Vzhledem
k tomu, že svátky dne 5. a 6. července 2015 připadají na neděli a pondělí,
rozhodli jsme zrekapitulovat problematiku odměňování práce ve svátek z pohledu
jejich proplácení v konkrétních situacích. Zde bude záležet na tom, v jakém
pracovním režimu zaměstnanci pracují a zda se jedná o zaměstnance, kteří pracují
ve státní sféře (je poskytován plat) nebo v podnikatelské sféře (je poskytována
mzda).
Odměňování
práce ve svátek řeší v podnikatelské sféře § 115 ZP a zaměstnanců ve státní
sféře § 135 ZP.
Podle odst. 1
§ 91 ZP je svátek dnem pracovního klidu. Dnem pracovního klidu jsou i dny
nepřetržitého odpočinku v práci (§ 92 ZP), což jsou ve většině případů soboty a
neděle (u zaměstnanců v nerovnoměrně rozvržené pracovní době to můžou být i dny
jiné, které vyplývají z rozpisu směn).
Podle § 91
odst. 2 ZP může zaměstnavatel práci ve dnech pracovního klidu nařídit jen
výjimečně.
Podle § 91
odst. 3 může zaměstnavatel nařídit ve dnech pracovního klidu (svátky a dny
nepřetržitého odpočinku v týdnu) jen výkon těchto nutných prací, které nemohou
být provedeny v pracovních dnech:
a) naléhavé opravné práce,
b) nakládací a vykládací práce,
c) inventurní a závěrkové práce,
d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na
směnu,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích,
kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
g) práce v dopravě,
h) krmení a ošetřování zvířat.
Podle odst. 4
§ 91 ZP lze ve svátek nařídit ještě práce v nepřetržitém provozu a práce
potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.
Naše
poznámka:
pochopitelně, že ve všech ostatních případech výše neuvedených lze práci ve
dnech pracovního klidu se zaměstnancem sjednat.
JAKÉ
KONKRÉTNÍ SITUACE MŮŽOU NASTAT VE DNECH 5. a 6. 7. 2015?
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby pondělí až pátek a
ve dnech 5. a 6. července nepracoval
V podnikatelské sféře
nenáleží tomuto zaměstnanci za den 5. 7. (neděle) nic, protože neměl mít
v tento den směnu a mzda mu tudíž v důsledku svátku neušla. Za den 6. 7.
(pondělí) náleží zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu,
která mu ušla v důsledku svátku (§ 115 odst. 3 ZP).
Naše
poznámka:někteří zaměstnavatelé neposkytují za svátek, který připadl na zaměstnancův
obvyklý pracovní den náhradu mzdy, ale nekrácenou měsíční mzdu. Tento postup má
oporu v § 348 odst. 1 písm. d) ZP, kde se říká, že za výkon práce se považuje
doba, kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší
náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nekrátí. Podle
našeho názoru lze uplatnit oba postupy. V případě nekrácené měsíční mzdy by bylo
vhodné si dát tento postup do vnitřního předpisu nebo kolektivní smlouvy.
Ve státní
sféře
nenáleží zaměstnanci za den 5. 7. (neděle) nic, protože neměl mít v tento den
směnu a plat mu tudíž v důsledku svátku neušel. Za den 6. 7. (pondělí) se
zaměstnanci plat nekrátí (§ 135 odst. 1 ZP).
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby pondělí až pátek a
dne 5. 7. (neděle)
mu byla na den svátku nařízena přesčasová práce
V podnikatelské sféře
by tomuto zaměstnanci měla náležet dosažená mzda a náhradní volno za práci ve
svátek nebo po dohodě s ním příplatek ve výši průměrného výdělku místo
náhradního volna (§ 115 odst. 1 a 2). V případě čerpání náhradního volna náleží
zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Dále mu náleží příplatek za
práci přesčas (minimálně 25% průměrného výdělku nebo po dohodě náhradní volno
v rozsahu práce přesčas - § 114 ZP) a příplatek za práci v sobotu nebo neděli
(nejméně 10% průměrného výdělku, ale lze dohodnout i jinou minimální výši - §
118 ZP).
Ve státní
sféře
by se za práci ve svátek poskytlo zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce
konané ve svátek nebo po dohodě s ním příplatek ve výši průměrného hodinového
výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna (§ 135 odst. 2 a 3). Za
dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí.
Dále mu
náleží příplatek za práci přesčas (minimálně ve výši 50% průměrného hodinového
výdělku nebo po dohodě náhradní volno v rozsahu práce přesčas - § 127 odst. 1
ZP) a příplatek za práci v sobotu a neděli (nejméně 25% průměrného hodinového
výdělku - § 126 ZP).
Naše
poznámka:pokud se zaměstnavatel (ať podnikatelské nebo státní sféry) se zaměstnancem
dohodnou, může si zaměstnanec za tuto práci ve svátek a přesčas čerpat dva dny
náhradního volna!
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby pondělí až pátek a
dne 6. 7. (pondělí)
mu na den svátku byl nařízen výkon práce
V podnikatelské sféře
by tomuto zaměstnanci měla náležet dosažená mzda a náhradní volno za práci ve
svátek nebo po dohodě s ním příplatek ve výši průměrného výdělku místo
náhradního volna (§ 115 odst. 1 a 2). V případě čerpání náhradního volna náleží
zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo se mu mzda nekrátí.
Příplatek za práci přesčas nenáleží, protože se jednalo o práci v jeho obvyklý
pracovní den.
Ve státní
sféře
by se za práci ve svátek poskytlo zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce
konané ve svátek nebo po dohodě s ním příplatek ve výši průměrného hodinového
výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna (§ 135 odst. 2 a 3). Za
dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. Příplatek za práci přesčas
nenáleží, protože se jednalo o práci v jeho obvyklý pracovní den.
Jestliže
zaměstnanec státní nebo podnikatelské sféry odpracoval jen část směny v tento
den, obdržel by za odpracované hodiny náhradní volno nebo příplatek ve výši
průměrného výdělku a za zbytek směny buď náhradu mzdy nebo nekrácený plat.
Pokud by
zaměstnanec pracoval ve dnech 5. i 6. 7. náležel by mu vždy součet toho, co je
uvedeno u jednotlivých dnů.
Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, tzn. dle
harmonogramu a na den ani jednoho svátku mu nepřipadla směna
V podnikatelské ani ve státní sféře
nenáleží tomuto zaměstnanci za dny 5. a 6. 7. nic, protože neměl mít v tyto dny
směnu a mzda nebo plat mu tudíž v důsledku svátku neušly.
Pozor:pokud by v těchto dnech nastoupil na směnu mimo svůj rozvrh směn (harmonogram),
jednalo by se o práci ve svátek a o práci přesčas, případně dne 5. 7. také o
práci v sobotu nebo v neděli. Odměňování za tuto práci by bylo stejné jako při
rovnoměrném rozvržení dne 5. 7. (viz výše).
Zaměstnanec pracuje v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby, tzn. dle
harmonogramu a na den svátku nebo oba dva dny svátku mu připadla plánovaná
směna
V podnikatelské i ve státní sféře
by mělo tomuto zaměstnanci náležet náhradní volno za práci ve svátek nebo
příplatek ve výši průměrného výdělku. V těchto případech doporučujeme
upřednostnit poskytnutí příplatku za práci ve svátek před čerpáním náhradního
volna, a to z důvodu, že by bylo třeba zajistit za něho náhradu do harmonogramu
při čerpání náhradního volna, což může způsobit provozní problémy. Dále mu za
den 5. 7. (neděle) náleží příplatek za práci v sobotu a neděli. Příplatek za
práci přesčas v těchto případech nenáleží, protože se jednalo o jeho plánovanou
směnu.
Tento postup
při odměňování práce ve svátek platí obecně pro všechny státní a ostatní svátky
a je třeba si jej vždy uzpůsobit konkrétnímu dni, na který svátek v roce
připadne, a to podle toho, zda zaměstnanec pracuje v rovnoměrném nebo
nerovnoměrném rozvržení pracovní doby.
NĚKTERÉ
SPECIFICKÉ PŘÍPADY PŘI ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE VE SVÁTEK:
Zaměstnanec,
který je odměňován mzdou, pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby pondělí
až pátek od 7,00 do 15,30 hod. byl povolán k výkonu práce v pondělí 6. 7.
v 17,00 hod. a pracoval až do 23,00 hod. Jak bude zaměstnanec odměněn za práci
ve svátek v tento den?
Tomuto
zaměstnanci náleží náhrada mzdy za dobu od 7,00 do 15,30 hod., protože mu mzda
ušla v důsledku svátku (nebo se mu měsíční mzda nekrátí viz výklad výše). Doba
výkonu práce od 17,00 do 23,00 hod. je u něho prací přesčas, za kterou obdrží
dosaženou mzdu a příplatek minimálně 25% průměrného výdělku (pokud se nedohodnou
na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce přesčas) a prací ve svátek, za
kterou obdrží náhradní volno v rozsahu práce ve svátek (pokud se nedohodnou na
poskytnutí příplatku ve výši 100% průměrného výdělku místo náhradního volna).
Jak budou
odměňováni zaměstnanci, kteří pracují v nerovnoměrném rozvržení pracovní doby a
na den svátku měli rozepsanou směnu, kterou ale zaměstnavatel zrušil?
Zaměstnanci
podnikatelské sféry náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu,
která mu ušla v důsledku svátku nebo se mu jeho měsíční mzda nekrátí (viz
poznámka k tomu výše). Zaměstnanci státní sféry se plat za tento den nekrátí.
Pokud by ovšem zaměstnavatel změnil rozepsaný harmonogram směn a směnu přesunul
na jiný den, tak zaměstnancům nic nenáleží. Musel by je ale podle § 84 ZP s
touto změnou seznámit nejpozději dva týdny předem (u konta pracovní doby alespoň
jeden týden předem).
Zaměstnanec
podnikatelské sféry, který pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby
(pondělí až pátek) odpracoval ve svátek, který připadl na jeho obvyklý pracovní
den 4 hodiny. Jak bude zaměstnanec odměněn za práci v tento den?
Za
odpracované 4 hodiny obdrží zaměstnanec náhradní volno v rozsahu práce ve svátek
(pokud se nedohodnou na poskytnutí příplatku ve výši 100% průměrného výdělku
místo náhradního volna). Za zbytek jeho směny mu náleží náhrada mzdy ve výši
průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku nebo se mu jeho
měsíční mzda nekrátí.
Zaměstnanec
podnikatelské sféry, který pracuje v rovnoměrném rozvržení pracovní doby
(pondělí až pátek) odpracoval ve svátek, který připadl na jeho den pracovního
klidu 4 hodiny. Jak bude zaměstnanec odměněn za práci v tento den?
Doba výkonu práce
je u něho prací přesčas, za kterou obdrží dosaženou mzdu a příplatek minimálně
25% průměrného výdělku (pokud se nedohodnou na poskytnutí náhradního volna
v rozsahu práce přesčas) a prací ve svátek, za kterou obdrží náhradní volno
v rozsahu práce ve svátek (pokud se nedohodnou na poskytnutí příplatku ve výši
100% průměrného výdělku místo náhradního volna).
