Podle § 13 odst. 3 písm. b) zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti nelze dobu školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia považovat za soustavnou přípravu na budoucí povolání, jestliže dítě mělo po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci. U tohoto paragrafu je odkaz na zákon o zaměstnanosti, kde se v § 39 odst. 1 uvádí, že nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč, který získal v posledních 3 letech zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 12 měsíců. Z toho vyplývá, že daňové zvýhodnění na vyživované dítě by nešlo uplatnit na dítě, které při studiu pracovalo a splnilo podmínku odpracování alespoň 12 měsíců v zaměstnání, které zakládá účast na důchodovém pojištění. Např. dítě pracovalo po dobu studia v hypermarketu o sobotách a nedělích na dohodu o pracovní činnosti a mělo každý měsíc příjem vyšší než 2000 Kč (tzn., že mu to založilo každý měsíc účast na důchodovém pojištění). V tomto případě by toto dítě mělo, v případě, že by se přihlásilo na Úřadu práce, nárok na podporu v nezaměstnanosti a daňové zvýhodnění by se u rodičů nemohlo uplatnit. Pokud se ale dítě po skončení studia pouze zaeviduje na Úřadu práce bez nároku na podporu, je možno daňové zvýhodnění uplatnit.

  66/2010 V současné době snižujeme stavy zaměstnanců a zaměstnancům poskytujeme odstupné podle odpracovaných let ve firmě, a to až do výše 6násobku průměrného výdělku. Vzhledem k tomu, že nemáme finanční prostředky na výplatu odstupného najednou při skončení pracovního poměru, dohodli jsme se zaměstnanci na výplatě v měsíčních splátkách. Např. zaměstnanci, který má nárok na odstupné ve výši 5násobku průměrného výdělku, bude odstupné vyplaceno v pěti následujících měsících. Jak máme postupovat u zaměstnance, kterému jsou prováděny srážky ze mzdy, pokud by nastoupil po skončení zaměstnání u nás k jinému zaměstnavateli?