6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  72/03   Budeme vyplácet odměny za zlepšovací návrhy lidem, kteří nejsou našimi zaměstnanci. Odměnu nezdaníme a pošleme na účet zlepšovatele. Je tento postup v souladu s platnými zákony a máme nějakou povinnost vůči finančnímu úřadu?

    Jestliže se jedná o zlepšovací návrh podle zákona 527/1990 Sb. je Váš postup správný. Pokud je výše vyplacené odměny vyšší než 40 tis. Kč, je Vaší povinností podle odst. 5 § 34 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků poslat svému místně příslušnému FÚ oznámení. V oznámení se uvede jméno, bydliště, vyplacená částka, den a důvod výplaty a zašle se nejpozději do 15. února po skončení kalendářního roku, v němž byla úhrada provedena. Tzn., jestliže jste odměny vyplatili v roce 2003, je třeba dotyčné osoby „prásknout“ nejpozději do 15. 2. 2004.

  73/03   Jak postupovat u zdravotního pojištění u ženy, která skončila mateřskou dovolenou (dobu, po kterou pobírala peněžitou pomoc v mateřství) a čerpá si řádnou dovolenou. Můžeme u ní zdravotní pojištění srážet až z příjmu nad 3458 Kč?

    V případě, že žena přestala pobírat peněžitou pomoc a začala si čerpat dovolenou na zotavenou, přestal za ni být plátcem pojistného na VZP i stát (stát je plátcem pojistného na VZP pouze za „příjemce rodičovského příspěvku“) a odpočet částky 3458 Kč není možný.

  74/03   Jak postupovat v případě, že si žena uvedená v dotazu 73/03 nebude čerpat dovolenou hned po peněžité pomoci, ale nechá si ji proplatit až po skončení následujícího kalendářního roku? Jak to bude s odpočtem částky 3458 Kč v případě proplácení dovolené?

    V případě, že by si tato žena nechala dovolenou proplatit až po skončení následujícího kalendářního roku, jednalo by se pořád o poživatelku rodičovského příspěvku a tudíž o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát a odpočet částky 3458 Kč by náležel.

  75/03   Zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřeli v červenci roku 2002 dohodu o přidělování práce přesčas nad limit 150 hod. v kalendářním roce. V dohodě není uvedeno, že by byla uzavřena pouze na rok 2002. Obě strany mají zájem v dohodě pokračovat. Je takto uzavřená dohoda platná i nadále, nebo je nutné každý rok uzavírat novou?

    Podle § 242 odst. 1 písm. c) je neplatný právní úkon, kterým se zaměstnanec předem vzdává svých práv. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec si může svůj souhlas s prací přesčas nad 150 hodin rozmyslet, je třeba podle našeho názoru dohodu uzavírat každoročně, a to vždy až po vyčerpání práce přesčas, kterou může zaměstnavatel nařídit.

  76/03   Naše zaměstnankyně neuplatňovala v měsících leden až květen 2003 odpočet na vyživované dítě. V měsíci červnu nám předložila potvrzení zaměstnavatele manžela s datem 1. 6. 2003, že mu nebudou nadále odpočítávat na vyživované dítě. Změnu nám uvedla do prohlášení k dani s datem 3. 6. 2003. Od kterého měsíce u ní můžeme uplatnit odpočet na vyživované dítě? Můžeme u ní po skončení roku provést roční zúčtování nebo si musí ona i manžel podat přiznání k dani?

    Vzhledem k tomu, že zaměstnankyně splnila zákonem stanovenou podmínku a změnu nahlásila do konce kalendářního měsíce v němž nastala (§ 38k odst. 1), je možné u ní uplatnit odpočet na vyživované dítě již za měsíc červen. Pokud byste tak neučinili a odpočet za červen nedali, bude třeba toto vyrovnat v rámci ročního zúčtování záloh. Roční zúčtování provést lze a uplatnilo by se u ní sedm dvanáctin z částky na vyživované dítě, pokud si ovšem s manželem odpočty znovu neprohodí…

  77/03   Vznikne nárok na další plat učitelce, která byla na peněžité pomoci v mateřství do 20. 2. 2003 a dále čerpala řádnou dovolenou za rok 2002 a 2003 v délce 72 dnů? Je možné tyto dny započíst do odpracovaných?

    Podle § 10a odst. 2 nařízení vlády 251/92 Sb. se za odpracovaný den považuje den, v němž zaměstnanec „čerpal dovolenou na zotavenou v rozsahu poloviny své směny nebo větším“. Z toho vyplývá, že Vaší zaměstnankyni vznikne nárok na další plat za I. pololetí 2003, protože odpracovala více jak 65 dnů.

  78/03   Zaměstnanec, který byl evidován na úřadu práce, nastoupí do naší organizace na dohodu o pracovní činnosti. Je nějaká možnost, aby mohl tento zaměstnanec pracovat na plnou týdenní pracovní dobu? V případě, že ne, jak by bylo možné tento případ řešit?

    Podle § 237 odst. 2 ZP je možné vykonávat práce na základě dohody o pracovní činnosti v rozsahu, který nepřesáhne v průměru polovinu týdenní pracovní doby. Výjimka z tohoto je uvedena v § 39 NV 108/94 Sb., kterým se provádí zákoník práce, kde se říká, že na základě dohody o pracovní činnosti lze vykonávat práci až do rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, jde-li o

  79/03   Zaměstnanec nastoupil do naší organizace dne 6. 5. 2003 a neodpracuje nepřetržitě celý kalendářní měsíc. Z § 101 odst. 2 ZP vyplývá, že za tento měsíc nebude mít nárok na jednu dvanáctinu dovolené za kalendářní rok. Je někde uvedena možnost, která by mu zajistila nárok na dovolenou i za měsíc květen?

    Aby tomuto zaměstnanci vznikl nárok na poměrnou část dovolené i za měsíc květen, muselo by se jednat o případy uvedené v § 10 NV 108/94 Sb. Tzn., že by muselo dojít ke změně zaměstnání tak, aby skončení pracovního poměru a vznik pracovního poměru u nového zaměstnavatele na sebe bezprostředně navazovaly. Zaměstnanci by náležela poměrná část dovolené od zaměstnavatele, u něhož byl v pracovním poměru déle než půl měsíce.

  80/03   Od 1. 7. 2003 u nás nastoupí zaměstnanec, který si projednal převedení 2 týdnů dovolené od předchozího zaměstnavatele. Naše firma souhlasí s tím, že si dovolenou vyčerpá v měsících červenci a srpnu tohoto roku. Jakým průměrem budu tomuto zaměstnanci proplácet dovolenou? Můžu použít průměrný výdělek od předchozího zaměstnavatele?

    Podle odst. 4 § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě je třeba použít pravděpodobný výdělek, protože zaměstnanec neodpracoval v předchozím kalendářním čtvrtletí 22 dnů. Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které by zaměstnanec zřejmě dosáhl, kdyby pracoval. V žádném případě nelze použít průměrný výdělek od předchozího zaměstnavatele.

  81/03   Naše firma se rozhodla přispět jednorázově na soukromé životní pojištění manažerům částkou 8000 Kč. Smlouvy si tito zaměstnanci uzavřeli až v měsíci červnu 2003. Je tento příspěvek daňově uznatelným výdajem pro firmu? Platí se z něho pojistné na sociální zabezpečení, VZP a podléhá dani z příjmů?

    Jestliže se jedná o individuální smlouvu splňující podmínky soukromého životního pojištění, kterou s pojišťovnou uzavřel sám zaměstnanec jako pojistník, jedná se podle § 24 odst. 2 písm. zo) zákona o daních z příjmů o uznatelný výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmu. Rovněž nepodléhá podle § 6 odst. 9 písm. y) dani z příjmů. Odvod pojistného se při splnění výše uvedené podmínky neprovádí, protože se jedná o nezahrnované plnění vyjmenované v zákonech o pojistném.

  82/03   Mzdová účetní zapomněla za období 9/2001 - 4/2003 vyplácet zvýšený příspěvek na penzijní připojištění. V měsíci září dosáhl věku 50 let a od tohoto data má nárok podle KS na zvýšený příspěvek ve výši 5% z vyměřovacího základu pro SZ. Do té doby měl nárok na příspěvek ve výši 3%, který mu ale nebyl od září zvýšen. Doplatek za zmíněné období činí 7692 Kč. Existuje nějaký způsob doplacení příspěvku, aby se nemusel danit?

    Ve Vašem případě nemůžeme doporučit žádný schůdný způsob doplatku, který by nepodléhal dani z příjmů. Vzhledem k tomu, že se jedná o rozpočtovou organizaci, nelze toto řešit ani zvýšením jeho platu formou vyplacení mimořádné odměny apod. Zde budete muset zaměstnanci tento doplatek zdanit.