8/ ODPOVĚDI NA DOTAZY


   9/2010 Zaměstnanec používá při některých pracovních cestách přívěs ke svému silničnímu motorovému vozidlu. Nyní po nás požaduje poskytování vyšší základní náhrady než je 3,90 Kč za 1 km jízdy. Jsme povinni mu poskytovat vyšší náhradu než základní v případě použití přívěsu při pracovní cestě?

   Podle § 157 odst. 4 ZP se základní sazba, v případě použití přívěsu k silničnímu motorovému vozidlu, zvyšuje nejméně o 15%. Tzn., že v případě, že zaměstnanec musel použít přívěs, musíte zaměstnanci poskytnout náhradu zvýšenou minimálně o 15%. Konkrétní zvýšení sazby základní náhrady, musí zaměstnavatel stanovit ve vnitřním předpisu nebo sjednat v kolektivní smlouvě. Pokud tak neučiní, musí základní náhradu zvýšit o 15%.


   10/2010 V naší organizaci je týdenní pracovní doba stanovena na 37,5 hodiny. Někteří zaměstnanci pracují ve ztížených a zdraví škodlivých podmínkách. Podle § 117 ZP přísluší za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí dosažená mzda a příplatek . Příplatek činí nejméně 10% minimální mzdy. Bude se příplatek počítat ze základní sazby minimální mzdy (48,10 Kč) nebo z minimální mzdy používané u nás při 37,5 hodinové týdenní pracovní době (51,30 Kč)?

   Podle § 117 ZP náleží příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí ve výši nejméně 10% částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy. V § 111 odst. 2 je základní sazba minimální mzdy stanovena ve výši 48,10 Kč, takže příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí se vypočítává z této sazby.


  11/2010 U některých našich zaměstnanců dochází v průběhu roku ke změně v délce týdenní pracovní doby. Jakým způsobem jim bude poskytována náhrada mzdy za čerpanou dovolenou? Musí se vycházet z průměrné délky směny v období kalendářního roku?

   Podle § 222 odst. 1 ZP přísluší zaměstnanci za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Pro určení, kolik hodin zaměstnanci ušlo v důsledku čerpání dovolené, je vždy rozhodná délka týdenní pracovní doby v době jejího čerpání. Tzn., že pokud zaměstnanec pracoval do 30. 4 na 20 hodin týdně (pondělí až pátek po 4 hodinách) a od 1. 5. pracoval na 30 hodin týdně (pondělí až pátek po 6 hodinách) a dovolenou čerpal v měsíci červenci a srpnu, obdrží náhradu mzdy za dobu čerpání dovolené za 6 hodin. Poskytování náhrady mzdy za průměrnou délku směny by přicházelo v úvahu pouze u zaměstnanců s pracovní dobou nerovnoměrně rozvrženou (§ 213 odst. 4 ZP).


  12/2010 Jak máme správně určit spotřebu PHM, když technický průkaz vozidla obsahuje tři údaje a my máme použít údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem Evropských společenství? Nebo máme udělat aritmetický průměr z těchto tří údajů?

   Podle § 158 odst. 4 ZP se při určení spotřeby PHM skutečně použije údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz podle norem ES. Teprve v případě, že není tento údaj v technickém průkazu uveden, vypočítá se spotřeba PHM aritmetickým průměrem z údajů v technickém průkazu. Co se týče tří údajů v technickém průkazu - zde je důležité, aby byl odkaz na normu Evropských společenství (většinou se uvádí ES nebo EU a příslušné číslo této normy) - jednotlivé hodnoty znamenají ve většině případů toto
   - první údaj je spotřeba ve městě
   - druhý údaj je spotřeba mimo město
   - třetí údaj je údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz (většinou je to střední hodnota mezi prvními dvěma údaji).
Z uvedeného vyplývá, že se v případě vozidel vyrobených ve státě EU použije třetí údaj o spotřebě pro kombinovaný provoz.


  13/2010 Zaměstnáváme zaměstnankyni v hlavním pracovním poměru ve funkci pradlena. V náplni práce má uvedenu obsluhu velkokapacitní pračky a sušičky, třídění prádla apod. Nyní bychom potřebovali, aby v rámci rozšíření služeb pro naše pacienty prováděla ruční praní prádla (toho, které nelze prát v pračce). Na tuto činnost bychom s ní chtěli sjednat dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce a pracovala by dle potřeb. Můžeme s touto zaměstnankyní uzavřít tuto dohodu, aniž bychom porušili zákoník práce? V pracovní náplni ruční praní nemá.

   Podle § 13 odst. 4 nemůže zaměstnanec v dalším pracovním poměru nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr u téhož zaměstnavatele vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny. Druhové vymezení prací ve smlouvě je vždy soukromoprávní věcí zaměstnavatele a zaměstnance. Z toho vyplývá, že pokud nebude mít žádná profese v popisu práce ruční praní prádla, bylo by možné na tuto činnost sjednat např. dohodu o pracovní činnosti.


  14/2010 Dostala se nám do rukou informace, že od 1. ledna 2010 již není stát plátcem pojistného na zdravotní pojištění za bývalé „poživatele částečného invalidního důchodu“, nyní invalidita prvního nebo druhého stupně. Můžete nám sdělit, jakým zákonem byla tato změna provedena?

   Okruh osob, za které je plátcem pojistného na VZP stát, je vymezen v § 7 odst. 1 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Podle písm. b) tohoto odstavce je stát plátcem pojistného za poživatele důchodů z důchodového pojištění… podle předpisů České republiky. Z toho vyplývá, že je stát plátcem pojistného na VZP jak za poživatele starobního důchodu, tak za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně, vdovského a vdoveckého důchodu a sirotčího důchodu.


  15/2010 Potřebovali bychom informaci, kdy dojde k promlčení splatnosti pojistného na všeobecné zdravotní pojištění a penále vyměřeného z pozdního odvodu pojistného na VZP?

   Podle § 16 odst. 1 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se právo předepsat dlužné pojistné promlčuje za pět let ode dne splatnosti. Podle § 19 téhož zákona, pokud jde o splatnost penále, jeho vymáhání a promlčení, postupuje se stejně jako u pojistného, tj. do 5 let ode dne splatnosti.


  16/2010 V současné době od nás odchází několik zaměstnanců do předčasného starobního důchodu podle § 31 zákona o důchodovém pojištění. Potřebovali bychom vědět, zda si můžou tito zaměstnanci při pobírání předčasného důchodu před dosažením důchodového věku nějakým „legálním způsobem“ přivydělávat?

   Podle § 37 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění nenáleží výplata předčasného důchodu do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost. Podle § 27 téhož zákona se za výdělečnou činnost považuje činnost zakládající účast na důchodovém pojištění. Účast na důchodovém pojištění nezakládá např. dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti sjednaná do částky 1999 Kč měsíčně, výkon funkce jednatele s.r.o. s odměnou do 5999 Kč měsíčně nebo výkon samostatné výdělečné činnosti, jestliže příjmy snížené o výdaje nepřekročí v roce 2010 částku 56900 Kč.