4/ ODPOVĚDI NA DOTAZY
19/03 Musí se dodržet minimální mzda resp. minimální mzdový tarif i u poživatele starobního důchodu do dvou let po vzniku nároku na starobní důchod? V případě, že ano, podle kterého právního předpisu.
Podle § 2 Nařízení vlády 303/95 Sb. o minimální mzdě a podle odst. 3 § 2 Nařízení vlády 333/93 Sb. o stanovení minimálních mzdových tarifů…je možné použít nižších částek pouze u zaměstnanců ve věku 18 až 21 let, po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru (90%), u mladistvých zaměstnanců (80%), u poživatelů ČID (75%) a u poživatelů plného invalidního důchodu (50%). V ostatních případech nesmí být mzda nižší než minimální mzda a v organizacích, kde nepůsobí odborová organizace a mzda není sjednána v kolektivní smlouvě, nesmí být mzda nižší než minimální mzdový tarif. Dodržení minimální mzdy a minimálního tarifu by se nevyžadovalo v případě, že by starobní důchodce pracoval na základě dohod mimo pracovní poměr (tj. dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti).
20/03 20/03 Vyživované dítě dosáhne věku 26 let dne 1. března 2003. Je možné u tohoto dítěte provést odpočet na vyživované dítě a na studium za měsíc březen nebo jsme povinni odpočty zastavit již v měsíci únoru?
Podle § 15 odst. 4 písm. b) zákona o daních z příjmů se za vyživované dítě považuje mimo jiné i zletilé dítě až do dovršení věku 26 let, jestliže se soustavně připravuje na budoucí povolání… Podle našeho názoru by odpočet na vyživované dítě náležel ještě za měsíc březen a odpočet by se zastavil až od měsíce následujícího po dovršení 26 let.
21/03 Kolik dvanáctin z nezdanitelné částky na manželku je možno uplatnit u našeho zaměstnance, kterému manželka zemřela 15. 10. 2002? Její příjem za minulý rok nepřesáhl částku 38040 Kč.
Podle odst. 7 § 15 zákona 586/92 Sb. se může uplatnit snížení daně o částku ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky na snížení základu daně splněny. Ve Vašem případě byly podmínky splněny v deseti měsících minulého roku, takže je možné odečíst deset dvanáctin z částky 21720 Kč.
22/03 Je pravdou, že již neplatí omezení, podle kterého se nejedná o osobu se ZPS, když dosáhne věku 65 let? V případě, že ano, jaký to bude mít dopad na výpočet povinného podílu?
Od roku 2002 bylo v zákonu 1/91 Sb. o zaměstnanosti zrušeno ustanovení o tom, že o osobu se ZPS se jedná nejdéle do dovršení věku 65 let. Z toho vyplývá, že pokud u Vás pracoval v loňském roce občan se ZPS starší 65 let, je možné jej započíst na plnění povinného podílu za rok 2002.
23/03 Jak je to se zápočtem hodin neodpracovaných z důvodu pracovní neschopnosti, za níž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění? Jedná se nám o správné vyplnění tiskopisu „oznámení o plnění povinného podílu občanů se ZPS“ za rok 2002.
Podle poučení k vyplnění „oznámení“ se do počtu neodpracovaných hodin započtou pouze hodiny, které by zaměstnanec odpracoval v rámci rozvržení své pracovní doby. Doba pracovní neschopnosti, za kterou nejsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, se nezapočítává. Rovněž se nezapočítají doby, za které jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, ale které nejsou pracovní neschopností (mateřská dovolená a ošetřování člena rodiny).
24/03 Podle „poučení“ k vyplnění oznámení o plnění povinného podílu ZPS se sečte nezaokrouhlený počet zaměstnanců zjištěný na základě jejich fyzického zaměstnávání a nezaokrouhlený počet zaměstnanců za odběr výrobků a zadávání výrobních programů. Podle kterého ustanovení zákona o zaměstnanosti je toto sčítání a zaokrouhlování stanoveno?
Podle našeho názoru se jedná o „názor“ ministerských úředníků, kteří chtějí uplatnit svůj vliv alespoň formou výkladů. V zákonu 1/91 Sb. o zaměstnanosti je k způsobu zaokrouhlování napsáno v § 24 odst. 7 pouze to, že se průměrné přepočtené počty, zjištěné podle předchozích odstavců, zaokrouhlují na celá čísla od poloviny směrem nahoru. Pouze v odst. 5 je uveden jiný způsob výpočtu a to tak, že se sečtou hodnoty za odběr výrobků a za zadávání výrobních programů a teprve potom se zaokrouhlí. Dle našeho názoru by se měl počet osob naplněných dle jednotlivých způsobů zaokrouhlovat za každé plnění samostatně. Vzhledem k tomu, že díky „výkladu“ MPSV by mohlo dojít k poškození některých firem (např. fyzicky naplněno 0,65 zaměstnance a odběrem naplněno 1,64 - pokud měl tento zaměstnavatel povinný podíl 3 osoby, tak by díky výkladu naplnil pouze dvě osoby, protože součet 0,65 a 1,64 je 2,29 po zaokrouhlení by naplnil pouze 2 osoby - při samostatném zaokrouhlování by naplnil 3 osoby), a v některých případech k neoprávněnému zvýhodnění firem (např. fyzicky naplněno 1,23 a odběrem 1,33 osoby, po součtu naplněny 3 osoby a bez něho pouze dvě), doporučujeme konzultovat záležitost zaokrouhlování s příslušným úřadem práce, který by měl být kompetentní a ve věci zaokrouhlování „nestranně a spravedlivě“ rozhodnout.
25/03 Je třeba dodržet minimální mzdu 6200 Kč u zaměstnance odměňovaného hodinovou mzdou i v měsíci únoru 2003? Tento měsíc má pouze 20 pracovních dnů a týdenní pracovní doba je u nás stanovena na 40 hodin.
Podle odst. 1 písm. a) § 2 NV 303/95 Sb. o minimální mzdě činí od 1. 1. 2003 výše minimální mzdy za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem 36,90 Kč. V tomto případě to znamená, že pokud odpracuje plný počet směn, tj. 160 hodin obdrží pouze 5904 Kč a minimální mzda je u něho dodržena. Pro účely platby pojistného na VZP bude třeba tomuto zaměstnanci odvést pojistné minimálně z minimální mzdy stanovené na měsíc.
26/03 Jsme z podnikatelské sféry a poskytujeme zaměstnancům dodatkovou dovolenou o jeden týden delší, tj. 5 týdnů. Musí být tato prodloužená dovolená vždy vyčerpána přednostně podle § 110b odst. 6 ZP a nelze ji v žádném případě proplatit?
Z Vašeho dotazu jednoznačně nevyplývá, že se jedná o dodatkovou dovolenou podle § 105 ZP. Ve Vašem případě se spíše jedná o prodloužení dovolené na zotavenou podle § 102 odst. 2 ZP. V § 110b odst. 6 se hovoří o nevyčerpání dodatkové dovolené a Vy poskytujete zaměstnancům pouze dovolenou o jeden týden delší. Ve Vašem případě je možné nevyčerpanou dovolenou do konce následujícího kalendářního roku proplatit.
27/03 Kolik činila v loňském roce sleva na dani z titulu zaměstnávání občanů se ZPS? Máme informaci, že došlo ke změně výše a výpočtu této slevy pro zdaňovací období roku 2002.
| Podle § 35 činí sleva na dani částku | |
| - | 18 tis. Kč za každého zaměstnance se ZPS a poměrnou této částky, je-li výsledkem průměrného přepočteného počtu zaměstnanců desetinné místo |
| - | 60 tis. Kč za každého zaměstnance se ZPS s těžším zdravotním postižením a poměrnou této částky, je-li výsledkem průměrného přepočteného počtu zaměstnanců desetinné místo. |
Výše částek se oproti roku 2001 nezměnila, ale došlo ke změně při výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Podle odst. 2 § 35 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se při výpočtu tohoto průměrného počtu zaměstnanců započte maximálně počet hodin vyplývající z rozvržení pracovní doby a délky trvání pracovního poměru v příslušném zdaňovacím období. Z toho vyplývá, že se nebudou již započítávat hodiny práce přesčas. Výpočet je shodný se zjišťováním naplnění povinného podílu občanů se ZPS.