1/ JEŠTĚ K ROČNÍMU ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2002 ……

   V dnešním čísla informačního servisu se chceme zastavit u těchto poznatků s prováděním ročního zúčtování za rok 2002.

• Poplatník, který uplatňoval odpočet pojistného na „soukromé životní pojištění“, musí v případě nedodržení podmínek podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvést částky, o které byl v předchozích letech snížen jeho základ daně. Částky odečtené v jednotlivých letech se sečtou a pokud překročí 4000 Kč, musí poplatník podat daňové přiznání.

   Např. poplatník odečetl v ročním zúčtování za rok 2001 částku 876 Kč, za rok 2002 částku 1440 Kč a stejnou částku odečetl i v roce 2003. V roce 2004 se rozhodl pojistku zrušit a nechat si vyplatit odbytné. V tomto případě by nebyl povinen podat za rok 2004 daňové přiznání, neboť celková částka za roky 2001 až 2003 nepřekročila 4000 Kč (876+1440+1440). POZOR: zde bude třeba sledovat výklady pracovníků MF a FÚ, zda nebudou vyžadovat podání daňového přiznání i při nižších částkách než 4000 Kč.

• Poplatník, který uzavřel smlouvu s pojišťovnou, která uvedla, že pojištění končí nejpozději v roce, v němž dosáhne 60 let jsou v pořádku. Pojišťovny v těchto případech „prozíravě“ myslí na úmrtí poplatníka před dosažením šedesátky. Toto je potvrzeno i výkladem MF.

   Toto se týká produktů IPB pojišťovny, České pojišťovny a ČS-Živnostenské pojišťovny. Z pojistných podmínek těchto pojišťoven totiž vyplývá, že pojištění může skončit i dříve, např. smrtí pojištěného.

• Jiná pojišťovna umožňuje poplatníkovi, který bude mít zájem, vybrat si pojistné ve splátkách dříve než dosáhne 60 let. Tato pojišťovna postupuje dle výkladu MF nesprávně, neboť poplatník má možnost si čerpat pojistné dříve, než dosáhne šedesáti let.

   Toto se nejčastěji objevuje v produktech První americko-české pojišťovny AMCICO. Jak se bude asi cítit klient této pojišťovny, který pojistné dřív nečerpal? Zde by mělo platit pravidlo, jestliže klient nevyužije dřívější výplaty pojistného, tak smlouva splňuje podmínky. V případě výplaty pojistného dříve, porušil podmínky pro „soukromé životní pojištění“ a musí si podat daňové přiznání.

• Zaměstnavatel přispívá na „soukromé životní pojištění“ i těm zaměstnancům, kteří jsou po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti, nebo pobírají peněžitou pomoc v mateřství, či čerpají neplacené volno.

   Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění není vázán na výši příjmu resp. na vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení. Pro daňové osvobození je důležité, aby výše příspěvku zaměstnavatele nepřekročila v kalendářním roce částku 12 tis. Kč. Takže příspěvek v měsíci, kdy zaměstnanec pobíral po celý měsíc nemocenské dávky je v pořádku.
   POZOR: toto neplatí u penzijního připojištění, kde se daňové osvobození příspěvku porovnává s 5% z vyměřovacího základu pro pojistné na SZ.

• Problematika vlastnictví bytové potřeby po celé zdaňovací období nemusí být vždy splněna a přesto je možno uplatnit odpočet úroků ze stavebního spoření.

   V případě výstavby resp. koupě bytového domu, rodinného domu nebo bytu je třeba, aby podmínka vlastnictví byla splněna. V případě údržby nebo změny stavby bytu v nájmu nebo v užívání nemusí být podmínka vlastnictví splněna. Např. manžel užívá byt, jehož vlastníkem je manželka - v tomto případě může odpočet úroků uplatnit, pokud to prokáže dokladem o trvalém bydlišti (občanský průkaz nebo potvrzení obecního úřadu).

• Jak je to s možností odpočtu základní nezdanitelné částky u poživatelů plného invalidního důchodu, kteří by již dosáhli věku, ve kterém by mohli pobírat důchod starobní.

   V případě, že poživatel plného invalidního důchodu dosáhl věku pro nárok na starobní důchod a při výpočtu vyšlo, že starobní důchod by byl nižší než dosud pobíraný invalidní důchod, je mu ponechán důchod vyšší. V tomto případě se nejedná o poživatele starobního důchodu a je možno u něho odečíst základní nezdanitelnou částku 38040 Kč.

• Zahrnování příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění, které přesáhnou 5% z vyměřovacího základu na SZ do zdanitelných příjmů v případě, že v měsíci jejich výplaty se z nich daň neodváděla.

   Pokud je zaměstnanci poskytnut příspěvek na penzijní připojištění v měsíci, kdy byl jeho vyměřovací základ na SZ nulový (např. z důvodu nemoci), podléhá dani z příjmů. U zaměstnance s podepsaným prohlášením k dani však tento příspěvek nepodléhá dani, protože se u něho uplatní základní nezdanitelná částka, která je ve většině případů vyšší než příspěvek zaměstnavatele. Výše příspěvku za tento měsíc musí ale vstoupit do celoročního základu daně. V tomto případě pravděpodobně vyjde poplatníkovi nižší přeplatek na dani z ročního zúčtování.