Při rozhodování, zda je výhodnější odejít do starobního důchodu v roce 2003 nebo v roce 2004, je třeba ještě vzít v úvahu zvýšení procentní výměry důchodu o 2,5% v případě jeho přiznání v roce 2003 a dále skutečnost, že důchod v roce 2004 by se vypočetl pomocí zvýšených koeficientů. Vliv bude mít i to, zda se jedná o starobní důchod podle § 29 nebo podle § 30 (jeho výplata bude v roce 2004 výrazně omezena) nebo podle § 31, jestli bude chtít zaměstnanec pracovat i s důchodem (možnost odpočtu základní nezdanitelné částky), nebo jestli nebude vhodné dokončit 90 kalendářních dnů (při přesluhování) resp. 365 kalendářních dnů (při řádném odchodu do důchodu), rozhodujících o zvýšení procentní výměry důchodu apod. Konkrétní rozdíly při odchodu do důchodu v roce 2003 resp. 2004 je možné si porovnat z níže uvedeného „jednoduchého“ příkladu.

POROVNÁNÍ VÝHODNOSTI ODCHODU DO DŮCHODU V ROCE 2003 A V ROCE 2004

Příklad:
   Muži narozenému 17. 4. 1942, který pracoval celý život v tzv. III. kategorii, vznikne nárok na starobní důchod dne 17. 8. 2003 (60 let + 16 měsíců). V prvním případě požádá o přiznání důchodu k datu 1. 10. 2003 a ve druhém případě až od 2. ledna 2004. V prvním případě získal celkem 46 roků a 11 dnů pojištění, ve druhém ještě o 93 dnů více. Rozhodným obdobím jsou roky 1986 až 2002 (ve druhém případě by se započetl i rok 2003). Vyloučené doby činí v obou případech 187 kalendářních dnů. Výše jeho příjmů pro výpočet ročního vyměřovacího základu za jednotlivé roky je uvedena v níže uvedené tabulce.??? ASI I DNY NESOUHLASÍ…???

• VÝPOČET OSOBNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU (OVZ)

Při odchodu v roce 2003 by vyšel OVZ:

Při odchodu v roce 2004 by vyšel OVZ:

• VÝPOČET REDUKOVANÉHO OSOBNÍHO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU (ROVZ)

V roce 2003 by vyšel ROVZ:
ROVZ = 7400 + (17900 - 7400) x 0,3 + (35117 - 17900) x 0,1 = 12271 Kč

V roce 2004 by vyšel ROVZ:
ROVZ = 7500 + (19200 - 7500) x 0,3 + (37770 - 19200) x 0,1 = 12867 Kč

• VÝPOČET PROCENTNÍ VÝMĚRY (PV) STAROBNÍHO DŮCHODU

   V roce 2003 by vyšla procentní výměra starobního důchodu:
   za 46 odpracovaných let se započte 69% (46 x 1,5).
   PV = 12271 x 0,69 = 8466 Kč
   Procentní výměra důchodu přiznaného v roce 2003 by se od ledna 2004 valorizovala ještě o 2,5%, tzn., že by potom činila 8677 Kč.

   V roce2004 by vyšla procentní výměra starobního důchodu: Za 46 odpracovaných let se započte 69% a za 90 kalendářních dnů po vzniku nároku na starobní důchod se započte 1,5%. Celkem bude procentní výměra 70,5%. PV = 12867 x 0,705 = 9071 Kč.

• CELKOVÁ VÝŠE STAROBNÍHO DŮCHODU

   Při přiznání starobního důchodu v roce 2003 by činila jeho celková výměra 9987 Kč (1310+8677).

   Při přiznání starobního důchodu až v roce 2004 by činila jeho celková výměra 10381 Kč (1310+9071).

   V uvedeném příkladu je zřejmé, že pro zaměstnance by bylo výhodnější odejít do starobního důchodu až v roce 2004. Nárůst o 394 Kč je způsoben jednak získáním další doby pojištění (90 kal. dnů po vzniku nároku na důchod), dále se do výpočtu ve prospěch roku 2004 promítly zvýšené koeficienty pro přepočet a zvýšení částek pro redukci OVZ. Ani zápočet valorizace důchodu nezměnil v tomto případě nic na výhodnosti odchodu do důchodu až v roce 2004 (valorizace důchodu je totiž jedna z nejnižších za poslední roky…).

   Výhodnost při odchodu až v roce 2004 nemusí ale platit vždy, protože je třeba vzít ještě v úvahu další činitele ovlivňující výši důchodu, které náš příklad nepostihl, např.

• zaměstnanec má v roce 2003 nízký příjem, protože byl odvolán z funkce a přeložen na výrazně méně placenou práci. Zápočet vyměřovacího základu roku 2003 by mu „rozmělnil“ výši osobního vyměřovacího základu,
• ztráta zaměstnání před skončením letošního roku,
• zápočet některých vyloučených dob jen z 80%, může snížit dobu pojištění apod.

   Dalšími faktory, které můžou rozhodování o tom, kdy odejít do důchodu ovlivnit jsou:

• pokračování v zaměstnání (možnost odpočtu částky 38040 Kč při odchodu až po 1. 1. v roce 2004)
• zvážit, zda by v případě zápočtu dalších 90 kalendářních dnů a zvýšení procentní výměry o 1,5% nebyl výhodnější ještě pozdější odchod do důchodu (např. přesluhování o dalších 90 kalendářních dnů by v našem příkladu představovalo zvýšení důchodu o 193 Kč).
• spočíst i výhodnost odchodu do důchodu, protože od příštího roku by mělo dojít ke zrušení omezení výdělku částkou dvojnásobku životního minima (8200 Kč) do dvou let po vzniku nároku na starobní důchod. Proč tedy nepobírat důchod a k tomu si nepřivydělávat částku 30 tis. Kč?

   Tímto nařízením vlády se zvyšují rovněž ČÁSTKY PRO STANOVENÍ VÝPOČTOVÉHO ZÁKLADU, které budou od 1. 1. 2004 tyto:

• to, co se započte plně se zvýší ze 7400 Kč na 7500 Kč
• to, co se započte ze 30% se zvyšuje z pásma 7400 - 17900 Kč na 7500 - 19200 Kč.
• to, co bude nad 19200 Kč se započte 10%.

Tzn., že pokud měl někdo osobní vyměřovací základ pro výpočet důchodu 20300 Kč, započetlo by se mu v roce 2003 toto: 7400+(10500x0,3=3150)+(2400x0,1=240), tj. celkem 10790 Kč, při odchodu do důchodu až v roce 2004 by se ze stejného osobního vyměřovacího základu započetlo 7500+(11700x0,3=3510)+(1100x0,1=110), tj. celkem 11120 Kč.

   JAKÝ BY BYL MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A KOLIK BY BYL MINIMÁLNÍ ZÁKLAD DANĚ V ROCE 2004?

   Vzhledem k tomu, že se z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu k němu bude vycházet při výpočtu minimálního vyměřovacího základu pro SZ a minimálního základu daně u OSVČ, uvádíme jej i přesto, že novely obou zákonů podléhají ještě schválení senátem a podepsání prezidentem.

   Pokud by OSVČ podnikala po celý rok 2004, byl by minimální vyměřovací základ pro pojistné na SZ 101025 Kč (15711x1,0717x12x0,5) a minimální základ daně by činil 101 000 Kč (15711x1,0717x12x0,5 a výsledek zaokrouhlený na celé stovky směrem dolů). Tyto základy nebudou ale platit pro všechny OSVČ, podrobnější výklad k jejich uplatnění bude proveden na listopadových seminářích.