V minulém
čísle jsme se podrobně věnovali problematice stravování zaměstnanců. Po
vydání tohoto čísla se objevily některé Vaše podněty, na které musíme
zareagovat.
První
připomínka se týkala poskytování stravování podle § 236 odst. 3 písm. b) a c)
ZP zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené nebo po dobu jejich pracovní
neschopnosti u rozpočtových a příspěvkových organizací.
K této
skupině zaměstnanců doplňujeme, že u rozpočtových a příspěvkových organizací
nelze zvýhodněné stravování zaměstnancům po dobu čerpání jejich dovolené nebo po
dobu pracovní neschopnosti poskytnout. Vyhl. 84/2005 Sb. a vyhl. 430/2001 Sb.
umožňují, pokud je to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním
předpisu, poskytnout zvýhodněné stravování pouze důchodcům, kteří u ní pracovali
před odchodem do důchodu. Takže toto se bude vztahovat pouze na starobní
důchodce nebo invalidní důchodce pro invaliditu 3 stupně. Poskytování
zvýhodněného stravování při čerpání dovolené nebo v době nemoci bude přicházet
v úvahu pouze u podnikatelské sféry, pokud to bude sjednáno v KS nebo stanoveno
ve vnitřním předpisu. Pochopitelně, že se v tomto případě nebude jednat o daňově
uznatelný výdaj zaměstnavatele.
Druhý
problém se objevil po publikování článku JUDr. Salačové (bývalá pracovnice MF)
v časopise Práce a Mzdy číslo 5-6/2015, strana 105. Autorka zde k možnostiposkytnutí dvou stravenek za 50 Kč místo jedné stravenky za 100 Kč uvádí
(citujeme):
„K tomuto
je třeba uvést, že z § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů, jasně
vyplývá, že zaměstnavatel poskytuje při splnění stanovených podmínek příspěvek
na stravování. A pokud je stravování zaměstnavatelem zajišťováno formou
stravenek, pak pro daňové účely není rozhodující počet stravenek, ale výše
poskytovaného příspěvku. A toto rozhodnutí zastává i daňový odbor Ministerstva
financí. A ještě pro úplnost lze dodat, že daňově uznatelný příspěvek u
zaměstnavatele se vždy počítá podle shora zmíněného daňového ustanovení
z hodnoty stravenky (popř. několika stravenek, pokud příspěvek na stravování je
poskytnut několika stravenkami v nižší nominální hodnotě), tedy vždy
z poskytovaného příspěvku na stravování.“ (konec citace)
Jediné
dostupné stanovisko pracovníků Ministerstva financí jsme našli v knize „JAK
správně vytvářet a využívat FKSP, JAK postupovat při poskytování příspěvku na
stravování“, od ing. Věry Zdeňkové (MF), ing. Heleny Čornejové (ČMKOS) a Mgr.
Heleny Peterové (MF), kterou vydalo nakladatelství SONDY s.r.o. podle právního
stavu k 1. 5. 2014. Na straně 174 se k dotazu na množství stravenek v průběhu
jedné směny uvádí toto (citujeme):
„Vámi
uváděný postup není možný. Organizace může poskytnout zaměstnancům za
sníženou úhradu jen jedno hlavní jídlo během stanovené směny. Stravenka se
poskytuje na hlavní jídlo, a tedy pouze jedna na jedno jídlo.“ (konec citace)
Vzhledem
k tomu, že znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů uvádí
k daňové uznatelnosti příspěvku na stravování mimo jiné „příspěvky na
stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do
výše 55% ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70%
stravného... při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin“, přikláněli bychom se
k výkladu pracovnic MF uvedeným v knize z nakladatelství SONDY. Jelikož se však
jedná o dva protichůdné výklady, rozhodli jsme se poslat dotaz na Ministerstvo
financí. Jakmile obdržíme odpověď, budeme Vás o správném postupu ihned
informovat.
