48/2015 Naši zaměstnanci budou od 1. září 2015 pracovat v nepřetržitém
pracovním režimu 37,5 hod. týdně. Dosud pracovali 40 hod. týdně. Jak se tato
úprava pracovní doby promítne do průměrného výdělku a jak ovlivní výplatu
náhrady mzdy při čerpání dovolené?
U Vašich zaměstnanců dojde
ke zkrácení pracovní doby, které by mělo být bez snížení mzdy (§ 79 odst. 3 ZP).
Z tohoto důvodu bude třeba přepočítat průměrný výdělek zaměstnance tak, že se
vynásobí 40 a vydělí 37,5. Tímto přepočtem se zajistí to, že nedojde k poklesu
mzdy při potřebě použití průměrného výdělku. Takto přepočtený průměrný výdělek
budete potom používat i při výpočtu náhrady mzdy za čerpanou dovolenou.
49/2015 Jsme stavební firma a poskytujeme zaměstnancům mzdu. V době
tropických veder jsme upravili pracovní dobu našich zaměstnanců tak, že
pracovali od 5,30 do 13,30 hod. Jsme povinni těmto zaměstnancům poskytovat
příplatek za práci v noci, když v době od 22,00 do 6,00 neodpracovali alespoň 3
hodiny?
Podle § 116 ZP přísluší
zaměstnanci za dobu noční práce dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10%
průměrného výdělku. Podle téhož paragrafu je však možné sjednat jinou minimální
výši a způsob určení příplatku. Pokud máte tento jiný způsob určení a výši
příplatku sjednán v kolektivní smlouvě nebo přímo se zaměstnanci, bude jim
náležet v této výši. Pokud toto sjednání nemáte, náleží zaměstnancům za dobu
práce od 5,30 do 6,00 hod. příplatek nejméně 10% průměrného výdělku. Podmínka
výkonu práce alespoň 3 hodin v noční době má vliv na to, zda se jedná o
zaměstnance pracujícího v noci (§ 78 odst. 1 písm. k ZP).
50/2015 Máme zaměstnankyni, která uplatňovala daňové zvýhodnění na 2
děti. Od roku 2015 nechce uplatňovat toto daňové zvýhodnění měsíčně, ale až po
skončení roku v rámci ročního zúčtování záloh. Co musí tato zaměstnankyně
udělat, abychom jí mohli vyhovět?
Zaměstnankyně by měla
v Prohlášení k dani uvést obě děti včetně jejich pořadí a rodných čísel. Zároveň
ale doporučujeme, aby Vám přiložila ještě písemnou žádost o uplatnění daňového
zvýhodnění až v rámci ročního zúčtování za rok 2015. Tato žádost bude chránit
zaměstnavatele, protože správně by měl daňové zvýhodnění poskytovat měsíčně.
Dále doporučujeme upozornit zaměstnankyni na nebezpečí, že v případě její
dlouhodobé nemoci a nedosažení 6násobku minimální mzdy, nemůže dostat daňové
zvýhodnění formou daňového bonusu...
51/2015 Zaměstnanec má několik nepřednostních exekučních srážek, z nichž
srážíme pouze první v pořadí. Nyní nám od prvního exekutora přišlo oznámení, že
exekuce byla uhrazena a zároveň nám vrátil větší část poslední splátky. Jak máme
naložit s touto vratkou? Můžeme ji vrátit zaměstnanci nebo jí máme použít na
mimořádnou splátku na v pořadí další exekuci?
Vzhledem k tomu, že podle §
282 odst. 3 OSŘ ztrácí povinný dnem, kdy bylo doručeno nařízení výkonu
rozhodnutí, právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá stanovené výši
srážek, není možno mu vrácený přeplatek vyplatit. Tento přeplatek se pošle na
exekuční příkaz, který je nyní první v pořadí.
