8/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
8/03 V roce 2002 jsme od firmy s více než 50% občanů se ZPS odebrali zboží za 179 tis. Kč bez DPH, ale zboží jsme nezaplatili. Do kterého data v lednu 2003 musí být faktury ještě zaplaceny, aby byly platby započteny jako náhradní plnění za fyzické nenaplnění občanů se ZPS?
V § 24 odst. 5 písm. a) zákona 1/91 Sb. o zaměstnanosti se říká, že se „vydělí celkový objem plateb bez DPH za výrobky nebo služby odebrané ve sledovaném kalendářním roce…“. Z toho vyplývá, že pod pojmem „odebrané“ výrobky by se mělo zároveň jednat i o zaplacené výrobky (služby), protože se hovoří o „objemu plateb“. Výjimkou může být podle „Poučení k vyplnění oznámení o plnění povinného podílu…“ případ, kdy výrobky byly dodány ve sledovaném roce, ale datum jejich splatnosti spadá mimo sledované období. Tzn., že ve Vašem případě by se zboží započetlo, pokud by bylo dodáno v prosinci 2002 a splatné až v lednu 2003. I v tomto případě by měla být faktura uhrazena do dne její splatnosti. V jiném případě nebude možné odebrané zboží v roce 2002 započíst.
9/03 Manželce našeho zaměstnance se narodilo dne 27. 3. 2002 dítě a od tohoto dne si on požádal o rodičovskou dovolenou na dobu jednoho roku. Zajímá nás jaký vznikne tomuto zaměstnanci nárok na dovolenou za rok 2002?
Podle odst. 2 § 40 NV 108/94 Sb. se pro účely dovolené na zotavenou považuje doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, jako výkon práce. Tzn., že pokud žena nastoupila na MD alespoň 6 týdnů před očekávaným dnem porodu a porod vyšel na termín, považovalo by se u tohoto zaměstnance za výkon práce cca 22 týdnů (28 - 6). Tento zaměstnanec splnil podmínku pro nárok na dovolenou za kalendářní rok, tj. odpracování 60 dnů. Předpokládáme, že zaměstnanec nevyužil možnosti vyčerpat si dovolenou za rok 2002 ihned po skončení doby mateřské dovolené jeho ženy. V tomto případě bude třeba spočítat pracovní dny od doby, kdy ženě končí MD do konce roku 2002. Pokud bude těchto dnů 100 a více, bude třeba jeho dovolenou zkrátit o 1/12 z celkového nároku. Nepředpokládáme, že neodpracovaných dnů bude více než 121, takže další krácení nepřichází v úvahu.
10/03 Má poživatel plného invalidního důchodu nárok na základní odpočet a odpočet na invaliditu, když je ročník narození 1934?
V případě, že se jedná i nadále o poživatele invalidního důchodu, má nárok na odpočet Vámi uváděných nezdanitelných částek. Pokud by si nechal v době dosažení důchodového věku nebo později změnit invalidní důchod na starobní, nárok na základní odpočet by u něho zanikl a odpočet na invaliditu by se musel prokázat potvrzením FÚ.
11/03 Zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem od června do prosince a bylo mu vypláceno odškodnění za pracovní úraz. Po skončení pracovní neschopnosti si začal nyní čerpat dovolenou. Jakým průměrem bude proplacena tato dovolená?
Podle odst. 4 § 17 zákona 1/92 Sb. o mzdě se v případě, že zaměstnanec neodpracoval v rozhodném období alespoň 22 dnů, použije místo průměrného výdělku pravděpodobný výdělek. To, že je zaměstnanci vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti nemá na tento postup vliv.
12/03 Zaměstnankyni, která si po skončení MD nepožádala o vyčerpání dovolené na zotavenou za rok 2001, se bude tato nevyčerpaná dovolená v lednu proplácet. Může být pravděpodobný výdělek, z kterého budeme vycházet nižší než výdělek v době, kdy pracovala? Minimální mzda a minimální mzdový tarif budou dodrženy.
Podle našeho názoru by pravděpodobný výdělek neměl být nižší než výdělek zaměstnance, kterého dosahoval naposledy při výkonu zaměstnání. Pokud se zaměstnankyně vrací např. po třech letech z rodičovské dovolené a zaměstnankyně, které pracují na téže funkci, dosahují výdělku 15 tis. Kč, tak by se jí neměl přiznat průměrný výdělek ve výši minimální mzdy resp. minimálního tarifu.
13/03 Pracovník nastoupil do naší firmy dne 1. 12. 2002. Firma na dny 27. 12 až 31. 12 2002 vyhlásila hromadné čerpání dovolené, jakým způsobem můžeme řešit dovolenou našeho nového zaměstnance? Délka dovolené v naší organizaci činí 5 týdnů.
Vašemu zaměstnanci by vznikl nárok na dovolenou za měsíc prosinec v délce 1/12 za 22 odpracovaných dnů (19 pracovních dnů + 3 svátky), pokud by celý kalendářní měsíc pracoval. Jelikož jedna dvanáctina z nároku 25 dnů činí dva dny, nebude mít pokryt jeden den v období mezi 27. až 31. 12. (v tomto období jsou tři pracovní dny). V tomto případě se jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele podle odst. 1 § 130 ZP a zaměstnanec by měl obdržet náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
14/03 Je pravda, že už není možné se zaměstnancem opakovaně uzavírat pracovní poměr na dobu určitou? V případě, že ano, kterým právním předpisem bylo toto zakázáno?
Tyto opakované dotazy vyvolávají polemické články pracovníků MPSV, odborových zástupců apod., kteří kritizují současný stav v oblasti uzavírání opakovaných pracovních poměrů na dobu určitou. Současné znění § 30 odst. 1 ZP však opakované uzavírání doby určité nezakazuje.Jakým způsobem se provede výpočet mzdy u zaměstnance s měsíční mzdou v případě, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den? Jde nám zejména o krácení mzdy za den svátku a výplatu náhrady mzdy za tento den.
15/03 Jakým způsobem se provede výpočet mzdy u zaměstnance s měsíční mzdou v případě, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den? Jde nám zejména o krácení mzdy za den svátku a výplatu náhrady mzdy za tento den.
Protože z § 40 odst. 1 písm. d) NV č. 108/94 Sb. vyplývá, že svátek se u zaměstnanců s měsíční mzdou posuzuje jako výkon práce, jeho měsíční mzda mu náleží v plné výši, bez ohledu na počet pracovních dnů a svátků v měsíci. Zaměstnanci s měsíční mzdou, tedy mzda v důsledku svátku neušla a nemá nárok na náhradu mzdy za svátek. Z tohoto důvodu je také třeba u zaměstnanců s měsíční mzdou při výpočtu poměrné části měsíční mzdy a průměrného výdělku do pracovních a odpracovaných dnů zahrnout i dny svátků.
16/03 Našemu zaměstnanci, který je odměňován hodinovou mzdou se nelíbí, že v některých měsících má méně než činí minimální mzda za měsíc a dožaduje se provedení doplatku do minimální mzdy. Jakým způsobem mu můžeme tento způsob výpočtu zdůvodnit?
Podle § 2 odst. 1 písm. a NV 303/95 Sb. o minimální mzdě činí výše minimální mzdy 36,90 Kč (od 1. 1. 2003). Jestliže tudíž zaměstnanec odpracuje v měsíci lednu 2003 plných 22 směn musí obdržet minimálně 6495 Kč a náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za svátek dne 1. 1. Zde byla výše měsíční minimální mzdy (6200 Kč) překročena. Jiná situace ale bude v měsíci únoru, který má pouze 20 pracovních dnů a zaměstnanci bude vyplaceno pouze 5904 Kč. I v tomto případě je ale minimální mzda dodržena, protože za každou odpracovanou hodinu obdržel 36,90 Kč. V tomto měsíci bude třeba provést výpočet zdravotního pojištění minimálně z částky 6200 Kč.
17/03 Jaká bude v roce 2003 minimální výše pojistného na sociální zabezpečení u osoby samostatně výdělečně činné, která si neplatí nemocenské pojištění?
Minimální výše pojistného na SZ vychází z šestinásobku částky, která se pro účely důchodového pojištění započítává plně, tj. od 1. 1. 2003 částka 7400 Kč. Tzn., že minimální výše pojistného bude v roce 2003 činit 7400 x 6 = 44400 a z toho 29,6%, tj. 13143 Kč. Měsíčně výše zálohy by měla být 1096 Kč.
18/03 Zaměstnankyni přispíváme na penzijní připojištění částkou 350 Kč měsíčně. V měsíci říjnu a listopadu neměla z důvodu pracovní neschopnosti žádný příjem, ale počítač nám z této částky neodvedl daň z příjmů. Jak je to vlastně se zdaněním příspěvku na penzijní připojištění?
Postup, který uvádíte je v souladu s platnými předpisy, protože částka ve výši 350 Kč sice podléhá dani z příjmů, ale ke zdanění v jednotlivých měsících nedošlo z toho důvodu, že zaměstnankyni byla odečtena základní nezdanitelná částka (3170 Kč). Částka 700 Kč (2x350) by se měla objevit v ročním zúčtování záloh jako zdanitelný příjem.