Podle § 356 odst. 3 ZP by měly být sazby obojího pojistného a daně vypočteny podle podmínek a sazeb platných pro zaměstnance v měsíci, v němž se průměrný měsíční čistý výdělek zjišťuje. Tzn., že zaměstnavatel postupoval dle tohoto paragrafu správně. Zároveň ale zaměstnavatel podle našeho názoru porušil ustanovení § 313 ZP, kde se v odst. 1 říká, že při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm údaje v písmenech a) až g). A podle § 313 odst. 2 je zaměstnavatel povinen uvést údaje o výši průměrného výdělku… na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení. Z tohoto paragrafu vyplývá, že potvrzení o zaměstnání musí zaměstnavatel vydat nejpozději při skončení pracovního poměru a ke stejnému dni potvrdit i průměrný výdělek, pouze na žádost zaměstnance na odděleném potvrzení.
   Závěr: zaměstnavatel musí požívat při zjišťování průměrného čistého výdělku pouze údaje z doby trvání pracovního vztahu se zaměstnancem, tj. ve vašem případě k datu 28. 2.
  Na podporu našeho názoru odkazujeme ještě na § 50 odst. 4 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, kde se stanovuje, že výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů.