5/
OPRAVY DANĚ Z PŘÍJMŮ ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI V PŘÍPADĚ, ŽE DLUŽNÁ ČÁSTKA VZNIKLA ZAVINĚNÍM POPLATNÍKA
Zde se bude při opravách záloh postupovat tak, že se musí
vyčíslit jaká výše daně měla být poplatníkovi na zálohách sražena navíc a tu
potom srazit zaměstnanci ze mzdy, pokud neuplynula lhůta pro podání vyúčtování
daně za zdaňovací období (ta je do 2 měsíců po skončení kalendářního roku nebo
do 20. března v případě elektronického podání), v němž rozdíl vznikl (§ 38i
odst. 3 ZDP). O dodatečně sraženou daň zvýšíme nejbližší odvod záloh.
Např. zaměstnanec uplatňoval
v roce 2015 nárok na daňové zvýhodnění na 3 děti ve výši na první 1117 Kč, na
druhé 1317 Kč a na třetí ve výši 1417 Kč. Jedno ze zletilých dětí zanechalo
studia v měsíci květnu 2015. Zaměstnavatel se to dozvěděl ale až v měsíci říjnu.
Za měsíce červen až září bylo zaměstnanci na daních sraženo méně o 5668 Kč (tj.
4x1417 Kč, protože vypadne vždy částka na třetí dítě ať je na Prohlášení uvedeno
v jakémkoliv pořadí). Tuto částku bychom měli zaměstnanci srazit v měsíci říjnu
a zároveň si o ni zvýšit odvod záloh za měsíc říjen.
V případě, že nám
zaměstnanec nenahlásil změnu ve skutečnostech rozhodných pro výpočet daně
v průběhu roku, ale až po jeho skončení a po provedení ročního zúčtování záloh
(např. nenahlásil zastavení výplaty invalidního důchodu nebo ukončení studia
nezaopatřeného dítěte). Zde by se měl uplatnit postup podle § 38i odst. 5 ZDP a
to
buď sražením nedoplatku daně spolu s úrokem z prodlení ze mzdy
zaměstnance po dohodě s ním
nebo oznámením této skutečnosti správci daně (termín je do
konce měsíce následujícího po měsíci, kdy jsem to zjistil). Současně se musí
předložit správci daně doklady potřebné k vybrání rozdílu (tiskopis MFin
5554 vzor č. 1) a zaměstnavatel by měl zaměstnance informovat o tomto
podání. Tento postup je vhodný zejména u zaměstnanců, kteří mají exekuce
nebo insolvenci...
