Démonia Praha | Ekonomické poradenství

A) u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu pouze od jednoho plátce. Příjmy plynoucí z dohody o provedení práce do 10000 Kč vyplacené dalším plátcem, které byly zdaněny 15% srážkovou daní do daňového základu nevstupují, pokud by si je chtěl jejich příjemce překlasifikovat na zálohovou daň, musel by si podat daňové přiznání.

V případě, že měl některý poplatník příjmy od dalšího plátce a nejednalo se o dohodu o provedení práce do 10000 Kč, musela být vždy sražena zálohová daň a on si musí po skončení roku podat daňové přiznání. Z tohoto důvodu bude za rok 2014 podávat daňové přiznání spousta poplatníků…

B) u toho, kdo pobíral zdanitelnou mzdu od více plátců daně postupně. Mzda vyplacená poplatníkovi dodatečně po skončení pracovního poměru od předchozího plátce není na závadu. Musí být ale vyplacena ve stejném zdaňovacím období.

Poplatník, kterému byly vyplaceny příjmy za předchozí období, tj. po 31. 1., musí podat vždy daňové přiznání.

C) u toho, kdo podepsal u všech postupných plátců prohlášení k dani nejpozději do 15. února následujícího roku a do téhož data požádal o provedení ročního zúčtování.

D) u toho, kdo neměl ostatní příjmy (podle §§ 7 až 10) vyšší než 6000 Kč.

Mezi ostatní příjmy patří hlavně příjmy z podnikání, z pronájmu, ale i ostatní příjmy uvedené v § 10 (mezi ně patří např. důchody nad 306 tis. Kč ročně (tj. nad 36násobek minimální mzdy 8500 Kč), dodanění životního pojištění nebo penzijního připojištění).

Pro rok 2014 se ještě neuplatní zdanění veškerých důchodů podle § 4 odst. 3 v případě, že příjmy poživatele důchodu podle § 6, a dílčí základy podle 7 a 9 přesáhnou za zdaňovací období 840000 Kč.

V rámci § 10 se dále můžeme setkat s příjmy podle odst. 1 písm. a), které jsou do 30000 Kč od daně osvobozeny – sem patří např. příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována samostatně hospodařícím rolníkem.

Pro posouzení, zda nebyla překročena hranice 6000 Kč se berou veškeré příjmy podle §§ 7 až 10 nesnížené o výdaje.

POZOR: pokud bude poplatník podávat daňové přiznání z jiného důvodu, zahrnou se do zdanitelných příjmů veškeré příjmy, a to i v případě, že by byly nižší než 6000 Kč!

F) u toho, kdo předložil potvrzení o příjmu od předchozích plátců mzdy do 15. 2. následujícího roku.

G) u poplatníka, který neměl po část roku příjmy plynoucí ze zahraničí.

- u poplatníka, který obdržel po 31. 1. 2014 příjmy ze závislé činnosti, které se vztahují k příjmům zúčtovaným v jeho prospěch v předchozích letech, jenž se tenkrát nepovažovaly za jeho příjmy, protože mu nebyly vyplaceny,

- u poplatníka, u kterého musí být uplatněno solidární zvýšení daně, tj. jeho roční příjmy jsou vyšší než 1245216 Kč (§ 38g odst. 4). Podle přechodného ustanovení zákona 267/2014 Sb. již nemusí podávat daňové přiznání ti poplatníci, u kterých bylo uplatněno solidární zvýšení daně u záloh, pokud jejich roční příjmy nedosáhnou částky pro solidární zvýšení roční daně (tj. 1245216 Kč).

- u daňového nerezidenta, který chce uplatnit slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) (manželka nebo invalidity), daňové zvýhodnění na dítě podle § 35c nebo nezdanitelné částky podle § 15 odst. 1 až 8 (§ 15 odst. 9). Prokázání příjmů plynoucích mu ze zahraničí musí na FÚ prokázat potvrzením zahraničního správce daně.

- u poplatníka, který poskytl dar do jiného státu EU – musí vždy podat daňové přiznání (§ 38g odst. 2)

CO MUSÍ POPLATNÍK UDĚLAT, ABY SE U NĚHO MOHLO ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ PROVÉST?

Žádat bude vždy svého posledního plátce ve zdaňovacím období, u kterého pobíral příjmy ze závislé činnosti a měl u něho podepsáno nebo dodatečně podepsal prohlášení k dani.

Pokud poplatník nepožádá do 15. února o provedení ročního zúčtování, je u něho daňová povinnost splněna srážením záloh na daň, nic dalšího se neprovádí. Pokud ovšem není z nějakého důvodu povinen podat daňové přiznání…

Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z funkčních požitků a o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění musí být na vzoru č. 22. Starší vzory nejde za rok 2014 použít, protože neobsahují členění dodatečně vyplacených mezd a tudíž by byl špatně stanoven základ daně. I pro rok 2015 bude muset být z tohoto důvodu nový tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech (vzor č. 23).

Pokud nám prohlášení dodatečně podepíše a předloží všechny požadované náležitosti, může se u něho rovněž roční zúčtování provést. Jestliže by poplatník prohlášení zpětně podepsal i za měsíce, kdy měl příjem z dohody o provedení práce do 10000 Kč, zdaněný 15% srážkovou daní, bude třeba provést opravu ze srážkové daně na zálohovou.

POZOR: zde by bylo výhodnější mu doporučit podání daňového přiznání za rok 2014, kde by se mu srážková daň překlasifikovala na zálohovou. Zpětný podpis prohlášení není možný u předchozího plátce, ale jen u plátce, kde je v pracovním poměru ke konci zdaňovacího období.

JAKÝ BUDE POSTUP VÝPOČTU ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ?

I/ Zjistíme základ daně u poplatníka

Základ daně se zjistí tak, že se vezme součet zdanitelných příjmů vyplacených nebo obdržených do 31. ledna 2015 za jednotlivé kalendářní měsíce roku 2014 od všech postupných plátců (uvede se na řádku 1. „Výpočtu daně“). Tyto příjmy se navýší o součet „povinného pojistného“ (tj. 25% pojistné na SZ a 9% pojistné na VZP) za jednotlivé měsíce roku 2014 (uvede se na řádku 2. Výpočtu). Součet údajů na řádce 1 a na řádce 2 je základ daně od všech plátců (uvede se na řádku 3.).

II/ Od základu daně se odečtou nezdanitelné částky ze základu daně, kterými jsou:

NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ (§ 15)

Např. hrubý příjem zaměstnance je 200000 Kč a základ daně je 268000 Kč. 15% se bude počítat z této částky a je možno uznat dar až do výše 40200 Kč.

- úhrnná hodnota darů přesáhne 2% ze základu daně (hrubý příjem + povinné pojistné) anebo činí alespoň 1000 Kč

Pokud je dar 1000 Kč a vyšší, nemusí se podmínka 2% ze základu daně sledovat.

- poskytnuté dary prokáže dárce dokladem, ze kterého musí být zřejmé, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování (pokyn GFŘ D-6). Hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce se oceňuje částkou 2000 Kč a od roku 2013 se hodnota odběru orgánu od žijícího dárce oceňuje částkou 20000 Kč

- hodnotu poskytnutých darů lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty (pokyn GFŘ D-6).

§ U ODPOČTU ÚROKŮ (§ 15 odst. 3 a 4) došlo od roku 2011 ke změně v posuzování úroků z úvěrů na koupi pozemku, kde musí být zahájena stavba do 4 let od koupě pozemku

V případě, že nebude stavba do 4 let od koupě zahájena (musí prokázat stavebním povolením nebo oznámením stavby), bude muset poplatník podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 v něm uvést částky, o které byl v předchozích letech základ daně snížen.

Za rok 2013 zůstává v platnosti odpočet úroků maximálně 300 tis. Kč za rok ze všech úvěrů v rámci domácnosti. Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit 1/12 této max. částky za každý měsíc placení úroků. Např. úroky placeny pouze 8 měsíců, maximální částka odpočtu úroků by byla v tomto případě 200 tis. Kč (25000x8).

Maximum bude možno odečíst při vlastní platbě zaměstnance 24000 Kč. Nově je také možno od roku 2013 odečíst tzv. „doplňkové penzijní spoření“ v max. částce 12000 Kč, pokud bude ve smlouvě o doplňkovém penzijním spoření splněna podmínka 60 měsíců platit a dosažení 60 let věku (zde se bude jednat o smlouvy uzavřené v rámci třetího pilíře důchodové reformy – zákon 427/2011 Sb.).

V případě, že zaměstnanec přešel v průběhu roku z penzijního připojištění do doplňkového penzijního spoření, sečtou se potvrzené částky od obou institucí a sníží se o 12000 Kč, maximálně lze odečíst i v tomto případě částku 12000 Kč

POZOR: roční zúčtování za rok 2014 ale nelze provést u zaměstnance, který v letech 2006 až 2013 uplatňoval odpočet nezdanitelné částky na penzijní připojištění vyšší než 6000 Kč a v roce 2014 smlouvu zrušil a nechal si vyplatit odbytné (tj. nesplnil smluvní podmínky). Tento zaměstnanec musí podat daňové přiznání za rok 2014 a v něm jako příjem podle § 10 uvést částku, kterou si odečetl v letech 2006 až 2013. Pokud nebyla částka odpočtů v součtu vyšší než 6000 Kč, může se u něho roční zúčtování provést.

Maximální částka, kterou lze odečíst na soukromé životní pojištění činí 12 tis. Kč, a to i v případě, že má poplatník uzavřeno více smluv s více pojišťovnami.

I zde platí, že v případě vypovězení smlouvy v roce 2014 při nesplnění podmínek (60 a 60…), musí zaměstnanec podat daňové přiznání, pokud odpočty nezdanitelných částek z tohoto titulu činily v letech 2000 až 2013 v součtu více než 6000 Kč. Toto by neplatilo v případě, že nebylo vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění odpočtu.

Poznámka: v případě, že smlouva na soukromé životní pojištění umožňovala předčasné výběry, může se za rok 2014 ještě nezdanitelná částka z tohoto titulu uplatnit. Aby bylo možno odpočet uplatnit i v roce 2015 a letech následujících, bude třeba podepsat dodatek ke smlouvě (kde se zruší možnost předčasných výběrů) nejpozději do konce března 2015.

Pojišťovny, které můžou uzavírat toto pojištění, jsou nejen ty, jenž působí na území ČR, ale i „jiné pojišťovny usazené na území členského státu EU nebo Evropského hospodářského prostoru“. Z toho vyplývá, že zaměstnanec může předložit smlouvu na životní pojištění uzavřenou v jiném státě EU s pojišťovnou, která v ČR vůbec nepodniká. Zde je potřeba upozornit, že smlouva musí být přeložena do českého jazyka, protože úředním jazykem je čeština (§ 76 DŘ). Pro přepočet pojištění v cizí měně se za rok 2014 použije jednotný kurz, který je uvedený v pokynu GFŘ D-… (je přílohou tohoto čísla v elektronické podobě).

Zde se opět budou porovnávat příspěvky sražené ze mzdy XII/2013 až XI/2014 se zdanitelnými příjmy roku 2014.

§ Odpočet „ÚHRAD ZA ZKOUŠKY OVĚŘUJÍCÍ VÝSLEDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ“ (§ 15 odst. 8)

Maximálně lze odečíst úhrady ve výši 10000 Kč, u osob se zdravotním postižením 13000 Kč a u osob s těžším zdravotním postižením 15000 Kč. Tyto odpočty lze uplatnit pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem nebo si je poplatník s příjmy podle § 7 neuplatnil jako výdaj. Prokázat nárok na odpočet musí poplatník potvrzením instituce oprávněné ověřovat a uznávat výsledky tohoto dalšího vzdělávání (zákon 179/2006 Sb.).

Od roku 2011 si všechny nezdanitelné částky bude moci uplatnit daňový nerezident pouze v rámci daňového přiznání, pokud prokáže, že 90% všech jeho příjmů je z území ČR (§ 15 odst. 9). Od roku 2014 je třeba doložit výši příjmů v zahraničí potvrzením zahraničního správce daně!

III/ Po odpočtu těchto nezdanitelných částek získáme tzv. „základ daně snížený o nezdanitelné částky“, který se zaokrouhlí na celé stovky směrem dolů.

IV/ Ze základu daně sníženého o nezdanitelné částky a zaokrouhleného na celé stovky směrem dolů se vypočte daň z příjmů 15%.

Slevy na dani podle § 35ba ZDP:	2014	2014 krácení za měsíce, kdy nebyly splněny podm. na začátku měsíce
- základní sleva - u starobního důchodce/*	24 840 Kč 24 840 Kč	uplatní se vždy celá uplatní se vždy celá
- na druhého z manželů - (na držitele průkazu ZTP/P)	24 840 Kč (49 680 Kč)	2070 Kč 4140 Kč
- na invaliditu 1. nebo 2. stupně	2 520 Kč	210 Kč
- na invaliditu 3. stupně	5 040 Kč	420 Kč
- na průkaz ZTP/P	16 140 Kč	1345 Kč
- na studium	4 020 Kč	335 Kč
- sleva za umístění dítěte	8 500 Kč	náleží i pokud dítě umístěno část roku

/* na základě rozhodnutí Ústavního soudu se sleva u starobních důchodců uplatní v plné výši již v roce 2014.

V ročním zúčtování náleží vždy ve výši 24840 Kč, a to i u daňových nerezidentů. V plné výši se uplatní tato sleva i u poplatníků, kteří neměli příjmy po celý rok 2014. U poživatelů starobního důchodu se uplatní za rok 2014 rovněž celá sleva na poplatníka 24840 Kč.

SLEVA NA DRUHÉHO Z MANŽELŮ (24840 Kč a u manžela, který je držitelem průkazky ZTP/P 49680 Kč), tato částka se krátí za měsíce, kdy netrvalo manželství na začátku měsíce.

Sleva na druhého z manželů bude náležet, jestliže jeho vlastní příjem nepřesáhl částku 68000 Kč. Do částky 68000 Kč patří celoroční příjmy, i když manželství netrvalo po celý kalendářní rok.

Do příjmů druhého z manželů se nezahrnují podle § 35ba odst. 1 písm. b) pouze dávky státní sociální podpory, dávky pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění, státní příspěvky na doplňkové penzijní spoření, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření, stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4.

Veškeré ostatní příjmy do vlastních příjmů druhého z manželů patří, a to nesnížené o výdaje!

Prokazování příjmu druhého z manželů se i nadále provádí čestným prohlášením poplatníka, tzn., že je třeba vepsat do „prohlášení k dani“, jméno, příjmení a rodné číslo manžela/lky a dobu, po kterou spolu žili v domácnosti (str. 4 prohlášení).

Ostatní slevy na dani (INVALIDITY A STUDIUM) se budou poskytovat za stejných podmínek jako v předchozích letech.

V případě, že byly podmínky splněny pouze po část kalendářního roku, náleží slevy podle § 35ba odst 1 písm. c) až f) ve výši poměrné části roční slevy za měsíce, kdy byly podmínky splněny na začátku měsíce.

Např. invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně byl přiznán od 25. 6. 2014. Sleva na tuto invaliditu se poskytne za měsíce VII. až XII., tj. ve výši 1260 Kč (210x6).

Sleva za umístění dítěte (až do výše minimální mzdy – v roce 2014 je to 8500 Kč). Náleží až do výše zaplacených nákladů ve zdaňovacím období (max. 8500 Kč) i v případě, že dítě bylo umístěno jen po část roku.

VI/ Po odpočtu veškerých řádně prokázaných slev na dani získáme daň po slevě (uvede se na řádce 20. „Výpočtu“ – musí být větší nebo rovna 0)

VII/ Daň po slevě porovnáme s úhrnem sražených záloh na daň uvedeným na řádce 21. „Výpočtu“

VIII/ Pokud je daň po slevě nižší než sražené zálohy, jedná se o přeplatek na dani, který se vrátí poplatníkovi, je-li tento přeplatek vyšší než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se poplatníkovi nesráží. Rozdíl mezi daní po slevě a sraženými zálohami se uvede na řádku 22. „Výpočtu“. U zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na dítě, končí výpočet daně tímto řádkem. Pokud zaměstnanec uplatňuje daňové zvýhodnění na dítě, tak se naopak řádek 22. „Výpočtu“ nevyplňuje a pokračuje se ve výpočtu řádkami 23. až 31.

Příklady ročního zúčtování u zaměstnanců, kteří neuplatňují daňové zvýhodnění na děti:

Příklad č. 1. Zaměstnanec s příjmem 25000 Kč měsíčně si uplatňuje nezdanitelnou částku z titulu vlastní platby na penzijní připojištění ve výši 24000 Kč a platby na životní pojištění v částce 12000 Kč. Jeho manželka je v domácnosti a nedosáhla v roce 2014 příjmu ve výši 68000 Kč.

1.	Úhrn příjmů od všech plátců	300 000
2.	Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)	102 000
3.	Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)	402 000
6.	Nezdanitelná částka – penzijní připojištění	12 000
7.	Nezdanitelná částka – pojistné na soukromé životní pojištění	12 000
10.	Nezdanitelné částky celkem	24 000
11.	Základ daně snížený o nezdanitelné částky	378 000
12.	Vypočtená daň	56 700
13.	Sleva na poplatníka	24 840
14.	Sleva na manželku	24 840
20.	Daň po slevě (částka musí být větší než 0)	7 020
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)	35 460
22.	Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20	+28 440

Tomuto zaměstnanci bude vrácen přeplatek na dani ve výši 28440 Kč. Přeplatek vznikl díky tomu, že se mu na zálohách srážely v průběhu roku vysoké částky, protože slevu na manželku a odpočet nezdanitelných částek může uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh.

Příklad č. 2. Zaměstnanec s příjmem 40000 Kč měsíčně dostal v dubnu 2014 roční odměnu 300000 Kč. Z tohoto důvodu u něho bylo v dubnu uplatněno solidární zvýšení daně u záloh. Podle změny v zákonu o daních z příjmů bude možné u tohoto zaměstnance provést roční zúčtování záloh již za rok 2014, pokud nebude muset odvést solidární daň (nemá příjem nad 1245216 Kč). Zaměstnanec nemá žádné nezdanitelné částky a uplatňuje jen základní slevu na poplatníka. Základ daně pro solidární zvýšení daně u zálohy byl 236232 Kč (340000-103768). Solidární daň činila 16537 Kč (7% z 236232 Kč)

1.	Úhrn příjmů od všech plátců	780 000
2.	Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel (§ 6 odst. 13)	265 200
3.	Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)	1 045 200
12.	Vypočtená daň	156 780
13.	Sleva na poplatníka	24 840
20.	Daň po slevě (částka musí být větší než 0)	131 940
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po slevě) vč. solidárního zvýšení daně	148 477
22.	Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20	+ 16 537

Tomuto zaměstnanci vychází přeplatek na dani ve výši 16537 Kč, což je vlastně vrácení solidárního zvýšení daně sraženého v měsíci dubnu. Výhodou této změny je, že již spousta zaměstnanců nebude muset podat zbytečně daňové přiznání, kde by jim FÚ vrátil stejnou částku, jakou vrací zaměstnavatel při ročním zúčtování…

Příklad č. 3. Poživatel starobního důchodu k 1. 1. 2014 měl příjem 15000 Kč měsíčně a na začátku roku podepsal Prohlášení k dani. Zálohovou slevu na poplatníka si začal uplatňovat od měsíce září. V rámci ročního zúčtování uplatňuje ještě platbu na životní pojištění v částce 7000 Kč.

1.	Úhrn příjmů od všech plátců	180 000
2.	Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)	61 200
3.	Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)	241 200
7.	Nezdanitelná částka – pojistné na soukromé životní pojištění	7 000
10.	Nezdanitelné částky celkem	7 000
11.	Základ daně snížený o nezdanitelné částky	234 200
12.	Vypočtená daň	35 130
13.	Sleva na poplatníka	24 840
20.	Daň po slevě (částka musí být větší než 0)	10 290
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)	27 900
22.	Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20	+17 610

Tomuto zaměstnanci bude vrácen přeplatek na dani ve výši 17610 Kč, který vznikl uplatněním celé slevy na poplatníka (24840 Kč) a odpočtu nezdanitelné částky na životní pojištění (7000 Kč). Sleva na poplatníka za 8 měsíců činí 16560 Kč (2070x8) a z titulu platby na ŽP je to částka k vrácení 1050 Kč (15% ze 7000).

Příklad č. 4. Zaměstnanec s příjmem 15000 Kč měsíčně, který má nezdanitelnou částku z titulu dárcovství krevní plasmy ve výši 28000 Kč (14 odběrů) a od měsíce září mu byl přiznán invalidní důchod prvního stupně. Doklad o jeho přiznání předložil mzdové účetní až v měsíci únoru 2015.

1.	Úhrn příjmů od všech plátců	180 000
2.	Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)	61 200
3.	Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)	241 200
4.	Nezdanitelná částka – bezúplatné plnění (dar)	28 000
10.	Nezdanitelné částky celkem	28 000
11.	Základ daně snížený o nezdanitelné částky	213 200
12.	Vypočtená daň	31 980
13.	Sleva na poplatníka	24 840
15.	Sleva na invaliditu prvního stupně	630
20.	Daň po slevě (částka musí být větší než 0)	6 510
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)	11 340
22.	Přeplatek (+) Nedoplatek (-) rozdíl ř. 21 – ř. 20	+ 4 830

Tomuto zaměstnanci bude vrácen přeplatek na dani ve výši 4830 Kč, který vznikl uplatněním odpočtu dárcovství krve a uplatněním slevy na invaliditu prvního stupně až v rámci ročního zúčtování. Na tomto příkladu je také zajímavé, že dar překročil 10% ze základu daně, což je ale od roku 2014 možné, protože maximální výše daru se zvýšila na 15% ze základu daně.

Příklad č. 5. Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele č. 1., kde měl podepsané prohlášení k dani a měsíční příjem měl 25000 Kč. Kromě toho pracoval u zaměstnavatele č. 2. na dohodu o provedení práce s příjmem 10000 Kč měsíčně od ledna do prosince 2014 a vzhledem k tomu, že neměl podepsané prohlášení k dani, tak se u něho uplatňovala srážková daň 15%. Jaké má tento zaměstnanec možnosti k vypořádání daně za rok 2014?

1/ požádat svého zaměstnavatele č. 1. o provedení ročního zúčtování. K příjmům z dohody o provedení práce vyplacených zaměstnavatelem č. 2. a zdaněných srážkovou daní by se nepřihlíželo, protože byly zdaněny srážkovou daní, což je daň konečná. Nebo má možnost

2/ si podat daňové přiznání a v něm si překlasifikovat srážkovou daň na zálohovou. Pro tyto účely by mu zaměstnavatel č. 1. vystavil potvrzení o zdanitelných příjmech a zaměstnavatel č. 2. potvrzení o zdanitelných příjmech plynoucích z dohody o provedení práce. Podle níže uvedené tabulky mu ale tento způsob vůbec nic nepřinese…

	zaměstnavatel č. 1	zaměstnavatel č. 2	do daň. přiznání
příjmy	300000	120000	420000
pojistné	102000	-	102000
základ daně	402000	120000	522000
daň celkem	-	-	78300
sleva na dani			24840
daň po slevě			53460
na dani zaplaceno	35460	18000	53460
přeplatek			0

Komu by tento postup přinesl prospěch si uvedeme na následujícím příkladu č.6.

Příklad č. 6. Zaměstnankyně má 2 pracovní poměry jeden na 4000 Kč měsíčně a druhý na 3500 Kč. U třetího zaměstnavatele má dohodu o provedení práce na 3000 Kč. Podepsané prohlášení k dani má u prvního zaměstnavatele (4000 Kč). První zaměstnavatel jí nesráží žádnou daň (má podepsané prohlášení). Druhý zaměstnavatel jí sráží zálohovou daň a třetí zaměstnavatel jí sráží srážkovou daň (dohoda o provedení práce do 10 tis. Kč). Tato zaměstnankyně si musí podat daňové přiznání ze zákona (§ 38g odst. 2). V jejím případě by bylo vhodné, aby si do daňového přiznání zahrnula i příjem z dohody o provedení práce zdaněný srážkovou daní.

	zaměstnavatel č. 1 (4000)	zaměstnavatel č. 2 (3500)	zaměstnav. 3 (dohoda 3000)	do daňového přiznání
příjmy	48000	42000	36000	126000
pojistné	16320	14280	-	30600
základ daně	64320	56280	36000	156600
daň celkem	-	-	-	23490
sleva na dani	-	-	-	24840
daň po slevě				0
na dani zaplac.	0	8442	5400	13842
přeplatek				+ 13842

Tento příklad ukazuje hlavní důvod, proč se pro rok 2014 zrušila srážková daň do 5000 Kč. Tzn., že se mělo pomoci zaměstnancům s nižšími příjmy u více plátců, kde mohli podepsat prohlášení pouze u jednoho z nich… Zde to skutečně pomůže, ale spousty zaměstnanců s vyššími příjmy, kteří budou mít ještě někde jinde příjem daněný zálohovou daní, budou muset podat daňové přiznání a nikomu to nic nepřinese (ani finanční správě a ani zaměstnanci)…

IX/ U Zaměstnanců, kteří uplatňují daňové zvýhodnění na dítě se pokračuje ve výpočtu takto:

činí 13404 Kč (u dítěte s průkazkou ZTP/P 26808 Kč). Daňové zvýhodnění se může poskytnout formou slevy na dani (až do výše daňové povinnosti) nebo formou daňového bonusu, který může činit až 60300 Kč. Nárok na daňový bonus vzniká zaměstnanci při ročním příjmu ve výši šesti násobku minimální mzdy, platné k 1. 1. zdaňovacího období, která byla ve výši 8500 Kč. Tzn., že nárok na roční daňový bonus vznikne u příjmu 51000 Kč nebo vyšším.

Posouzení, zda se jedná o vyživované dítě, je třeba provést podle § 35c odst. 6 ZDP. Podrobný výklad najdete v brožuře „Abecedník“, oddíl 5. a 8.

Vlastní porovnání nároku na daňové zvýhodnění se slevami na dani a daňovými bonusy je uvedeno v následujících příkladech

Příklad č. 1. Zaměstnanec s příjmem 35000 Kč měsíčně má 5 dětí. Manželka nepracuje z titulu rodičovské dovolené s nejmladším dítětem. Zálohy na daň v průběhu roku neplatil. Daňové zvýhodnění u něho bylo uplatněno formou slevy na dani a daňového bonusu. Daňové bonusy byly vyplaceny ve výši 7440 Kč. Výpočet ročního zúčtování by u něho vypadal takto:

1.	Úhrn příjmů od všech plátců	420 000
2.	Úhrn pojistného, které hradí zaměstnavatel sám za sebe (§ 6 odst. 13)	142 800
3.	Dílčí základ daně od všech plátců (ř. 1. + ř. 2.)	562 800
11.	Základ daně snížený o nezdanitelné částky	562 800
12.	Vypočtená daň	84 420
13.	Sleva na poplatníka	24 840
14.	Sleva na manželku	24 840
19.	Slevy na dani celkem	49 680
20.	Daň po slevě (částka musí být větší než 0)	34 740
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)	0
23.	Daňové zvýhodnění – nárok celkem	67 020
24.	Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani	34 740
25.	Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)	32 280
26.	Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)	0
27.	Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)	0
28.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy	7 440
29.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň.bonusu ř.25-28	24 840
30.	Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)	24 840
31.	Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu	0 24 840

Tomuto zaměstnanci se poskytne doplatek na daňovém bonusu 24840 Kč. Tento doplatek na bonusu vznikl tím, že si zaměstnanec uplatnil slevu na manželku v rámci ročního zúčtování záloh. Tento zaměstnanec by mohl mít klidně ještě další dvě děti a dostával by na ně daňové zvýhodnění formou daňového bonusu, aniž by překročil částku maximálního bonusu 60300 Kč.

Příklad č. 2. Stejný zaměstnanec jako v prvním příkladu s tím rozdílem, že si tento zaměstnanec přinesl potvrzení od zařízení péče o děti předškolního věku, že zaplatil za umístění 4 dětí v tomto zařízení částku 40000 Kč za rok 2014. Výpočet ročního zúčtování by potom vypadal takto:

12.	Vypočtená daň	84 420
13.	Sleva na poplatníka	24 840
14.	Sleva na manželku	24 840
18a	Sleva za umístění dítěte	34 000^/1
19.	Slevy na dani celkem	83 680
20.	Daň po slevě (částka musí být větší než 0)	740
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po slevě)	0
23.	Daňové zvýhodnění – nárok celkem	67 020
24.	Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani	740
25.	Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)	60 300^/2
26.	Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)	0
27.	Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)	0
28.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy	7 440
29.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň.bonusu ř.25-28	52 860
30.	Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)	52 860
31.	Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu	0 52 860

^/1slevu za umístění dítěte lze uplatnit maximálně do výše minimální mzdy 8500 Kč na každé dítě. V tomto případě lze uplatnit na 4 děti maximálně 34000 Kč (4x8500)

^/2 na řádce 25 se může uvést pouze maximální výše daňového bonusu 60300 Kč, i když rozdíl mezi ř. 23. a ř. 24. činí 66280 Kč.

Tomuto zaměstnanci se poskytne doplatek na daňovém bonusu 52860 Kč, což je sice vysoká částka, ale mohla by být ještě vyšší... V budoucnu, pokud bude manželka pracovat by bylo vhodné, aby si děti vzájemně rozdělili...

Příklad č. 3. zaměstnanec s příjmem 20000 Kč měsíčně, který má 3 děti byl v roce 2013 nemocen a ve dvou měsících nedosáhl žádného příjmu. V ostatních měsících neplatil daň a vždy obdržel daňový bonus. Zaměstnanec po skončení roku přinesl potvrzení od zařízení péče o děti předškolního věku, že zaplatil za umístění dítěte 8100 Kč. Výpočet daně u něho bude vypadat takto:

12.	Vypočtená daň	40 200
13.	Sleva na poplatníka	24 840
18a	Sleva za umístění dítěte	8 100
19.	Slevy na dani celkem	32 940
20.	Daň po slevě na dani podle § 35ba (částka musí být větší nebo rovna 0)	7 260
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani)	0
23.	Daňové zvýhodnění – nárok celkem	40 212
24.	Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani	7 260
25.	Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)	32 952
26.	Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)	0
27.	Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)	0
28.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy	14 010
29.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň. bonusu ř.25-28)	18 942
30.	Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)	18 942
31.	Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu	0 18 942

V tomto případě by se zaměstnanci vrátila částka 18942 Kč, což je doplatek na daňovém bonusu (nezahrnuje se do příjmů pro nárok na dávky SSP). Doplatek vznikl hlavně z toho důvodu, že zaměstnanec uplatnil slevu za umístění dítěte a také, že nedostal daňový bonus ve dvou měsících vůbec a dále u něho nebyla uplatněna ani sleva na poplatníka v těchto měsících.

Příklad č. 4. zaměstnanec s příjmem 25000 Kč měsíčně, který má 2 děti byl v roce 2010 nemocen a ve dvou měsících dosáhl pouze příjmu 5000 Kč. V obou měsících, kdy měl příjem 5000 Kč neplatil daň a obdržel dvakrát daňový bonus 2234 Kč. Výpočet daně u něho bude vypadat takto:

20.	Daň po slevě na dani podle § 35ba (částka musí být větší nebo rovna 0)	27 420
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani)	7 210
23.	Daňové zvýhodnění – nárok celkem	26 808
24.	Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani	26 808
25.	Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)	0
26.	Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)	612
27.	Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)	6 598
28.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy	4 468
29.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň. bonusu ř.25-28)	- 4 468
30.	Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)	2 130
31.	Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu	2 130 0

V tomto případě by se zaměstnanci vrátila částka 2130 Kč, což je přeplatek na dani, který se zahrne do příjmů pro zjištění nároku na dávky SSP. Na tomto příkladu je vidět i to, že daňový bonus vyplacený v měsících s nižším příjmem se v rámci ročního zúčtování „vrátí“…

Příklad č. 5. zaměstnankyně s 2 dětmi pracovala 9 měsíců za 5000 Kč a po zbytek roku byla evidována na úřadu práce a pobírala podporu v nezaměstnanosti. V měsících, kdy pracovala ji byl vyplacen daňový bonus na 2 děti. Výpočet ročního zúčtování u ní bude vypadat takto:

20.	Daň po slevě na dani podle § 35ba (částka musí být větší nebo rovna 0)	0
21.	Úhrn sražených záloh na daň (po případné slevě na dani)	0
23.	Daňové zvýhodnění – nárok celkem	26 808
24.	Daňové zvýhodnění – z toho sleva na dani	0
25.	Daňové zvýhodnění – daňový bonus (ř.23 - ř.24)	0
26.	Zúčtování záloh na daň po slevě – daň po slevě (ř.20 -ř.24)	0
27.	Zúčtování záloh na daň po slevě – rozdíl na dani po slevě (ř.21-ř.26)	0
28.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – vyplacené měsíční bonusy	20 106
29.	Zúčtování měsíčních daňových bonusů – rozdíl na daň. bonusu ř.25-28)	Nevybere se
30.	Kompenzace vzniklých rozdílů na dani a bonusu (ř.27 + ř. 29)	0
31.	Doplatek ze zúčtování – a) přeplatek na dani po slevě Doplatek ze zúčtování – b) doplatek na daňovém bonusu	0 0

Vzhledem k tomu, že tato zaměstnankyně nedosáhla v roce 2014 šestinásobku minimální mzdy (51000 Kč), ale pouze 45000 Kč, nemá nárok na roční daňový bonus, ale nárok na měsíční daňové bonusy neztrácí, protože v jednotlivých měsících jejich výplaty splnila podmínku alespoň poloviny minimální mzdy (4250 Kč).

V případě, že na řádce 22 bude přeplatek na dani vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2015. Pokud je doplatek ze zúčtování na ř. 30 vyšší než 50 Kč, vrátí se poplatníkovi rovněž nejpozději v zúčtování mzdy za měsíc březen 2015. O vrácený přeplatek si sníží plátce daně nejbližší odvody záloh nebo může požádat o vrácení přeplatku podle § 155 zákona 280/2009 Sb., daňového řádu. Správce daně by měl přeplatek vrátit do 30 dnů ode dne obdržení žádosti.

např. pokud víme, že náš zaměstnanec byl členem volební komise a obdržel za účast v ní odměnu, která podléhala zálohové dani, V tomto případě měl více plátců současně a je povinen si podat daňové přiznání. Obdobně je třeba na povinnost podat daňové přiznání upozornit zaměstnance, o kterých víme, že mají další pracovněprávní vztah u jiného zaměstnavatele.

- jestli je správně stanoven základ daně u poplatníků („superhrubá mzda“)

zde hlavně v případě, že zaměstnanec má při kombinaci souběhu zaměstnání s odlišným odvodem povinného pojistného (např. při podepsaném prohlášení k dani měl po část roku zaměstnání a po část roku dohodu o provedení práce do 10000 Kč.

- jestli součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 u poplatníka nepřekročil 1245216 Kč

zde by se muselo odvést solidární zvýšení daně, a to formou podání daňového přiznání. Kdy toto může nastat? – např. nastoupil k nám zaměstnanec, který měl u předchozího zaměstnavatele vysoké příjmy a v součtu s příjmy u nás překročil částku 1245216 Kč.

- jestli není poskytnut daňový bonus u zaměstnance, který nedosáhl příjmu alespoň 51000 Kč (tj. 6-ti násobku minimální mzdy)

Na daňové bonusy, které mu byly poskytnuty v měsících, kdy dosáhl alespoň poloviny minimální mzdy, ale nárok neztrácí. Pokud by musel podat tento poplatník daňové přiznání, musí vrátit i řádně vyplacené daňové bonusy v jednotlivých měsících, jestliže nedosáhl celkového ročního příjmu alespoň 51000 Kč.

- u daňových nerezidentů vždy odečíst celých 24840 Kč a neuplatňovat nezdanitelné částky, slevy na dani a daňové zvýhodnění na děti

Těmto nerezidentům by se mělo odečíst celých 24840 Kč i v případě, že na území v ČR pobýval pouze několik měsíců. Zároveň u nich nelze od roku 2011 uplatnit žádnou nezdanitelnou částku v rámci ročního zúčtování, slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) a ani daňové zvýhodnění na dítě. Aby mohl nezdanitelné částky, slevy nebo daňové zvýhodnění uplatnit, musí si podat daňové přiznání a prokázat potvrzením zahraničního správce daně výši příjmů ze zahraničí, aby se mohlo posoudit, že 90% jeho veškerých příjmů pochází z ČR.

Díky jednotné dani 15% by nedoplatky na dani neměly vůbec vzniknout. Doporučujeme v případě nedoplatku na dani zkontrolovat výpočet záloh v průběhu roku.

- zkontrolovat, zda nejsou vyplněny v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádky s doplatky mzdy z předchozích let

Pokud jsou vyplněny v Potvrzení o zdanitelných příjmech řádky 4. nebo 5. není možné provést roční zúčtování záloh. Tito poplatníci si musí vždy podat daňové přiznání.

ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH U NĚKTERÝCH SPECIFICKÝCH SKUPIN ZAMĚSTNANCŮ

U těchto zaměstnanců se provede roční zúčtování pouze ze skutečně vyplacených příjmů. Zde bude pravděpodobně vrácena vyšší částka formou přeplatku na dani, protože slevy na dani a daňové zvýhodnění na dítě se uplatní za celý rok. V roce, kdy jim budou tyto mzdy doplaceny, ale dojde k tomu, že jejich daňová povinnost bude naopak vyšší.

Zde je třeba rozlišit, zda se jedná o daňového rezidenta (tj. ten, kdo má daňovou povinnost z celosvětových příjmů v ČR) nebo o daňového nerezidenta, který má daňovou povinnost pouze z příjmů ze zdrojů v ČR. Mzda za práci vykonávaná na našem území má vždy zdroj na území ČR.

Cizinec, daňový rezident by u nás měl mít bydliště nebo se zde obvykle zdržovat (popř. by zde měl mít rodinu) a pokud měl příjmy ze závislé činnosti u nás - může v případě, že měl podepsané prohlášení k dani, požádat o roční zúčtování a uplatnit všechny nezdanitelné částky podle § 15, slevy na dani podle § 35ba, které řádně prokáže a může uplatnit i daňové zvýhodnění na děti (§ 35c).

Cizinec, daňový nerezident pokud by u nás měl pouze příjmy ze závislé činnosti, mohl by si požádat o provedení ročního zúčtování (předpokladem je podpis prohlášení k dani). U něho by se mohla uplatnit pouze základní sleva na dani (24840 Kč) a sleva na dani na studenta (4020 Kč). Nezdanitelné částky si může uplatnit pouze v případě, že je 90% všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR, a to formou podání daňového přiznání. Za stejných podmínek by si mohl uplatnit slevu na manželku nebo invalidity a daňové zvýhodnění na dítě. Výši příjmů ze zahraničí musí prokázat potvrzením zahraničního správce daně.

POZOR – při posuzování, zda se jedná o rezidenta v ČR nebo ve státě, odkud tento cizinec pochází, je vhodné se podívat do platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění s příslušným státem. Platné smlouvy o zamezení dvojího zdanění jsou v příloze tohoto čísla v elektronické podobě. V případě, že máte jakoukoliv pochybnost o rezidenci či nerezidenci, považujte cizince za nerezidenta a uplatněte u něho pouze odpočet základní slevy, případně částky na studium. Pokud chce uplatnit další slevy na dani, nezdanitelné částky nebo daňové zvýhodnění na dítě, doporučte mu podání daňového přiznání, kde by měl prokázat, že 90% jeho veškerých příjmů je z území ČR.

Zaměstnancům, kterým byla vyplacena náhrada za ztrátu na výdělku od Kooperativy nebo České pojišťovny nelze roční zúčtování za rok 2014 provést, protože tato náhrada podléhala zálohové dani bez ohledu na to, v jaké byla výši. Srážková daň 15% může být uplatněna od roku 2014 jen u dohody o provedení práce do 10000 Kč!

Pro podání daňového přiznání za rok 2014 je třeba použít nový vzor č. 21, který se ale oproti předchozím vzorům výrazně nezměnil. Doplnila se zde možnost překlasifikace srážkové daně na zálohovou. Příjmy z dohody o provedení práce do 10000 Kč se uvedou na řádce 31. a sražená daň z dohody na nové řádce 87a. Na třetí straně nahoře se vypustil údaj o pobírání starobního důchodu k 1. 1. zdaňovacího období. Jinak daňové přiznání má i nadále 3 stálé přílohy. Zaměstnanec, který měl pouze příjmy ze závislé činnosti od více plátců současně, vyplní pouze základní tiskopis bez příloh. Pokud zaměstnanec zároveň podnikal, vyplní ještě přílohu č. 1. V případě, že měl příjmy z pronájmu (§ 9) nebo ostatní příjmy (§ 10), vyplní ještě přílohu č. 2. Při příjmech ze zahraničí se vyplní příloha č. 3 případně samostatný list k příloze č. 3. Ten, kdo vstoupil do II. pilíře důchodové reformy a je povinen podat daňové přiznání, musí podat ještě tzv. pojistné přiznání na tiskopise MFin 5405/P4/1 – vzor č. 2.

DOTAZY K PROVÁDĚNÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ

Musí podat daňové přiznání poživatel starobního důchodu, který u nás pracoval v měsících leden až květen na dohodu o provedení práce do 10000 Kč a neměl podepsané prohlášení k dani? Sráželi jsme u něho srážkovou daň 1500 Kč měsíčně (celkem byla daň 7500 Kč) a po skončení této dohody již nikde jinde nepracoval.

Tento zaměstnanec není povinen za rok 2014 podávat daňové přiznání, protože sražením srážkové daně je jeho daňová povinnost splněna. Ale vzhledem k tomu, že byla pro rok 2014 vrácena starobním důchodcům sleva na poplatníka bylo by pro něho výhodné, aby si podal po skončení roku daňové přiznání a využil v něm možnosti překlasifikace srážkové daně na zálohovou. Zaměstnanci by se po podání daňového přiznání vrátilo celých 7500 Kč.

Náš zaměstnanec dostal v roce 2014 od zemědělského družstva 7000 Kč za pronájem pozemků. Můžeme u něho udělat roční zúčtování záloh nebo si bude muset podat sám daňové přiznání? Když od příjmů z pronájmu odečte 30% výdajový paušál, je částka příjmu z pronájmu nižší než 6000 Kč, která je podmínkou pro podání daňového přiznání

V tomto případě bude muset zaměstnanec podat daňové přiznání, protože ostatní příjmy podle §§ 7 až 10 se berou nesnížené o výdaje. V daňovém přiznání si potom může uplatnit výdajový paušál 30%.

Musí si podat daňové přiznání a dodanit vyplacené důchody poživatel důchodu, který měl v letošním roce příjmy ze zaměstnání a z pronájmu, které přesáhly 840000 Kč?

Podle části první článku II bod 8 zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. se dodanění důchodů, v případě příjmů podle § 6, 7 a 9 vyšších než než 840000 Kč nepoužije v letech 2013 až 2015. Tzn., že za rok 2014 se v případě příjmů přes 840000 Kč u poživatelů důchodu dodaňovat nebude. Pro rok 2015 již bylo toto „pozastavení dodaňování důchodů“ zrušeno zákonem 267/2014 Sb.

Zaměstnanec zemřel v měsíci říjnu 2014. Můžeme u něho provést roční zúčtování na základě žádosti pozůstalých nebo si musí pozůstalí podat daňové přiznání?

Podle nového § 239b daňového řádu musí podat daňové přiznání za zemřelého (zůstavitele) osoba spravující pozůstalost. Pokud je osob spravujících pozůstalost více, plní tuto povinnost společně a nerozdílně. Podle odst. 4 tohoto paragrafu je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti. Podle odst. 5 téhož paragrafu je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za část zdaňovacího období, která uplynula od úmrtí do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

Domníváme se, že by se pozůstalí měli okamžitě obrátit na Finanční úřad a splnit svoji zákonnou povinnost, aby předešli případným sankcím za nepodání daňového přiznání.

Můžeme provést roční zúčtování za rok 2014 u zaměstnance, který má sjednanou pojistnou smlouvu, která ale nesplňuje podmínky platné od 1. 1. 2015? Zaměstnanec zatím k dnešnímu dni (14. ledna 2015) nepodepsal dodatek, kterým by smlouva splňovala nové podmínky.

Podle přechodného ustanovení zákona 267/2014 Sb. se nové podmínky daňového zvýhodnění použijí až od roku 2015. Váš zaměstnanec si může nezdanitelnou částku z titulu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění za rok 2014 uplatnit.

Náš zaměstnanec si v roce 2014 vydělal částku 120000 Kč hrubého. Kromě toho podniká a z podnikání si uplatňuje výdaje paušální částkou 60%. Tento zaměstnanec si bude podávat daňové přiznání a ptal se nás, zda si bude moci uplatnit slevu na manželku a dítě? Manželka byla po většinu roku na rodičovské dovolené a její příjmy v roce 2014 nepřekročí 68000 Kč.

Podle § 35ca ZDP si slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě nemůže uplatnit poplatník, který uplatňuje výdaje podle § 7 a § 9 paušální částkou. Podmínkou pro uplatnění manželky a dětí je, že dílčí základ daně u příjmů, kde byly uplatněny výdaje paušální částkou nepřekročí 50% celkového základu daně. V tomto případě bude záležet na tom, jak vysoké příjmy z podnikání bude tento zaměstnanec mít. Pokud by měl příjmy z podnikání např. 250000 Kč, uplatní si výdaje paušálem 60%, tj. 150000 Kč, takže základ daně podle § 7 je 100000 Kč. Jelikož je zároveň zaměstnancem a jeho základ daně ze zaměstnání (superhrubá mzda) činí 160800 Kč (120000x1,34), tak celkový základ daně je 260800 Kč (100000+160800). V tomto případě dílčí základ daně z podnikání nepřekročí 50% celkového základu daně (100000:260800=38,35%) a on si v rámci daňového přiznání uplatní jak slevu na manželku, tak daňové zvýhodnění na dítě. Pokud by ale jeho příjmy z podnikání byly přes 400000 Kč a uplatnil si výdaje paušálem 60%, tak by jeho základ daně z podnikání činil více než 160800 Kč, což by bylo více než 50% celkového základu daně a nemohl by si slevu na manželku a daňové zvýhodnění na dítě uplatnit.

Zaměstnankyně byla do 23. června 2014 na rodičovské dovolené. Po jejím skončení pracovala a uplatňovala si od července daňové zvýhodnění na dvě děti. Její manžel podniká a uplatňuje výdajový paušál 60%, takže si daňové zvýhodnění na děti uplatnit nemůže. Mohla by si manželka uplatnit daňové zvýhodnění na tyto děti i za měsíce leden až červen?

Zde bude záležet na tom, jak vysokého příjmu manželka za dobu, kdy pracovala, dosáhla. Pokud dosáhla příjmu ve výši alespoň 51000 Kč, což předpokládáme, tak si uplatní děti v rámci ročního zúčtování záloh nebo v daňovém přiznání za celý kalendářní rok, a to buď formou slevy na dani nebo formou daňového bonusu.

Zaměstnanec převedl v měsíci květnu 2014 své penzijní připojištění se státním příspěvkem z transformovaného fondu na novou smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Do doplňkového penzijního spoření byly převedeny vlastní vklady, příspěvky zaměstnavatele, státní příspěvky a podíl na výnosech hospodaření penzijního fondu. Potvrzení o zaplaceném příspěvku na penzijní připojištění přinesl za měsíce leden až duben a od měsíce května má potvrzeny zaplacené příspěvky na doplňkové penzijní spoření zaplacené v roce 2014. Může se u tohoto zaměstnance provést roční zúčtování záloh za rok 2014?

Podle přechodného ustanovení zákona 267/2014 Sb. se již pro zdaňovací období roku 2014 použije nové znění § 15 odst. 5, podle kterého se v případě přechodu ze systému penzijního připojištění do systému doplňkového penzijního spoření postupuje tak, že se sečtou příspěvky zaplacené na penzijní připojištění a příspěvky na doplňkové penzijní spoření. Tato částka se sníží o 12000 Kč a maximálně lze odečíst od základu daně částku 12000 Kč. Tento postup mohl být již uplatněn v roce 2013, protože podle 191 zákona 427/2011 Sb. o doplňkovém penzijním spoření byl tento přestup možný.

Zaměstnanec u nás nastoupil od října 2014. Předtím pracoval u zaměstnavatele, kde působila odborová organizace a on si tam na členských příspěvcích zaplatil částku 2700 Kč. Můžeme mu tuto nezdanitelnou částku uznat u nás, když zde nepůsobí odborová organizace? Výši zaplacených členských příspěvků má řádně potvrzenou.

Podle § 15 odst. 7 lze od základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců. Maximálně lze odečíst částku do výše 1,5% zdanitelných příjmů, maximálně však 3000 Kč. U příspěvků odborové organizaci není vazba na to, že tato organizace musí působit u zaměstnavatele, kde chce nezdaněnou částku uplatnit. Pokud nebude překročena výše 1,5% zdanitelných příjmů resp. 3000 Kč, lze tuto částku uplatnit.

Zaměstnanec u nás pracoval po celý rok 2014 a kromě toho obdržel zemědělského družstva nájemné za pozemky ve výši 5210 Kč. Koncem roku zrušil smlouvu na životní pojištění, z které si uplatňoval nezdanitelnou od roku 2005 (uplatněné částky vyšší než 6000 Kč). Je nám jasné, že si bude muset sám podat daňové přiznání z důvodu, že musí dodanit uplatněné odpočty na pojistky, ale musí v přiznání uvést i příjem z pronájmu, který mu byl vyplacen ve výši 5210 Kč?

Pokud je zaměstnanec povinen z nějakého důvodu podat daňové přiznání, musí v něm uvést veškeré dani podléhající příjmy. V tomto případě vyplní v příloze č. 2 daňového přiznání příjem z nájmu (§ 9), u něhož si může uplatnit výdaje paušálem ve výši 30% a zároveň v příloze č. 2. vyplní ostatní příjmy (§ 10) – odpočty ze zrušeného životního pojištění.

Na zletilé studující dítě našeho zaměstnance vystavil lékař posudek, že se není schopno připravovat na budoucí povolání pro nemoc. Je možné si na toto dítě uplatňovat daňové zvýhodnění i v tomto případě? Domníváme se že ano, tak jsme jej poslali na finanční úřad, aby si nechal vystavit potvrzení o tom, že se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání pro nemoc. Potvrzení od lékaře o tom, že se nemůže soustavně připravovat měl s sebou, ale finanční úřad mu odmítl cokoliv potvrdit s odůvodněním, že o ničem takovém neví. Jak máme postupovat dále?

V tomto případě by bylo vhodné upozornit finanční úřad na § 38l odst. 3 písm. e), podle kterého je správce daně povinen potvrdit, že poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě do 26 let věku, které nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání. Možná, že by bylo vhodné vybavit zaměstnance tiskopisem „Potvrzení o splnění podmínek pro uznání slev na dani a daňového zvýhodnění...“ – tiskopis GFŘ 5458 – vzor č. 8, který je ke stažení na stránkách Generálního finančního ředitelství.

Zaměstnanec si uplatňoval dva roky odpočet úroků z hypotečního úvěru, který měl na koupi bytu do vlastnictví. V roce 2014 si vzal u jiné banky hypoteční úvěr na refinancování předchozího hypotečního úvěru. Můžeme uplatnit odpočet úroků na tento nový hypoteční úvěr, když v něm již není uvedena bytová potřeba v podobě koupě rodinného domu?

Podle znění § 15 odst. 3 písm. h) zákona o daních z příjmů se za bytovou potřebu považuje „splácení úvěru nebo půjčky použité poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g)“. V Pokynu GFŘ D-6 se k této problematice uvádí „za bytovou potřebu lze považovat i splácení úvěru na splácení následných hypotečních úvěrů, kterými byly refinancovány předchozí úvěry...“. Z obojího je zřejmé, že odpočet úroků je možno i nadále provádět. Jako doklad pro kontrolu je však třeba mít vždy k dispozici i původní úvěr, kde je uvedena konkrétní bytová potřeba (koupě bytu).

Musí se uplatnit solidární zvýšení daně u daňového nerezidenta, který pobírá odměnu člena představenstva a tato odměna podléhá zdanění srážkou daně podle § 36 odst. 1 písm. a) bod 1 (např. odměny členů statutárních orgánů) zákona o daních z příjmů, jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti?

Ne. V zákoně o daních z příjmů je ve vztahu k příjmům ze závislé činnosti uplatněno solidární zvýšení daně pouze u příjmů zdaňovaných formou záloh (§ 38ha zákona). Z toho je zřejmé, že solidární zvýšení daně se neuplatní u příjmů zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně. To neplatí, pokud se daňový nerezident rozhodne využít možnost podat daňové přiznání podle § 36 odst. 8 zákona o daních z příjmů. V tomto případě se příjem zdaněný srážkovou daní překlasifikuje na zálohovou daň a zahrne se do celkového základu daně.

Které příjmy se zahrnují do příjmů pro posouzení, zda je splněn nárok na roční daňový bonus? Máme zaměstnankyni, která je na rodičovské dovolené, ale kromě toho má příjmy z pronájmu (§ 9) a příležitostné příjmy podle § 10. Ve dvou měsících letošního roku pracovala na dohodu o provedení práce s odměnou do 10000 Kč bez podepsaného prohlášení k dani.

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období 2014 měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 zákona o daních z příjmů alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 51000 Kč. Vzhledem k struktuře jejich příjmů, tak by se při posuzování dodržení 51000 Kč zahrnul pouze příjem z pronájmu (výdaje zde ale nesmí překročit příjmy. Do příjmů se ještě v roce 2014 nezahrnují příjmy daněné srážkovou daní (od roku 2015 již ano). Příjmy podle § 10 do příjmu nevstupují. Pokud by ji příjmy z pronájmu nestačily, mohla by si ještě do 15. 2. 2015 dodatečně podepsat Prohlášení k dani na příjmy z dohody o provedení práce. Pokud by tak učinila, je plátce příjmu povinen překlasifikovat srážkovou daň na zálohovou.

Co patří do vlastních příjmů druhého z manželů z pohledu jejich výplaty v příslušném zdaňovacím období? Jde nám např. o výplatu peněžité pomoci za prosinec 2013 až v lednu 2014 nebo o výplatu mzdy za prosinec 2014 až v lednu 2015.

Do vlastního příjmu manželky (manžela) pro uplatnění slevy na dani v souladu s §35ba odst. 1 písm. b) ZDP, se zahrnují veškeré příjmy s výjimkou příjmů výslovně uvedených v § 35ba odst. 1 písm. b) tohoto zákona. Do tohoto příjmu manželky (manžela) se zahrnují příjmy dosažené v daném zdaňovacím období, tj. od 1. ledna do 31. prosince daného kalendářního roku, bez ohledu na skutečnost, zda jde o dávky jako je peněžitá pomoc v mateřství, nemocenské, ošetřovné, podpora v nezaměstnanosti či jiné příjmy. To znamená, že peněžitá pomoc v mateřství, vyplacená v lednu 2014, se započítává do vlastního příjmu manželky/manžela ve zdaňovacím období roku 2014.

U příjmů ze závislé činnosti dle § 6 ZDP, se postupuje podle § 5 odst. 4, v němž se uvádí: "Příjmy ze závislé činnosti (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období." To znamená, že příjmy ze závislé činnosti vyplaceny za prosinec 2014 až v lednu 2015 se zahrnují do vlastního příjmu manželky/manžela do zdaňovacího období roku 2014.

Zaměstnanci byla dne 16. ledna 2015 vyplacena pojišťovnou náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti ve výši 4586 Kč za pracovní úraz, který se stal v roce 2014. Můžeme v tomto případě provést za rok 2014 roční zúčtování záloh?

Podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů se příjmy ze závislé činnosti (§ 6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, považují za příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacím období. Vzhledem k tomu, že náhrada za ztrátu na výdělku je také považována za příjem ze závislé činnosti (§ 6 odst. 1 písm. d) ZDP), a byla z ní sražena zálohová daň, musí si zaměstnanec sám podat za rok 2014 daňové přiznání.

Zaměstnanci byl v říjnu roku 2010 poskytnut úvěr na koupi pozemku. Od tohoto roku si uplatňoval odpočet úroků z úvěru. Můžeme u něho provést roční zúčtování záloh nebo si musí podat daňové přiznání za rok 2014? Zatím nám neprokázal stavebním povolením nebo oznámením stavby, že na tomto pozemku zahájil výstavbu bytové potřeby.

Pokud Vám zaměstnanec do 15. 2. 2015 nepředloží stavební povolení nebo ohlášení stavby, z kterých by vyplývalo, že začal s výstavbou do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, musí si tento zaměstnanec podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 by si uvedl součet částek úroků, které si v letech 2010 až 2013 uplatňoval podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP jako nezdanitelnou částku. Pokud do 15. 2. 2015 předloží doklad o včasném zahájení stavby, lze mu v rámci ročního zúčtování uplatnit zaplacené úroky i za rok 2014.

Náš zaměstnanec, poživatel invalidního důchodu prvního stupně, si dne 20. září 2014 požádal o starobní důchod (dosáhl důchodového věku). Do kdy mu můžeme uplatňovat slevu na invaliditu? Má nějakou možnost invaliditu ještě uplatňovat, pokud bude i nadále pracovat?

Sleva na invaliditu podle § 35ba odst. 1 písm. c) by se uplatnila ve výši 9/12 z částky 2520 Kč. Pokud by si ale zaměstnanec zašel s rozhodnutím OSSZ o tom, že je i nadále invalidní na příslušný FÚ, tak ten by mu měl vystavit potvrzení o tom, že u něho zanikl nárok na invaliditu prvního stupně z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu a starobního důchodu. Potom by bylo možné slevu na invaliditu uplatňovat i nadále.

1/ ROČNÍ ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH A DAŇOVÉHO ZVÝHODNĚNÍ ZA ROK 2014

JAKÝ BUDE POSTUP VÝPOČTU ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ?

I/ Zjistíme základ daně u poplatníka

NEZDANITELNÉ ČÁSTKY ZE ZÁKLADU DANĚ (§ 15)

DOTAZY K PROVÁDĚNÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ