61/03   Může žena na RP při novém rizikovém těhotenství skončit RP a začít pobírat dávky nemocenského pojištění?

    Odpověď by měla znít NE, ale podle našeho názoru by mohla tato zaměstnankyně ukončit pobírání rodičovského příspěvku od pověřeného obecního úřadu. Potom se dohodnout se zaměstnavatelem, že nastoupí do zaměstnání před dosažením tří let věku dítěte a po určité odpracované době jít marodit.

  62/03   Pokud student řádně vyplní Prohlášení k dani a požádá o roční zúčtování záloh, můžeme mu jej provést? Setkali jsme se s názorem FÚ, že studenti by si měli podávat vlastní daňové přiznání, protože mohou mít více pracovních poměrů…

    Jestliže nám student řádně vyplnil Prohlášení k dani, je možné u něho roční zúčtování provést. V tomto prohlášení, když žádal o roční zúčtování Vám totiž podepsal, že neměl ostatní příjmy vyšší než 4000 Kč, že neměl více plátců současně a pokud měl více plátců postupných, měl by uvést jejich jména a předložit potvrzení o příjmech. Jestliže uvede nepravdivé údaje, vystavuje se postihu ze strany FÚ.

  63/03   Na kolik placených dnů při ošetřování člena rodiny má nárok svobodná matka nemocného dítěte, žije-li s druhem ve společné domácnosti?

    Podle § 41 odst. 1 písm. d) zákona 54/56 Sb. se za rodinného příslušníka zaměstnance považuje i druh (družka), pokud žije se zaměstnancem v domácnosti alespoň tři měsíce. Podle § 274 odst. 1 ZP se „osamělými rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou“. Z toho vyplývá, že Vaše zaměstnankyně bude mít nárok maximálně na proplacení devíti kalendářních dnů.

  64/03   Při ročním zúčtování záloh jsme zaměstnanci, kterému provádíme srážky ze mzdy, vyplatili přeplatek na dani za rok 2002, ale do čistého příjmu jsme mu jej nezahrnuli. Je tento postup správný?

    Vzhledem k tomu, že se u zaměstnance jedná o vrácení vyšší daně, která byla zaplacena při zálohách na daň a o tuto částku byla skutečná čistá mzda v jednotlivých měsících nižší, je třeba podle našeho názoru zahrnout přeplatek na dani do čistého příjmu zaměstnance za měsíc březen 2003.

  65/03   Při ročním zúčtování za rok 2002 jsme řešili případ, kdy manželka našeho zaměstnance pobírala pouze příspěvek při péči o osobu blízkou ve výši 3712 Kč měsíčně. Postupovali jsme správně, když jsme zaměstnanci odpočet na manželku neuplatnili? Podle našeho názoru překročil její příjem v roce 2002 částku 38040 Kč.

    V tomto případě jste postupovali nesprávně, protože podle § 15 odst. 1 písm. c) se do vlastních příjmů druhého z manželů nezahrnují kromě jiného i „…dávky a služby sociální péče…“. Tyto dávky najdeme vymezeny v zákonu 100/88 Sb. o sociálním zabezpečení, kde v § 80 najdeme i příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu.

  66/03   Náš zaměstnavatel rozhodl o poskytnutí příspěvku na penzijní připojištění všem zaměstnancům v hlavním pracovním poměru. Příspěvek bude hradit 1x ročně vždy v měsíci prosinci a je stanoven jako 3% ze součtu vyměřovacích základů jednotlivých zaměstnanců na sociální zabezpečení. Jak to bude s daňovou uznatelností a daňovým osvobozením při této formě příspěvku?

    Předně je třeba říci, že volba této formy příspěvku není nejšťastnější, protože přináší daňové výhody pouze zaměstnavateli, který bude mít podle § 24 odst. 2 písm. zj) celou částku příspěvku daňově uznatelnou. U zaměstnance bude od daně z příjmu osvobozena pouze částka, která se rovná 5% jeho vyměřovacího základu pro SZ v měsíci prosinci. Ve Vašem případě by bylo vhodné zvolit měsíční formu příspěvků, aby byl příspěvek u jednotlivých zaměstnanců od daně z příjmů osvobozen.

  67/03   Zaměstnankyně pracuje v naší organizaci jako technický pracovník. Současně má u jiné organizace uzavřen vedlejší pracovní poměr na nepravidelnou výpomoc rovněž na funkci technického pracovníka. Je toto možné nebo musí mít ještě písemný souhlas od firmy, kde má hlavní pracovní poměr?

    Podle odst. 2 § 29 ZP lze v pracovní smlouvě dohodnout, že zaměstnanec nesmí po stanovenou dobu, nejdéle však jeden rok po skončení pracovního poměru, vykonávat pro jiného zaměstnavatele činnost, která byla předmětem činnosti zaměstnavatele…, a to za podmínek, za nichž to lze po zaměstnanci spravedlivě požadovat. Pokud není tato tzv. konkurenční doložka dohodnuta, není možné zaměstnanci bránit v dalším zaměstnání. I když podle našeho názoru funkce „technického pracovníka“ nemusí mít tuto doložku vůbec sjednánu, protože se nedostane k informacím, které by mohla zneužít.

  68/03   Zaměstnanec ukončil pracovní poměr k 30. 4. 2003 a od 1. 5. 2003 se přihlásil jako uchazeč o zaměstnání a pobíral podporu v nezaměstnanosti. Dne 26. 5. 2003 byl uznán práce neschopným a požaduje po nás výplatu dávek nemocenského pojištění. Má nárok na tyto dávky a kdo mu je má vyplácet?

    Pokud nastala pracovní neschopnost v ochranné lhůtě (tj. do 42 dnů po skončení pracovního poměru), vyplácí nemocenské poslední zaměstnavatel, a to i v případě, že je zaměstnanec uchazečem o zaměstnání a pobírá hmotné zabezpečení. Výplata hmotného zabezpečení se po dobu pobírání dávek zastaví a úřad práce v ní pokračuje až po skončení pracovní neschopnosti (totéž platí i pro ošetřování člena rodiny).

  69/03   Dcera našeho zaměstnance ukončila střední školu v roce 2001. Na VŠ se však nedostala a od 1. 9. 2001 byla vedena na úřadu práce jako uchazeč. V roce 2002 byla na VŠ přijata a její otec nám předložil potvrzení školy, na němž je uvedeno, že se stala studentkou VŠ od 24. 8. 2002. Měl tento zaměstnanec nárok na odpočet na vyživované dítě? V případě že ano, tak od kterého měsíce?

    Jestliže se zletilé dítě začne soustavně připravovat na budoucí zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, jedná se o vyživované dítě již v tomto měsíci. Vzhledem k tomu, že soustavná příprava na budoucí povolání začíná na VŠ dnem, kdy se dítě stává studentem, náleží odpočet na vyživované dítě poprvé za měsíc srpen 2002.

  70/03   Syn zaměstnance je studentem VŠ a je jediným vlastníkem bytu, který byl pořízen z úvěru ze stavebního spoření. Účastníkem úvěru je on jako dlužník a jeho otec jako spoludlužník. Můžeme jeho otci provádět odpočet úroků, když splácí poskytnutý úvěr?

    V tomto případě nemůže otec uplatnit odpočet úroků, protože nesplňuje podmínku uvedenou v § 15 odst. 11 zákona o daních z příjmů, a sice není vlastníkem bytu. V tomto případě by mohl odpočet úroků uplatnit pouze jeho syn, pokud by měl příjmy podléhající dani z příjmů.

 71/03   Náš bývaly zaměstnanec pobírá od Kooperativy náhradu za ztrátu na výdělku z důvodu nemoci z povolání. Nyní bude žádat o starobní důchod a nás by zajímalo, jakým způsobem se doloží výplata této náhrady k žádosti o důchod?

    Vzhledem k tomu, že zaměstnavatel má povinnost vést evidenci o vyplácených náhradách za ztrátu na výdělku, je třeba, abyste se domluvili s Kooperativou, která by Vám měla alespoň jedenkrát za rok poskytnout přehled o vyplacených náhradách. Tyto přehledy za jednotlivé roky by se přiložily k žádosti o důchod. Pro tento přehled není předepsán žádný tiskopis, takže je možné jej doložit i formou dopisu.