2/ AKTUÁLNÍ VÝKLADY K UZAVÍRÁNÍ A PRODLUŽOVÁNÍ PRACOVNÍCH POMĚRŮ NA DOBU URČITOU S POŽIVATELI STAROBNÍCH DŮCHODŮ OD 1. 1. 2010

   Díky tomu, že zákon 306/2008 Sb., kterým se změnil zákon o důchodovém pojištění, neobsahoval přechodné ustanovení k přechodu doby určité sjednávané s poživateli starobního důchodu do 31. 12. 2009, objevila se „živná půda“ pro podávání nejrůznějších výkladů a stanovisek.
   V minulých číslech jsme Vás již seznámili s některými z nich. Vzhledem k tomu, že nás zajímají hlavně stanoviska pracovníků MPSV, přinášíme dnes poslední výklad JUDr. Jakubky (publikován ve Mzdové účetní č. 12), kde k dané problematice mimo jiné uvádí (citujeme):
   „Při praktické aplikaci zákona máme dvě možnosti:
   1. Dosud pracujícím důchodcům započteme zpětně dobu trvání jejich pracovních poměrů na dobu určitou, přičemž, pokud pracují v pracovním poměru déle než 2 roky, zaměstnáme je dále na dobu neurčitou, nebo jim dáme „šestiměsíční pauzu“ ve smyslu § 39 odst. 2 ZP. Toto řešení nemá žádná právní rizika a je zcela v pravomoci zaměstnavatele jako smluvního partnera při uzavírání pracovního poměru.
   2. Dnem 1. ledna 2010 uděláme „tlustou čáru“ a postupujeme v počítání času „nově“. Dobu zákonného omezení 2 let budeme v tomto případě počítat od prvního skončení či prodloužení pracovního poměru na dobu určitou v roce 2010, tedy po nabytí účinnosti novelizovaného zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění. Toto řešení však má určité právní riziko. Podle § 39 odst. 5 totiž platí, že sjedná-li zaměstnavatel se zaměstnancem trvání pracovního poměru na dobu určitou, ačkoliv nebyly splněny podmínky stanovené v § 39 odst. 2 až 4 ZP, a oznámí-li zaměstnanec před uplynutím sjednané doby písemně zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou. Návrh na určení, zda byly splněny výše uvedené podmínky, může jak zaměstnavatel, tak zaměstnanec uplatnit u soudu nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit uplynutím sjednané doby. Takže pokud nechceme riskovat možný soudní spor o to, zda je důchodce zaměstnán na dobu určitou či neurčitou, je výhodnější při skončení (doběhnutí) dříve uzavřené pracovní smlouvy na dobu určitou „minimálně“ neprodlužovat dřívější pracovní smlouvy s důchodci a uzavřít s nimi novou pracovní smlouvu (při zvýraznění podmínek uvedených v § 39 odst. 2 ZP). Při prodloužení již existujícího pracovního poměru na dobu určitou může (s větší pravděpodobností) nastat později spor, zda neměla být do doby 2 let započtena i doba předchozího trvání pracovního poměru. Při úrovni našich soudů (a zjevně chybějícímu přechodnému ustanovení zákona) totiž není jisté, jakým výkladem a úvahami se budou soudci řídit při zkoumání otázky, zda byly či nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro uzavření pracovního poměru na dobu určitou.“ Konec citace.
   Závěr:
Takže jednoznačně platí naše předchozí doporučení, jestliže nechcete mít problémy do budoucna, uzavřete po skončení sjednané doby určité novou smlouvu a od tohoto sjednání začne běžet doba 2 let pro opakované sjednávání doby určité.