Zákonem 203/2015 Sb. byly
provedeny změny v zákonu 435/2004 Sb. o zaměstnanosti.
První okruh změn se týká tzv.
nekorigujícího zaměstnání (§ 25 odst. 3) a členů obchodních společností nebo
družstev (jednatelé, členové představenstva nebo dozorčí rady). Do § 39 odst. 2
se doplnilo nové písmeno e), takže tento odst. 2 nově zní takto:
Nárok na podporu v nezaměstnanosti nemá uchazeč o zaměstnání,
a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů
o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení
povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané
práci zvlášť hrubým způsobem; to platí i v případě skončení jiného pracovního
vztahu z obdobného důvodu,
b) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů
o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné
povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem,
c) kterému vznikl nárok na výsluhový příspěvek podle zvláštních právních
předpisů a tento příspěvek je vyšší
než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by
neměl nárok na výsluhový příspěvek,
d) který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, je v právním
vztahu vzniklém k výkonu některé z činností podle § 25 odst. 3, nebo
e) který je ke dni, k němuž má být podpora v
nezaměstnanosti přiznána, v postavení některé z osob uvedených v § 25 odst. 1
písm. c) až f) a s); k výši příjmu nebo odměny se přitom nepřihlíží, to neplatí
pro člena bytového družstva, který vykonává práci nebo činnost pro bytové
družstvo mimo pracovněprávní vztah nebo je pověřen obchodním vedením bytového
družstva.
Zde se zavádí stejná podmínka
pro poskytování podpory v nezaměstnanosti při pobírání odměny za výkon funkce,
jako je u běžných zaměstnanců, tj. že v případě pobírání jakékoliv odměny,
nebude podpora v tomto měsíci vyplácena. O tuto dobu se ale prodlouží podpůrčí
doba pro pobírání podpory. Skutečnost, že pobírá jakoukoliv odměnu za výkon
funkce je povinen oznámit Úřadu práce nejpozději v den vzniku právního vztahu.
Druhý okruh změn, který novela
řeší se týká doby trvání pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání, které
zakládalo účast na nemocenském pojištění. Zde se v § 41 odst. 3 doplnilo mezi
tzv. náhradní doby pojištění nové písm. g), které zní:
g) trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené
karantény osoby po skončení výdělečné
činnosti, která zakládala její účast na nemocenském pojištění podle zvláštního
právního předpisu, pokud si tato osoba nepřivodila dočasnou pracovní neschopnost
úmyslně a pokud tato dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa
vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního
právního předpisu.
Z této změny vyplývá, že
v případě dlouhodobé pracovní neschopnosti se zaměstnanci, který skončil své
zaměstnání, započte doba nemoci pro účely poskytování podpory v nezaměstnanosti
jako náhradní doba pojištění... Tzn., že v případě nesplnění podmínky doby
pojištění alespoň 12 měsíců v posledních 2 letech z důvodu pracovní
neschopnosti, nebude krácen na délce pobírání podpory, protože doba nemoci se mu
započte jako náhradní doba pojištění.
Poslední pro naši práci
důležitou změnou je vložení nového § 115, který řeší „Příspěvek v době částečné
nezaměstnanosti“. Tento příspěvek by se poskytoval při překážce v práci z důvodu
uvedeného v § 209 odst. 1 ZP nebo § 207 písm. b) ZP. Výše příspěvku činí 20%
průměrného výdělku zaměstnance, nejvýše však 0,125násobek průměrné mzdy za I. až
III.čtvrtletí předchozího kal. roku. Podmínkou pro jeho poskytování je, že
zaměstnavatel
nemůže zaměstnanci přidělovat práci v rozsahu nejméně 20% stanovené týdenní
pracovní doby,
již zaměstnanci poskytuje náhradu mzdy podle § 209 odst. 1 nebo podle § 207
písm. b) (v obou případech je to minimálně 60% průměrného výdělku) a po
uzavření dohody s Úřadem práce bude poskytovat náhradu nejméně 70%
průměrného výdělku,
v době sjednané pro poskytování příspěvku nerozváže s tímto zaměstnancem
pracovní poměr z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP.
Žádání o poskytnutí tohoto
příspěvku je velmi diskutabilní, protože výše příspěvku činí pouze 20%
průměrného výdělku zaměstnance a v případě jeho poskytnutí musíme zaměstnanci
vyplácet 70% průměrného výdělku místo 60%. Zaměstnavateli tak zůstává pouze 10%
průměrného výdělku...
Účinnost změn v zákonu o
zaměstnanosti je dnem 1. října 2015.
