8/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
1/03 Je možné poskytovat zaměstnancům pracujícím na základě dohod mimo pracovní poměr také cestovní náhrady? Pokud ano, o jaký předpis se můžeme při jejich poskytování opřít?
Poskytování cestovních náhrad zaměstnancům pracujícím na dohodu o provedení práce nebo na dohodu o pracovní činnosti nám umožňuje § 239b odst. 2 ZP, kde se říká, že je-li obsahem dohod poskytování náhrad výdajů spojených s výkonem práce, které se řídí zvláštními předpisy, sjedná se vždy odděleně od ujednání o odměně za vykonanou práci. U zvláštního předpisu je odkaz na zákon 119/92 Sb. o cestovních náhradách, z čehož vyplývá, že cestovní náhrady lze poskytovat, ale jejich výplata musí být sjednána odděleně od odměny za vykonanou práci. Takže pokud bude zaměstnanec vykonávající práci na základě dohody mimo pracovní poměr vyslán na pracovní cestu, je možné mu poskytnout cestovní náhrady.
2/03 Zaměstnanec u nás pracuje od měsíce února 2002. Uplatňoval odpočet na dvě nezaopatřené děti. Od měsíce května je dlouhodobě nemocen a nemá žádný započitatelný příjem. Nyní nás žádá, aby byly odpočty zpětně převedeny na manželku. Lze mu zpětně potvrdit, že odpočty na děti neuplatňoval?
V tomto případě si bude muset Váš zaměstnanec a jeho manželka podat daňové přiznání, kde si změní odpočet na vyživované děti. Tzn., že manžel si neuplatní odpočet za žádný měsíc (pravděpodobně jej nebude potřebovat, protože jeho příjem bude nízký) a manželka si uplatní odpočty za celý kalendářní rok. V tomto případě ji pravděpodobně bude vrácen dost vysoký přeplatek na dani. Zpětná oprava záloh není v tomto případě možná.
3/03 Zaměstnanec u nás pracoval v průběhu letošního roku na týdenní pracovní úvazek 17,5 hodiny. Po skončení roku si chce nechat proplatit dovolenou. Nevíme ale, na jakou délku má vůbec nárok. Je třeba mu nárok na dovolenou krátit, i když pracuje každý den 3,5 hod.? Dovolená je u nás čtyři týdny.
Tento zaměstnanec splnil podmínku odpracování 60 dnů v roce a tudíž mu vznikl nárok na dovolenou za kalendářní rok, tzn. čtyři týdny dovolené. Náhrada mzdy mu bude ale náležet pouze za to, co mu bude ucházet a to je za 3,5 hodiny denně. Zde je nutné si uvědomit, že v případě navázání nového pracovního poměru s tímto zaměstnancem od 1. 1. 2003, je nutno postupovat podle ustanovení § 106 odst. 2 a nevyčerpanou dovolenou za rok 2002 proplatit až po skončení roku 2003.
4/03 Zaměstnankyně ukončila dne 24. 11. 2002 pobírání rodičovského příspěvku (tj. dítě dosáhlo tří let věku) a nastoupila opět do zaměstnání dne 25. 11. 2002. Její výdělek za listopad činí 1940 Kč. V jaké výši mělo být u ní sraženo zdravotní pojištění za měsíc listopad?
Podle § 3 odst. 9 písm. b) se minimální vyměřovací základ zaměstnance snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (§ 127 ZP). Vzhledem k tomu, že částka 1940 Kč je vyšší než poměrné části minimální mzdy za 6 dnů, odvede se pojistné na VZP ze skutečné výše příjmu, tj. z částky 1940 Kč.
5/03 Není nám jasný výklad pojmu mzda za práci přesčas, která se nezahrnuje do příjmu pro účely dodržení minimální mzdy a minimálního mzdového tarifu. Je opravdu nutné vyloučit příplatek za práci přesčas?
Podle zákona o mzdě a NV o stanovení minimálních mzdových tarifů se do mzdy pro posouzení, zda je dodržena minimální mzda a minimální mzdový tarif, nezahrnuje mzda za práci přesčas. V § 5 zákona o mzdě se říká, že „za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda a příplatek nejméně 25% průměrného výdělku…“. Z toho vyplývá, že za práci přesčas náleží jak mzda, tak příplatek, tudíž obojí je třeba vyloučit ze mzdy při posuzování dodržení minimální mzdy a minimálních mzdových tarifů.
6/03 Naše firma vyplatila v srpnu 2002 zaměstnancům prémie za období leden až červen. Jak se správně zahrne tato prémie do průměrného výdělku zaměstnanců ve III. a IV. čtvrtletí 2002?
Podle odst. 9 § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě se složka mzdy vyplácená za delší období než kalendářní čtvrtletí zahrne poměrnou částí připadající na kalendářní čtvrtletí do hrubé mzdy v příslušném čtvrtletí a další část (části) se zahrnou do hrubé mzdy v dalších obdobích. Ve Vašem případě se zahrne jedna polovina částky do průměrného výdělku ve III. čtvrtletí a druhá polovina ve IV. čtvrtletí.
703 Chceme poskytovat studentovi podnikové stipendium s tím, že po ukončení studia u nás nastoupí do zaměstnání. Jak se bude s tímto stipendiem nakládat u studenta? Podléhá toto plnění nějakým odvodům?
Podnikové stipendium bude třeba považovat za příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů („příjem plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem závislé činnosti…“). V tomto případě může student podepsat prohlášení k dani a uplatnit základní nezdanitelnou částku a částku na studium. Podle našeho názoru nebude stipendium podléhat odvodu pojistného na SZ a VZP, protože studenti nejsou uvedeni mezi poplatníky pojistného a ani jim toto stipendium nezakládá účast na nemocenském pojištění.