1/ÚPRAVA NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO ÚČELY SRÁŽEK ZE MZDY
Podle NV 595/2006 Sb.
se při výpočtu nezabavitelných částek použije
-částka ŽM jednotlivce podle
zákona 110/2006 Sb. a
-částka normativních nákladů na
bydlení pro jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní
smlouvy pro obec od 50000 do 99999 obyvatel podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona
117/95 Sb.).
Částka životního minima
je od roku 2012 ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na
bydlení se pro rok 2015 mění NV 327/2014 Sb. na 5767 Kč (dosud 5873
Kč). Součet těchto částek činí 9177 Kč. Díky této změně dochází ke
snížení nezabavitelných částek takto:
Základní částka,
která nesmí být sražena povinnému je součet
základní částky na osobu
povinného 6118 Kč (2/3 z
(3410+5767=9177), dosud to bylo 6188,67 Kč,
základní částka na
osoby, kterým je povinen poskytovat obživu 1529,50 Kč (6118:4), dosud to bylo 1547,17 Kč.
Tzn., že i v roce 2015
se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat
s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu.
Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat
takto 6118+(3x1529,50)=10706,50 Kč, zaokrouhleno na 10707 Kč.
Částka, nad kterou
se zbytek čisté mzdy sráží bez omezení, činí součet částky ŽM a normativních nákladů na
bydlení, tj. 3410+5767 = 9177 Kč (dosud 9283 Kč).
Jedna třetina z této
částky činí 3059 Kč (dosud 3094 Kč).
Vlastní výpočet
srážky ze mzdy by vypadal takto:
1/ Od čisté mzdy se
odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.
2/ To, co zbude, se
porovná s částkou 9177 Kč.
3/ Vše, co přesahuje
částku 9177 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu přednostních
pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato částka na úhradu
nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.
4/ Pokud je částka
rovna nebo nižší než 9177 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi směrem
dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se jedná o
nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se základní
částkou povinnému.
5/ Jestliže se jedná o
přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a vše, co
je nad 9177 Kč.
6/ Jestliže se jedná o
nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je nad
9177 Kč.
Kolik zbude
zaměstnanci, který má přednostní pohledávku a je sám?
Ať je jeho příjem
jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka 6118 + jedna třetina ze zbytku čisté
mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může
srážet bez omezení (tj. 9177 Kč), tak mu zbude 6118+3059 = 9177 Kč. Dosud zbylo
v tomtéž případě zaměstnanci 9284 Kč.
Vzhledem k tomu, že
tyto sazby budou platit od 1. 1. 2015, ale použít by se měly až za výplatní
období, které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy
uplatnit až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2015. Při
srážkách z prosincové výplaty roku 2014 se použijí ještě nezabavitelné částky,
které platily pro rok 2014.
