• Z čeho se má hradit závodní preventivní péče v rozpočtových a příspěvkových organizacích?

   I v rozpočtové sféře je zaměstnavatelům uložena povinnost zajistit pro zaměstnance závodní preventivní péči. Z tohoto důvodu se jedná o výdaje obligatorní povahy vynaložené podle příslušných právních předpisů. Úhrada těchto výdajů by tudíž měla být provedena z jejich rozpočtu. Pro tyto organizace by měly platit regulované ceny výkonů zdravotnických zařízení, tzn., že při sjednávání závodní preventivní péče by měla být vždy sjednána úhrada dle provedených výkonů. U podnikatelské sféry je možné sjednat cenu za služby i např. měsíčním paušálem.
   Pokud nemá rozpočtová organizace pracoviště závodní preventivní péče, budou výdaji úhrady provedené příslušnému praktickému lékaři v případech, že se jedná o prohlídky, které ukládá zákon (práce v noci, mladiství a případy uvedené v § 28 ZP).

•   Kdy je třeba si vyžádat posouzení zdravotní způsobilosti k práci?

   Tento lékařský posudek si je třeba vyžádat u všech přijímaných zaměstnanců, pokud má zaměstnavatel pracoviště závodní preventivní péče. Jestliže toto pracoviště nemá, měl by si posudek vyžádat vždy u mladistvých, u zaměstnanců pracujících v noci, dále u osob se ZPS a u všech zaměstnanců přijímaných k výkonu práce, kde jsou předepsány preventivní prohlídky.

• Může si zaměstnavatel sjednat i více pracovišť závodní preventivní péče?

   V zákonu o daních z příjmů se říká, že výdajem na péči o zdraví zaměstnanců je i výdaj vynaložený na „závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče…“ (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 2. V pokynu D-190 se dále říká, že „daňovými výdaji na závodní preventivní péči poskytovanou zařízeními závodní preventivní péče… Podle našeho názoru je možné mít sjednáno i více pracovišť závodní preventivní péče v případech, kdy má zaměstnavatel více zaměstnanců a jedno pracoviště není schopno zajistit provádění všech požadovaných prohlídek nebo pokud má zaměstnavatel více organizačních jednotek v rámci ČR a požadavek na to, aby se zaměstnanec z Brna podrobil prohlídce v Praze by byl ekonomicky nepřijatelný (výdaje na jízdné, náhrada mzdy a žádný výkon práce…).

•   Máme sjednané pracoviště závodní preventivní péče. Někteří zaměstnanci se ale odmítají podrobit zákonem předepsaným prohlídkám v tomto zařízení a argumentují tím, že mají právo na svobodnou volbu lékaře. Můžeme jim nařídit, aby předepsané prohlídky absolvovali v tomto zařízení?

   Podle § 133 odst. 1 písm. d) je povinností zaměstnavatele sdělit zaměstnanci, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči a jakým druhům očkování a jakým lékařským preventivním prohlídkám souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se podrobit. Dále by jim měl umožnit, aby se těmto prohlídkám podrobili. Podle § 135 odst. 4 písm. b) je zaměstnanec povinen se těmto lékařským prohlídkám podrobit. Z toho vyplývá, že pokud se jedná o prohlídky prováděné v souvislosti se zaměstnáním, může zaměstnavatel oprávněně požadovat po zaměstnanci, aby se těmto prohlídkám podrobil v zařízení závodní preventivní péče, které je k tomu určeno.

•   V současné době nemáme pracoviště závodní preventivní péče a veškeré platby, které zaměstnanci uhradí zdravotnímu zařízení za prohlídky v souvislosti s výkonem práce jim proplácíme, ale zároveň jim je přidaňujeme ke mzdě. Je tento postup správný?

   Pokud se zaměstnanec podrobí prohlídce, kterou je povinen absolvovat podle zákoníku práce (noc, mladiství, práce na rizikových pracovištích apod.), úhradu provede přímo zdravotnímu zařízení a zaměstnavatel mu poté částku proplatí, jedná se o příjem, který není předmětem daně z příjmů, protože zaměstnanec vydal prostředky ze svého tak, jako by je vydal přímo zaměstnavatel (§ 6 odst. 7 písm. c) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů). V těchto případech se jedná o prohlídky povinné a je povinností zaměstnavatele je uhradit.