POSTUP ZAMĚSTNAVATELE V PŘÍPADĚ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ NA JEHO ZAMĚSTNANCE

4/ POSTUP ZAMĚSTNAVATELE V PŘÍPADĚ INSOLVENČNÍHO ŘÍZENÍ NA JEHO ZAMĚSTNANCE

Náš zaměstnanec, na kterého jsme obdrželi větší množství nepřednostních pohledávek, zjistil, že nebude moci tyto pohledávky splácet a podal na sebe insolvenční návrh a zároveň podal návrh na povolení svého oddlužení (tzv. „osobní bankrot“). Soud souhlasil a vydal „vyhlášku o zahájení řízení“. Na základě této vyhlášky došlo k blokaci exekucí a uspokojování věřitelů. Po určité době schválil soud oddlužení a určil insolvenčního správce. V této době jsme od insolvenčního soudu obdrželi „rozhodnutí o schválení oddlužení“. V rozhodnutí se ukládá plátci mzdy, aby po dobu 5 let prováděl ze mzdy dlužníka srážky ve stejném rozsahu, v jakém se uspokojují přednostní pohledávky. Částky sražené ze mzdy dlužníka jsou zasílány insolvenčnímu správci, který je rozděluje přihlášeným věřitelům.

Jaký by měl být postup zaměstnavatele při provádění srážek ze mzdy u ženatého zaměstnance s jedním dítětem a čistým měsíčním příjmem 13200 Kč?

POSTUP V DOBĚ, KDY SOUD VYDAL VYHLÁŠKU O ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ:
   Zde doporučujeme kontaktovat příslušný soud a zjistit, zda je třeba provést srážku ze mzdy jako v době před „zahájením řízení“, ale tuto částku již neodesílat jednotlivým věřitelům, ale deponovat a vyčkat na rozhodnutí insolvenčního soudu, nebo zda poslat částku oprávněnému, který by s ní mohl disponovat.
   Tento postup zatím nebyl nikým objasněn - podle stanoviska odborníků na insolvenční právo by měl v době od zahájení řízení do vydání rozhodnutí o oddlužení disponovat majetkem dlužník (citace ze stanoviska insolvenčních právníků: Lze tedy uzavřít, že nestanoví-li insolvenční soud jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě dlužník osobou s dispozičními oprávněními i v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku.)
   Nám se jeví tento postup dost nespravedlivý vůči věřitelům a v případě nejasností doporučujeme deponování sražené částky…

POSTUP V DOBĚ, KDY SOUD VYDAL POVOLENÍ K ODDLUŽENÍ:
   Od tohoto data se bude postupovat při provádění srážek takto:
   Základní nezabavitelná částka:
   5148,67 Kč na osobu povinného
   2574,34 Kč na manželku a 1 dítě (2x1287,17)
   7723,01 Kč po zaokrouhlení 7724 Kč - základní nezabavitelná částka celkem.
   Možná výše srážky:
   Čistá mzda 13200 Kč - základní nezabavitelná částka 7724 Kč = 5476 Kč (13200-7724), což je částka, která podléhá výkonu rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že tato částka je nižší než 7723 Kč, vypočte se jedna třetina z částky 5476 Kč zaokrouhlené na částku dělitelnou třemi směrem dolu, což je 1825 Kč (5475:3).
   Vzhledem k tomu, že na oddlužení pohlíží jako na přednostní pohledávku, je možno srazit dvě třetiny postižitelné částky, tj. 3650 Kč.
   Uspokojení pohledávek:
   Celá částka 3650 Kč se pošle insolvenčnímu správci, který by ji měl rozeslat přihlášeným věřitelům.
   POZOR: někteří insolvenční správci volí postup odlišný, oproti tomu, co je uvedeno výše a požadují zasílání celé částky dlužníkovi. V tomto případě je třeba postupovat podle pokynů tohoto insolvenčního správce.
   Vzhledem k tomu, že fenomén „osobního bankrotu“ se teprve začíná zabydlovat v naší společnosti a bude čím dál častější, budeme se této problematice věnovat i v budoucnu, podle toho, jak se budou objevovat nové informace.