebytový prostor se nepovažuje garáž, sklep a komora. Stejný text se doplňuje do celého zákona v místech, kde se hovoří o nebytovém prostoru, tak se uvádí „jiný než garáž, sklep nebo komora“ – je to např. v § 6 odst. 3, § 15 odst. 3 apod. Tzn., že nebytovým prostorem by mohla být např. kancelář.

c) odměny
1. člena orgánu právnické osoby,
2. likvidátora,

Zde vypadly odměny orgánu právnické osoby, protože podle zákona o obchodních korporacích bude i jednatel považován za člena orgánu právnické osoby (takže jednatel spadá pod bod 1. písm. c).

V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí s výjimkou osoby se sídlem nebo bydlištěm v jiném členském státě Evropské unie nebo státě tvořícího Evropský hospodářský prostor, která má na území České republiky organizační složku, jejímž předmětem činnosti je zprostředkování zaměstnání na základě povolení podle zákona upravujícího zaměstnanost, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.
Z této změny vyplývá, že v případě mezinárodního pronájmu pracovní síly se i nadále za příjem zaměstnance považuje nejméně 60% z celkové částky, ale bude to platit pouze pro státy stojící mimo EU a EHP.

Zde bylo uvedeno, že příjmem jsou částky za poskytování bezplatných nebo zlevněných jízdenek ve veřejné dopravě. Toto ustanovení nikdy nenabylo účinnosti, takže se vypouští...

...anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8. Zde se dává možnost i daňovým nerezidentům, aby si v rámci daňového přiznání překlasifikovali srážkovou daň z dohody o provedení práce na zálohovou.

Zde se zpřesňuje text při poskytování více vozidel současně k používání pro služební i soukromé účely v kalendářním měsíci. Při více vozidlech se bude vycházet z 1% úhrnu vstupních cen všech vozidel poskytnutých pro služební a soukromé účely a nikoliv jen z vozidel používaných.

nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

  1. použití zdravotnických, vzdělávacích nebo rekreačních zařízení; při poskytnutí rekreace a zájezdu je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za zdaňovací období,
  2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,
  3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,“.

Zde je důležité, že nepeněžní příspěvek bude možno poskytnout i na dítě v mateřské škole. Jinak došlo jen k přesunu stávajícího textu.

„příspěvek na pojistné, který hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití, nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod, nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), za podmínky, že výplata pojistného plnění je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let, že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a že je pojistná smlouva uzavřena mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona upravujícího pojišťovnictví, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a dále za podmínky, že právo na plnění z pojistných smluv soukromého životního pojištění má pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, osoba určená podle zákona upravujícího pojistnou smlouvu, kromě zaměstnavatele, který hradil příspěvek na pojistné; dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6, ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení smlouvy a v uplynulých 10 letech od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro daňové osvobození příspěvků zaměstnavatele; tento příjem není příjmem vypláceným plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti; zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli nejpozději poslední den kalendářního měsíce, v němž změna nastala, že nárok na daňové osvobození příspěvků hrazených zaměstnavatelem za jeho soukromé životní pojištění zanikl“.
Tímto novým textem písm. p) bod 3 se zpřísňuje režim při poskytování příspěvku zaměstnavatele na soukromé životní pojištění. Do budoucna by mělo sloužit soukromé životní pojištění pouze k zabezpečení na stáří a nikoliv k „daňové optimalizaci“. Pokud dojde k předčasnému ukončení smlouvy nebo k předčasné výplatě pojistného plnění nebo bude ponechána možnost výběrů ze smlouvy, nárok na daňové osvobození zaniká a příjmem podle § 6 budou částky příspěvků zaměstnavatele, které byly v předchozích 10 letech od daně osvobozeny. Předčasnou výplatu nebo zánik smlouvy musí zaměstnanec oznámit zaměstnavateli a ten mu neprovede roční zúčtování záloh. Zaměstnanec si bude sám muset podat daňové přiznání a příspěvky zaměstnavatele dodanit.
Tato jeho povinnost podat přiznání vyplývá ze změny v § 38g, kde se vložil nový odst. 6, který zní:
„Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti“.
Pro tento účel bude muset být předělán tiskopis daňového přiznání, protože pokud půjde o příjem podle § 6, bude z něho třeba odvést daň i pojistné na SZ a VZP (pravděpodobně to bude řešeno přílohou k daňovému přiznání...). Toto bude aktuální nejdříve v roce 2015, protože na příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem do 31.12. 2014 se dodanění nevztahuje.
K změnám v poskytování příspěvku zaměstnavatele na životní pojištění se vztahují přechodná ustanovení 7, 8, a 11, která zní:
7. Ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3, § 8 odst. 7 a § 15 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije v případě, že ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona dojde k výplatě příjmů z pojistné smlouvy nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy.
8. U pojistných smluv soukromého životního pojištění uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se v případě, že dojde k výplatě příjmů z pojistné smlouvy nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, postupuje u příspěvků zaměstnavatele zahrnutých do zdaňovacích období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 6 odst. 9 písm. p) bod 3 zákona o daních z příjmů, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Ve zdaňovacím období roku 2015 se má za to, že podmínky podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 a § 15 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou splněny ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud před 1. dubnem 2015 bude smlouva soukromého životního pojištění upravena tak, aby splňovala podmínky podle ustanovení § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 a § 15 odst. 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
Z těchto přechodných ustanovení vyplývá:

  1. jestliže dojde k předčasnému ukončení smlouvy nebo k výplatě příjmů z pojistné smlouvy po 31. 12. 2014, použije se již ustanovení novelizovaného § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3.
  2. u smluv uzavřených před 1. 1. 2015, které nebyly upraveny dle této novely se bude postupovat tak, že v případě poskytnutí příspěvku na starou smlouvu dojde k porušení podmínek, příspěvek od zaměstnavatele poskytnutý po 1. 1. 2015 bude podléhat odvodům (daň a obojí pojistné).
  3. pokud budou smlouvy o životním pojištění, které nesplňují podmínky upraveného § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3, upraveny do konce měsíce března 2015 tak, aby splnily nové podmínky, má se za to, že jsou podmínky splněny od 1. 1. 2015.

„Příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky je samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem uvedený v odstavci 2 písm. a)“.
Takže srážkové dani budou opět podléhat jen příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize... Vracíme se tím zpět do roku 2013, jen vyšší částka 10000 Kč zůstala zachována.

a)        80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství a z příjmů z živnostenského podnikání řemeslného; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 600 000 Kč,
b)        60 % z příjmů ze živnostenského podnikání; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 1 200 000 Kč,
c)         30 % z příjmů z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000 Kč,
d)        40 % z jiných příjmů ze samostatné činnosti, s výjimkou příjmů podle odstavce 1 písm. d) a odstavce 6; nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000 Kč.
Z toho vyplývá, že si všechny skupiny OSVČ budou moci uplatnit paušální výdaje pouze do stanovené výše. Aby byl paušál maximálně využit, neměly by celoroční příjmy překročit 2 miliony korun. Např. pokud bude mít OSVČ s 80% paušálem příjmy 5 mil. Kč, nemůže si uplatnit vyšší výdaje než 1600000 Kč a bylo by pro ni výhodnější vést daňovou evidenci…

Tato změna je provedena v některých dalších paragrafech týkajících se naší práce (např. § 35ba, 35c apod.). Je to z toho důvodu, že státem tvořícím Evropský hospodářský prostor se v budoucnu můžou stát i jiné stány (např. Lichtenštejnsko).

Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve  nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem,
oceňuje částkou 2 000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč.
Zde se doplnilo, že bude možné uznat i dárcovství krve v případě, že jsou dárci uhrazeny cestovní náklady spojené s odběrem (to se bude týkat hlavně jízdného).

Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.
Uplatnění bezúplatných plnění (dříve darů) ze společného jmění manželů nebylo dosud zákonem ošetřeno, takže nyní může buď jeden z nich celou částku nebo oba poměrnou částí.

c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na zdaňovací období sníženému o 12 000 Kč; v případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů lze odečíst částku, která se rovná součtu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období sníženou o 12 000 Kč.
Zde se vkládá možnost odpočtu až 12000 Kč v případě přestupu z bývalého penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření. Tento postup bude možno uplatnit již za zdaňovací období roku 2014.
Poznámka: podle našeho názoru bylo možno tento postup uplatnit již v roce 2013, protože jinam než do doplňkového penzijního spoření nešlo přestoupit...

Zde se doplnilo, že v případě zániku penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření bez nároku na penzi nebo jednorázové plnění (tj. při nesplnění podmínky 60 měsíců platit a dosažení 60 let věku) se budou za příjem podle § 10 považovat uplatněné příspěvky, o které byl zaměstnanci v uplynulých 10 letech snížen základ daně.
Poznámka: Vzhledem k tomu, že povinnost dodanit byla do zákona vložena až od roku 2006, nelze podle našeho názoru dodaňovat rok 2005 a roky předchozí.

(6) Od základu daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je v pojistné smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let a že podle podmínek pojistné smlouvy není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, a u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč. U důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka, kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu 12 000 Kč, a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více pojišťovnami. Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
Z provedených změn vyplývá, že i u životního pojištění se za příjem podle § 10  budou považovat uplatněné příspěvky, o které byl zaměstnanci v uplynulých 10 letech snížen základ daně. Dosud se dodaňovaly uplatněné příspěvky již od roku 2000. Zároveň se doplnilo, že tuto nezdanitelnou částku nebude možné uplatnit v případě, že ve smlouvě bude sjednána možnost dřívější výplaty jiných příjmů, které nejsou pojistným plněním a nezakládají zánik smlouvy. Pokud si zaměstnanec pro rok 2015 nezmění smlouvu nebo pojistku ani do konce měsíce března 2015 tak, aby splňovala podmínky platné od 1. 1. 2015, nebude mu již pojišťovna potvrzovat zaplacené pojistné za rok 2015 a roky následující.
Dobrou zprávou je to, že se již nebude muset dodaňovat v případě přímého převedení rezervy, kapitálové hodnoty nebo odkupného na jinou smlouvu splňující podmínky pro uplatnění této nezdanitelné částky. Dosud to muselo být jen na novou smlouvu...

Z toho vyplývá, že daňový nerezident bude muset i nadále prokázat výši příjmů ze zdrojů v zahraničí potvrzením zahraničního správce daně, aby si mohl uplatnit nezdanitelné částky, ale nebude na to zvláštní tiskopis MF... Stejná slova se vypouští i v § 35ba odst. 2 (u slev na dani) a v § 35c odst. 5 (u daňového zvýhodnění na dítě).

Vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely odstavce 2 písm. a) snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6.
Z toho vyplývá, že pokud bude poplatník muset uplatnit solidární zvýšení daně z titulu příjmů podle § 6 (zaměstnání apod.) a u příjmů z podnikání bude vykazovat ztrátu, sníží si o tuto ztrátu příjmy ze zaměstnání.

Minimální mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy
a)        účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a
b)        neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti.
Do tohoto paragrafu se přesunula definice minimální mzdy z § 35c odst. 4, kde byla definována v souvislosti s poskytováním daňového bonusu. Vzhledem k tomu, že se minimální mzda v zákonu o daních z příjmů používá i na jiných místech zákona, byla dána do samostatného paragrafu. Důležité je, že se i nadále vychází z minimální mzdy měsíční, platné k prvnímu dni zdaňovacího období, tj. pro rok 2014 se vychází z minimální mzdy 8500 Kč a v roce 2015 se bude vycházet z minimální mzdy 9200 Kč.

tento bod nyní zní takto: „odměny členů orgánů právnických osob bez ohledu na to, z jakého právního vztahu plynou“. Členem orgánu právnické osoby je od roku 2015 i jednatel s.r.o. (viz změna v § 6 odst. 1 písm. c). Z toho vyplývá, že odměny jednatelů, kteří jsou daňovými nerezidenty v ČR budou podléhat srážkové dani podle § 36 odst. 1 písm. a). V roce 2014 byl tento postup pokryt pouze výkladem MF, který je uveden v DIS 9/2014.

Slevu lze uplatnit za vyživované dítě poplatníka, pokud se nejedná o vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů. Za vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů lze slevu uplatnit pouze, pokud jsou v péči, která nahrazuje péči rodičů.
Zde se u slevy za umístění (školkovného) doplňuje stejná úprava u vnuků jako u daňového zvýhodnění na vyživované dítě (viz změna § 35c odst. 6).

Daňové zvýhodnění náleží ve výši 13404 Kč na jedno dítě, 15804 Kč ročně na druhé dítě a 17004 Kč ročně na třetí a každé další dítě.Tzn., že měsíční daňové zvýhodnění na první dítě zůstává 1117 Kč, na druhé dítě se zvyšuje na 1317 Kč a na třetí a každé další dítě bude činit daňové zvýhodnění 1417 Kč.
Na konci odst. 1 se ještě doplňuje věta:
Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.

že se i nadále nezapočítávají do příjmů podle § 6, 7, 8 a 9 příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou ze mzdy podle zvláštní sazby daně, ale doplnilo se „s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup podle § 36 odst. 7 a 8“. Z tohoto doplnění vyplývá, že v případě překlasifikace srážkové daně plynoucí z dohody o provedení práce na daň zálohovou, tak se tento příjem započte do příjmů pro posouzení nároku na daňový bonus.

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

  1. nezletilým dítětem
  2. zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a
  1. soustavně se připravuje na budoucí povolání
  2. nemůže se soustavně připravovat pro nemoc nebo úraz
  3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost

Zde se doplnilo, že vyživovaným dítětem bude také dítě, které přestane být z důvodu svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, ale pěstoun si je v případě studia bude moci započíst. Dále se jednoznačně vymezil okruh dětí a vnuků obou z manželů...
Podle přechodného ustanovení č. 45 se použije tato změna již pro zdaňovací období roku 2014.

 

Zde se vkládá, že přeplatek na dani, nebo doplatek ze zúčtování se vyplatí poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen.Podle dosud platného znění zákona by se musel přeplatek na dani vrátit nejpozději do 31. března, což by představovalo povinnost provést roční zúčtování nejpozději ve výplatě za měsíc únor. Podle přechodného ustanovení č. 46 se použije tato změna již pro zdaňovací období roku 2014, tzn., že roční zúčtování za rok 2014 se může provést až v měsíci březnu 2015.

Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly příjmy vyplaceny, započte se daň sražená z těchto příjmů na jeho daň.
Oproti úpravě platné do konce letošního roku zde vypadává pro rok 2015 použití tohoto režimu zdanění u autorských honorářů. Ponechává se tato možnost pouze u dohod o provedení práce do 10000 Kč.

Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u něhož se daň zvyšuje o solidární zvýšení daně.
Zde vypadla ze zákona povinnost podat daňové přiznání poplatníkovi, u něhož se uplatnilo jen solidární zvýšení daně u zálohy. Jedná se o případy, kdy došlo k solidárnímu zvýšení daně u zálohy, ale jeho celoroční daň se o solidární zvýšení nezvyšuje. Např. zaměstnanec s měsíčním příjmem 40000 Kč obdržel v jednom měsíci roční odměnu 250000 Kč a bylo u něho uplatněno solidární zvýšení daně u zálohy. Roční příjem ale u něho nepřekročil 1245216 Kč, takže nebude platit solidární zvýšení daně a v rámci ročního zúčtování se mu solidární zvýšení u zálohy vrátí. Podle přechodného ustanovení se tento postup totiž použije již pro zdaňovací období roku 2014.

(5) Daňové přiznání je povinen podat také poplatník, jehož plátce daně oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b).
(6) Daňové přiznání je povinen podat poplatník, u kterého došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.“.
Z odst. 5 vyplývá, že v případě zjištění dlužné částky na dani nebo přeplatku na daňovém bonusu zaviněných vinou zaměstnance, který skončil zaměstnání, bude muset podat daňové přiznání a tyto částky dodanit. Zde platí oznamovací povinnost zaměstnavatele vč. předložení potřebných dokladů správci daně.
Nový odst. 6 reaguje na změny v příspěvcích zaměstnavatele na soukromé životní pojištění při výplatě pojistného plnění nebo při předčasném ukončení smlouvy. V tomto případě budou příspěvky zaměstnavatele považovány za příjem podle § 6 a bude třeba z nich odvést pojistné i daň. (viz komentář u § 6 odst. 9 písm. p).

Poplatníkovi, kterému byla sražena daň vyšší, než je stanoveno, nebo kterému byl vyplacen daňový bonus nižší, než měl být, vrátí plátce daně vzniklý rozdíl, pokud neuplynuly 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl. Plátce daně je povinen nejdříve vrátit tento rozdíl a poté může podat dodatečné vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti. O tento vrácený rozdíl sníží plátce daně nejbližší odvod záloh správci daně. Jinak má poplatník, kterému nebylo provedeno roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, možnost uplatnit nárok na vzniklý rozdíl v daňovém přiznání.
Při vracení daně nebo doplácení daňového bonusu zaměstnavatelem je zkrácena doba na 2 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období, v němž rozdíl vznikl (dosud bylo v zákonu 3 roky).

Plátce daně je povinen o podání oznámení podle odstavce 5 písm. b), které učinil u svého správce daně, současně informovat poplatníka.“.
Plátce daně musí v případech, kdy dlužná částka na dani vznikla chybou poplatníka a on u něho již nepracuje, oznámit tuto skutečnost nejen správci daně, ale i poplatníkovi.

b) rodné číslo, a u daňového nerezidenta datum narození, číslo a typ dokladu prokazujícího jeho totožnost a kód státu, který tento doklad vydal, identifikaci pro daňové účely ve státu daňové rezidence a kód státu, jehož je daňovým rezidentem,
h) údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění.
Zde se doplnilo, že na mzdovém listě bude třeba nově vést i údaje o výpočtu daně a provedeném ročním zúčtování.

c) jaký je počet dětí vyživovaných v rámci jeho společně hospodařící domácnosti a dále
1.         jaké skutečnosti jsou u něho dány pro přiznání daňového zvýhodnění na vyživované dítě,
2.         zda uplatňuje daňové zvýhodnění na toto dítě ve výši náležející podle § 35c odst. 1 na jedno dítě nebo ve výši náležející na druhé dítě nebo na třetí a každé další vyživované dítě,
3.         zda v rámci téže společně hospodařící domácnosti uplatňuje daňové zvýhodnění na vyživované děti i jiná osoba,
4.         kdy a jak se případně změnily rozhodné skutečnosti pro přiznání daňového zvýhodnění a
5.         jedná-li se o zletilé studující dítě, že nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,
Zde se doplnily nové údaje, které bude obsahovat Prohlášení k dani v souvislosti s uplatňováním daňového zvýhodnění na vyživované dítě, které bude v různé výši podle počtu dětí. Prohlášení k dani tiskopis MFin 5457 – vzor č. 24 již tyto údaje obsahuje.
Jak se budou děti řadit, bude vždy záležet na rozhodnutí poplatníků žijících ve společně hospodařící domácnosti, které by oba měli uvést ve stejném pořadí ve svém Prohlášení. V případě jakékoliv změny (např. změna počtu osob v domácnosti, změna v uplatnění mezi poplatníky apod.) by ji měli uvést na str. 2 Prohlášení. Konkrétní příklad vyplnění Prohlášení k dani v roce 2015 je uveden v bodu 4 dnešního čísla.
Zároveň bylo z Prohlášení k dani vypuštěno v odst. 4 písm. e), které řešilo pobírání starobního důchodu k 1. 1. zdaňovacího období, protože se sleva u důchodců bude uplatňovat vždy.

I tato změna reaguje na diferencovanou výši daňového zvýhodnění na dítě. V potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků (dříve se toto vyžadovalo pouze u druhého z manželů) proto musí být uvedeno, na které děti je daňové zvýhodnění uplatněno a v jaké výši. I pro tuto povinnost je připraven tiskopis MFin 5556 – vzor. č. 1. I když je tento tiskopis uváděn jako nepovinný, doporučujeme jej používat, protože usnadní práci Vám i zaměstnavateli druhého z poplatníků.
K problematice uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě podle pravidel platných od 1. 1. 2015 uvedeme konkrétní příklad společné domácnosti s vyplněním Prohlášení k dani a Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků.

Z této změny vyplývá, že již pro rok 2015 bude opět platit, že dani z příjmů budou podléhat pravidelně vyplácené důchody, pokud součet příjmů poplatníka podle § 6, 7 a 9 přesáhne ve zdaňovacím období částku 840000 Kč. Toto se nemělo uplatnit v letech 2013 až 2015, ale vzhledem k tomu, že se od roku 2015 vrací důchodcům sleva na poplatníka, tak se opět budou dodaňovat i důchody od tohoto roku...