5/2015Zaměstnáváme celoročně občana Ukrajiny, který je u nás daňovým nerezidentem
(rodinu má na Ukrajině). Po skončení roku by si chtěl v rámci daňového přiznání
uplatnit daňové zvýhodnění na dvě děti a slevu na manželku. Je tento postup
možný? Podmínku nejméně 90% příjmů z území ČR splňuje a potvrzení od svého
správce daně z Ukrajiny má.
Podle § 35ba odst. 2 (manželka) a §
35c odst. 5 (děti) je možné slevu na dani a daňové zvýhodnění na dítě uplatnit
pouze v případě, pokud je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu
tvořícího Evropský hospodářský prostor (EHP) a úhrn jeho příjmů ze zdrojů na
území ČR je alespoň 90% všech jeho příjmů. Vzhledem k tomu, že Ukrajina zatím
není členem EU nebo EHP, nelze slevu na manželku a daňové zvýhodnění na děti
uplatnit.
6/2015
Pracuje u nás zaměstnanec na dohodu o provedení práce. Měsíčně je mu vyplácena
odměna 10000 Kč čistého (má podepsané Prohlášení k dani). Nyní jsme na tohoto
zaměstnance obdrželi exekuční příkaz na srážky ze mzdy a z ostatních příjmů.
Můžeme začít provádět srážky ze mzdy, když mu plyne jen příjem z dohody o
provedení práce?
Srážky ze mzdy z dohody o provedení
práce nelze provést, protože dohoda o provedení práce není uvedena mezi
ostatními příjmy v § 299 OSŘ. Pokud by Vám přišlo provedení exekuce přikázáním
jiné peněžité pohledávky (§ 312 a následující OSŘ), tak by se muselo srážet i
z dohody o provedení práce.
7/2015
Zaměstnáváme paní, která si do konce roku 2014 uplatňovala daňové zvýhodnění na
dceru z předchozího manželství. Kromě toho má se svým současným druhem další dvě
děti, které si uplatňoval on u svého zaměstnavatele. Jaký je správný postup při
uplatňování daňového zvýhodnění v roce 2015?
Podle Pokynu GFŘ D-22 k jednotnému
postupu při uplatňování některých ustanovení zákona o daních z příjmů, je nutné
(citujeme) „pro určení společně hospodařící domácnosti ve vztahu k daňovému
zvýhodnění a následně uplatnění nároku (zejména v průběhu roku u zaměstnavatele)
vždy posuzovat společně hospodařící domácnost ve vztahu k vyživovaným dětem
poplatníka,přičemž při samotném
uplatnění nároku je nutné nejdříve vypořádat „děti společné“ a následně
uplatnit nárok na děti, které jsou vyživované pouze pro jednoho z poplatníků
(druha/družku), tzn. vyživované děti, na které nemůže uplatnit nárok druhý
z poplatníků“.
V tomto případě bude mít druh Vaší
zaměstnankyně v Prohlášení k dani uvedeny dvě společné děti, na které bude
uplatňovat nárok ve výši na jedno dítě a ve výši na druhé dítě. Vaše
zaměstnankyně bude mít v Prohlášení k dani nejprve uvedeny dvě společné děti
s písm. N (neuplatňuji) a její dítě z předchozího manželství bude na třetím
místě s nárokem na daňové zvýhodnění ve výši na třetí dítě.
8/2015
Program na zpracování mezd nám přičítá u jednatele společnosti, který má smlouvu
o výkonu funkce, 1% vstupní ceny vozidla, jenž má k služebnímu a soukromému
užívání. Je tento postup v souladu se zákony, když jednatel nemá pracovněprávní
vztah?
Podle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1
zákona o daních z příjmů je odměna člena orgánu právnické osoby (tj. i
jednatele) příjmem ze závislé činnosti. Podle § 6 odst. 2 je poplatník s příjmy
ze závislé činnosti dále označován jako „zaměstnanec“, tzn., že i jednatel je
považován za zaměstnance. V § 6 odst. 6 se říká, že poskytuje-li zaměstnavatel
zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé
účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1% vstupní ceny
vozidla... Z toho vyplývá, že program na zpracování mezd je nastaven v souladu
s platným zákonem.
9/2015
Rušíme jako zaměstnavatel od měsíce června 2015 jednu naší prodejnu. Zaměstnanci
obdrželi v měsíci březnu výpověď podle § 52 písm. a) ZP s tím, že jim poběží
dvou měsíční výpovědní doba v měsících duben a květen a potom skončí a dostanou
odstupné podle délky zaměstnání. Jak máme ale postupovat u zaměstnankyně této
prodejny, která je v současné době na rodičovské dovolené do 25. 11. 2016?
Podle § 53 odst. 1 písm. d) ZP se
sice zakazuje dát zaměstnanci výpověď v době, kdy čerpá mateřskou nebo
rodičovskou dovolenou, ale podle § 54 písm. a) se tento zákaz nevztahuje na
výpověď danou pro organizační změny uvedené v § 52 písm. a) a b). Tzn., že této
zaměstnankyni můžete dát výpověď jako všem ostatním zaměstnancům rušené
prodejny, poběží u ní rovněž dvou měsíční výpovědní doba a při skončení obdrží
odstupné.
10/2015
Může si zaměstnavatel uplatnit slevu na dani podle § 35 ZDP i na osoby, které
jsou osobami zdravotně znevýhodněnými? Víme, že na plnění povinného podílu osob
se ZP je lze započítat, ale nejsme si jisti, jak je to u slevy na dani.
Podle § 35 odst. 1 si může
zaměstnavatel snížit daň o
a)částku 18000 Kč za
každého zaměstnance se ZP
b)částku 60000 Kč za
každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením
nebo o poměrnou část těchto částek,
je-li výsledkem přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo. U tohoto
textu je v ZDP odkaz na § 67 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, podle kterého
se za osoby se zdravotním postižením považují osoby, které jsou orgánem
sociálního zabezpečení uznány
a)invalidními ve třetím
stupni (osoby s těžším zdravotním postižením)
Z tohoto vyplývá, že i na osobu
zdravotně znevýhodněnou je možné slevu na dani podle § 35 uplatnit.
11/2015
Jak máme správně zjistit nárok na dovolenou za rok 2014 u zaměstnance, který u
nás nastoupil dne 1. 10. 2014 a odpracoval do konce roku 42 dvanáctihodinových
směn? Pracuje v nepřetržitém provozu a jeho týdenní pracovní doba je 37,5 hod.
Náš program nám spočítal nárok na dvě dvanáctiny ročního nároku na dovolenou.
Podle § 216 odst. 3 ZP platí, že pro
zjištění, zda jsou splněny podmínky vzniku práva na dovolenou, se posuzuje
zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou týdenní pracovní dobu, jako by
v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i když jeho pracovní doba není
rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. V období od 1. 10. do 31. 12. 2014
bylo 13 týdnů, takže u tohoto zaměstnance by bylo podle § 216 odpracováno 65 dnů
(13x5) a měl by nárok na dovolenou v délce tří dvanáctin ročního nároku na
dovolenou.
12/2015
Dcera našeho zaměstnance studuje vysokou školu v doktorském studijním programu a
zaměstnanec si na ni uplatňuje daňové zvýhodnění. V měsíci dubnu dosáhne dcera
věku 26 let. Slyšeli jsme, že v případě doktorského studijního programu je možné
poskytovat daňové zvýhodnění na dítě až do 28 let věku. Můžeme poskytovat daňové
zvýhodnění na dceru i po dosažení 26 let?
Informace, kterou jste získali je
nepravdivá, protože věk 28 let u doktorského studijního programu se vztahuje
pouze na poskytnutí slevy na studium podle § 35ba odst. 1 písm. f) ZDP. Daňové
zvýhodnění na dítě lze poskytnout podle § 35c odst. 6 pouze do dovršení věku 26
let. Takže ve Vašem případě poskytnete daňové zvýhodnění naposledy za měsíc
duben 2015.
13/2015 Zaměstnanec
odjel na pracovní cestu v 5,00 hod., na místo výkonu práce přijel v 7,30 hod. a
pracoval do 15,30 hod. Zpět se vrátil v 18,00 hod. Jak se bude u tohoto
zaměstnance posuzovat doba pracovní cesty a co bude u něho výkonem práce, pokud
je pracovní doba v naší organizaci od 6,00 do 14,30 hod.?
Podle § 210 ZP doba strávená na
pracovní cestě jinak než plněním pracovních úkolů, která spadá do pracovní doby,
se považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, při které se mzda
nekrátí. Jestliže by však zaměstnanci v důsledku způsobu odměňování mzda
ušla, přísluší mu náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Tzn., že za dobu od
6,00 do 7,30 hod. přísluší zaměstnanci mzda nebo náhrada mzdy, protože se jedná
o dobu strávenou na pracovní cestě jinak než plněním úkolů, která spadá do jeho
pracovní doby. Od 7,30 do 15,30 bude zaměstnanci náležet mzda, protože vykonává
práci. Doba od 5,00 do 6,00 hod. a doba od 15,30 do 18,00 hod. bude mít vliv
pouze na výši stravného, protože se nejedná o dobu, která spadá do jeho pracovní
doby.
14/2015 Jaká výše
zahraničního stravného bude náležet zaměstnanci, který odlétal na pracovní cestu
do zahraničí, když doba odletu letadla měla být v 5,30 hod., ale skutečný odlet
byl z důvodu špatných povětrnostních podmínek až v 9,00 hod.? Bude to plné
stravné nebo dvoutřetinové?
Podle § 154 ZP je dobou rozhodnou pro vznik práva na
náhradu nákladů v cizí měně, doba přechodu státní hranice nebo doba odletu
z České republiky. Do roku 2011 bylo rozhodná doba odletu podle letového řádu,
nyní je rozhodná skutečná doba odletu. Toto znamená, že zaměstnanci bude náležet
zahraniční stravné ve výši dvou třetin základní sazby zahraničního stravného
(pracovní cesta 12 až 18 hodin), pokud ovšem zpoždění zaměstnanec nahlásí nebo
to zaměstnavatel zjistí…
15/2015 Končíme pracovní
poměr pro nadbytečnost se zaměstnancem, který má exekuční srážky. Tento
zaměstnanec se na nás obrátil, zda bychom mu nevyplatili odstupné ve splátkách
v následujících 3 měsících, protože jinak bude celá výše odstupného sražena a
použita na umoření dluhu a on nebude po dobu 3 měsíců pobírat podporu
v nezaměstnanosti. Můžeme zaměstnanci vyhovět?
Podle § 67 odst. 4 ZP je skutečně možno se dohodnout
se zaměstnancem na pozdějším termínu výplaty, ale i v tomto pozdějším termínu
výplaty by mělo být vyplaceno odstupné vcelku. Od ustanovení § 67 odst. 4 je
možno se odchýlit, tzn., že pokud s tím bude zaměstnavatel souhlasit, může se
každý měsíc vyplatit jednonásobek průměrného výdělku. Další možností, jak
zachovat zaměstnanci alespoň nezabavitelné částky, je požádat exekutora, aby
povolil provést srážku tak, jako by se jednalo o výplatu mzdy za více měsíců.
16/2015 Některým
vedoucím pracovníkům poskytujeme současně příspěvek na penzijní připojištění
2500 Kč a na životní pojištění také 2500 Kč měsíčně. Celková výše příspěvků
překročí za rok od daně osvobozených 30000 Kč (2500x2x12=60000). Musíme u nich
zdanit v každém měsíci 2500 Kč nebo začneme danit až výše příspěvků překročí
30000 Kč?
Vzhledem k tomu, že je od
daně osvobozena platba zaměstnavatele v celkovém úhrnu 30000 Kč, bylo by
z praktického hlediska výhodnější začít danit až od měsíce, kdy příspěvky
dosáhnou této částky. V případě průběžného danění příspěvků by mohla nastat
situace, že zaměstnanec skončí v průběhu roku a my mu budeme muset některé
příspěvky od daně osvobodit… Např. skončí k 30. 6. a my mu zdanili 15000 Kč
navíc.
