ZÁVODNÍ PREVENTIVNÍ PÉČE

3/ ZÁVODNÍ PREVENTIVNÍ PÉČE

Jelikož se množí dotazy na to, zda je povinností zaměstnavatelů zajišťovat „závodní preventivní péči“ (v budoucnu by měl být používán termín „pracovně - lékařská péče“), rozhodli jsme se zrekapitulovat předpisy k této problematice a určit zda je povinností ji zajišťovat či nikoliv.

Stávající právní předpisy vztahující se k závodní preventivní péči:

§§ 132 až 134 zákoníku práce
§ 18a a § 40 zákona 20/66 Sb. o péči o zdraví lidu
§ 35 zákona 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění
zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví
vyhláška 89/2001 Sb. o kategorizaci prací
směrnice MZ č. 49/67 Sb.
NV č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením,
NV č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací
NV č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci.

Co se rozumí závodní preventivní péčí?

Závodní preventivní péče zabezpečuje ve spolupráci se zaměstnavatelem prevenci, včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevenci úrazů a vyplývá z § 18a, § 40 zákona o péči o zdraví lidu a § 35 zákona č. 48/97 Sb. o veřejném zdravotním pojištění a zákoníku práce, přímo se vztahuje k výkonu práce, je zákonem uznaná jako povinná a těsně souvisí s bezpečností a ochranou zdraví při práci. Příslušné povinnosti jsou stanoveny pro všechny zaměstnavatele bez rozdílu, zda se jedná o právnickou či fyzickou osobu a bez ohledu na počet zaměstnanců. Těchto zařízení může mít zaměstnavatel i více, a to i s různou dělbou činností.
Za zajištění této péče nelze považovat vysílání jednotlivých zaměstnanců k různým lékařům podle jejich volby.

Státní odborný dozor nad povinností zaměstnavatelů zajistit závodní preventivní péči mají hygienici, kteří mohou uložit za nesplnění povinností pokutu až 2 mil. Kč. (§ 82 odst. 3 písm. m) zákona o ochraně veřejného zdraví)

Lékař závodní preventivní péče vykonává úkoly v rozsahu vymezeném zpravidla smlouvou se zaměstnavatelem. Za lékaře (případně zařízení) závodní preventivní péče nelze zásadně považovat lékaře s nímž nebyla uzavřena smlouva o závodní preventivní péči. Smlouvu lze uzavřít se soukromým praktickým lékařem nebo s jiným nestátním či státním zdravotnickým zařízením. Smlouva je uzavírána dle občanského zákoníku (lze využít § 51 a § 491 odst. 1 a 2) a musí obsahovat celý rozsah závodní preventivní péče (viz. § 18a a § 35 zákona o péči o zdraví lidu a § 132a odst. 6 a § 134 písm. f) ZP.

Zařízení závodní preventivní péče (§ 35 zákona o péči o zdraví lidu) provádějí odbornou poradní činnost, pravidelně kontrolují pracoviště, zjišťují vlivy práce a pracovních podmínek na člověka při práci, vykonávají preventivní lékařské prohlídky zaměstnanců, spolupracují s hygieniky a další úkoly specifikované mezi zaměstnavateli a těmito zařízeními.

Obsah závodní preventivní péče

1) odborná poradenská činnost

při režimu práce a odpočinku, stanovení výkonových norem, psychologie práce…
při projektování, výstavbě a rekonstrukci pracovišť
při zavádění nových technologií
při úpravách pracovních míst vč. míst pro ZPS
při výběru ochranných osobních pomůcek..
při zařazování prací do kategorií (§ 37 zákona o ochraně veřejného zdraví)
při školení zaměstnanců k první pomoci
při podávání informací o rizicích práce, očkování a druzích preven. prohlídek
v oblasti pracovní rehabilitace apod.

2) dohled nad pracovními podmínkami - zejména

nad hygienou stravování
dodržování opatření k ochraně zdraví při práci
spolupracuje s bezpečnostním technikem apod.

3) dohled nad zdravím zaměstnanců - zejména

provádění lékařské preventivní vstupní, periodické, mimořádné, řadové a výstupní prohlídky zaměstnanců a předcházení profesních poškození zdraví
v případě podezření na nemoci z povolání odesílá zaměstnance k dalšímu vyšetření
vystavuje posudky o zdravotní způsobilosti k práci
zajišťuje první pomoc zaměstnancům
spolupracuje s praktickými a dalšími ošetřujícími lékaři
vyhodnocuje preventivní lékařské prohlídky, popř. provádí rozbor nemocnosti

Povinností zaměstnavatele
je zařadit práce zaměstnanců do čtyř kategorií podle rizikovosti pro zdraví a jde-li o práce zařazené ve druhé, třetí a čtvrté kategorie, podá návrh na toto zařazení orgánu ochrany veřejného zdraví tj. příslušnému hygienikovi (§ 37, § 106 zákona o ochraně veřejného zdraví - č. 258/2000 Sb.) Podrobnosti o kriteriích pro zařazování stanoví vyhláška o kategorizací prací č. 89/2001 Sb.

1. kategorie	- práce, u kterých není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví
2. kategorie	- práce, u kterých ukazatelé faktorů pracovních podmínek nepřekračují stanovené hygienické limity, avšak u citlivých lidí nelze vyloučit nepříznivý vliv na zdraví zaměstnanců a práce, pro něž jsou stanoveny požadavky na zdravotní způsobilost a nepatří do vyšší kategorie
3. kategorie	- práce, při nichž není expozice zaměstnanců faktorům pracovních podmínek spolehlivě snížena technickými opatřeními a je potřeba pro zdraví zaměstnanců využít další ochranná opatření
4. kategorie	- práce spojené s vysokým rizikem ohrožení zdraví, které nelze vyloučit ani při použití ochranných opatřeních

Podle § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví je zaměstnavatel povinen do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení výkonu práce předložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví návrh na zařazení prací do kategorie druhé, třetí a čtvrté.
Tuto kategorizaci bylo třeba provést a předložit na hygienickou stanici i ve všech již fungujících organizacích, a to nejpozději k 1. 1. 2003.

Podle ustanovení § 133 odst. 1 písm. a) ZP nesmí zaměstnavatel nechat zaměstnance vykonávat práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti.
Podle ustanovení § 133 odst. 1 písm. c) ZP musí zaměstnavatel zajistit, aby práce v případech, stanovených zvláštním předpisem, vykonávali pouze zaměstnanci, kteří mají zdravotní průkaz, kteří se podrobili zvláštnímu očkování nebo mají doklad o odolnosti vůči nákaze.

Povinnost zaměstnavatele zajistit péči

a) u zaměstnanců pracujících v noci (tj.zaměstnanci, kteří v době mezi 22. a 6. hodinou pravidelně odpracují nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hod. po sobě jdoucích) - § 99 odst. 3 ZP

-	vyšetření lékařem před zařazením na noční práci
-	vyšetření pravidelně dle potřeby, nejméně jedenkrát ročně
-	vyšetření kdykoliv během zařazení na noční práci pro zdravotní poruchy vyvolané výkonem noční práce (zde jen pokud o to zaměstnanec požádá)
-	hradí je vždy zaměstnavatel a jsou daňovým výdajem

b) u mladistvých (tj. do 18 let věku) - § 168 ZP

-	vyšetření lékařem před vstupem do pracovního poměru a před převedením na jinou práci na dobu delší než 1 měsíc
-	pravidelně podle potřeby, nejméně však jedenkrát ročně
-	jde o prohlídky povinné jak ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance
Dále je povinností zaměstnavatele informovat zaměstnance o tom,
-	do jaké kategorie byla jimi vykonávaná práce zařazena (§ 133 odst. 1 písm. b) ZP
-	které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči, jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám jsou povinni se podrobit ( § 133 odst. 1 písm. d) ZP)

Nerespektování podrobit se předepsané prohlídce může být posouzeno jako porušení pracovní kázně.

Pro značnou část především drobných zaměstnavatelů je zabezpečení této péče v její komplexnosti problém, neboť není prozatím dostatek zdravotnických zařízení ochotných tuto službu vykonávat.

Pokud zaměstnavatel nemá zajištěnu závodní preventivní péči, musí zabezpečit ty preventivní lékařské prohlídky, které jsou právními předpisy předepsány jako podmínka pro výkon určitých prací (§ 11 až 14 Směrnice MZ č. 49/67 a podle zvláštních předpisů) nebo pro určité osoby (zaměstnanci pracující pravidelně v noci, mladistvé, ZPS). V takových případech posílá své zaměstnance k prohlídkám k jejich ošetřujícím praktickým lékařům, u nichž jsou registrováni.