1/ ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH NA DAŇ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI ZA ROK 2002
Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků za rok 2002 provedeme podle §§ 38 ch) a 38g). Z těchto dvou paragrafů vyplývá, kdo musí podat daňové přiznání a u koho je možné provést roční zúčtování.
U KOHO JE MOŽNÉ PROVÉST ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2002
A) | u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho plátce. Příjmy do 3000 Kč vyplacené dalším plátcem, které byly zdaněny 15% srážkovou daní do daňového základu nevstupují, protože toto je daň konečná a nikde se již neuvádí. |
POZOR - režim do 3000 Kč se nemohl použít u společníků a jednatelů s.r.o., u členů družstev a u členů statutárních orgánů. Zde musela být vždy použita zálohová daň. | |
B) | u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu od více plátců daně postupně. Mzda vyplacená poplatníkovi dodatečně po skončení pracovního poměru od předchozího plátce není na závadu |
C) | u toho, kdo neuplatňoval odpočet úroků z hypotečního úvěru banky, popř. jiného úvěru poskytnutého bankou v souvislosti s hypotečním úvěrem. U stavebního spoření lze roční zúčtování provést |
D) | u toho, kdo podepsal u všech plátců prohlášení k dani nejpozději do 15. února následujícího roku a požádal o provedení ročního zúčto |
E) | u toho, kdo neměl ostatní příjmy (podle §§ 7 až 10) vyšší než 4000 Kč. Jedná se o hrubý příjem. |
U KOHO NELZE ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST
a) | u poplatníka, který se sám rozhodne podat daňové přiznání. |
Např. poplatník uplatňoval nevýhodně odpočet úroků ze stavebního spoření a nyní se rozhodl toto změnit. | |
b) | u toho, kdo měl více plátců současně - tzn., že u něho byla, byť jen v jednom měsíci, sražena u dvou plátců zálohová daň. |
c) | u poplatníka, který měl kromě příjmů ze závislé činnosti ještě příjmy podle §§ 7 až 10 (podnikání, kapitálový majetek, pronájem a ostatní příjmy) vyšší než 4000 Kč |
d) | u poplatníka, který nepodepsal u všech postupných plátců prohlášení k dani, a to ani dodatečně do 15. 2. následujícího roku. Dodatečný podpis prohlášení přichází v úvahu pouze u současného plátce daně, nikoliv u předchozího! |
e) | u toho, kdo nepředložil potvrzení o příjmu od předchozích plátců mzdy do 15. 2. následujícího roku |
f) | u toho, kdo nepožádal do 15. 2. 2003 o provedení ročního zúčtování |
g) | u poplatníka, který měl po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí. |
CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?
Žádat bude vždy svého posledního plátce ve
zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho
podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.
Např. jestliže někdo skončil zaměstnání dne
30. 9. 2002 a od té doby byl přihlášen jako uchazeč o zaměstnání, provede roční
zúčtování tento poslední plátce. Stejný postup by se uplatnil i u studenta, který
u plátce pracoval pouze v období školních prázdnin.
Pokud zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce - může poplatník
požádat místně příslušný finanční úřad o provedení ročního zúčtování.
Jestliže došlo pouze ke změně právní formy organizace (sloučení, rozdělení),
provede roční zúčtování ta organizace, na kterou byla mzdová agenda převedena.
Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení
ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na
daň, nic dalšího se neprovádí.
POZOR: OD ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2001
JE VÝJIMKOU POPLATNÍK, KTERÝ UPLATŇOVAL ODPOČET ÚROKŮ Z ÚVĚRU ZE STAVEBNÍHO
SPOŘENÍ A JEDNA DVANÁCTINA PŘEDPOKLÁDANÉ VÝŠE ÚROKŮ BYLA VYŠŠÍ NEŽ
SKUTEČNÁ O VÍCE NEŽ 100 KČ. ZDE JE PLÁTCE POVINEN PŘEPOČÍTAT VÝŠI
SRAŽENÝCH ZÁLOH PODLE ODST. 2 § 38i), A TO I V PŘÍPADĚ, ŽE POPLATNÍK NEPOŽÁDÁ
O ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ. PRO TYTO POPLATNÍKY BUDE VŽDY VÝHODNĚJŠÍ O ROČNÍ
ZÚČTOVÁNÍ POŽÁDAT, PROTOŽE PROVEDENÁ OPRAVA ZÁLOH V JEHO NEPROSPĚCH SE BUDE
KOMPENZOVAT S PŘEPLATKEM, KTERÝ V ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ PO OPRAVÁCH VYJDE!
Současně se žádostí o roční zúčtování musí poplatník v části III. prohlášení k dani čestně prohlásit, že | |
- | neměl ostatní příjmy (§§ 7 až 10) vyšší než 4000 Kč |
- | neměl více plátců současně |
- | pobíral mzdu pouze od jednoho plátce, popř. od dalších postupných plátců (uvede jejich jména a předloží potvrzení o příjmech od nich) |
Kromě již prokázaných nezdanitelných částek, dále uplatňuje nárok na | |
- | nezdanitelnou částku na manžela/lku, který/á žil/la s poplatníkem v domácnosti a jejich příjem za zdaňovací období nedosáhl výše uvedené v § 15 odst. 1 písm. c) |
- | na nezdanitelnou částku z důvodu, že výše starobního důchodu nepřesáhla 38040 Kč (uvede jeho výši) |
- | na nezdanitelnou částku z důvodu poskytnutí daru (uvede jeho výši) |
- | na nezdanitelnou částku z důvodu „platby příspěvků na penzijní připojištění“ (uvede výši platby) |
- | na nezdanitelnou částku z důvodu zaplaceného pojistného na „soukromé životní pojištění“ (uvede výši pojistného). |
Pod těmito údaji se poplatník podepíše, čímž
potvrzuje jejich pravdivost a úplnost. Toto je jeho čestné prohlášení, čímž za
tyto údaje přebírá zodpovědnost.
POZOR - všechny námi uváděné údaje jsou z
poslední verze PROHLÁŠENÍ k dani (vzor č. 12). Pokud používáte starší VZORY,
nebudou v nich některé údaje uvedeny (penzijní připojištění a soukromé životní
pojištění). Bylo by dobré tyto údaje uvést např. na dodatku k prohlášení,
kterým by mohl být např. ofocený nový tiskopis prohlášení.
V případě, že používáte jinou (vlastní) formu žádosti o roční zúčtování,
měly by být ve Vašem tiskopisu obsaženy všechny požadované údaje dle posledního
vzoru prohlášení k dani.
Např. předloží doklad o
přiznání částečného invalidního důchodu či o studiu.
V tomto případě jsme povinni k těmto nezdaněným částkám přihlédnout.
Pokud potvrzení od těchto plátců nepředloží, nelze u něho roční zúčtování provést. Mohl by si ale podat do 31. 3. daňové přiznání.
Pokud nám prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, můžeme u něho rovněž roční zúčtování provést. Za měsíce, ve kterých mu byl vyplácen příjem do 3000 Kč, daněný 15% srážkovou daní, bude třeba požádat FÚ o vrácení srážkové daně a odvést zálohovou daň (pravděpodobně bude zálohová daň nulová, protože si uplatní nezdanitelné částky).
TERMÍN PRO PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ A VRÁCENÍ PŘEPLATKU NA DANI
Roční zúčtování je třeba provést nejpozději do
31. března 2003.
Přeplatek na dani z ročního zúčtování vyšší než 50 Kč, který
vznikne jako rozdíl vypočtené daně a daně sražené formou záloh, vrátí plátce
daně poplatníkovi nejpozději při vyúčtování mzdy za březen.
O vrácený přeplatek si plátce sníží nejbližší odvod zálohy
finančnímu úřadu. Je-li celková částka přeplatků z ročního zúčtování
daňových záloh vyšší než nejbližší odvod záloh sražených z běžných mezd,
může si plátce snižovat odvody daňových záloh i v dalších měsících, ale
nejdéle do konce roku 2003.
POZOR: JE TŘEBA POČÍTAT S TÍM, ŽE VRACENÉ
PŘEPLATKY NA DANI BUDOU OPĚT VYSOKÉ, NEBOŤ I ZA MINULÝ ROK SI NĚKTEŘÍ ZAMĚSTNANCI
UPLATNÍ ODPOČET DARŮ NEBO ÚROKŮ, ODPOČET PLATEB NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ NEBO
NA SOUKROMÉ ŽIVOTNÍ POJIŠTĚNÍ V ROČNÍM ZÚČTOVÁNÍ.
Případný nedoplatek na dani, který vznikne z ročního zúčtování se nesráží. Vzhledem ke způsobu zaokrouhlování při výpočtu měsíčních záloh by ani vzniknout neměl. Doporučujeme při nedoplatku daně zkontrolovat správnost srážených záloh na daň.
DO KDY LZE OPRAVIT NESPRÁVNĚ SRAŽENÉ ZÁLOHY NA DAŇ V ROCE 2002?
Pokud plátce daně srazil poplatníkovi zálohy
vyšší než měl, vrátí poplatníkovi přeplatek na zálohách nejpozději do
15. února 2003. Např. jsme zapomněli uplatnit odpočet na
studium, který nám poplatník řádně prokázal.
V případě, že nebyla v průběhu roku 2002 sražena záloha
na daň ve stanovené výši, může ji plátce daně dodatečně srazit nejpozději do
31. března 2003. Např. jsme uplatňovali odpočet na
částečnou invaliditu u zaměstnance, který nám oznámil, že mu výplata ČID byla
zastavena, ale my jsme toto neprovedli.
O vrácený přeplatek se sníží nejbližší odvod daně FÚ a
sražený nedoplatek na zálohách se odvede v nejbližším termínu pro odvod záloh.
POZOR: v našem výkladu hovoříme vždy
o termínu 15. 2. 2003, ale MF ve svém výkladu k daňovým povinnostem v roce 2003
používá termín 17. 2. 2003, do kterého je poplatník povinen předložit plátci
daně potřebné doklady pro provedení ročního zúčtování. Pravděpodobně zde MF
uplatňuje § 14 odst. 8 zákona 337/92 Sb. o správě daní a poplatků, který se ale
podle našeho názoru týká pouze úkonů vůči správci daně. V tomto případě se
ale jedná o vztah poplatníka a plátce daně…
ODPOČET JEDNOTLIVÝCH NEZDANITELNÝCH ČÁSTEK ZE ZÁKLADU DANĚ
- | základní nezdanitelná částka 38040 Kč se odečte u všech poplatníků v plné výši, i když tento poplatník nepobíral zdanitelné příjmy po celé zdaňovací období. Výjimkou jsou poživatelé starobního důchodu, kteří tento důchod pobírali k 1. 1. 2002. U nich se může při ročním zúčtování odečíst rozdíl mezi částkou 38040 Kč a skutečně vyplaceným starobním důchodem |
Tzn., že celou nezdanitelnou
částku 38040 Kč odečteme u absolventa SŠ, který vstoupil do zaměstnání od 1. 9.
2002, stejně jako u uchazeče o zaměstnání, který měl příjmy ze zaměstnání
pouze ve třech měsících minulého roku.
Nejvíce problémů bude s odpočtem u poživatelů starobních
důchodů do dvou let po vzniku nároku na tento důchod, kde se můžeme setkat
s případy, kdy je výplata důchodu zastavena v průběhu roku nebo dokonce i zpětně
od 1. 1. 2002. Zde bude rozhodující právě stav na začátku zdaňovacího období.
Jestliže někdo nebyl poživatelem starobního důchodu k 1. 1. 2002, pohlížíme na
něho jako na ostatní zaměstnance a provedeme odpočet celé základní nezdanitelné
částky. Pokud byla výplata zastavena až v průběhu roku 2002, bude možno odečíst
pouze rozdíl mezi částkou 38040 Kč a skutečně vyplaceným starobním důchodem.
Např. výplata starobního důchodu (výše 6500
Kč) byla zastavena k 31. 3. 2002 a do konce roku již nebyla obnovena. Při ročním
zúčtování odečteme částku 38040 - 19500 (3x6500), tj. 18540 Kč.
- | odpočet nezdanitelné částky na vyživované dítě 23520 Kč se uplatní podle počtu měsíců, po které trvaly podmínky - tj. buď se jedná o nezletilé dítě nebo o dítě soustavně se připravující na budoucí povolání studiem, které žilo v domácnosti s poplatníkem. V případě, že je dítě držitelem průkazky ZTP/P, může se odečíst dvojnásobek tj. 47040 Kč. |
Odpočet této částky se provede již v těch
měsících, kdy jsou tyto podmínky splněny v průběhu měsíce (tzn., že se dítě
narodí nebo začne soustavnou přípravu na budoucí povolání), nemusí být splněny
na začátku měsíce. Při ukončení soustavné přípravy se může odpočet uplatnit i
v době následujících prázdnin (u SŠ) nebo v měsíci následujícím po řádném
ukončení studia (u VŠ), pokud ovšem dítě v této době nevykonává po celý
kalendářní měsíc zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění
nebo nemá nárok na hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání. Nárok na odpočet
rovněž není v případě, pokud na sebe výdělečná činnost a hmotné zabezpečení
bezprostředně navazují a trvají po celý měsíc.
Např. student ukončil SŠ 7. 6. 2002 a v
zaměstnání zakládajícím účast na NP pracoval od 2. července 2002 do 15. 8. 2002.
Od 16. 8. 2002 se přihlásil jako uchazeč o zaměstnání. V tomto případě se jednalo
o vyživované dítě v měsících lednu až červenci a odečteme 7/12 z roční
částky.
- | odpočet 21720 Kč na manžela/lku, kteří neměli vlastní příjmy vyšší než 38040 Kč (u držitele průkazky ZTP/P se odpočet zvyšuje na dvojnásobek, tj. 43440 Kč). |
Pokud manželství netrvalo po celý rok, krátí se nezdaněná částka podle počtu měsíců, po které manželství trvalo na začátku měsíce.
KTERÉ PŘÍJMY NEPATŘÍ DO VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY
Do vlastních příjmů manžela/lky nepatří pouze příjmy uvedené v § 15 odst. 1 písm. c), tzn.: | |
- | zvýšení důchodu pro bezmocnost |
- | dávky státní sociální podpory - zde není rozhodující zda jsou vypláceny ve vazbě na výši příjmu v rodině nebo zda jsou poskytovány bez vazby na výši příjmů |
- | dávky a služby sociální péče |
- | státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem |
- | státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebnímu spoření |
- | stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání |
KTERÉ PŘÍJMY NAOPAK PATŘÍ DO VLASTNÍCH PŘÍJMŮ MANŽELA/LKY
Do vlastních příjmů patří vše ostatní, co není uvedeno v § 15 odst. 1 písm. c), tj. zejména | |
- | veškeré hrubé příjmy ze závislé činnosti (není rozhodující ani způsob zdanění resp. jestli se z příjmu odvádí pojistné či nikoliv) |
- | příjmy z podnikání nebo pronájmu, nesnížené o výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení |
- | příjmy podléhající srážkové dani, to budou zejména příjmy z kapitálového majetku (např. podíly na zisku z účasti v s.r.o., úroky z vkladů na vkladních knížkách), ale i příjmy do 3000 Kč daněné 15% srážkovou daní, stejně jako příjmy za příspěvky do novin daněné 10% srážkovou daní - viz pokyn MF D-190 |
- | příjmy od daně osvobozené - tzn. veškeré příjmy uvedené v § 4, § 6 odst. 9 a § 10 odst. 1a) - sem budou patřit např. dávky nemocenského pojištění, vyplácené důchody, dávky v nezaměstnanosti, ale i příspěvek na penzijní připojištění nebo na soukromé životní pojištění, či prodej přebytků ze své zahrádky a spousta dalších příjmů uvedených v těchto paragrafech - viz pokyn MF D-190 |
- | příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů - ty jsou uvedeny v § 3 odst. 4 a v § 6 odst. 7 (např. cestovní náhrady, hodnota osobních ochranných pomůcek apod.). Jedinou výjimkou jsou úvěry a půjčky v § 3 odst. 4 písm. b) - toto rovněž vyplývá z pokynu MF D-190 |
Prokazování příjmů druhého z manželů se provede čestným prohlášením - tzn., že v Prohlášení k dani uvede že příjem nepřesáhl hranici 38040 Kč. Zaměstnavatel nemá právo ani povinnost požadovat jakékoliv potvrzení o výši těchto příjmů, ale může zaměstnance upozornit na důsledky nepravdivosti údajů!
Např. pokud byl plný invalidní
důchod přiznán od 17. 10. 2002, odečteme při ročním zúčtování 2/12 z částky
14280 Kč.
POZOR: podmínkou pro odpočet
částky u poživatele ČID nebo ID je to, že je jim důchod skutečně vyplácen! V
případě zastavení výplaty důchodu, končí nárok na odpočet, i když invalidita
nebo částečná invalidita může trvat i nadále.
Tento odpočet se uplatní podle počtu měsíců, po které soustavná příprava v roce 2002 skutečně trvala. Posuzování soustavné přípravy je stejné jako u odpočtu na vyživované dítě (tj. do 26 let) s tím rozdílem, že odpočet uplatníme jen za měsíce, ve kterých byla soustavná příprava splněna na počátku měsíce. Odpočet na studium bylo možno provést i u poplatníka po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje VŠ vzdělání až do dovršení 28 let.
ODPOČTY NA VYŽIVOVANÉ DÍTĚ, MANŽELA/LKU, INVALIDITY
A U STUDENTŮ SE PROVEDOU BEZ OHLEDU NA TO, KOLIK MĚSÍCŮ V ROCE BYL POPLATNÍK
ZAMĚSTNÁN NEBO MĚL ZDANITELNÉ PŘÍJMY, POKUD BYLY PODMÍNKY PRO JEJICH
UPLATNĚNÍ SPLNĚNY.
Např. poplatník byl studentem VŠ po celý rok
2002. V zaměstnání byl ale pouze od měsíce března do září. Potom již nikde
nepracoval. Při ročním zúčtování se odečte celá částka na studium, protože
podmínky splňoval po celé zdaňovací období (musí prokázat potvrzením o studiu).
A/ obcím nebo
právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám,
které jsou pořadateli veřejných sbírek na financování vědy a vzdělání,
výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární
ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální,
zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované
církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní a politickým stranám
a politickým hnutím na jejich činnost.
B/ fyzickým osobám s bydlištěm na
území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu
opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat na financování těchto
zařízení.
Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve
bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč. Jedním odběrem krve se
rozumí odběr krve a jejich složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně
a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve
(pokyn D-190)
PODMÍNKY PRO UZNÁNÍ DARU: | |
- | úhrnná hodnota darů (tzn., že všechny dary sečteme) přesáhne 2% ze základu daně (hrubý příjem - pojistné = základ daně) anebo činí alespoň 1000 Kč |
Pokud je dar 1000 Kč a vyšší nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat. Pouze u darů do 1000 Kč je třeba porovnat 2% ze základu daně s výší daru. | |
- | v úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně a v případě poskytnutí daru na odstraňování následků povodní, které byly v ČR v roce 2002, dalších 10% ze základu daně. Při uplatňování odpočtu darů a dodržování horní hranice daru mohou nastat tyto případy: |
Např. u
poplatníka se základem daně 150 tis. Kč, který 1/ na povodně daroval 20 tis. Kč, odečteme celou částku (15+5) 2/ na povodně daroval 35 tis. Kč, odečteme 30 tis. Kč (15+15) 3/ na opravu kostela věnoval 10 tis. Kč a na povodně daroval 20 tis. Kč, odečteme celých 30 tis. Kč (15+15) 4/ na humanitární pomoc věnoval 5 tis. Kč a na povodně 35 tis. Kč, odečteme 30 tis. Kč (15+15) 5/ daroval 10x krev a na povodně 5 tis. Kč, odečteme 20 tis. (15+5) 6/ daroval 10x krev a na povodně 15 tis. Kč, odečteme 30 tis. Kč (15+15). |
|
- | poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování (pokyn D-190). |
POZOR: podle pokynu MF D-240 může FÚ i bez potvrzení
konečného příjemce uznat poskytnutí peněžního daru na odstraňování
následků povodní a záplav v srpnu 2002, pokud poplatník doloží (např.
příkazem k úhradě a výpisem z bankovního účtu, podacím potvrzením poštovní
poukázky, příjmovým dokladem apod.), že finanční prostředky byly poukázány na
povodňový bankovní účet, zřízený k účelu veřejné sbírky, která je
zaevidována v centrální evidenci sbírek Ministerstvem vnitra. Informace o veřejných
sbírkách budou zveřejněny ve finančním zpravodaji č. 1/2003. |
|
- | hodnotu poskytnutých darů lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty (pokyn D-190). |
Maximálně lze takto odečíst 300 tis. Kč ze všech
úvěrů v rámci domácnosti (částky budou vesměs nižší, protože budeme
odečítat pouze ze stavebního spoření a nikoliv z hypotečních úvěrů, kde se
jedná o částky vyšší).
Prokázat nám toto musí poplatník potvrzením stavební spořitelny o
skutečné výši zaplacených úroků v roce 2002.
POZOR - POKUD POPLATNÍK ZMĚNIL V
PRŮBĚHU ROKU ZAMĚSTNAVATELE, MĚL BY POTVRZENÍ O SKUTEČNÉ VÝŠI ÚROKŮ PŘEDLOŽIT
I PŘEDCHOZÍMU ZAMĚSTNAVATELI PRO PŘÍPADNOU KONTROLU FÚ.
JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ, ŽE SE SKUTEČNÁ A PŘEDPOKLÁDANÁ VÝŠE ÚROKŮ LIŠÍ? | |
- | pokud je skutečnost vyšší nebo stejná jako předpoklad, odečteme při ročním zúčtování skutečnost a je vše v pořádku, |
- | pokud je sice skutečnost nižší, ale při výpočtu nové jedné dvanáctiny, zaokrouhlené na 100 Kč směrem dolů, vyjde stejná částka pro odpočet, není rovněž třeba nic opravovat, |
- | pokud bude nová jedna dvanáctina nižší než předpokládaná, je třeba provést opravu jednotlivých měsíců, kdy byl zálohový odpočet uplatňován a teprve potom provést roční zúčtování. |
POZOR: pokud by rozdíl ve skutečné výši úroků a předpokládané výši byl nižší než poplatníkem uplatňované další nezdanitelné částky (manželka, dar, penzijní připojištění nebo pojistné), nemusí se oprava záloh provádět, protože stejně vyjde zaměstnanci přeplatek na dani. |
Tuto nezdanitelnou částku nám musí zaměstnanec
prokázat
- smlouvou o penzijním připojištění a všemi případnými dodatky k
této smlouvě a
- potvrzením penzijního fondu o skutečné výši zaplacených
příspěvků na penzijní připojištění na zdaňovací období
Penzijní fondy by měly potvrzení rozesílat bez žádosti všem, kteří si za rok 2002
zaplatili více než 6000 Kč.
POZOR: doporučujeme překontrolovat
výši potvrzené částky, protože někteří zaměstnanci využili možnosti nabízené
penzijními fondy a zvýšili si platbu na měsíc prosinec tak, aby výše jejich platby
za rok 2002 byla až 18 tis. Kč. V tomto případě je třeba si od nich vyžádat
dodatek ke smlouvě o penzijním připojištění, pokud jej zaměstnanec ovšem má.
Některé penzijní fondy totiž umožňují ve svém penzijním plánu zvýšení
(snížení) příspěvku i bez dodatku ke smlouvě, takže budeme muset věřit jím
vystaveným potvrzením! Pokud ovšem máte oprávněnou pochybnost, že výše
nesouhlasí (např. to vypadá, že byly zahrnuty příspěvky zaměstnavatele), lze
vyzvat poplatníka, aby si od penzijního fondu vyžádal výpis o výši a skladbě
zaplacených příspěvků za minulý rok.
Pokud zaměstnanec změnil v průběhu roku penzijní fond, je třeba, aby předložil obě smlouvy o penzijním připojištění a potvrzení o výši zaplacených příspěvků od obou fondů. Při ročním zúčtování tyto částky sečteme, odečteme 6000 Kč a vyjde nám odpočitatelná částka, kterou zaměstnanci odečteme.
Tuto novou nezdanitelnou částku nám musí zaměstnanec
prokázat
smlouvou o soukromém životním pojištění vč. případných dodatků
ke smlouvě a
potvrzením pojišťovny o skutečné výši zaplaceného pojistného
na zdaňovací období
NA CO JE TŘEBA SI DÁT POZOR PŘI UPLATŇOVÁNÍ ODPOČTU TÉTO ČÁSTKY:
A/ jestli pojistná smlouva
obsahuje všechny náležitosti, které musí splňovat podle § 6 odst. 9 písm. y), tj.
individuální smlouva uzavřená zaměstnancem a pojišťovnou za předpokladu, že výplata
pojistného plnění je sjednána až po 60 měsících od uzavření smlouvy a
současně nejdříve, kdy dosáhne věku 60 let.
B/ ve smlouvě by právo na plnění měl
mít pouze pojištěný zaměstnanec (v případě jeho smrti osoby určené podle §
817 občanského zákoníku - tj. manžel, děti, rodiče apod.). Nikdy nesmí mít právo
na plnění zaměstnavatel, který hradí pojistné.
C/ jestli je smlouva uzavřena pro případ
dožití, smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění. V žádném případě
nelze uznat jakékoliv „rizikové pojištění“.
D/ v případě kombinované pojistné
smlouvy (životní a rizikové pojištění) musí být ze smlouvy patrné, jaká
výše částky pojistného se platí na soukromé životní pojištění a jaká na
rizikové pojištění.
E/ odečíst lze pouze platby zaplacené
poplatníkem a nikoliv příspěvky zaměstnavatele.
F/ aby potvrzení od pojišťovny bylo v
intencích vydaného VZORU
G/ v případě, že v potvrzení
pojišťovny bude i částka na rizikové pojištění, poslat zaměstnance zpět do
pojišťovny, aby potvrzení opravila.
H/ upozornit zaměstnance na důsledky
nedodržení podmínek - např. dřívější výplata pojistného - musí podat
daňové přiznání a jako příjem podle § 10 uvede odečtené částky v předchozích
zdaňovacích obdobích.
POZOR: v případě, že zaměstnanec
uplatnil odpočet pojistného již za rok 2001, měl by nám předložit v každém
případě potvrzení o skutečné výši zaplaceného pojistného za rok 2002, jinak mu
nemůžeme provést roční zúčtování za tento rok. Důvodem je to, že mohl smlouvu
vypovědět, nechat si vyplatit odbytné a potom je povinen podat daňové přiznání.
Pokud by se zaměstnanec pouze dohodl s pojišťovnou na odkladu placení pojistného a
smlouva by nebyla vypovězena, měl by nám předložit dodatek ke smlouvě nebo žádost
o odklad splátek a její akceptaci pojišťovnou.
Toto jsou všechny možné odpočitatelné položky za rok 2002.
VLASTNÍ VÝPOČET ROČNÍ DANĚ Z PŘÍJMŮ SE PROVEDE TAKTO:
- | od ZÁKLADU DANĚ (veškeré dani podléhající příjmy ze závislé činnosti snížené o sražené pojistné. Pokud je více postupných plátců, základy daně se sečtou) odečteme |
- | jednotlivé NEZDANITELNÉ ČÁSTKY prokázané poplatníkem a získáme tzv. |
- | ZÁKLAD DANĚ SNÍŽENÝ O NEZDANITELNÉ ČÁSTKY, který zaokrouhlíme na celé stovky směrem dolů |
- | ze ZÁKLADU DANĚ ZAOKROUHLENÉHO na celé stovky Kč směrem dolů vypočteme daň dle roční tabulky |
- | VYPOČTENOU DAŇ porovnáme s |
- | ÚHRNEM SRAŽENÝCH ZÁLOH NA DAŇ a výsledkem bude buď |
- | PŘEPLATEK NA DANI (vypočtená daň je nižší než sražené zálohy) nebo |
- | NEDOPLATEK NA DANI (vypočtená daň je vyšší než sražené zálohy) - POZOR: nedoplatek na dani by mohl signalizovat, že došlo k chybnému srážení záloh v průběhu roku! |
V případě přeplatku na dani jej vrátíme zaměstnanci
nejpozději v zúčtování za měsíc březen, pokud je výsledná částka vyšší než
50 Kč.
Případný nedoplatek zaměstnanci nesrážíme.
ROČNÍ DAŇ se vypočte podle § 16 takto:
Základ daně od - do Kč | Daň | Ze základu přesahujícího |
do 109 200 | 15% | - |
109 200 - 218 400 | 16 380 Kč + 20% | 109 200 Kč |
218 400 - 331 200 | 38 220 Kč + 25% | 218 400 Kč |
331 200 a více | 66 420 Kč + 32% | 331 200 Kč |
JAK BUDE VYPADAT ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH PŘÍJMŮ NEBO SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ:
Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.
Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat a měl by mít pouze příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášené k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky, které řádně prokáže. Pokud má i jiné příjmy (§§ 7 - 10), musí si podat daňové přiznání.
Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla odečíst pouze základní nezdanitelná částka 38040 Kč, částka 11400 Kč u studenta a případně poskytnutý dar podle § 15 odst. 8. K příjmům dosaženým v zahraničí se u něho nepřihlíží.
POZOR - při posuzování,
zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je třeba
postupovat podle smluv o zamezení dvojího zdanění s tímto státem.
PŘEHLED platných smluv o zamezení dvojího zdanění najdete v příloze dnešního
čísla. V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci,
považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní
nezdanitelné částky, případně částky na studium.
Rozhodující je, zda má tento poplatník podepsané prohlášení k dani u nás, či nikoliv. Při podpisu prohlášení a splnění ostatních podmínek pro provedení ročního zúčtování, jej provedeme. Jinak bude muset vždy podat daňové přiznání, protože i při příjmu do 3000 Kč musela být sražena zálohová daň. V případě cizince-daňového nerezidenta, použijeme srážkovou daň 25%, která nevstupuje do daňového základu.
Rozhodující je, kde má tento poplatník podepsané
prohlášení k dani (u nás nebo u pojišťovny) a zda příjmy od případného
dalšího plátce jsou do 3000 Kč nebo vyšší.
Např. u nás podepsal prohlášení a náhradu vyplácí
pojišťovna. Náhrada v měsíci červnu činila 3050 Kč. Musí podat daňové
přiznání.
Podle stanoviska pracovníků MF se jedná o příjem podle § 10. V případě, že zaměstnanec má příjem z podnikové spořitelny do 4000 Kč, můžeme roční zúčtování provést. Jestliže příjem z podnikové spořitelny přesáhne 4000 Kč, musí podat daňové přiznání typu B.
V příštím čísle informačního servisu se k ročnímu zúčtování vrátíme tím, že budeme reagovat na Vaše konkrétní dotazy.