52/2015 Zaměstnanec pracoval do konce měsíce května na 40-ti hodinovou
týdenní pracovní dobu. Od měsíce června pracuje na 30 hod. týdně. Dne 31. srpna
s ním byl ukončen pracovní poměr a budeme mu vyplňovat průměrný výdělek pro Úřad
práce. Jaký je správný postup výpočtu průměrného měsíčního čistého výdělku pro
Úřad práce u zaměstnanců, u nichž došlo v rozhodném období ke změně délky
týdenní pracovní doby? Setkali jsme se s názorem, že by se měl použít „vážený
průměr“ pracovní doby v rozhodném období.
Podle § 354 odst. 2 se
průměrný výdělek zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po
rozhodném období. Rozhodným obdobím je II. čtvrtletí. Z toho vyplývá, že
průměrný měsíční čistý výdělek pro Úřad práce se zjistí tak, že se vezme
průměrný hodinový výdělek z II. čtvrtletí a vynásobí se týdenní pracovní dobou
30 hodin a koeficientem 4,348. Takto zjistíme průměrný hrubý měsíční výdělek a
od něho odečteme pojistné na důchodové spoření, pojistné na SZ, pojistné na VZP
a zálohy na daň z příjmů. Tento způsob výpočtu zastává i Asociace pro rozvoj
kolektivního vyjednávání ve svém stanovisku z roku 2009 a respektují jej i Úřady
práce. S jiným oficiálním výkladem jsme se dosud nesetkali.
53/2015 Při poskytování
kapesného při zahraničních pracovních cestách jsme se setkali s výkladem, že se
výše kapesného vypočítává ze zahraničního stravného sníženého o poskytnutá
jídla. Doposud jsme kapesné poskytovali ze stravného podle délky pracovní cesty
(plného, dvoutřetinového nebo jednotřetinového). Jaký je správný postup při
výpočtu kapesného?
Podle § 180 ZP může
zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci kapesné do výše 40% zahraničního stravného
poskytnutého podle § 170 odst. 3 a § 179. V § 170, který platí pro
podnikatelskou sféru, je odkaz na stravné podle délky pracovní cesty (tj. bez
krácení za poskytnutá jídla). V § 179, který platí pro rozpočtovou sféru, byl do
30. 9. 2015 odkaz na celý tento paragraf (tj. vč. krácení za jídla). To, že se
kapesné počítalo z nekrácené sazby stravného vyplývalo z výkladu MPSV. Od 1. 10.
2015 je do § 180 doplněn odkaz na § 179 odst. 1 a 2 (tj. bez krácení za
poskytnutá jídla), z čehož jednoznačně vyplývá, že kapesné bude jak
v podnikatelské tak nepodnikatelské sféře vypočteno podle délky pracovní cesty.
54/2015 Zaměstnankyně
nás požádala o rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte. Nyní, kdy jsou dítěti
2 roky, jsme se s ní dohodli na nástupu na zkrácený pracovní úvazek. Musí si
tato zaměstnankyně doplácet zdravotní pojištění, když je její mzda 8000 Kč a ona
už není osobou, za kterou je plátcem pojistného na VZP stát?
Podle § 7 písm. d) zákona 48/1997 Sb. o VZP je stát
plátcem pojistného za osoby na rodičovské dovolené, což už vaše zaměstnankyně
nesplňuje. Podle § 7 písm. c) téhož zákona je stát plátcem pojistného na VZP za
osoby pobírající rodičovský příspěvek. Jestliže si zaměstnankyně zvolila tříleté
čerpání rodičovského příspěvku, je za ní i nadále plátcem pojistného na VZP stát
a ona si nemusí doplácet zdravotní pojištění minimálně z minimální mzdy.
55/2015 Chceme uzavřít
dohodu o provedení práce na výkon administrativních prací na dobu 6 měsíců
(rozsah do 300 hodin). Musíme i tohoto zaměstnance poslat na lékařskou
prohlídku, když nebude vykonávat práci v riziku?
Podle § 59 odst. 1 písm. b) bodu 2 zákona 373/2011
Sb. o specifických zdravotních službách se vyžaduje vstupní lékařská prohlídka u
dohod mimo pracovní poměr pouze v případě, že zaměstnanec na dohodu bude
vykonávat práci, která je prací rizikovou. Vzhledem k délce trvání dohody o
provedení práce by nepřicházely v úvahu ani periodické prohlídky.
56/2015 Zaměstnanec u nás pracoval v období od 1. 6. do 31. 8. 2015 a
odpracoval 41 dvanáctihodinových směn. Jaký má tento zaměstnanec nárok na
dovolenou, když neodpracoval alespoň 60 dnů a ani 42 dnů, aby měl nárok na
dovolenou za odpracované dny (dvě dvanáctiny)?
Podle § 216 odst. 3 ZP pro zjištění, zda jsou splněna
práva na dovolenou, se posuzuje zaměstnanec, který je zaměstnán po stanovenou
týdenní pracovní dobu, jako by v kalendářním týdnu pracoval 5 pracovních dnů, i
když jeho pracovní doba není rozvržena na všechny pracovní dny v týdnu. Z tohoto
vyplývá, že zaměstnanec „odpracoval“ 65 dnů (13 týdnů x 5) a splnil podmínku
nároku na poměrnou část dovolené v délce 3 dvanáctin z celkového nároku.
57/2015 Se zaměstnancem
jsme uzavřeli dohodu o pracovní činnosti, kde máme sjednáno, že odměna bude 80
Kč za hod. a výkon práce nepřekročí polovinu týdenní pracovní doby za dobu
trvání této dohody. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu, když jeho měsíční
odměna je vždy cca 6000 Kč?
Podle § 7 zákona 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění
je zaměstnáním malého rozsahu zaměstnání, u něhož je sjednaná částka nižší než
2500 Kč nebo není vůbec sjednána. Ve vašem případě částka není vůbec sjednána,
protože při takto sjednané dohodě nemusí v některém měsíci odpracovat žádné
hodiny, takže se jedná o zaměstnání malého rozsahu. To, že má měsíční příjem
pravidelně alespoň 2500 Kč má vliv pouze na odvod pojistného.
