PŘEDPISY, KTERÉ ŘEŠÍ
POSKYTOVÁNÍ STRAVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮM:
§ 236 zákoníku práce
§ 6 odst. 9 písm. b) a § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních
z příjmů
vyhláška MF 430/2001 Sb. (řeší organizační složky státu a státní
příspěvkové organizace)
vyhláška MF 84/2005 Sb. (řeší příspěvkové organizace zřízené územními
samosprávnými celky)
§ 7 vyhlášky MF 114/2002 Sb. o fondu kulturních a sociálních potřeb.
Podle § 236 ZP musí
zaměstnavatel umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování. Pokud
se rozhodne zaměstnancům stravování poskytovat (musí být sjednáno v KS nebo
stanoveno ve vnitřním předpisu), může dohodnout nebo stanovit podmínky pro jeho
poskytování vč. výše finančního příspěvku zaměstnavatele. Bylo-li to dohodnuto
v KS nebo stanoveno ve vnitřním předpisu, může být cenově zvýhodněné stravování
poskytováno i
bývalým zaměstnancům, kteří u něj pracovali do odchodu do starobního nebo
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně
zaměstnancům po dobu čerpání dovolené na zotavenou nebo
zaměstnancům po dobu jejich dočasné pracovní neschopnosti.
DAŇOVÉ OSVOBOZENÍ U
ZAMĚSTNANCŮ (§ 6 odst. 9 písm. b)
U zaměstnance je podle § 6
odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů od daně osvobozena
1/ hodnota stravování
poskytovaného zaměstnavatelem jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti
nebo
2/ v rámci závodního
stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů.
Za nepeněžní plnění
zajišťované prostřednictvím jiných subjektů se považuje také poskytnutí
stravenek, které můžou zaměstnanci využít ve vybrané síti provozoven
veřejného stravování (ale i u jiných distributorů potravin…).
V případě zajištění stravování
oběma způsoby není rozhodující, jakou část z hodnoty poskytnutého jídla může
zaměstnavatel zahrnout jako daňově uznatelný výdaj a jakou část bude financovat
např. ze sociálního fondu nebo ze zisku a jakou část platí sám zaměstnanec.
Daňové osvobození u
zaměstnanců se vztahuje i na bývalé zaměstnance (důchodce) a na zaměstnance po
dobu čerpání dovolené na zotavenou nebo po dobu dočasné pracovní neschopnosti a
to až do plné hodnoty zajištěného stravování u všech těchto skupin!
To, z jakých zdrojů bude toto
stravování financováno zaměstnavatelem, není pro daňové osvobození rozhodující.
DAŇOVÁ UZNATELNOST U
ZAMĚSTNAVATELŮ (§ 24 odst. 2 písm. j) bod 4)
Podle bodu 4 písm. j) odst. 2 §
24 zákona o daních z příjmů jsou za daňově uznatelné výdaje považovány
a)výdaje vynaložené na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě
hodnoty potravin nebo
b)příspěvky na stravování zajištěné prostřednictvím jiných subjektů
a poskytované až do výše 55%
ceny jednoho jídla za jednu směnu (podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP je
směnou část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec
povinen na základě předem stanoveného rozvrhu směn odpracovat), maximálně
však do výše 70% stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) při
trvání cesty 5 až 12 hodin.
Poznámka: výše stravného v pásmu
5 až 12 hodin činí v roce 2015 částku ve výši 69 až 82 Kč. 70% se bere z horní
hranice, tj. z 82 Kč a činí 57,40 Kč, což je maximální výše pro daňovou
uznatelnost v roce 2015. Např. při poskytnutí stravenky v hodnotě 100 Kč je
daňově uznatelných 55 Kč, i když 70% z 82 Kč je 57,40 Kč.
Příspěvek na stravování lze
uplatnit jako výdaj, pokud přítomnost zaměstnancev práciběhem
stanovené směny trvá aspoň 3 hodiny. Příspěvek na stravování lze uplatnit
jako výdaj na další jedno jídlo za zaměstnance, pokud délka jeho směny
v úhrnu s povinnou přestávkou, bude delší než 11 hodin.
Daňově osvobozený příspěvek
nelze uplatnit na stravování zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl
nárok na stravné podle ZP.
CO Z TOHO PRO NÁS VYPLÝVÁ?
A)veškeré výdaje vynaložené na provoz vlastního stravovacího zařízení
(vlastní závodní kuchyně) jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem,
i když se zde budou stravovat např. i bývalí zaměstnanci (důchodci) nebo
zaměstnanci na dovolené či v době nemoci
B)příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů
(tj. na základě stravenek nebo zajištění stravování v zařízení jiného
zaměstnavatele) jsou daňově uznatelné jen u zaměstnanců, kteří jsou
přítomni v práci během směny minimálně 3 hodiny. Pokud by byl poskytnut
příspěvek na stravování touto formou i při práci přesčas, nejednalo by se o
daňově uznatelný výdaj. Dále by nebyly daňově uznatelné příspěvky na stravování
touto formou u důchodců, zaměstnanců na dovolené a u zaměstnanců v době pracovní
neschopnosti, protože jejich přítomnost během směny by nebyla alespoň 3 hodiny
C)zaměstnancům je možno poskytovat při práci přesčas zvýhodněné stravování,
ale pokud to není ve vlastním stravovacím zařízení, nejedná se o daňově
uznatelný výdaj zaměstnavatele
D)v případě směny delší než 11 hodin je možno poskytnout zaměstnanci
příspěvek na další jedno jídlo a rovněž bude daňově uznatelný
E)jestliže vyšleme zaměstnance na pracovní cestu až po odpracování směny
nebo tak, že mu v průběhu směny nárok na stravné nevznikne, může dostat
stravenku i stravné. Např. zaměstnancova pracovní doba je od 8,00 do
16,00 hod. Pokud odjede na pracovní cestu ve 14,00 a vrátí se v 19,30 hod. má
nárok na stravenku i stravné, protože nárok na stravné u něho vznikl až po
skončení pracovní doby, tj až po 16,00 hod. Pokud by na pracovní cestu odjel
např. v 10,00 hod. a vrátil se v 15,45 hod., nemohla by mu být poskytnuta daňově
uznatelná stravenka, protože mu během směny jednak vznikl nárok na stravné
(pracovní cesta 10,00 až 15,45) a kromě toho jeho přítomnost v práci během směny
nebyla alespoň 3 hodiny.
Poznámka: u příspěvkových organizací zřízených územními samosprávnými
celky a v organizačních složkách státu je možno poskytovat stravování za
zvýhodněnou cenu za podmínky, že zaměstnanec vykonává pro organizaci práci
alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni v místě výkonu práce sjednaném
v pracovní smlouvě. Tím, že zde není podmínka přítomnosti zaměstnance
v práci alespoň 3 hodiny během směny, může se poskytnout stravování za
zvýhodněnou cenu i v případě práce přesčas. Např. zaměstnanec, který
odpracoval v sobotu 5 hodin práce přesčas, může dostat za tento den zvýhodněné
stravování. V tomto případě se ale nejedná v případě „stravenky“ o daňově
uznatelný výdaj, protože není splněna podmínka přítomnosti během směny alespoň 3
hodiny.
POSKYTOVÁNÍ PŘÍSPĚVKŮ NA
STRAVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮM PRACUJÍCÍM NA ZÁKLADĚ DOHOD MIMO PRACOVNÍ POMĚR
Jak to je s poskytováním
příspěvků zaměstnancům na dohody mimo pracovní poměr v podnikatelské sféře?
Podle § 236 ZP lze v KS
dohodnout nebo ve vnitřním předpisu stanovit kromě jiného i bližší okruh
zaměstnanců, kterým se stravování poskytne. Tzn., pokud bude v KS nebo vnitřním
předpisu uvedeno, že budete přispívat i zaměstnancům pracujícím na základě dohod
mimo pracovní poměr, je možné jim příspěvek poskytnout. Daňově uznatelný
příspěvek je ale pouze v případě, že jeho přítomnost v práci bude alespoň 3
hodiny v kalendářním dni.
Jak je to s poskytováním
příspěvků zaměstnancům na dohody mimo pracovní poměr v příspěvkových
organizacích zřízených územními samosprávnými celky?
Podle § 3 odst. 7 vyhlášky
84/2005 Sb. o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových
organizacích zřízených územními samosprávnými celky je možno příspěvek
poskytnout i zaměstnancům činným u ní na základě dohod mimo
pracovní poměr, pokud je to umožněno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve
vnitřním předpise, a to na jedno hlavní jídlo v kalendářním dni za úhradu ve
výši pořizovací ceny surovin v případě, že jejich přítomnost v práci trvá
v tomto dni alespoň 3 hodiny.
Z toho vyplývá, že pokud to
umožňuje KS nebo vnitřní předpis, lze poskytnout příspěvek i zaměstnancům na
dohodu o pracovní činnosti nebo dohodu o provedení práce. Podmínkou pro jeho
přiznání je jejich přítomnost v práci v tomto dni alespoň 3 hodiny. Závodní
stravování zabezpečované formou „stravenek“ jim však poskytnout nelze, musí se
jednat o vlastní stravovací zařízení.
Jak je to s poskytováním
příspěvků zaměstnancům na dohody mimo pracovní poměr v organizačních složkách
státu a státních příspěvkových organizacích?
Podle § 3 odst. 8 vyhl.
430/2001 Sb. v platném znění můžou tyto organizace poskytnout zaměstnancům
činným u ní na základě dohod mimo pracovní poměr v době jejich přítomnosti
v práci jedno hlavní jídlo v kalendářním dni za úhradu ve výši pořizovací ceny
surovin. Poskytnutí musí být sjednáno v KS nebo stanoveno ve vnitřním předpisu.
I když v § 3 odst. 8 není stanovena podmínka výkonu práce alespoň po dobu 3
hodin v daném kal. dni (jako v odst. 5 u ostatních zaměstnanců), doporučujeme
stanovit splnění této podmínky i zaměstnanců na základě dohod mimo pracovní
poměr. Závodní stravování zabezpečované formou „stravenek“ jim však poskytnout
nelze, musí se jednat o vlastní stravovací zařízení.
Poznámka:
Pokud nechcete zaměstnancům
pracujícím na základě dohod mimo pracovní poměr stravování poskytovat, tak je
neuvádějte v kolektivní smlouvě nebo vnitřním předpisu mezi zaměstnance, kterým
budete stravování poskytovat (toto se týká všech skupin zaměstnavatelů).
DOTAZY K STRAVOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ
Musí zaměstnavatel
poskytovat zaměstnancům příspěvek na stravování, když teprve začíná podnikat a
neví jaké budou jeho hospodářské výsledky?
Podle § 236 ZP je
zaměstnavatel pouze povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování.
K poskytování příspěvku se může rozhodnout kdykoliv v budoucnu.
Může zaměstnavatel
poskytovat některým svým zaměstnancům příspěvek formou stravování ve vlastním
stravovacím zařízení a některým zaměstnancům formou stravenek?
Ano, tento postup možný je.
Pokud má zaměstnavatel např. odloučená pracoviště nebo zaměstnanci pracují ve
směnném provozu a vlastní stravovací zařízení je v odpoledních a nočních
hodinách mimo provoz, může být těmto zaměstnancům poskytnuta stravenka. Pokud
ale má zaměstnavatel vlastní stravovací zařízení a všichni zaměstnanci mají
možnost se v něm stravovat, může zaměstnavatel rozhodnout, že bude přispívat
pouze těm zaměstnancům, kteří toto stravovací zařízení využijí.
Jakým způsobem máme
poskytovat zaměstnancům stravenky na kalendářní měsíc? Musí být stravenky
poskytnuty zaměstnanci předem nebo až po uplynutí kalendářního měsíce?
Žádný obecně platný předpis
nestanovuje, kdy mají být stravenky poskytnuty. V praxi se používají dva způsoby
jejich poskytnutí, a to
buď poskytnutí stravenek dopředu na příslušný měsíc
nebo poskytnutí stravenek po skončení měsíce podle počtu odpracovaných
směn
Výhodou poskytnutí stravenek
dopředu (zálohově) je, že zaměstnanci dostávají stravenky od prvního dne od
nástupu. Nevýhodou jsou problémy s případným vrácením stravenek např. při
dlouhodobé nemoci nebo při ukončení pracovního poměru.
Výhodou druhého způsobu je,
že odpadají problémy s případným vymáháním stravenek za předchozí měsíc při
skončení pracovního poměru. Nevýhodou je fakt, že první měsíc po nástupu
zaměstnanec stravenky k dispozici nemá...
Jaký způsob poskytování
stravenek zaměstnavatel zvolí, bude záležet na volbě zaměstnavatele. To, že
v dostupné literatuře je často uváděno vyjádření bývalé pracovnice MF JUDr.
Salačové, která preferuje poskytování stravenek dopředu, nemá oporu v žádném
obecně platném předpisu.
Jsme společnost s ručením
omezeným a zaměstnanci pracují v rovnoměrně rozvržené pracovní době od pondělí
do pátku. Pokud budou tito zaměstnanci pracovat přesčas v sobotu nebo neděli,
můžeme jim poskytnout daňově uznatelný příspěvek na stravování?
Příspěvek zaměstnavatele je
daňově uznatelný, pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny
trvá aspoň 3 hodiny. Podle § 78 odst. 1 písm. c) ZP je směnou část týdenní
pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem
stanoveného rozvrhu směn odpracovat. Z tohoto vyplývá, že práce přesčas není
směnou a nelze za ni daňově uznatelný příspěvek poskytnout. U zaměstnance by se
ale i nadále jednalo o příjem od daně osvobozený (§ 6, odst. 9 písm. b).
V případech, kdy je
zaměstnanci nařízena práce přesčas se ale podle našeho názoru jedná o
„mimořádnou cestu v souvislosti s výkonem práce mimo rozvrh směn v místě výkonu
práce nebo pravidelného pracoviště“ (§ 152 písm. c) ZP), za který náleží
zaměstnanci cestovní náhrady. Tzn., pokud by tento výkon práce trval alespoň 5
hodin, náleželo by tomuto zaměstnanci stravné podle ZP. Obdobně by se mělo
postupovat i v případě, kdy bude zaměstnanec povolán ze svého místa pobytu
k mimořádnému výkonu práce i po skončení své směny ve dnech pondělí až pátek.
Můžeme poskytovat zvýhodněné
stravování i učňům, kteří u nás vykonávají praktické vyučování?
Ano, pokud budou učni
uvedeni ve vnitřním předpisu nebo v kolektivní smlouvě, je možno jim zvýhodněné
stravování poskytnout. V rozpočtových a příspěvkových organizacích jsou tito
učni uvedeni přímo v prováděcích vyhláškách. Podmínka pro daňovou uznatelnost
(přítomnost v práci aspoň 3 hodiny) platí i u učňů.
Máme vlastní stravovací
zařízení a náš dotaz zní, zda můžeme poskytnout závodní stravování za sníženou
úhradu i zaměstnankyním na mateřské nebo rodičovské dovolené?
Podle § 236 odst. 3 ZP je
možno poskytnout cenově zvýhodněné stravování jen bývalým zaměstnancům, kteří
odešli do starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně, zaměstnancům po
dobu čerpání jejich dovolené nebo zaměstnancům po dobu jejich pracovní
neschopnosti. Vzhledem k tomu, že zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské
dovolené zde nejsou vyjmenovány, není možné jim poskytnout jídlo za sníženou
úhradu. Pokud by si plně uhradily náklady spojené s pořízením jídla (tj. náklady
na provoz stravovacího zařízení a pořizovací cenu surovin) je možné jim
stravování ve Vašem zařízení umožnit.
Poskytujeme zaměstnancům
stravenku v hodnotě 100 Kč. Vzhledem k tomu, že v některých restauračních
zařízeních při placení stravenkou nevrací peníze v případě nevyčerpání její
hodnoty, chtěli bychom zaměstnancům poskytovat místo jedné stravenky dvě
stravenky, a to v hodnotě 50 Kč. Je tento postup možný?
Vzhledem k tomu, že
organizace může zaměstnancům poskytnout za sníženou úhradu jen jedno hlavní
jídlo během stanovené směny, není možno poskytovat stravenky touto formou,
protože by byla poskytnuta dvě jídla během stanovené směny. Zaměstnanec musí sám
zvážit, kde platbu stravenkou ve vyšší částce uplatní...
Máme vlastní stravovací
zařízení. Můžou využívat toto zařízení i rodinní příslušníci našich zaměstnanců?
Jedná se především o rodinné příslušníky důchodců, kteří u nás dříve pracovali.
Pokud uzavřete s těmito
rodinnými příslušníky smlouvu o poskytování stravování, je možné, aby se u Vás
stravovali. Úhrada za toto stravování by Vám ale měla pokrýt náklady na suroviny
a provozní náklady stravovacího zařízení (tzn., že by se stravovali za plnou
úhradu).
Jak je to s poskytováním
příspěvku na stravování jednatelům společnosti s ručením omezeným, popřípadě
členům představenstva a dozorčí rady v akciové společnosti?
Podle § 6 odst. 2 ZDP se za
zaměstnance považují všichni poplatníci, kteří jsou uvedeni v § 6 odst. 1.
V odst. 1 jsou pod písm. c) „odměny orgánu právnické osoby“. Orgánem právnické
osoby jsou jak jednatelé spol. s r. o., tak členové představenstva nebo dozorčí
rady a. s. Takže poskytování příspěvku je možné za stejných podmínek jako u
běžných zaměstnanců, ale i zde musí být pro daňovou uznatelnost splněna podmínka
přítomnosti zaměstnance během stanovené směny aspoň 3 hodiny. Toto může být
problém, protože u statutářů nepředpokládáme rozepisování směn...
Zaměstnáváme zaměstnance v
dalším pracovním poměru (pracují ještě u jiného zaměstnavatele). Je možno i
těmto zaměstnancům poskytovat příspěvek na stravování? Jejich výkon práce není
pravidelný (práce dle harmonogramu), ale většinou je jejich směna delší než 3
hodiny.
Pokud máte ve vnitřním
předpisu stanoveno nebo v kolektivní smlouvě sjednáno, že bude příspěvek
poskytován i těmto zaměstnancům, je tento postup možný. Musí být ale vždy
splněna podmínka odpracování alespoň 3 hodin během stanovené směny.
Někteří naši zaměstnanci,
kteří byli v průběhu směny na pracovní cestě a vznikl jim nárok na stravné, by
chtěli raději poskytnout příspěvek na stravování. Je tento postup možný?
Podle § 346c ZP nemůže
zaměstnanec zprostit zaměstnavatele povinnosti poskytnout mu mimo jiné náhradu
výdajů příslušejících v souvislosti s výkonem práce (což jsou i cestovní
náhrady). V tomto případě musí zaměstnanec dostat přednostně stravné a pokud
bude chtít v tento den i jídlo ze závodní jídelny, musí si jej plně uhradit.
Toto jídlo již není možno poskytnout za zvýhodněnou cenu, protože mu v průběhy
směny vznikl nárok na stravné.
Máme vlastní stravovací
zařízení. Někteří zaměstnanci, kteří v něm pracují (kuchaři a pomocné síly) ho
ale nechtějí využívat ke svému vlastnímu stravování. Můžete nám poradit, jak
máme tuto situaci vyřešit? Domníváme se, že v rámci své profese stejně nějaké
jídlo snědí…
Podle § 3 odst. 9 vyhl.
430/2001 Sb. (organizační složky státu a státní příspěvkové organizace) a podle
§ 3 odst. 8 vyhl. 84/2005 Sb. (příspěvkové organizace zřízené územními
samosprávnými celky) hradí zaměstnanci, kteří se přímo podílí na přípravě nebo
výdeji jídel, jedno hlavní jídlo za stejných podmínek jako ostatní strávníci.
V podnikatelské sféře je možné si stanovit bližší podmínky pro poskytování
příspěvku zaměstnancům kuchyně v KS nebo ve vnitřním předpisu.
Máme vlastní stravovací
zařízení. Jsme povinni zajistit stravování i zaměstnancům, kteří mají od lékaře
stanoven doporučený typ stravování (dietu), které naše stravovací zařízení není
schopno zajistit? Bylo by možné u nich řešit příspěvek na stravování např.
poskytnutím stravenek?
Zde bude záležet na tom, jak
má zaměstnavatel nastaveno přispívání na stravování v kolektivní smlouvě nebo
vnitřním předpisu. Pokud bude tato možnost sjednána nebo stanovena, bylo by
možné zaměstnanci přispět např. formou „stravenky“. Pro tento účel ale
doporučujeme prokázání dietního stravování písemným lékařským potvrzením od
příslušného odborného lékaře. Pokud zaměstnavatel nemá v KS nebo vnitřním
předpisu uvedeno, že bude přispívat i zaměstnancům s dietou, nárok na příspěvek
ze zákona není. Zaměstnavatel je pouze povinen umožnit zaměstnancům stravování
(§ 236 ZP).
Jsme zaměstnavatel
podnikatelské sféry a poskytujeme zaměstnancům příspěvek na stravování formou
„stravenek“. Je někde stanovena horní hranice příspěvku zaměstnavatele? Chtěli
bychom začít poskytovat stravenky v hodnotě 150 Kč s tím, že by nám zaměstnanci
za ně nic neplatili. Jaký by byl správný postup z hlediska daňového osvobození a
daňové uznatelnosti tohoto příspěvku?
Výše hodnoty poskytnuté
stravenky nikde stanovena není (a to ani pro rozpočtovou sféru). Zákon o daních
z příjmů stanovuje pouze hranici pro daňové osvobození příspěvku a pro jeho
daňovou uznatelnost. Podle § 6 odst 9 písm. b) ZDP je od daně osvobozena hodnota
stravování poskytovaná jako nepeněžní plnění v rámci závodního stravování
zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů (stravenka). Tzn., že u
zaměstnance bude celá hodnota stravenky od daně osvobozena. Daňově uznatelným
výdajem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP jsou i výdaje na stravování
zajišťované prostřednictvím jiných subjektů (stravenka) až do výše 55% ceny
jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70% stravného v pásmu 5 až
12 hodin (toto maximum činí v roce 2015 částku 57,40 Kč). Tzn., že z hodnoty
stravenky 150 Kč bude daňovým výdajem 57,40 Kč a zbývající část 92,60 Kč musí
být hrazena ze sociálního fondu, ze zisku nebo na vrub výdajů, které nejsou
výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
