Zákonem 205/2015 Sb. byla
s účinností od 1. října 2015 provedena poměrně rozsáhlá novela zákona 262/2006
Sb., zákoníku práce. Nejvíce změn vyplývá z definitivního zrušení zákona
266/2006 Sb. o úrazovém pojištění zaměstnanců. Tento zákon, jehož účinnost byla
několikrát odložena, tak byl s konečnou platností zrušen. Díky jeho zrušení byla
všechna ustanovení týkající se odškodňování pracovních úrazů přesunuta
z přechodných ustanovení zákoníku práce (§ 366 až 390) do části jedenácté, která
řeší v zákoníku práce náhradu škody. Konkrétně najdeme tyto zrušené paragrafy
nově v § 269 až 275. Převodník stávajících paragrafů na nové paragrafy najdete
v příloze tohoto čísla i s komentářem k některým zrušeným ustanovením.
Kromě změn v oblasti pracovních
úrazů, byly v zákoníku práce provedeny tyto další změny:
v § 1a se do odst. 2 mezi hodnoty, které chrání veřejný majetek doplnilo
„spravedlivé odměňování zaměstnance“
v § 67 odst. 2 se místo zařízení závodní preventivní péče vkládají slova
„poskytovatel pracovnělékařských služeb“
toto odstraňuje starou
terminologii, která už od roku 2013 neplatí. Stejná změna je provedena i v § 224
odst. 1, kde se vkládají pracovnělékařské služby místo závodní preventivní péče
v § 76 se zrušil odst. 5, který řešil zrušení dohody o pracovní činnosti
tento text byl přesunut do §
77 odst. 4
v § 77 se změnil text odst. 4 takto:
(4) Není-li sjednán způsob
zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o
pracovní činnosti, je možné ho zrušit
a) dohodou smluvních stran ke
sjednanému dni,
b) výpovědí danou z
jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která
začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo
c) okamžitým zrušením;
okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo
dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné
okamžitě zrušit pracovní poměr.
Pro zrušení
právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní
činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému
zrušení nepřihlíží.
Z této změny vyplývá, že způsob
zrušení dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti bude shodný. Dosud
byly problémy se skončením dohody o provedení práce, které zákoník práce vůbec
neřešil.
§ 180 se změnil takto (změna vyznačena tučně):
Zaměstnavatel může zaměstnanci
poskytnout kapesné do výše 40% zahraničního stravného poskytnutého zaměstnanci
podle § 170 odst. 3 a § 179 odst. 1 a 2.
Tímto doplněním odkazu na odstavce 1 a 2 v § 179
odpadnou veškeré problémy s poskytování kapesného. Nyní se při výpočtu kapesného
bude jednoznačně vycházet z plného, dvoutřetinového nebo jednotřetinového
zahraničního stravného podle délky zahraniční pracovní cesty. K případnému
krácení stravného za poskytnutí bezplatného jídla se přihlížet nebude (podle
výkladů se nepřihlíželo ani nyní).
za § 320 se vkládá nový § 320a, který zní
Náklady vzniklé činností
odborových organizací a organizací zaměstnavatelů podporující vzájemná jednání
na celostátní nebo krajské úrovni, která se týkají důležitých zájmů pracujících,
zejména hospodářských, výrobních, pracovních, mzdových, kulturních a sociálních
podmínek, hradí stát na základě dohody v Radě hospodářské a sociální dohody. Z této změny vyplývá, že stát bude hradit
odborářům i svazům zaměstnavatelů náklady, které jim vzniknou např. při jednání
„tripartity“…
v návaznosti na nový § 320a se vložil nový § 324, který zní:
Odborové organizace a
organizace zaměstnavatelů se považují za veřejně prospěšné právnické osoby. Tímto je pokryta možnost úhrady nákladů na
činnost těchto organizací.
v § 357 odst. 2 se upravil text u zjišťování průměrného výdělku u
zaměstnanců převedených na jinou práci z důvodu ohrožení nemocí z povolání a
zrušil se § 360
Obě tyto změny jsou provedeny v
návaznosti na zrušení zákona o úrazovém pojištění. Možnost vycházet při
odškodňování pracovního úrazu z průměrného výdělku z předchozího kalendářního
roku je nyní řešena v § 271m.
v § 365 se změnil odst. 1 takto:
„Ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy pojištění odpovědnosti
zaměstnavatele při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se řídí
zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo
nemoci z povolání ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve
znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.,
vyhláškou č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného
pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z
povolání, ve znění vyhlášky č. 43/1995 Sb., vyhlášky č. 98/1996 Sb., vyhlášky č.
74/2000 Sb., vyhlášky č. 487/2001 Sb. a zákona č. 365/2011 Sb., a zákonem
č. 182/2014 Sb.“
Zde
je důležité, že do dne nabytí účinnosti jiné právní úpravy zůstává
v platnosti § 205d starého zákoníku práce a vyhl. 125/1993 Sb. Kdy bude vydána
jiná právní úprava pojištění odpovědnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech
je zatím ve hvězdách…
§§ 366 až 390 byly zrušeny
Tyto paragrafy byly převedeny
většinou do § 271 (viz převodník v příloze).
Zákonem 205/2015 Sb. se mění
rovněž zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, kde v § 299 odst. 1 se
mění písm. i) takto:
i) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopnosti a náhrada
za ztrátu na výdělku po skončení dočasné pracovní neschopnosti, Dosud byl v tomto písm. i) „úrazový
příplatek, úrazové vyrovnání a úrazová renta“. Tyto dávky se měly poskytovat
podle zákona 266/2006 Sb. o úrazovém pojištění, který je s účinností od 1. 10.
2015 definitivně zrušen. Z náhrady za ztrátu na výdělku se ale srážky ze mzdy
budou provádět i nadále.
Účinnost všech výše uvedených
změn je od 1. října 2015.
