Podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 2 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů patří mezi výdaje na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců i výdaje na

   A/ „závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou“

   B/ „na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy“

   Ad A/ Zvláštním předpisem, který stanoví rozsah závodní preventivní péče je § 18a a 35a zákona 20/66 Sb. o péči o zdraví lidu a na něj navazující Směrnice ministerstva zdravotnictví 49/1967. V Pokynu ministerstva financí D-190 je k výdajům na závodní preventivní péči uvedeno toto:
   „Daňovými výdaji (náklady) na závodní preventivní péči poskytovanou zařízeními závodní preventivní péče, v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, jsou výdaje (náklady) související se zajištěním preventivních vstupních, periodických, mimořádných, řadových a výstupních prohlídek zaměstnanců podle platného znění Směrnic ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, nehrazené zdravotními pojišťovnami. Vstupními prohlídkami se pro uvedený účel rozumí jak vstupní prohlídky před uzavřením pracovního poměru podle § 28 zákoníku práce, tak při převedení zaměstnance na jinou práci za trvání pracovního poměru“.
   Z § 24 odst. 2 písm. j) bodu 2 a z Pokynu MF D-190 jednoznačně vyplývá, že všechny náklady na výkony zařízení závodní preventivní péče, které toto zařízení provádí ve smyslu zákona o péči o zdraví lidu, jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelnými výdaji. Zde se bude jednat především o výdaje na pojišťovnou nehrazené povinné lékařské prohlídky a dále i o poradenskou činnost lékaře zaměstnavateli v oblasti technologií, hygieny práce apod.

   Ad B/ Co se týče lékařských prohlídek a lékařských vyšetření stanovených zvláštními předpisy, najdeme definováno v Pokynu MF D-190 takto:
   „za lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy se považují mj. lékařská vyšetření zaměstnanců vykonávajících noční práci podle § 99 odst. 3 zákoníku práce, a lékařská vyšetření mladistvých před vstupem do pracovního poměru podle § 168 odst. 1 písm. a) zákoníku práce“.
   Do tohoto okruhu budou patřit také povinné lékařské prohlídky, které spadají do úkonů uvedených pod písm. A/, ale zaměstnavatel nemá zajištěnu závodní preventivní péči a posílá své zaměstnance k jejich praktickým lékařům. Např. zaměstnanec pracuje na pracovišti se zvýšeným rizikem (§ 12 směrnice MZ 49/1967) a je povinen se podrobit periodické prohlídce jedenkrát za rok. Jelikož zaměstnavatel nemá pracoviště závodní preventivní péče, vyšetření zaměstnance provede jeho praktický lékař. I v tomto případě se jedná o daňově uznatelný výdaj.

   POSTUP PŘI POSKYTOVÁNÍ „NADSTANDARTNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE“

   Pokud bude zaměstnavatel poskytovat zaměstnancům „nadstandartní zdravotní péči“, bude se u zaměstnavatele jednat o daňově neuznávaný výdaj a úhradu těchto výkonů musí financovat z FKSP, sociálního fondu nebo ze zisku po jeho zdanění. Zaměstnavatelé, kteří nevytvořily zisk je mohou vynakládat na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
   Nadstandartní zdravotní péčí se rozumí vše, co nelze zahrnout pod body A/ a B/, tj. například rehabilitace, rekondiční nebo lázeňská péče, očkování bezprostředně nesouvisející s výkonem práce nebo poskytování některých léčiv či vitaminových doplňků.

   ZDAŇOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE U ZAMĚSTNANCŮ

   Závodní preventivní péče, i pokud je hrazena zaměstnavatelem (tzn., že není hrazena ze zdravotního pojištění), není předmětem zdanění u zaměstnance. Toto platí i v případě, že zaměstnanec tuto péči uhradil sám zdravotnímu zařízení a zaměstnavatel mu doklad poté proplatil. Jedná se totiž o příjem, který není předmětem daně podle § 6 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů. Zaměstnavatel v tomto případě hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za zaměstnavatele vynaložil ze svého, jako by je vynaložil přímo zaměstnavatel.
   Např. zaměstnavatel poslal zaměstnance vykonávajícího noční práci na pravidelnou každoroční prohlídku. Zaměstnanec uhradil tuto prohlídku přímo lékaři a zaměstnavatel mu doklad proplatí.
   Nadstandartní zdravotní péče nemusí být rovněž u zaměstnance zdaněna, protože pokud je poskytnuta jako nepeněžní plnění a splňuje podmínky uvedené v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů - tj. „nepeněžní plnění poskytované zaměstnanci ve formě možnosti využívat rekreační a zdravotnická zařízení……“ - je od daně z příjmů osvobozena. Toto ustanovení lze aplikovat i na různá lékařská vyšetření a ošetření, na poskytování léčiv a vitaminových doplňků i na různé rehabilitační či rekondiční pobyty.
   Nepeněžním plněním je takové plnění, které zaplatí zaměstnavatel, na kterého bude rovněž vystavena faktura nebo příjmový doklad. Jestliže uhrazuje zaměstnavatel pouze část tohoto plnění, je nepeněžním plněním rozdíl mezi cenou hrazenou zaměstnavatelem a cenou hrazenou zaměstnancem.