1/
ÚPRAVA NEZABAVITELNÝCH ČÁSTEK PRO ÚČELY SRÁŽEK ZE MZDY
Podle NV 595/2006 Sb. se
při výpočtu nezabavitelných částek použije
částka ŽM jednotlivce podle zákona 110/2006
Sb. a
částka normativních nákladů na bydlení pro
jednu osobu (ta se stanoví pro byt užívaný na základě nájemní smlouvy pro
obec od 50000 do 99999 obyvatel podle § 26 odst. 1 písm. a) zákona 117/95
Sb.).
Částka životního minima
je od roku 2012 ve výši 3410 Kč. Částka normativních nákladů na
bydlení se pro rok 2016 mění NV 395/2015 Sb. na 5858 Kč (dosud 5767
Kč). Součet těchto částek činí 9268 Kč. Díky této změně dochází ke
zvýšení nezabavitelných částek takto:
Základní částka,
která nesmí být sražena povinnému je součet
základní částky na osobu povinného
6178,67 Kč (2/3 z
(3410+5858=9268), dosud to bylo 6118 Kč,
základní částka na osoby, kterým je
povinen poskytovat obživu 1544,67 Kč (6178,67:4), dosud to bylo 1529,50 Kč.
Tzn., že i v roce 2016
se bude při výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena, pracovat
s haléři a zaokrouhlení na celé koruny se provede až po jejím výpočtu.
Např. povinný je ženatý a má dvě děti. Výpočet základní částky bude vypadat
takto 6178,67+(3x1544,67)=10812,68 Kč, zaokrouhleno na 10813 Kč.
Částka, nad kterou se
zbytek čisté mzdy sráží bez omezení,
činí součet částky ŽM a normativních nákladů na bydlení, tj. 3410+5858 = 9268
Kč (dosud 9177 Kč).
Jedna třetina z této
částky činí 3089 Kč (dosud 3059 Kč).
Vlastní výpočet
srážky ze mzdy by vypadal takto:
1/ Od čisté mzdy
se odečte základní částka, která nesmí být sražena povinnému.
2/ To, co zbude,
se porovná s částkou 9268 Kč.
3/ Vše, co
přesahuje částku 9268 Kč, se srazí bez omezení a použije se na úhradu
přednostních pohledávek. Pokud nejsou přednostní pohledávky, použije se tato
částka na úhradu nepřednostních pohledávek, a to podle pořadí došlých.
4/ Pokud je
částka rovna nebo nižší než 9268 Kč, zaokrouhlíme ji na částku dělitelnou třemi
směrem dolu a v případě přednostních pohledávek srazíme dvě třetiny. Pokud se
jedná o nepřednostní pohledávku, srazíme jednu třetinu. Zbytek zůstává spolu se
základní částkou povinnému.
5/ Jestliže se
jedná o přednostní pohledávku, můžeme na její uspokojení použít až dvě třetiny a
vše, co je nad 9268 Kč.
6/ Jestliže se
jedná o nepřednostní pohledávku, může se na ní srazit jedna třetina a vše, co je
nad 9268 Kč.
Kolik zbude
zaměstnanci, který má přednostní pohledávku a je sám?
Ať je jeho příjem
jakkoliv vysoký, zbude mu pouze částka 6179 + jedna třetina ze zbytku čisté
mzdy. Pokud je zbytek jeho čisté mzdy vyšší než částka, nad kterou se může
srážet bez omezení (tj. 9268 Kč), tak mu zbude 6179+3089 = 9268 Kč. Dosud zbylo
v tomtéž případě zaměstnanci 9177 Kč.
Vzhledem k tomu, že tyto
sazby budou platit od 1. 1. 2016, ale použít by se měly až za výplatní období,
které započalo po tomto datu, bude třeba je při výpočtu srážek ze mzdy uplatnit
až při provádění srážek ze mzdy z lednové výplaty roku 2016. Při srážkách
z prosincové výplaty roku 2015 se použijí ještě nezabavitelné částky, které
platily pro rok 2015.
