Tomuto zaměstnanci bude vrácen přeplatek na dani ve výši 29940 Kč. Přeplatek vznikl díky tomu, že se mu na zálohách srážela v průběhu roku poměrně vysoká částka, protože slevu na manželku a odpočet nezdanitelných částek může uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh.

   IX/ U Zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na dítě se pokračuje ve výpočtu takto:

   U DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ
  daňového zvýhodnění činí v roce 2009 10680 Kč (u dítěte s průkazkou ZTP/P 21360 Kč). Daňové zvýhodnění se může poskytnout formou slevy na dani (až do výše daňové povinnosti) nebo formou daňového bonusu, který může činit až 52200 Kč. Nárok na daňový bonus vzniká zaměstnanci při ročním příjmu ve výši šesti násobku minimální mzdy, která byla v roce 2009 ve výši 8000 Kč, tzn., že nárok na daňový bonus vznikne u příjmu 48000 Kč nebo vyšším.
  Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě, je třeba provést podle § 35c odst. 6 ZDP. Podrobný výklad najdete v brožuře „Abecedník“, oddíl 5. a 8.

   X/ Vlastní porovnání nároku na daňové zvýhodnění se slevami na dani a daňovými bonusy je uvedeno v následujících příkladech

   Příklad č. 1. zaměstnanec měl měsíční zdanitelný příjem 30 tis. Kč jen ve třech měsících roku 2009 a po zbytek roku byl v pracovní neschopnosti. Tento zaměstnanec má tři děti. Nárok na daňový bonus u něho v měsících, kdy pracoval nevznikl, protože daňové zvýhodnění bylo uplatněno formou slevy na dani. Jeho roční daňová povinnost byla 18090 Kč a ta se vynulovala slevou na poplatníka (24840 Kč), takže daň po slevě je u tohoto poplatníka nulová

   Tomuto zaměstnanci by se vyplatila celkem částka 35910 Kč, a to tak, že by se mu vrátil přeplatek na dani 3870 Kč a obdržel by doplatek na daňovém bonusu ve výši 32040 Kč. Částka 3870 Kč by se uvedla do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP, částka 32040 Kč nikoliv.

   Příklad č. 2. zaměstnanec s příjmem 20000 Kč měsíčně, který má 3 děti byl v roce 2009 nemocen a ve dvou měsících dosáhl pouze příjmu 5000 Kč. Ve všech měsících neplatil daň a obdržel daňový bonus. Výpočet daně u něho bude vypadat takto:

   V tomto případě by se zaměstnanci vrátila částka 2130 Kč, což je doplatek na daňovém bonusu (nezahrnuje se do příjmů pro nárok na dávky SSP).

   XI/ Vrácení daně
   V případě, že na řádce 22 bude přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2010. Pokud je doplatek ze zúčtování na ř. 30 vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi rovněž nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2010. O vrácený přeplatek si sníží plátce daně nejbližší odvody záloh nebo může požádat o vrácení přeplatku podle § 64 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků.
   V případě, že vznikne nedoplatek na dani, tak se od poplatníka nevybere.

   NA CO SI DÁT POZOR PŘI ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2009

• jestli je správně stanoven základ daně u poplatníků („superhrubá mzda“)

   zde hlavně v případě, že zaměstnanec měnil zaměstnání v průběhu roku a zda mu předchozí plátce navyšoval správně na superhrubou mzdu. Když vydělíme údaj na řádce 2. údajem na řádce 1. mělo by nám vyjít 0,34. Díky zaokrouhlování povinného pojistného na celé Kč nahoru zde mohou být rozdíly v tisícinách (např. 0,3402).
   POZOR: tato kontrola by neplatila v případě, že zaměstnanec měl u zaměstnavatele ještě např. dohodu o provedení práce, u které se na superhrubou mzdu nenavyšuje (obdobně i v případě souběhu zaměstnání a odměny člena statutárního orgánu, kde se odvádí pouze zdravotní pojištění)

• jestli je u zaměstnanců, u kterých bylo dosaženo stropu pojistného (1130640 Kč) správně stanoven základ daně

   Tzn., že u těchto zaměstnanců by měla být na ř. 2 Výpočtu částka pojistného vypočtená z 1130640 Kč. V případě, že změnili zaměstnání v průběhu roku, může být na této řádce i částka vyšší.

• jestli není poskytnut daňový bonus u zaměstnance, který nedosáhl příjmu alespoň 48000 Kč (tj. 6-ti násobku minimální mzdy) za rok 2009

   Na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v měsících, kdy dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, ale nárok neztrácí. Zde by bylo výhodnější, aby si daňové zvýhodnění uplatnil druhý z manželů…pochopitelně, pokud má nějaké příjmy...

• u daňových nerezidentů vždy odečíst celých 24840 Kč

   Těmto nerezidentům by se mělo odečíst celých 24840 Kč i v případě, že na území v ČR pobýval pouze několik měsíců.

• zkontrolovat nedoplatky na dani

   Díky zavedení jednotné daně 15% by nedoplatky na dani neměly v roce 2009 vůbec vzniknout. Doporučujeme v případě nedoplatku zkontrolovat výpočet záloh v průběhu roku.

• zkontrolovat přeplatky na dani u poplatníků, kteří neměli žádné nezdaněné částky nebo dodatečně prokázané slevy na dani

   U těchto poplatníků by díky jednotné 15% dani neměly vznikat přeplatky na dani vyšší než 140 Kč, pokud byl správně stanoven základ daně.

   ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ

• CIZINCI

   Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.
   Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat (popř. by zde měl mít rodinu) a pokud měl příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny slevy na dani, které řádně prokáže a může uplatnit daňové zvýhodnění na děti.
   Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze základní sleva na dani (24840 Kč) a sleva na dani na studenta (4020 Kč), případně poskytnutý dar podle § 15 odst. 1. K příjmům dosaženým v zahraničí se u něho nepřihlíží.    V případě, že má 90% příjmů ze zdrojů v ČR, může podat daňové přiznání a uplatnit si slevu na manželku nebo invalidity a daňové zvýhodnění na dítě.
   POZOR - při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. Platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou v příloze tohoto čísla v elektronické podobě. V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní nezdanitelné částky, případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani nebo daňové zvýhodnění na dítě, doporučte mu podání daňového přiznání.

• ZAMĚSTNANCI POBÍRAJÍCÍ NÁHRADU ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU

   Těmto zaměstnancům lze roční zúčtování provést, pokud jim vyplacená náhrada od Kooperativy resp. České pojišťovny nebyla zdaněna zálohovou daní (tzn., že náhrada byla do 5000 Kč). V případě, že vyplacená náhrada byla vyšší než 5000 Kč, musí zaměstnanec podat daňové přiznání.

• TISKOPIS DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ

   Pro podání daňového přiznání za rok 2009 je třeba použít vzor č. 16, který má 4 přílohy. Zaměstnanec, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, vyplní pouze základní tiskopis bez příloh. Pokud zaměstnanec zároveň podnikal, vyplní ještě přílohu č. 1. V případě, že měl příjmy z pronájmu (§ 9) nebo ostatní příjmy (§ 10), vyplní přílohu č. 2. Při příjmech ze zahraničí se vyplní buď příloha č. 3 nebo 4.

• ´DOTAZY K PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH

   Můžeme provést roční zúčtování u zaměstnance, kterému byla vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku od Kooperativy dne 25. ledna 2010? Výše vyplacené náhrady byla 9530 Kč.

   Příjem vyplacený poplatníkovi do 31. 1. po skončení zdaňovacího období, se považuje ještě za příjem zdaňovacího období roku 2009. Roční zúčtování provést nelze, protože vyplacená náhrada od pojišťovny byla vyšší než 5000 Kč a musela z ní být sražena zálohová daň. V tomto případě měl zaměstnanec současně více plátců ve zdaňovacím období a musí si podat za rok 2009 daňové přiznání.

   Zaměstnanec náhle zemřel 27. 1. 2010, ale ještě předtím si u nás požádal o provedení ročního zúčtování za rok 2009. Můžeme v tomto případě roční zúčtování provést a přeplatek z ročního zúčtování vrátit jeho manželce, která pobírá rodičovský příspěvek?

  V případě, že zaměstnanec zemřel, nelze roční zúčtování záloh provést, a to ani v případě, že o jeho provedení ještě stačil požádat. Podle § 38ch odst. 5 je zaměstnavatel povinen vrátit přeplatek na dani poplatníkovi a ten již neexistuje. Manželka je podle § 40 odst. 7 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků povinna podat přiznání k dani do šesti měsíců po jeho úmrtí. V daňovém přiznání si uplatní všechny nezdaněné částky ze základu daně a slevy na dani, na které by měl její zemřelý manžel nárok. Pokud její příjmy v roce 2009 nepřekročily 68000 Kč, mohla by se v daňovém přiznání odečíst i sleva na manželku.

   Zaměstnanec měl v roce 2009 příjmy ve výši minimální mzdy a nebyly u něho v průběhu roku sráženy vůbec žádné zálohy na daň. Na konci roku 2009 obdržel od zemědělského družstva nájem za pozemky ve výši 8500 Kč. Musí si podat za rok 2009 daňové přiznání, i když nebude muset platit daň z důvodu nevyčerpání slevy na poplatníky ve svém zaměstnání?

  Povinnost podat daňové přiznání u tohoto zaměstnance vyplývá z § 38g odst. 2 ZDP, protože jeho ostatní příjmy podle §§ 7 až 10 byly vyšší než 6000 Kč. Tento poplatník vyplní přílohu č. 2 daňového přiznání, kde uvede příjem z pronájmu ve výši 8500 Kč a může si uplatnit paušální výdaje 30%. Kdyby daňové přiznání nepodal, i když mu daňová povinnost pravděpodobně nevznikla, mohl by ho správce daně k jeho podání vyzvat a případně i za jeho nepodání sankcionovat.

   Obrací se na nás zaměstnanci, kteří v průběhu roku 2009 neplatili žádné zálohy na daň z důvodu, že uplatňovali slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti. Nyní nám předkládají potvrzení o výši darů, potvrzení o zaplacených příspěvcích na penzijní připojištění a na soukromé životní pojištění. Máme si od nich vůbec brát tato potvrzení, když jim nemáme co vrátit?

  Tito poplatníci si můžou požádat o provedení ročního zúčtování, ale žádná daň se jim vracet nebude, protože žádnou daň v průběhu roku 2009 neplatili. Pokud by měl tento poplatník více vyživovaných dětí, mohl by případně obdržet doplatek na daňovém bonusu. Pokud Vám bude vycházet, že žádný přeplatek na dani nebo na daňovém bonusu nebude, potvrzení od zaměstnanců ukládat nemusíte. Citlivě jim vysvětlete, že bohužel jejich daň byla nulová a není jim co vracet.

   Můžeme zaměstnanci provést roční zúčtování záloh, jestliže v roce 2009 vypověděl smlouvu na penzijní připojištění (podmínky pro výplatu ještě nebyly splněny), z které si uplatňoval od roku 2002 nezdanitelnou částku ve výši 3000 Kč ročně? Jak to bude s poskytovanými příspěvky od zaměstnavatele, které jsme po celou dobu trvání smlouvy platili?

  V případě, že zaměstnanec vypověděl v roce 2009 smlouvu o penzijním připojištění bez nároku na penzi, nelze roční zúčtování provést v případě, že součet uplatněných nezdaněných částek z titulu § 15 odst. 5 ZDP byl za roky 2006 až 2008 vyšší než 6000 Kč. K nezdaněným částkám uplatněným v předchozích letech se nepřihlíží, neboť do zákona se tato změna dostala až od zdaňovacího období roku 2006. Ve Vašem případě činí součet uplatněných nezdaněných částek za roky 2006 až 2008 částku 9000 Kč, takže není možné roční zúčtování provést a zaměstnanec musí podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 v něm uvést částku 9000 Kč. Příspěvek zaměstnavatele za měsíce, po které smlouva trvala, se nemusí od zaměstnance vybrat zpět, protože budou podléhat srážkové dani 15%, kterou musí z příspěvků zaměstnavatele odvést penzijní fond. Srážkové dani z příjmů budou podléhat veškeré příspěvky zaměstnavatele poskytnuté za dobu trvání penzijního připojištění.

   Někteří zaměstnanci si v předchozích letech podávali daňové přiznání, protože uplatňovali společné zdanění manželů nebo jim tato povinnost vyplývala z jiných důvodů. Nyní budou žádat o roční zúčtování záloh a chtěli by si uplatnit některé nezdaněné částky, které údajně prokázali již na FÚ při podání daňového přiznání v předchozích letech. Můžeme jim nezdaněné částky uznat bez prokázání?

  Pokud si tito zaměstnanci uplatňovali u Vás nezdanitelné částky (úroky, penzijní připojištění, životní pojištění) ještě předtím, než začali podávat daňové přiznání, můžete pokračovat v jejich odpočtu. Jestliže si však začali uplatňovat nezdanitelné částky až v době, kdy podávali daňové přiznání, musí Vám tyto nezdanitelné částky řádně prokázat. Např. pokud si uzavřeli soukromé životní pojištění v roce 2008 a uplatnili si odpočet za rok 2008 v rámci daňového přiznání na FÚ a nyní si budou chtít odpočet uplatnit v rámci ročního zúčtování, musí předložit uzavřenou smlouvu s pojišťovnou a potvrzení o výši zaplaceného pojistného.

   Zaměstnanec předložil darovací smlouvu, podle které provedl zednické práce pro obec v hodnotě 11700 Kč. Ve smlouvě je rozsah práce 130 hodin a odměna za hodinu 90 Kč. Je možné tento dar uznat?

  Podle § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů je účel daru naplněn (dar obci). Podle Pokynu MF D-300 se za dary považují i nepeněžní dary včetně služeb, které se ocení podle obvyklých cen (zákon 151/97 Sb. o oceňování majetku). Sazbu 90 Kč za hodinu práce lze považovat za cenu obvyklou a dar lze uznat, pokud ovšem Váš zaměstnanec nepodniká a nezahrnul si hodnotu darovaného výkonu do výdajů své živnosti.

   Zaměstnanec nám předložil životní pojistku uzavřenou na Slovensku se slovenskou pojišťovnou a zároveň předložil potvrzení o zaplaceném pojistném za rok 2009 v eurech. Můžeme tuto pojistku uznat jako nezdaněnou částku? V případě, že ano, jak přepočteme eura na Kč?

  Podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů je možno odečíst i zaplacené pojistné uzavřené s pojišťovnou usazenou na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru, pokud smlouva splňuje podmínky soukromého životního pojištění uvedené v našem zákonu o daních z příjmů (tj. minimálně 60 měsíců platit a výplata pojistného plnění nejdříve v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne věku 60 let). Jestliže jsou tyto náležitosti splněny, je možno nezdaněnou částku odečíst. Přepočet zaplaceného pojistného z eura na Kč se provede přes jednotný kurz, kterým je průměr kurzů stanovených ČNB v jednotlivých měsících zdaňovacího období (§ 38 zákona o daních z příjmů).

   Zaměstnanec si již od roku 2000 platí smlouvu na soukromé životní pojištění, která je uzavřena až do dovršení 65 let. Každoročně si uplatňuje v daních odpočet částky 10000 Kč a v současné době by si chtěl smlouvu zrušit a nechat si vyplatit odbytné. Bude muset podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvést částky, které si v předchozích letech uplatňoval? Upozorňujeme, že již dosáhl věku 62 let.

  Váš zaměstnanec splnil podmínky soukromého životního pojištění („60 a 60“), takže odpočty v předchozích uplatněné nebude muset dodaňovat. Pokud si ale nechá vyplatit pojistné plnění před dosažením sjednané doby pojištění, tj. před 65 rokem, musí počítat s tím, že mu pojišťovna vyplatí pojistné plnění „patřičně pokrácené“.

   Zaměstnanci byl přiznán částečný invalidní důchod od 7. září 2009. Výměr o přiznání důchodu do současné doby neobdržel (má zatím jen rekomandaci). Můžeme u něho provést roční zúčtování a uplatnit u něho 3/12 ze slevy na částečnou invaliditu?

  Pokud zaměstnanec prokáže slevu na částečnou invaliditu do 15. února 2010, je možné mu provést roční zúčtování a uplatnit slevu 630 Kč (3/12 z 2520 Kč) na částečnou invaliditu. Pokud obdrží výměr o přiznání důchodu po tomto datu, měl by si sám podat daňové přiznání, kde tuto částku uplatní.

   Manželka našeho zaměstnance byla v roce 2009 na mateřské a poté na rodičovské dovolené. Její příjmy jsou cca 60000 Kč, takže by si na ni mohl uplatnit slevu na manželku, ale ona ještě dostává výživné od bývalého manžela ve výši 1500 Kč měsíčně. Kdybychom do příjmů zahrnuli toto výživné, překročila by hranici 68000 Kč. Musí se výživné do vlastních příjmů druhého z manželů zahrnout?

  Zahrnování výživného do příjmů druhého z manželů je řešeno v Pokynu MF D-300, kde se říká, že výživné je určeno jen dítěti a do vlastních příjmů manželky/la se nezahrnuje. Částky přijaté nad rámec takto stanoveného výživného se do vlastních příjmů započítávají. Pokud odpovídá částka 1500 Kč stanovenému výživnému, může si manžel uplatnit slevu na manželku.

   Syn našeho zaměstnance ukončil studium střední školy a od září nastoupil do zaměstnání. Uplatňovali jsme daňové zvýhodnění i za měsíce červenec a srpen a nyní jsme zjistili, že jeho syn měl po celý rok 2009 uzavřenu dohodu o pracovní činnosti v obchodní společnosti, kam chodil o víkendech rozvážet zboží do regálů. Příjmy byly v některých měsících nižší než 2000 Kč a v některých vyšší. Je možno ponechat daňové zvýhodnění za měsíce červenec a srpen nebo musíme provést opravu těchto měsíců?

  Podle § 13 odst. 3 písm. a) nelze dobu školních prázdnin považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání na střední škole, jestliže dítě vykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost (tj. činnost, která zakládá účast na nemocenském pojištění). Vzhledem k tomu, že dítě mělo pravděpodobně uzavřenu dohodu o pracovní činnosti tak, že se jednalo o zaměstnání malého rozsahu (pojištění vznikalo pouze v měsíci, kdy bylo dosaženo 2000 Kč), bude rozhodující výše příjmu v měsících červenci a srpnu. Pokud byla výše příjmu z dohody nižší než 2000 Kč, daňové zvýhodnění by náleželo, v opačném případě je třeba provést opravu.

   Zaměstnanec se zúčastnil v roce 2009 vojenského cvičení tzv. „aktivních záloh“. Potvrdili jsme mu pouze průměrný výdělek a armáda mu vyplatila náhradu mzdy za dobu trvání tohoto cvičení. Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování záloh?

  V tomto případě bude záležet na výši náhrady mzdy, kterou mu armáda za dobu vojenského cvičení vyplatila. Pokud byla náhrada mzdy do 5000 Kč, tak byla zdaněna 15% srážkovou daní a roční zúčtování lze provést. V případě, že byla náhrada mzdy nad 5000 Kč, musela z ní vojenská správa srazit zálohovou daň a zaměstnanci vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech a on si musí podat daňové přiznání.