6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
83/03 Má nějaký vliv na výši stravného v cizí měně přelet časových pásem? Náš zaměstnanec odletěl na pracovní cestu do Moskvy v 16,30 hod. a do Moskvy přiletěl v 23,15 hod. moskevského času.
Pro účely cestovních náhrad je podle § 15 odst. 2 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách rozhodující odlet a přílet letadla podle letového řádu. Z toho vyplývá, že změny časových pásem délku zahraniční pracovní cesty neovlivní. Ve Vašem konkrétním případu bude náležet stravné ve výši sedm dvanáctin poloviční výše stanovené pro Rusko, tj. 13,12 USD. Při návratu z pracovní cesty bude rozhodující návrat letadla dle letového řádu a času, který platí v ČR.
84/03 Zaměstnankyně pracuje v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby od 1. 4. 2003. Dne 18. července nás požádala o dovolenou, ale za tuto dobu odpracovala jen 45 směn po dvanácti hodinách. Má tato zaměstnankyně nárok na dovolenou? V případě, že ano, tak na kolik dnů?
Podle odst. 3 § 40 NV 108/94 Sb. se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval pět pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Z toho vyplývá, že pokud Vaše zaměstnankyně nebyla v období od nástupu do zaměstnání v pracovní neschopnosti, splnila podmínku odpracování 60 dnů pro vznik nároku na dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část. Délka dovolené za odpracované období bude záviset na délce dovolené u zaměstnavatele. Jestliže je u zaměstnavatele délka dovolené čtyři týdny, je možno ji poskytnout bez obav týden dovolené. Pokud je předpoklad , že zaměstnankyně bude pracovat i nadále, je možno ji poskytnout dovolenou až do délky tří týdnů.
85/03 Naše pracovnice nastoupila v roce 2002 na mateřskou dovolenou, kterou čerpala do 11. 4. 2003. O poskytnutí dovolené na zotavenou tak, aby bezprostředně navazovala na skončení MD nepožádala. V současné době je na rodičovském příspěvku. Nárok na dovolenou za rok 2003 ji krátíme za 100 a více zameškaných dnů. Započítávají se do neodpracované doby i dny státem uznaných svátků?
Podle odst. 1 § 11 NV 108/94 Sb. se dovolená krátí za prvých 100 zameškaných pracovních dnů o jednu dvanáctinu a za každých dalších 22 takto zameškaných pracovních dnů rovněž o jednu dvanáctinu. Vzhledem k tomu, že se hovoří o zameškaných pracovních dnech, nebudou se započítávat dny svátků, které jsou podle § 91 ZP dny pracovního klidu.
86/03 Pracovnice skončila 25. 6. 2003 mateřskou dovolenou. Po jejím skončení čerpá 25 dnů řádné dovolené, tj. do 30. 7. 2003. Od 31. 7. by měla nastoupit na rodičovskou dovolenou. V době čerpání dovolené zaměstnankyně však onemocněla dne 22. 7. Má tato zaměstnankyně nárok na dávky nemocenského pojištění?
Jestliže zaměstnankyně čerpá dovolenou na zotavenou a onemocní, dovolená se u ní podle odst. 1 § 110 ZP přerušuje a ona má nárok na nemocenskou. Toto platí obecně, tzn. i pro zaměstnankyni, která čerpá dovolenou po skončení mateřské dovolené. Zbývající část dovolené by si vyčerpala po skončení pracovní neschopnosti. Teprve po dočerpání zbývající části dovolené by si požádala o rodičovský příspěvek.
87/03 Dcera našeho zaměstnance ukončila jednoletý kurz cizího jazyka 27. 6. 2003. Pracovník nám sdělil, že se dcera nenechala zaevidovat jako uchazeč o zaměstnání, ani nenastoupila v době července do zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění. Můžeme tomuto zaměstnanci uplatnit odpočet na vyživované dítě za měsíc červenec?
Podle vyhlášky MŠMT 183/98 Sb. se za studium na střední škole považuje i studium absolventů SŠ, kteří úspěšně vykonali první maturitní zkoušku v kalendářním roce , ve kterém zahajují studium v jednoletých kurzech cizích jazyků s denní výukou. Z toho vyplývá, že i ukončení jednoletého kurzu cizích jazyků by se mělo posuzovat stejně, jako ukončení studia na střední škole.
88/03 Zaměstnanec, který má stanovenu týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně odpracoval ve svůj pracovní den 10 hodin (již po odpočtu přestávek na jídlo a oddech) a kromě toho strávil jednu hodinu u lékaře. Tzn., že celkem měl vykázáno 11 hodin. Jaký bude mít tento zaměstnanec nárok na přesčasový příplatek? Za tři nebo za dvě hodiny práce přesčas?
Pokud byla překážka v práci (lékař) v době jeho řádné pracovní doby, měl by mít uhrazeno 7 hodin svým tarifem, jednu hodinu náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku a tři hodiny svým tarifem zvýšeným minimálně o 25% průměrného výdělku, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na čerpání náhradního volna místo příplatku.
89/03 Náš zaměstnanec pracoval přesčas v sobotu 12. července. Za práci přesčas si vyčerpal náhradní volno, takže jsme mu neposkytli příplatek za práci přesčas. Jak je to ale s poskytnutím příplatku za práci v sobotu a neděli, který máme stanoven v kolektivní smlouvě ve výši 20 Kč za odpracovanou hodinu?
Jestliže máte v KS upraveno jeho poskytování tak, že příplatek náleží v případě, že zaměstnanec pracoval v sobotu nebo neděli, má na tento příplatek nárok, i když si čerpal náhradní volno za práci přesčas. Tímto příplatkem oceňujete u zaměstnance ochotu pracovat v den, který byl jinak jeho dnem pracovního volna.
90/03 Máme zaměstnance, kteří pro nás pracují nepravidelně dle potřeb organizace. Mají tito zaměstnanci nárok na dovolenou? V případě, že ano, jakým způsobem se vypočte náhrada, když odpracují pokaždé jinak dlouhou směnu?
Pokud zaměstnanec splní podmínku odpracování 60 dnů v kalendářním roce, vzniká mu nárok na dovolenou za kalendářní rok v délce výměry, která je platná u zaměstnavatele (např. 4 týdny). Při vlastním výpočtu celkového nároku na dovolenou by se postupovalo jako u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, tj. celkový počet odpracovaných směn by se vydělil počtem týdnů v roce a vynásobil počtem týdnů nároku na dovolenou u zaměstnavatele. Délku dne dovolené v hodinách by bylo podle našeho názoru třeba zjistit tak, že se sečte počet odpracovaných hodin a vydělí počtem směn. Závěrem Vás chceme upozornit na to, že existuje Judikát Nejvyššího soudu, podle kterého není možné nepravidelnou výpomoc uzavírat - viz DIS 1/2002.
91/03 Z kterého právního předpisu vyplývá pro zaměstnavatele povinnost poskytovat zaměstnancům příspěvek na stravování? Zaměstnanci jej po nás požadují, ale my jsme tuto povinnost nikde nenašli.
Podle § 140 ZP je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Tuto povinnost nemá vůči zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu. V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit bližší vymezení okruhu zaměstnanců, kterým se stravování poskytne, organizaci stravování, způsob jeho provádění a financování zaměstnavatelem. Takže podle tohoto paragrafu není povinností zaměstnavatele přispívat na stravování zaměstnancům, ale pouze jim umožnit stravování. Pokud se rozhodne na stravování přispívat, je třeba postupovat v souladu s daňovými zákony.
92/03 Náš zaměstnanec měl v měsíci červnu čistou mzdu 12105 Kč. Má jednu vyživovanou osobu a platí běžné výživné ve výši 3600 Kč. Nyní jsme obdrželi přednostní exekuci na mzdu. Není nám jasno v tom, kdy se bude běžné výživné odečítat, zda od čisté mzdy snížené o nezabavitelné částky nebo až v rámci jednotlivých třetin?
Běžné výživné je třeba podle našeho názoru zařadit mezi přednostní pohledávky (dá se říci i mezi nejpřednostnější - i před dlužné výživné). Ve Vašem konkrétním případě by výpočet srážky ze mzdy vypadal následovně: od čisté mzdy odečteme 2542 a 1025 Kč. Od zbytku, tj. od částky 8538 Kč odečteme 6150 Kč (částku, nad kterou se sráží bez omezení) a celých 2388 Kč použijeme na úhradu pohledávek podle jejich pořadí. Z 6150 Kč použijeme druhou třetinu (tj. 2050 Kč) na úhradu přednostní pohledávky a první třetinu na úhradu pohledávek dle pořadí spolu s celými 2388 Kč. Takže uspokojení pohledávek by mělo být následující, celých 2050 Kč z druhé třetiny se použije na běžné výživné. Zbývající část na výživné se uhradí z první třetiny, protože výživné bylo doručeno dříve než exekuce. To, co zbude se použije na úhradu exekuce. Tzn., že se zaplatí celé výživné 3600 Kč a na exekuci se použije 2888 Kč (2x2050 + 2388 = 6488 Kč).