Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2003 nedošlo ke zvýšení životního minima oproti 1. 1. 2002 (4100 Kč), nemění se ani výše, kterou si může vydělat poživatel starobního důchodu do dvou let po vzniku nároku na tento důchod, který podniká jako OSVČ. Podle § 37 odst. 1 písm. b) zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění výplata starobního důchodu nenáleží „v období dvou let po vzniku nároku na tento důchod v těch měsících, ve kterých je povinen platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění z měsíčního vyměřovacího základu, který je vyšší než dvojnásobek životního minima platného k 1. 1. příslušného kalendářního roku“. Vyměřovací základ u OSVČ činí nejméně 35% z příjmů snížených o výdaje na jeho dosažení, zajištění a udržení.
   Tzn., že jeho příjmy snížené o výdaje by neměly v roce 2003 přesáhnout částku 281142 Kč (8200x12:0,35).

   B/ poživatel předčasného starobního důchodu

   U poživatelů předčasných starobních důchodů přiznaných podle §§ 30 a 31 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží pokud vykonává výdělečnou činnost. Podle § 27 je výdělečnou činností činnost, která zakládá účast na pojištění. Účast na důchodovém pojištění zakládá podle § 10 odst. 1 činnost OSVČ v případě, že příjem snížený o výdaje na jeho dosažení, zajištění a udržení dosáhne v kalendářním roce aspoň šestinásobek částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu, tj. od 1. 1. 2003 částka 44400 Kč (7400x6).
   Např. poživatel předčasného starobního důchodu podniká a jeho příjmy dosáhly v roce 2003 částky 1254000 Kč. Výdaje byly 1230000 Kč. V tomto případě mu nebude zastavena výplata předčasného starobního důchodu, protože příjmy snížené o výdaje byly pouze 24 tis. Kč.
   Pokud by poživatel předčasného starobního důchodu dosáhl důchodového věku, budou se jeho příjmy z podnikání posuzovat stejně jako u poživatelů starobních důchodů do dvou let po vzniku nároku (viz bod A).