2/ JAKÝ BUDE DOPAD NOVÉHO VVZ A KOEFICINTU PRO JEHO PŘEPOČET DO DALŠÍCH ZÁKONŮ
Z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a z přepočítacího koeficientu k němu se vychází také při výpočtu některých dalších veličin, jako je např. minimální vyměřovací základ pro SZ a VZP, který budou platit OSVČ v roce 2011. Kromě toho se VVZ a koeficientu pro jeho přepočet použije i pro výpočet maximálního vyměřovacího základu pro pojistné na SZ a pro pojistné na VZP. V roce 2011 se použije tento údaj i pro výpočet redukčních hranic pro výpočet dávek nemocenského pojištění, redukčních hranic pro výpočet náhrady mzdy za prvních 14 (21?) kalendářních dnů pracovní neschopnosti a pro výpočet výše rozhodného příjmu podle § 8 odst. 2 zákona 155/1995 Sb. o důchodovém pojištění.
Pokud by OSVČ, která má podnikání jako „hlavní
výdělečnou činnost“ podnikala po celý rok 2011, byl by minimální
vyměřovací základ pro pojistné na SZ 12 370 Kč (24 091x1,0269x0,5). V roce 2011 se z
této částky bere 50%, tj. 6 185 Kč. Minimální měsíční výše zálohy na
pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti by činila 1
807 Kč (6185x0,292). Pokud by si OSVČ chtěla platit i nemocenskou, odváděla
by měsíčně celkem 1 893 Kč (6 185x0,306).
POZOR: Při poskytování nemocenských
dávek OSVČ by ještě mohlo dojít pro rok 2011 ke změnám v legislativě. Chystá se
totiž zavedení přihlášky k nemocenskému pojištění tak, aby si OSVČ musela platit
ze stejného vyměřovacího základu jako je pro důchodové pojištění. O výsledcích
budete informování na listopadových školeních.
U osob, které podnikání vykonávají jako tzv. „vedlejší
samostatnou výdělečnou činnost“ (to jsou poživatelé důchodů, rodičovského
příspěvku nebo příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu, nezaopatřené
děti nebo osoby, které kromě podnikání vykonávaly zaměstnání zakládající
účast na důchodovém pojištění), bude v roce 2011 minimální vyměřovací základ
pro pojistné na SZ 2 474 Kč (24 091x1,0269x0,1). Minimální měsíční výše záloh
by činila 723 Kč (2 474x0,292).
POZOR: u osob, které
vykonávají „vedlejší samostatnou výdělečnou činnost“ vzniká pojištění
pouze v případě, že příjmy po odpočtů výdajů na jejich dosažení, zajištění
a udržení dosáhnou alespoň 2,4násobek součinu VVZ a koeficientu pro jeho úpravu.
Tzn., že pojištěni nejsou a zálohy platit nemusí OSVČ, jejichž příjmy snížené
o výdaje budou v roce 2011 nižší než 59 373 Kč (24 091x1,0269x2,4). Za
rok 2010 je tato částka 56 901 Kč.
Maximální vyměřovací základ pro odvod pojistného na
SZ a pojistného na VZP by měl činit pro rok 2011 i nadále, 72násobek průměrné
mzdy.
VÝPOČET PRŮMĚRNÉ MZDY:
VVZ za rok 2009 = 24 901 Kč, koeficient pro jeho přepočet = 1,0269.
24 091x1,0269=24 739,047 Kč,
Průměrná mzda pro výpočet maximálního vyměřovacího základu činí
v roce 2009 po zaokrouhlení směrem nahoru 24 740 Kč.
JAKÝ BUDE VÝPOČET MAXIMÁLNÍ VÝŠE PŘÍJMŮ, Z
KTERÝCH SE BUDE POJISTNÉ ODVÁDĚT?
72násobek průměrné mzdy je 1 781 280 Kč (24 740 x 72), což
odpovídá měsíčnímu příjmu zaměstnance 148 440 Kč.
JAK SE BUDE SLEDOVAT DODRŽENÍ MAXIMÁLNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU?
Podle novelizovaného § 8 odst. 2 zákona 155/95 Sb. o
důchodovém pojištění jsou od 1. 1. 2009 důchodově pojištěni společníci a
jednatelé s.r.o., komanditisté k. s., jestliže mimo pracovněprávní vztah
vykonávají pro společnost práci, za kterou jsou odměňováni a členové družstev,
kteří vykonávají činnost v orgánech družstva mimo pracovněprávní vztah za
odměnu, jejíž výše je předem určena, pouze v těch měsících, ve kterých jim byl
zúčtován příjem započitatelný do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na
sociální zabezpečení alespoň ve výši rozhodného příjmu. Rozhodným příjmem
je 25% součinu VVZ a koeficientu pro jeho přepočet za rok, který o dva roky
předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění.
VVZ za rok 2009 je 24 091 Kč a koeficient pro jeho přepočet činí 1,0269.
25% ze součinu VVZ a koeficientu činí 6 184,76 (24 091x1,0269x0,25). Tato
částka se zaokrouhluje na celé stokoruny směrem nahoru, tj. na 6 200 Kč (dosud
účast vznikla při rozhodném příjmu 6 000 Kč).
Účast na důchodovém pojištění společníků, jednatelů s.r.o.,
komanditistů k.s. a členů družstev vznikne pouze v měsících, kdy bude dosaženo
tohoto rozhodného příjmu.
Podle § 3a odst. 2 zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP
se z VVZ a koeficientu pro jeho přepočet vychází i při výpočtu minimálního
vyměřovacího základu pro odvod pojistného na VZP u OSVČ.
Minimálním vyměřovacím základem se rozumí dvanáctinásobek 50%
průměrné mzdy.
Průměrná mzda se zjistí jako součin VVZ a koeficientu pro jeho
přepočet za rok, který o 2 roky předchází... Tzn., že pro minimální vyměřovací
základ pro rok 2011 jsou rozhodné údaje z roku 2009.
Minimální vyměřovací základ činí 148 435 Kč (24
091x1,0269x12x0,5=148 434,28).
Minimální výše pojistného na VZP u OSVČ činí po zaokrouhlení na
koruny směrem nahoru 20 039 Kč (148 435x0,135=20 038,73).
Minimální výše zálohy bude v roce 2011 1 670 Kč (20
039:12). V roce 2010 byla minimální výše záloh na pojistné na VZP 1 601 Kč.
Minimální vyměřovací základ neplatí pro osoby, za které je plátcem stát
(poživatelé důchodů, studenti, osoby na MD nebo RD apod.) a dále na OSVČ, které
jsou zároveň zaměstnanci a platí si pojistné na VZP minimálně z minimální mzdy.
Z toho vyplývá, že si OSVČ budou muset od roku 2011 platit zálohy na
pojistné na VZP minimálně ve výši 1670 Kč
Redukční hranice pro výpočet nemocenských dávek se rovněž vypočtou z všeobecného vyměřovacího základu za rok 2009 a koeficientu pro jeho přepočet, které se stanoví pro účely důchodového pojištění.
Všeobecný vyměřovací základ za rok 2009 (VVZ) | 24 091 | |
Koeficient pro přepočet VVZ za rok 2009 | 1,0269 | |
Přepočtený VVZ | 24 901 x 1,0269 | 24 739,05 |
První redukční hranice (RH) | Jedna třicetina z přepočteného VVZ | 824,63 |
První redukční hranice po zaokrouhlení | 825 Kč | |
Druhá redukční hranice | 1,5násobek první RH (824,63x1,5=1 236,95) | 1 237 Kč |
Třetí redukční hranice | 3násobek první RH (824,63x3=2 473,89) | 2 474 Kč |
Z těchto redukčních hranic se budou v roce 2011
vypočítávat dávky nemocenského pojištění (nemocenské, ošetřovné, peněžitá
pomoc v mateřství a vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství), které
budou vyplácet příslušné OSSZ. U nemocenského a ošetřovného se do první
redukční hranice započte vyměřovací základ zaměstnance 90%, u peněžité pomoci v
mateřství a u vyrovnávacího příspěvku se do první redukční hranice
započítává denní vyměřovací základ i nadále ve výši 100%. U všech dávek
nemocenského pojištění se mezi první a druhou redukční hranicí započte denní
vyměřovací základ 60% a mezi druhou a třetí redukční hranicí se započte 30%.
Všechny dávky nemocenského pojištění se budou i nadále
poskytovat za kalendářní dny.
Pro výpočet náhrady mzdy se redukční hranice pro
nemocenské (viz předchozí bod) vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí se na
haléře směrem nahoru. Tím se získá přepočet náhrady mzdy z kalendářních
dnů na pracovní dny a jednu odpracovanou hodinu (zákoník práce zná již pouze
hodinový průměrný výdělek)
Tzn., že
Pro účely výpočtu náhrady mzdy se průměrný výdělek zaměstnance (jedná se o průměrný výdělek používaný pro pracovněprávní účely, tj. pro dovolenou nebo náhradu mzdy) upraví tak, že do částky první redukční hranice se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.
Z toho vyplývá, že při výpočtu náhrady mzdy se
průměrný hodinový výdělek do výše 144,38 Kč započte 90%, tj. maximálně 129,94
Kč.
Průměrný hodinový výdělek v pásmu 144,38 Kč až 216,48 Kč se
započte 60%, tj. maximálně 43,26 Kč.
Průměrný hodinový výdělek ve třetím pásmu mezi 216,48 až 432,95 Kč
se započte 30%, tj. maximálně 64,94 Kč. Maximální průměrný
výdělek pro výpočet náhrady mzdy by činil 129,94+43,26+64,94 tj. 238,14 Kč. Ten by
se ale týkal zaměstnance s hrubým měsíčním příjmem nad cca 75 300 Kč.