5/
VÍCE DOHOD O PRACOVNÍ ČINNOSTI U TÉHOŽ ZAMĚSTNAVATELE A ODVOD POJISTNÉHO NA SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
V souvislosti se změnou provedenou
v zákonu 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, kdy se pro účely odvodu
pojistného na VZP dohody o pracovní činnosti sčítají, dochází k chybám při
odvodu pojistného na sociální zabezpečení z dohod o pracovní činnosti.
Předně je třeba si uvědomit, že
zákon 589/1992 Sb. o pojistném na SZ nemá samostatně vyčleněnu dohodu o pracovní
činnosti. Tento zákon zná pouze „zaměstnání malého rozsahu“.
Zaměstnáním malého rozsahu
je zaměstnání, které je podle § 7 zákona 187/2006 Sb. o NP vykonáváno na území
ČR a nesplňuje pouze podmínku započitatelného příjmu, který by měl být podle
§ 6 alespoň 2500 Kč. Jestliže je započitatelný příjem nižší než 2500 Kč nebo
není započitatelný příjem sjednán vůbec, jedná se o zaměstnání malého rozsahu.
V případě více zaměstnání malého rozsahu se tato zaměstnání sčítají a pokud
v součtu dosáhnou částky 2500 Kč odvod pojistného na SZ se provede.
Z tohoto vyplývá, že pro účely
odvodu pojistného na SZ nemůžeme sčítat více dohod o pracovní činnosti a
v případě dosažení částky 2500 Kč provést z těchto dohod odvod pojistného na SZ.
Zde musíme u dohody o pracovní činnosti nejprve zjistit, zda se jedná o
zaměstnání malého rozsahu či nikoliv. Konkrétní postup odvodu pojistného na SZ a
pojistného na VZP si uvedeme na konkrétních příkladech.
Příklad 1. Zaměstnanec má u téhož
zaměstnavatele dvě dohody o pracovní činnosti, jedna je na částku 1200 Kč a
druhá na částku 3000 Kč.
Z pohledu pojistného na SZ se u
první dohody o pracovní činnosti jedná o zaměstnání malého rozsahu a pojistné se
neodvádí. Druhá dohoda o pracovní činnosti není zaměstnáním malého rozsahu a
odvádí se z ní pojistné, a to i v případě, že v některém měsíci nedosáhne částky
2500 Kč.
Z pohledu zdravotního pojištění se
jedná o více dohod o pracovní činnosti, které se v kalendářním měsíci sečtou a
vzhledem k tomu, že se jedná o částku alespoň 2500 Kč, tak se z obou odvede
zdravotní pojištění.
Příklad 2. Zaměstnanec má u téhož
zaměstnavatele dvě dohody o pracovní činnosti a ani v jedné není sjednán
započitatelný příjem (např. pracuje dle potřeb organizace).
Z pohledu pojistného na SZ se jedná
v obou případech o zaměstnání malého rozsahu a odvod pojistného na SZ se provede
v tom měsíci, kdy odměny v součtu dosáhnou alespoň částky 2500 Kč.
Z pohledu zdravotního pojištění se
opět jedná o více dohod o pracovní činnosti, které se v kalendářním měsíci
sečtou a pokud započitatelný příjem z těchto dohod dosáhne alespoň 2500 Kč, tak
se odvede zdravotní pojištění.
Příklad 3. Zaměstnanec má u téhož
zaměstnavatele pracovní poměr na částku 2000 Kč měsíčně a dohodu o pracovní
činnosti rovněž na částku 2000 Kč měsíčně.
Z pohledu pojistného na SZ se jedná
v obou případech o zaměstnání malého rozsahu a odvod pojistného na SZ se
provede, protože podle § 7 odst. 4 zákona 187/2006 Sb. o NP se započitatelné
příjmy ze zaměstnání malého rozsahu sečtou a dosáhnou rozhodné částky 2500 Kč.
Z pohledu zdravotního pojištění se
jedná o dva různé pracovněprávní vztahy, které se posuzují samostatně. Tzn., že
z pracovního poměru pojistné odvedeme (pracovní poměr není uveden mezi výjimkami
v § 5 zákon 48/1997 Sb.). Z dohody o pracovní činnosti se odvod pojistného na
VZP neprovede, protože v ní nebylo dosaženo započitatelného příjmu 2500 Kč
Naše poznámka:
v praxi se může stát, že má zaměstnavatel se zaměstnancem sjednán pracovní poměr
na částku 2000 Kč měsíčně. V tomto případě se neodvede pojistné na SZ (jedná se
o zaměstnání malého rozsahu), ale pojistné na VZP se odvede, protože pracovní
poměr není uveden mezi výjimkami v § 5 zákona 48/1997 Sb. o VZP.
