/ ZMĚNY V ZÁKONU 155/95 Sb. O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

2/ ZMĚNY V ZÁKONU 155/95 Sb. O DŮCHODOVÉM POJIŠTĚNÍ

Zákonem …… se mění zákon o důchodovém pojištění tak, že dochází k úpravám v těchto oblastech:

v § 9 se nově vymezuje tzv. „HLAVNÍ A VEDLEJŠÍ SAMOSTATNÁ VÝDĚLEČNÁ ČINNOST“

VEDLEJŠÍ SAMOSTATNÁ VÝDĚLEČNÁ ČINNOST je specifikována tak, že se za ni považuje především když osoba:

A/	vykonávala zaměstnání (zakládající účast na nemocenském pojištění) a příjem ze zaměstnání, kterého dosáhla přesáhl dvanáctinásobek měsíční minimální mzdy (MPSV navrhuje 6900 Kč pro rok 2004 a její dvanáctinásobek je 82800 Kč). Musí se jednat o příjmy ze zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění a příjmem je vyměřovací základ pro pojistné na SZ. Např. zaměstnanec, který kromě toho podnikal a dosáhl příjmu ze zaměstnání ve výši 150 tis. Kč. V tomto případě se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, a to i v případě, že jeho příjmy z podnikání by byly ve výši 500 tis. Kč
B/	měla nárok na výplatu starobního nebo plného invalidního důchodu
C/	měla nárok na výplatu příspěvku při péči o blízkou nebo jinou osobu
D/	vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách ČR (nesmí jít o vojáka z povolání) nebo civilní službu
E/	byla nezaopatřeným dítětem - tzn., že nedosáhla 18 let, nebo se soustavně připravuje na budoucí povolání
F/	byla ve vazbě nebo výkonu trestu déle než tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí

   Pokud skutečnosti pod písm. B) až F) trvaly po celý kal. měsíc, jedná se v něm vždy o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (tj. poživatelé důchodů, studenti nebo ve vazbě…). V těchto případech není ani rozhodující výše příjmů ze zaměstnání (jestliže starobní důchodce podniká a zároveň je zaměstnancem a pobírá méně než dvanáctinásobek minimální mzdy, jedná se pořád o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost).
   OSVČ uvedená pod body A) až F), která vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost je účastna pojištění, pokud její příjem z podnikání snížený o výdaje přesáhne částku 2,4 násobku částky 16838 Kč (tj.      VVZ x koeficient-viz DIS 12/03), tj. 40410 Kč.
   Např., jestliže důchodce bude v příštím roce podnikat a příjmy snížené o výdaje budou 40410 Kč nebo nižší, nebude muset platit vůbec nic.

O HLAVNÍ SAMOSTATNOU VÝDĚLEČNOU ČINNOST se jedná v období, kdy není považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (viz výše).
Např., pokud osoba uvedená pod bodem A/ byla v zaměstnání, které zakládá účast na NP a nedosáhla z něho dvanáctinásobku minimální mzdy, jedná se u ní o hlavní samostatnou výdělečnou činnost.

ZMĚNY V POSUZOVÁNÍ DOBY STUDIA před 1. lednem 1996

   Podle § 13 odst. 2 se „za náhradní dobu pojištění považuje též doba studia získaná před 1. lednem 1996 podle předpisů platných před tímto dnem, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let“.
   Dosud se tato doba studia považovala za dobu pojištění a započítávala se „plnohodnotně“. Od roku 2004 se bude považovat za náhradní dobu pojištění, tzn., že se započte pouze v rozsahu 80%.
   Tímto se sjednotí zahrnování doby studia před a po 1. 1. 1996. Dosud byly u pojištěnců studujících před 1. 1. 1996 brány jako doba pojištění a u pojištěnců studujících po 31. 12. 1995 se považovaly za náhradní dobu pojištění.
   DOPAD této změny bude na všechny středoškoláky a vysokoškoláky, kteří studovali před rokem 1996 po dosažení věku 18 let. Pokud někdo z nich již dosáhl důchodového věku, měl by zvážit, zda neodejde do starobního důchodu ještě v roce 2003, protože tím by se mu celá doba studia započetla jako doba pojištění. Při odchodu až v roce 2004 se doba studia započte pouze z 80%, takže může přijít až 1,5%.
   Toto by se týkalo např. zaměstnance, který se narodil v roce 1940 a studoval VŠ 5 let a v současné době ještě nepožádal o přiznání starobního důchodu.

POZOR: DOBA STUDIA PŘED 1. LEDNEM 1996 ZÍSKANÁ PŘED DOSAŽENÍM VĚKU 18 LET SE VŠAK BUDE I NADÁLE HODNOTIT JAKO DOBA POJIŠTĚNÍ, TJ. „PLNOHODNOTNĚ“. Toto je výsledek protestů odborů.

ZMĚNY V PŘIZNÁVÁNÍ PŘEDČASNÝCH DŮCHODŮ

Od ledna příštího roku bude zrušen odst. 1 v § 30, tzn., že nebude možné od tohoto data přiznat předčasný starobní důchod (dočasně krácený) těm, kteří
-	získali dobu pojištění nejméně 25 let
-	byli vedeni v evidenci uchazečů nepřetržitě po dobu nejméně 180 kal. dnů
-	ke dni uplynutí 180 dnů jim do důchodového věku chybí nejvýše dva roky.
Tzn., že o tento důchod může požádat pouze občan, který splní podmínku 180 kal. dnů na úřadu práce a do důchodového věku mu chybí nejvýše dva roky do 31. 12. 2003.

Ponechán byl tento „dočasně krácený“ předčasný důchod podle § 30 jednak
-	pro poživatele ČID (i když jim není ČID vyplácen), pokud získali dobu pojištění nejméně 25 let a do dosažení důchodového věku jim chybí nejvýše 2 roky.
-	a dále pro ty, kteří získali dobu pojištění nejméně 25 let, pobírali plný invalidní důchod po dobu nejméně 5 let a nárok na výplatu ID zanikl a ke dni jeho odnětí mu chybí do dosažení důchodového věku nejvýše 5 let.

PRODLOUŽENÍ HRANICE PRO ODCHOD DO STAROBNÍHO DŮCHODU

Podle novelizovaného odst. 2 a 3 v § 32 bude činit důchodový věk po 31. 12. 2012:
-	u mužů a bezdětných žen - 63 let
-	žena, která vychovala 1 dítě - 62 let
-	žena, která vychovala 2 děti - 61 let
-	žena, která vychovala 3 nebo 4 děti - 60 let
-	žena, která vychovala pět a více dětí - 59 let
Prodlužování zůstává stejné jako dosud, tj. u mužů o 2 měsíce a u žen o 4 měsíce za každý i započatý kalendářní rok z doby po 31. 12. 1995. Konkrétní počty let a měsíců najdete v příloze tohoto čísla. Např. žena narozená 15. dubna 1955, která vychovala 2 děti - starého důchodového věku by dosáhla v roce 2010 - nová věková hranice u roku 2010 je 55 let + 60 měsíců - takže podle nových věkových hranic by dosáhla důchodového věku 15. 4. 2015. Podle znění zákona platného do konce letošního roku by do důchodu odešla o jeden rok dříve.

ZMĚNY V MOŽNOSTECH VÝDĚLEČNÉ ČINNOSTI U POŽIVATELŮ STAROBNÍHO DŮCHODU

   V novém § 37 se změnily podmínky pro výdělečnou činnost poživatelů starobního důchodu tak, že „výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 29, náleží osobám vykonávajícím výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu, jen pokud tento vztah byl sjednán na dobu určitou, nejdéle však na dobu jednoho roku, lze-li jej podle zvláštních právních předpisů na tuto dobu sjednat“.
   Tímto došlo ke ZRUŠENÍ OMEZENÍ výdělečné činnosti poživatelů starobního důchodu DO DVOU LET PO VZNIKU NÁROKU NA TENTO DŮCHOD.
   Zavádí se ale opět podmínka sjednání pracovněprávního vztahu (tj. pracovní poměr ale i dohoda o pracovní činnosti) na dobu nejdéle jednoho roku.
   Dobou jednoho roku je myšlena doba, nepřesahující dvanáct kalendářních měsíců po sobě jdoucích.
   DOPAD této změny bude ten, že si poživatel starobního důchodu (i v době do dvou let po vzniku nároku na tento důchod) může od ledna příštího roku vydělat neomezenou částku, musí mít ale sjednán pracovněprávní vztah na dobu určitou, nejdéle na dobu jednoho roku.

U poživatelů předčasných důchodů přiznaných podle §§ 30 a 31 by výplata těchto důchodů nenáležela do dosažení důchodového věku, pokud by vykonával výdělečnou činnost (ta musí zakládat účast na nemocenském pojištění) nebo pobíral hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Po dosažení důchodového věku se podmínky pro výplatu starobního důchodu posuzují obdobně jako starobního důchodu podle § 29.

K problematice změny podmínek výdělečné činnosti poživatele starobního důchodu se také vztahuje PŘECHODNÉ USTANOVENÍ pod bodem 5, z kterého vyplývá:

že u poživatele starobního důchodu přiznaného před 1. 1. 2004, který vykonává výdělečnou činnost na základě pracovněprávního vztahu sjednaného na dobu určitou se podmínka sjednání pracovněprávního vztahu na dobu nejdéle jednoho roku považuje za splněnou, pokud tento vztah skončí v průběhu roku 2004
Např. zaměstnáváme poživatele starobního důchodu, který má sjednán pracovní poměr do 31. 12. 2004. V tomto případě se nemusí nic měnit a podmínka sjednání na dobu nejdéle jednoho roku je splněna, i když tento pracovní poměr byl sjednán od 1. 7. 2002.

pokud by měl pracovněprávní vztah poživatele starobního důchodu skončit až po 31. 12. 2004 náleží výplata starobního důchodu po této novele nejdéle do dne, předcházejícího splátce důchodu za měsíc duben 2004. Poživatel takovéhoto důchodu a jeho zaměstnavatel jsou povinni do 31. 1. 2004 nahlásit plátci důchodu, že nesplňuje podmínku jednoho roku.
Např. starobnímu důchodci má skončit pracovní poměr sjednaný dne 1. 10. 2002 až k 30. 6. 2005. Aby mu nebyla zastavena výplata důchodu a nemuseli jsme nic hlásit, je třeba tento pracovní poměr včas změnit na dobu určitou nejdéle do 31. 12. 2004. Pokud by zaměstnanec nesouhlasil se změnou pracovní smlouvy, je naší i jeho povinností toto nahlásit plátci důchodu do 31. 1. 2004 a výplata důchodu mu bude zastavena.

ZBÝVAJÍCÍ PŘECHODNÁ USTANOVENÍ ZÁKONA, KTERÁ SE VZTAHUJÍ K PŘECHODU Z ROKU 2003 DO ROKU 2004

předčasné důchody podle § 30 odst. 1 (tj. ten, který by měl být zrušen) se budou vyplácet až do dosažení důchodového věku
Tzn., že pokud je někomu vyplácen tento předčasný důchod, nebude mu k 1. 1. 2004 odebrán, ale bude vyplácen (a pochopitelně i přepočten) až do dosažení důchodového věku.

o nárocích na důchody, které vznikly před 1. lednem 2004 a o nichž nebylo do tohoto dne pravomocně rozhodnuto, se bude rozhodovat podle předpisů platných před tímto datem.
Tzn., že jestliže vysokoškolák požádá o přiznání starobního důchodu k 30. 12. 2003, bude se rozhodovat podle znění zákona platného do 31. 12. 2003. Např. doba studia se bude počítat jako doba pojištění a nikoliv jako náhradní doba pojištění.

účast na důchodovém pojištění u osob samostatně výdělečně činných za dobu před 1. lednem 2004 se posuzuje podle předpisů platných před tímto dnem. Toto se bude týkat především vymezení tzv. „hlavní a vedlejší samostatné výdělečné činnosti“, kde dochází ke změně ve výpočtu pojistného.

ÚČINNOST ZÁKONA

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2004.