32/2015 Syn našeho zaměstnance studuje dálkově
vysokou školu v bakalářském studijním programu. V měsíci březnu letošního roku
zahájil syn živnostenské podnikání jako OSVČ, což nám otec nenahlásil. Musíme u
něho provést opravu daňového zvýhodnění na syna za měsíce březen až červen nebo
může podnikat a zároveň být studentem?
Podle § 12
odst. 1 písm. a) bodu 2 zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se za
soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje studium na středních a
vysokých školách v ČR s výjimkou „dálkového, distančního večerního nebo
kombinovaného studia na středních školách, je-li dítě v době takového studia
výdělečně činno podle § 10“. Vzhledem k tomu, že se u syna Vašeho zaměstnance
jedná o dálkové studium na vysoké škole, může si na něj otec po celou dobu
studia uplatňovat daňové zvýhodnění.
33/2015 Do kdy můžeme uplatnit daňové zvýhodnění na
dítě našeho zaměstnance, které v měsíci červnu ukončilo studium na vyšší odborné
škole a v dalším studiu již nebude pokračovat?
Podle § 12
odst. 2 písm. c) zákona 117/95 Sb. o státní sociální podpoře se studiem na
středních školách rozumí i studium na vyšších odborných školách. Podle § 13
odst. 2 písm. c) téhož zákona za přípravu na budoucí povolání považuje také doba
školních prázdnin bezprostředně navazujících na skončení studia, pokud dítě
nevykonávalo po celý kalendářní měsíc výdělečnou činnost, která zakládá účast na
nemocenském pojištění nebo dítě nemělo po celý kal. měsíc nárok na podporu
v nezaměstnanosti.
34/2015 Jak nám musí zaměstnanec prokázat ukončení
studia na střední škole a to, že dítě nebylo po celý měsíc červenec a srpen
v zaměstnání, které zakládá účast na nemocenském pojištění? Má nám předložit
čestné prohlášení o těchto skutečnostech?
Podle § 38k
odst. 8 zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů je poplatník povinen změny
skutečností rozhodných pro výpočet záloh na daň písemně oznámit (např. změnou
v prohlášení k dani) plátci daně nejpozději poslední den kal. měsíce, v němž
změna nastala. Vzhledem k tomu, že prohlášení k dani je vlastně čestným
prohlášením poplatníka tak stačí, aby rodič napsal do změn v prohlášení, že dítě
ukončilo studium na střední škole v měsíci červnu a v měsících červenec a srpen
nikde nepracovalo. Žádné další doklady nejsou třeba.
35/2015 Při kontrole FÚ nám bylo vytknuto, že
nemáme u všech dětí, na které rodiče uplatňují daňové zvýhodnění potvrzení o
jejich studiu. Domníváme se, že potvrzení o studiu je třeba vyžadovat jen u dětí
starších 18 let. Je naše domněnka správná?
Podle § 38l
odst. 3 písm. d)zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se nárok na daňové zvýhodnění prokazuje
potvrzením školy, že zletilé dítě žijící s poplatníkem ve společně
hospodařící domácnosti se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem.
Z toho jednoznačně vyplývá, že potvrzení o studiu se vyžaduje až u zletilých
dětí!
36/2015 Od kdy můžeme sjednat pracovněprávní vztah
s dítětem, které v letošním roce ukončilo povinnou školní docházku a dne 4.
července dosáhne věku 15 let? Potřebujeme, aby začalo pracovat již od 1.
července, ale nejsme si jisti, zda je to možné.
Podle § 6 ZP
je zaměstnancem fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce
v základním pracovněprávním vztahu. Podle § 35 zákona 89/2012 Sb., občanský
zákoník se může nezletilý, který dovršil patnáct let a ukončil povinnou školní
docházku zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu (ZP).
Podle § 34 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník je závislá práce nezletilých
mladších než 15 let (nebo kteří neukončili povinnou školní docházku) zakázána.
Ve Vašem případě můžete sjednat s dítětem pracovněprávní vztah nejdříve ode dne
4. července.
37/2015 Jak by měl správně postupovat zaměstnavatel
v době, kdy se dozvěděl o tom, že jeho zaměstnanec podal insolvenční návrh na
svou osobu a tomuto zaměstnanci byli prováděny srážky ze mzdy?
Podle § 109
odst. 1 písm. c) zákona 182/2006 Sb., (insolvenční zákon) platí, že plátce mzdy
či jiných platů, jakmile se dozví o zahájení insolvenčního řízení, v němž je
jeho zaměstnanec dlužníkem, přestane provádět srážky ze mzdy či jiné úkony
směřující k provedení exekuce ve prospěch oprávněných osob. Podle § 409 odst. 2
insolvenčního zákona (platnost od 1. 1. 2014) a podle vyjádření Krajského soudu
v Hradci Králové by měl být postup při provádění srážek ze mzdy v období od
zahájení insolvenčního řízení následující:
- srážky ze
mzdy se i nadále provádí, ale nevyplácí se nikomu - podle
výsledku insolvenčního řízení se sražené prostředky předají buď 1/
oprávněnému, pokud bude insolvenční návrh odmítnut (tzn. pošleme tomu, komu byly
posílány před zahájením insolvence) 2/
dlužníkovi, pokud bude pravomocně schváleno oddlužení formou splátkového
kalendáře (zde doporučujeme tuto výplatu předem konzultovat s insolvenčním
správcem) 3/
insolvenčnímu správci, pokud bude prohlášen konkurz na našeho zaměstnance.
Tento postup
odpovídá i stanovisku Ministerstva spravedlnosti uvedeného v důvodové zprávě
k novele OSŘ (294/2013 Sb.), podle kterého by měl zaměstnavatel srážky i nadále
provádět a deponovat až do dalšího rozhodnutí v rámci insolvence.
38/2015 Je
možné provádět srážky ze mzdy i z dohody o provedené práce v případě, že
zaměstnanci bylo schváleno oddlužení formou splátkového kalendáře?
Podle § 412
odst. 1 insolvenčního zákona by mohlo jít v tomto případě o mimořádný příjem,
který plyne z dohody o provedení práce a dlužník je povinen mimořádný příjem
použít k mimořádné splátce. Srážku by ale zaměstnavatel provedl pouze na základě
výzvy insolvenčního správce nebo na základě žádosti dlužníka.
Poznámka:
od 1. září 2015 se budou srážky ze mzdy provádět i z dohod o provedení práce
(viz bod 4 dnešního čísla), takže problém se srážením z dohod o provedení práce
je do budoucna vyřešen...
39/2015
Zaměstnankyni skončilo čerpání mateřské dovolené dne 15. 4. 2015. Od 16. 4. si
požádala o rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte a my jsme jí vyhověli.
Nyní se na nás obrátila se žádostí o čerpání řádné dovolené za rok 2015 s tím,
že by dočasně přerušila rodičovskou dovolenou. Jsme povinni ji toto čerpání
dovolené umožnit?
Podle § 217
odst. 5 ZP je zaměstnavatel povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně o čerpání
dovolené, pokud o něj požádá tak, aby bezprostředně navazovala na skončení
mateřské dovolené. Vzhledem k tomu, že zaměstnankyně tuto podmínku nesplnila
(žádá později), nemusí zaměstnavatel její žádosti vyhovět. Jestliže jí přesto
umožní čerpání dovolené, musí tuto dovolenou zkrátit o dny čerpání rodičovské
dovolené v roce 2015. Zde totiž již nelze uplatnit § 223 odst. 1 ZP, že dovolená
vyčerpaná podle § 217 odst. 5 před nástupem rodičovské dovolené není možné
z důvodu následného čerpání rodičovské dovolené krátit. Podmínka jejího
vyčerpání před nástupem rodičovské dovolené tady nebyla splněna...
40/2015
Zaměstnankyně porodila dne 15. ledna 2015. Její manžel si od tohoto data požádal
o rodičovskou dovolenou do 1 roku věku dítěte, tj. do 15. 1. 2016. Bude mít
tento zaměstnanec v roce 2015 nárok na dovolenou a v případě že ano, tak v jaké
výši? Upozorňujeme, že mateřská dovolená zaměstnankyni skončila 2. června 2015.
Podle § 216
odst. 2 ZP se doba, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby,
po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou se pro účely
dovolené považuje jako výkon práce. Pokud si tento zaměstnanec požádá od 3.
června o čerpání celé dovolené za rok 2015, je zaměstnavatel povinen vyhovět
jeho žádosti (§ 217 odst. 5 ZP) a takto vyčerpaná dovolená se z důvodu
následného čerpání rodičovské dovolené nekrátí (§ 223 odst. 1 poslední ZP).
41/2015
S dítětem, které dokončilo povinnou školní docházku a dosáhlo 15 let jsme
uzavřeli dohodu o provedení práce na měsíce červenec a srpen. Jeho rodičům se
postup dítěte nezamlouvá a s uzavřením dohody nesouhlasí. Mají nyní rodiče podle
platné legislativy nějakou možnost ještě tuto dohodu ukončit?
Podle § 77
odst. 5 ZP může zákonný zástupce nezletilého zaměstnance, který nedosáhl 16 let,
okamžitě zrušit dohodu o provedení práce nebo o pracovní činnosti, pokud je to
nutné v zájmu vzdělání, vývoje nebo zdraví nezletilého zaměstnance. K platnosti
tohoto okamžitého zrušení se ale vyžaduje přivolení soudu. Nevíme, jak dlouho
může trvat soudu než vydá takovéto přivolení, ale může se stát, že v té době už
bude mít dítě brigádu odpracovanou...
Obdobně může
zákonný zástupce zrušit okamžitě pracovní poměr nezletilého zaměstnance podle §
56a ZP.
42/2015
Valnou hromadou akciové společnosti byly schváleny členům představenstva a
dozorčí rady tzv. „tantiémy“. Jejich výše se vypočítává podle smlouvy o výkonu
funkce procentem z dosaženého zisku. Co se musí z těchto tantiém odvést?
Tantiéma je
v podstatě zainteresovanost členů statutárních orgánů na maximalizaci zisku.
Podle § 6 odst. 1 písm. c) zákona 586/92 Sb. o daních z příjmů se jedná o příjem
ze závislé činnosti plynoucí ve formě „odměny člena orgánu právnické osoby“.
Vzhledem k tomu, že se jedná o příjem podléhající dani z příjmů, bude třeba
z tantiém odvést i pojistné na SZ (odměna 2500 Kč nebo vyšší) a pojistné na VZP
(z jakékoliv výše).
43/2015 Dcera
našeho zaměstnance ukončila magisterské studium 2. června 2015 vykonáním státní
zkoušky. Od měsíce dubna je zaregistrována na Úřadu práce a pobírá podporu
v nezaměstnanosti (v průběhu studia pracovala v zaměstnání zakládajícím účast na
důchodovém pojištění od května 2013 do března 2015, takže má na podporu
v nezaměstnanosti nárok). Za které měsíce si může její otec ještě uplatnit
daňové zvýhodnění na dceru?
V tomto
případě můžete uplatnit daňové zvýhodnění již jen za měsíc červen (na začátku
měsíce byla ještě studentkou). Za měsíc následující po úspěšném ukončení vysoké
školy (tj. za červenec) již daňové zvýhodnění uplatnit nelze, protože dcera měla
po celý kalendářní měsíc nárok na podporu v nezaměstnanosti.
44/2015
Chceme přijmout mzdovou účetní na externí zpracování mezd v rozsahu cca 40 hodin
měsíčně. Ona má ale sjednán hlavní pracovní poměr u jiné organizace a její výkon
práce u nás bude vždy v době, kdy bude mít u svého zaměstnavatele volno nebo po
odpracování své pracovní doby u něho. Jaký pracovněprávní vztah by bylo
nejvhodnější s ní sepsat?
Vzhledem
k tomu, že výkon práce bude za rok vyšší než 300 hodin (40x12), tak sjednání
dohody o provedení práce nepřichází v úvahu. Jelikož bude zaměstnankyně pracovat
nerovnoměrně (dle svého volna), není vhodné sjednávat ani pracovní poměr. Takže
nejvýhodnějším řešením by bylo uzavření dohody o pracovní činnosti, kde by se
uvedlo, že bude pracovat dle potřeb organizace, rozsah práce bude 40 hodin
měsíčně a sazba na hodinu bude ... Kč. Podle takto uzavřené dohody může
zpracovávat mzdy v době, kdy bude mít u svého zaměstnavatele volno.
45/2015 Se
zaměstnancem jsme ukončili pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) ZP k 30.
dubnu 2015. Tento zaměstnanec obdržel odstupné ve výši trojnásobku průměrného
výdělku. V měsíci červnu se situace výrazně změnila a my bychom potřebovali, aby
se nám tento zaměstnanec vrátil zpět. Zaměstnanec ale váhá, protože by nám musel
vrátit část vyplaceného odstupného. Nemusíme po zaměstnanci požadovat vrácení
odstupného, když § 68 ukládá zaměstnanci povinnost toto odstupné vrátit?
Podle § 1
odst. 2 zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník si mohou osoby ujednat práva a
povinnosti odchylně od zákona, nezakazuje-li to zákon výslovně. Pokud se tedy
zaměstnavatel se zaměstnancem dohodne na tom, že zaměstnanec nemusí vracet část
vyplaceného odstupného podle § 68 ZP, není tím porušen žádný právní předpis a
ani zákoník práce tuto možnost výslovně nezakazuje. Pro právní jistotu obou
účastníků by se tato odchylná úprava měla upravit písemnou smlouvou (§ 4a odst.
2 ZP).
46/2015Jak by měl zaměstnavatel správně postupovat v případě, žese
zaměstnancem bylo již zahájeno insolvenční řízení a on má mezi pohledávkami
výživné?
Plátce mzdy
po podání insolvenčního návrhu přestane provádět srážky ze mzdy ve prospěch
oprávněných osob a bude je deponovat. Podle § 111 odst. 2 insolvenčního zákona
je ale u výživného dána výjimka v nakládání s majetkovou podstatou a platí, že
pohledávky výživného je možno i nadále srážet a podle našeho názoru i odesílat
oprávněnému (přesto tento krok doporučujeme konzultovat s insolvenčním
správcem). Jestliže potom soud schválí oddlužení formou splátkového kalendáře
měl by sám rozhodnout, jak má být výživné v budoucnu placeno nebo jeho placení
ponechá na insolvenčním správci.
POZNÁMKA:
pokud by přišlo výživné v době již probíhajícího insolvenčního řízení nebo i po
schválení oddlužení formou splátkového kalendáře, doporučujeme neprodleně
kontaktovat insolvenčního správce, který by měl rozhodnout o dalším postupu.
47/2015 Vrací
se nám zpět do práce zaměstnanec, který byl uvolněn k výkonu funkce starosty
obce podle § 200 ZP. Jak máme v tomto případě postupovat, když jeho místo bylo
v průběhu uvolnění zrušeno?
V § 47 ZP se
k tomuto návratu uvádí: nastoupí-li zaměstnanec po skončení výkonu veřejné
funkce do práce, je zaměstnavatel povinen zařadit jej na jeho původní práci a
pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště
bylo zrušeno, zařadí jej zaměstnavatel podle pracovní smlouvy. Tzn., že by jste
mu měli nabídnout místo odpovídající jeho pracovní smlouvě. Pokud žádné takové
místo nemáte, bude dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c).
