6/ ODPOVĚDI NA DOTAZY

  116/03   V současné době uzavíráme s poživatelem starobního důchodu do dvou let po vzniku nároku na tento důchod dohodu o pracovní činnosti. Musí být tato dohoda sjednána rovněž na dobu určitou nebo se podmínka doby určité vztahuje pouze na pracovní poměr?

Podle § 37 odst. 5 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění náleží výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud byl sjednán na dobu určitou. V § 27 je definována výdělečná činnost jako činnost osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. a) až l) vykonávaná v rozsahu, který zakládá účast na pojištění. V písm. f) odst. 1 § 5 se říká, že pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti. Z tohoto vyplývá, že pokud uzavřu s poživatelem starobního důchodu dohodu o pracovní činnosti a tato bude zakládat účast na nemocenském pojištění (příjem 400 Kč a vyšší), je třeba ji sjednat na dobu určitou, aby nedošlo k zastavení výplaty starobního důchodu.

  117/03   Náš zaměstnanec je bezplatným dárcem krve. Nyní nám přinesl potvrzení o odběru krve ze dne 4. 9. 2003, které bylo provedeno v 17,00 hod. Zaměstnanec měl již ale tento den svou směnu odpracovanou (7,00 - 15,30) a odběr byl proveden až po práci. Jak to bude v tomto případě s poskytnutím pracovního volna a náhrady mzdy za odběr krve?

Ve vyhlášce FMPSV 18/91 Sb. o jiných úkonech v obecném zájmu se říká, že pracovní volno s náhradou mzdy se poskytne zaměstnanci při „činnosti dárce při odběru krve a aferéze“. Pracovní volno je zde definováno tak, že se poskytne za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec odešel dne 4. 9. v 16,00 hod. na odběr krve, poskytne se mu pracovní volno do 16,00 hod. dne 5. 9. Pokud by měl tento den nastoupit na směnu, která by začínala např. v 18,00 hod., musel by již do zaměstnání nastoupit.

  118/03   V naší organizaci máme pružnou pracovní dobu, kde úsek základní pracovní doby je od 7,50 hod. do 12,50 hod. Máme zaměstnanci proplatit odběr krve za celou u nás stanovenou směnu nebo pouze za dobu základní pracovní doby? Odběr byl proveden v 7,30 hod.

Podle odst. 1 § 85c zákoníku práce se překážky v práci na straně zaměstnance posuzují jako výkon práce pouze v rozsahu, ve kterém nezbytně zasáhly do základní pracovní doby. V rozsahu, ve kterém zasáhly do volitelné pracovní doby se posuzují jako omluvené a neposkytuje se za ně náhrada mzdy. Pokud právní předpis stanoví přesnou délku nezbytně nutné doby, po kterou zaměstnanci přísluší pracovní volno, posuzuje se jako výkon práce celá tato doba. U dárcovství krve je pracovní volno definováno tak, že se poskytne za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle našeho názoru by se v tomto případě měla uhradit celá délka u Vás stanovené pracovní doby, protože doba cesty k odběru, odběr, cesta zpět a zotavení po odběru trvají déle než 5 hodin základní pracovní doby. Tzn., že při týdenní pracovní době 37,5 hod., by se za den odběru krve poskytla náhrada mzdy za 7,5 hod. a nikoliv pouze za 5 hodin.
   Poznámka: pokud by měl některý kontrolní orgán jiný názor, doporučujeme jim vysvětlit, že dárcovství krve je záslužná činnost a pokud by se dárcům dělaly problémy s uvolňováním, mohlo by být naše zdravotnictví brzy bez, pro nás všechny, tolik potřebné krve.

  119/03   Zaměstnanec s měsíční mzdou pracoval ve svátek dne 28. 9. 2003 (což byla neděle) a odpracoval 7,5 hodiny. Jelikož na ten den neměl rozepsanou směnu, jednalo se u něho o práci přesčas. Tento zaměstnanec si chce za odpracovaný svátek čerpat náhradní volno. Jak mu bude správně vypočtena mzda?

   Vzhledem k tomu, že se u tohoto zaměstnance jedná jak o práci ve svátek, tak o práci přesčas, je třeba mu proplatit mzdu za vykonanou práci a příplatek za práci ve svátek a za práci přesčas, pokud si za ně nebude čerpat náhradní volno. Jestliže si chce vyčerpat náhradní volno pouze za práci ve svátek, bude mu poskytnuta za den 28-ho dosažená mzda a příplatek ve výši minimálně 25% průměrného výdělku za práci přesčas. Za den, kdy bude tento zaměstnanec čerpat náhradní volno za práci ve svátek, obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.

  120/03   Máme zaměstnance, který u nás pracuje v hlavním pracovním poměru a zároveň na „vedlejší činnost“ vykonává práci jiného druhu než v hlavním pracovním poměru. Jak se bude u tohoto zaměstnance vypočítávat průměr pro pracovněprávní účely (např. na dovolenou) a jak to bude s výpočtem nemocenské? Vznikne mu z této vedlejší činnosti nárok na dovolenou?

   Ve všech zákonech, které řeší Vaše dotazy (zákon o mzdě (§ 17), zákon o nemocenském pojištění (§ 30 vyhl. 143/65 Sb.) a zákoník práce (§ 69) se říká, že se práva a povinnosti z nich posuzují samostatně. Z toho vyplývá, že pokud pracovněprávní vztah sjednaný se zaměstnancem zakládá účast na nemocenském pojištění, náleží mu nemocenské z každého vztahu samostatně. Stejný postup by se uplatnil při výpočtu průměru pro pracovněprávní účely. Pokud zaměstnanec odpracuje ve vedlejší činnosti 60 dnů, vznikne mu nárok na dovolenou za kalendářní rok, popřípadě její poměrnou část, pokud tento vztah netrval po celý kalendářní rok. Jedinou výjimkou ze „samostatného posuzování“ těchto vztahů je sčítání všech příjmů pro účely daně z příjmů.

  121/03   Jsme s. r. o. a všem zaměstnancům zasíláme mzdu na účet tak, aby byla odeslána nejpozději v pravidelný výplatní termín, tj. 10-tého dne v měsíci. Zaměstnanci si ale stěžují, že nemají mzdu v den výplaty na účtu. Je naší povinností zajistit, aby byla mzda na účtech zaměstnanců v den výplaty a v případě že ano, z kterého zákona nebo předpisu toto vyplývá?

   Podle § 11 odst. 6 zákona 1/92 Sb. o mzdě je „zaměstnavatel povinen na žádost zaměstnance poukázat částku určenou zaměstnancem……a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín“. Z toho vyplývá, že pokud není písemně sjednán jiný (zde dřívější) termín poukázání mzdy na účet, zaměstnavatel svou povinnost neporušil. Jestliže zaměstnanec požádal o zasílání mzdy na účet, musel počítat s tím, že mzda bude poukázána na účet později, než kdyby byla vyplácena v hotovosti. Zaměstnanec má ale možnost vzít svou žádost o zasílání mzdy na účet zpět a nechat si ji vyplácet v hotovosti. Pokud by chtěl zaměstnavatel tomuto zabránit, bylo by vhodné sjednat se zaměstnanci písemně termín poukázání mzdy na účet o dva nebo tři dny dříve než je výplatní termín.

  122/03   Jeden z našich zaměstnanců dlouhodobě onemocněl. Pracovní neschopnost bude trvat nejméně 6 měsíců. Na jeho místo chceme přijmout novou pracovní sílu na dobu určitou, ale nevíme, zda můžeme v pracovní smlouvě uvést, že „pracovní poměr se sjednává na dobu určitou do ukončení pracovní neschopnosti pana X. Y.“. Bude takto sjednaná pracovní smlouva platná.

   Podle odst. 1 § 30 je pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání. Jelikož doba trvání není blíže specifikována, může být určena jednak konkrétním datem, nebo i výkonem určitých prací, dobou čerpání rodičovské dovolené nebo dobou nemoci konkrétní osoby. I takto sjednaná pracovní smlouva je platná.

  123/03   Je možno v pracovní smlouvě vymezit místo výkonu práce u obchodního zástupce sídlem naší firmy nebo může být sjednáno např. území Jihočeského kraje? Jaký dopad budou mít takto sjednané pracovní smlouvy na poskytování cestovních náhrad tomuto zaměstnanci?

   Pro účely cestovních náhrad nebude mít sjednané místo výkonu práce zas tak rozhodující vliv, protože podle § 2 odst. 3 zákona 119/92 Sb. o cestovních náhradách je možno stanovit tzv. „pravidelné pracoviště“. Pravidelným pracovištěm se rozumí místo dohodnuté se zaměstnancem, není-li takové místo dohodnuto, je pravidelným pracovištěm místo výkonu práce sjednané v pracovní smlouvě. U zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy povolání (toto je i funkce obchodního zástupce), je možno dohodnout jako pravidelné pracoviště i místo pobytu. Ve Vašem případě by bylo nejvhodnější zvolit pravidelným pracovištěm místo pobytu.

  124/03   Jakým obecně platným předpisem se řídí splatnost bankovních příkazů zákonných plateb? Např. daň z příjmů je třeba odvést vždy nejpozději do 20-tého dne kalendářního měsíce, v němž povinnost srazit zálohu vznikla. Pojistné na SZ a VZP je splatné v den, který je u zaměstnavatele určen pro výplatu mezd za příslušný měsíc. Jak je to ale v případě, že tyto dny připadnou na sobotu nebo neděli. Kontrola VZP nám vyměřila penále za odvod pojistného za duben 2002. Náš výplatní den je vždy 25-tého a v květnu tento den připadl na sobotu. Platba byla z účtu odepsána dne 27. 5. v pondělí. Byl postup pojišťovny správný?

   V odst. 3 § 26b zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP se říká, že „připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den“. Z toho vyplývá, že postup VZP byl v rozporu s platným zněním zákona o pojistném na VZP a je třeba využít všech opravných prostředků proti rozhodnutí VZP, tj. např. se odvolat proti vyměřenému penále.
   Pro úplnost je třeba dodat, že stejný postup platí i při odvodu pojistného na SZ (odst. 3 § 23 zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ) a při odvodu zálohy na daň z příjmů (odst. 8 § 14 zákona 337/92 Sb. o správě daní poplatků).

  125/03   Zaměstnanec uplatňuje slevu na dani na plnoletou dceru, která studuje na konzervatoři. Dcera otěhotněla a bude se 13. 9. 2003 vdávat. Její manžel je OSVČ. Je možné i nadále uplatňovat slevu na dani z příjmu otce, nebo si slevu uplatní její manžel při podání daňového přiznání?

   V odst. 5 § 15 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se říká, že uzavře-li dítě manželství a žije v domácnosti s manželem, může uplatnit manžel snížení na manželku, žijící s ním v domácnosti. Nemá-li manžel příjmy, z nichž by mohl snížení uplatnit, může uplatnit snížení na vyživované dítě rodič, pokud s ním žije dítě v domácnosti. Tzn., že odpočet po uzavření manželství by měl uplatnit manžel, jelikož má příjmy, z nichž by snížení mohl uplatnit. Za měsíc září ale může odpočet uplatnit ještě otec, protože pro uplatnění odpočtů je rozhodující stav na začátku měsíce. Manžel si odečte v daňovém přiznání tři dvanáctiny z částky 21720 Kč na manželku.

  126/03   Jaký vliv bude mít prodloužení směny o jednu hodinu z důvodu skončení letního času u zaměstnanců, kteří budou pracovat z 25. 10. na 26. 10. 2003? Směna jim začíná 25. 10. v 18,00 hod. letního času a končí 26. 10. v 6,00 hod. středoevropského času. Bude se u nich jednat o práci přesčas?

   V § 2 odst. 2 NV 293/2001 Sb. o zavedení letního času v letech 2002 až 2006 se říká, že „stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, jímž konec letního času připadne do jejich pracovní směny, pokud se tato pracovní směna v důsledku ukončení letního času prodlouží, bude v příslušném týdnu o jednu hodinu delší“. Z toho vyplývá, že pokud zaměstnanec odpracuje o jednu hodinu více, splní stanovenou týdenní pracovní dobu a nejedná se tudíž o práci přesčas.

  127/03   Zaměstnanec odchází do starobního důchodu ke dni 20. 11. 2003 (dosáhl důchodového věku). Od 21. 11. s ním chceme sjednat pracovní poměr na dobu určitou do 31. 12. 2004. Slyšeli jsme, že od ledna 2004 již ale nebude možné sjednávání doby určité delší než 12 kalendářních měsíců. Může být pracovní smlouva takto uzavřena, aby zaměstnanec nepřišel o důchod?

   V novele zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění se opět vracíme k podmínce sjednání doby určité na dobu nejdéle jednoho roku. Podle přechodných ustanovení zákona, který má tuto změnu přinést, se ale podmínka sjednání na dobu nejdéle jednoho roku, považuje za splněnou, pokud dříve sjednaný pracovněprávní vztah skončí do 31. 12. 2004.