6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
67/2010 Náš zaměstnanec byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti od 3. 2. 2010. Dne 1. 11. 2010 nastupuje opět do práce a náš dotaz zní: jaký bude u něho nárok na dovolené za rok 2010? V organizaci poskytujeme dovolenou v délce 5 týdnů.
Pokud zaměstnanec odpracuje do konce roku všechny směny, splní podmínku nároku na dovolenou za kalendářní rok (tj. odpracování 60 dnů). Tato dovolená se bude krátit za prvých 100 zameškaných směn (pracovních dnů) o jednu dvanáctinu a za každých dalších 21 zameškaných směn rovněž o jednu dvanáctinu. Pokud by ovšem neodpracoval do konce roku všechny své směny (např. z důvodu další PN nebo OČR) a tím nenaplnil alespoň 60 dnů, vznikl by mu pouze nárok na dovolenou za odpracované dny (§ 214 ZP), tj. za každých 21 odpracovaných dnů jedna dvanáctina.
68/2010 Jak je to poskytováním příplatku za práci v noci u zaměstnanců, kteří měli v průběhu směny prostoj? Např. při noční směně od 22,00 hod. do 6,00 hod odpracoval pouze 5,5 hod. a zbývající 2 hodiny dostal zaplacené jako prostoj, protože nešel elektrický proud.
Podle § 116 ZP přísluší zaměstnanci za dobu noční práce dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10% průměrného výdělku. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec 2 hodiny nepracoval, bude mu příplatek za práci v noci náležet pouze za 5,5 hodiny.
69/2010 Máme zaměstnance, který má u nás 2 souběžné dohody o pracovní činnosti na 1990 Kč, tzn., že je to zaměstnání malého rozsahu. Musíme tyto odměny pro účely sociálního a zdravotního pojištění sečíst? Jedná se o různé druhy prací (úklid a krmení zvěře).
Pokud je splněna podmínka, že se nejedná o stejný druh práce, posuzuje se každá dohoda o pracovní činnosti samostatně a nebude se z nich odvádět ani zdravotní ani sociální pojištění. Pouze pro účely daně z příjmů je třeba příjmy zaměstnance sečíst a odvést zálohu na daň. Daň by se ale neodváděla, pokud by podepsal prohlášení k dani. Pokud nemá tento zaměstnanec další zaměstnání, z kterého si platí pojistné na VZP, měl by se na ZP přihlásit jako osoba bez zdanitelných příjmů.
70/2010 Zaměstnanec dostal výpověď pro nadbytečnost a po dobu výpovědní doby bude doma na překážce v práci na straně zaměstnavatele. Má tento zaměstnanec nárok na stravenky za toto období?
Podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele příspěvek na stravování, pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Vzhledem k tomu, že tato podmínka splněna nebyla, nejednalo by se v případě poskytnutí stravenky o daňově uznatelný výdaj zaměstnavatele.
71/2010 Náš zaměstnanec u nás pracoval v roce 2008 a 2009 na dobu určitou od března do listopadu na veřejně prospěšných pracích. Po skončení roku jsme u něho provedli roční zúčtování, protože neměl v roce jiné plátce. Nyní se na nás obrátil, zda by si mohl u nás za tyto roky uplatnit slevu na manželku, která v roce 2008 ani v roce 2009 neměla žádné vlastní příjmy.
Pokud si zaměstnanec neuplatnil slevu na manželku v rámci ročního zúčtování záloh, není možné uplatnit tuto slevu opravou ročního zúčtování, ale pouze podáním daňového přiznání za tyto roky. Zde ale doporučujeme podívat se nejprve na výši příjmů tohoto zaměstnance, zda podání daňového přiznání má vůbec smysl, protože příjmy z veřejně prospěšných prací nejsou nijak vysoké a pravděpodobně mu nebude co vracet, jelikož zálohy na daň vůbec neplatil…
72/2010 V současné době máme vyplatit tantiému předsedovi představenstva, který je i zaměstnancem naší akciové společnosti a zároveň mu máme vyplatit dividendu z titulu, že je vlastníkem akcií a. s. Jak to bude s odvody sociálního a zdravotního pojištění z těchto plnění a jakým způsobem bude tantiéma a dividenda zdaněna?
Tantiéma funguje ve stejném režimu jako ostatní odměny členů statutárního orgánu, tzn., že se z ní odvede pouze zdravotní pojištění a záloha na daň z příjmů (přičte se k příjmům ze zaměstnání). Vyplácená dividenda (podíl na zisku) je příjmem podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, tj. příjem z kapitálového majetku. Z dividendy se neodvádí ani sociální ani zdravotní pojištění a podléhá pouze 15% srážkové dani. Tento příjem zaměstnance nepatří ani na mzdový list.
73/2010 Dozvěděli jsme, že si již zaměstnanec, který skončil zaměstnání v průběhu měsíce a po zbytek měsíce se nepřihlásil na Úřad práce, nemusí sám doplácet zdravotní pojištění za zbytek tohoto měsíce. Podle kterého zákona je toto možné, dosud si vždy musel doplácet?
Zde se nejedná o novou změnu, protože platí již od 1. 7. 2002, kdy se změnil § 3b zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP, který řeší vyměřovací základ osob bez zdanitelných příjmů. Zde se doplnilo, že tato osoba nemá příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání po celý kalendářní měsíc. Tzn., že pokud byl zaměstnanec zaměstnán po část měsíce (stačí jeden den), nemusí si již za zbytek měsíce doplácet zdravotní pojištění. Úprava před novelou byla pro zdravotní pojišťovny finančně náročná, protože vybírané částky byly nízké a administrativa s nimi spojená byla složitá.