1/2016 V měsíci listopadu 2015 jsme vypláceli zálohy na roční odměny vedoucím
pracovníkům. Všichni tito zaměstnanci se díky tomu dostali do solidárního
zvýšení daně u záloh. Budou si muset po skončení roku 2015 sami podat daňové
přiznání?
Zde bude záležet na celoročních
příjmech jednotlivých zaměstnanců, pokud budou jejich příjmy vyšší než 1277328
Kč (48násobek průměrné mzdy), musí si sami podat daňové přiznání (§ 38g odst. 4
ZDP). Pokud jejich roční příjem nepřekročí 1277328 Kč, je možno jim provést
roční zúčtování záloh a odvedené solidární zvýšení daně se jim v rámci něho
vrátí. I tato problematika bude podrobně řešena na lednových seminářích, jejichž
nabídka je v příloze tohoto čísla.
2/2016
Zaměstnanec k nám nastoupil do zaměstnání od 1. 12. 2015. Ve dnech 28. až 31.
prosince 2015 máme odstávku a všichni zaměstnanci si čerpají dovolenou. Tomuto
zaměstnanci ale vznikne nárok na dovolenou pouze v délce 2 dnů (25:12x1). Jakým
způsobem máme tuto situaci řešit? Zaměstnanec souhlasí s tím, že by si požádal o
neplacené volno v délce 2 dnů. Je tento postup v souladu s platnými předpisy?
V těchto případech se podle § 208 ZP
jedná o překážku v práci na straně zaměstnavatele, při níž přísluší zaměstnanci
náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Jestliže si však sám zaměstnanec požádá
o neplacené volno (tj. bez jakéhokoliv nátlaku ze strany zaměstnavatele), nic
nebrání v jeho poskytnutí a potom náhrada mzdy nenáleží, protože jde o překážku
v práci na straně zaměstnance. Obdobná situace může nastat i v případě, že má
zaměstnanec před koncem roku již dovolenou vyčerpanou...
3/2016
Zaměstnanci provádíme srážky ze mzdy na výživné. Měsíční výživné je 1500 Kč a
zbývající dlužné výživné na toto dítě je cca 25000 Kč. Nyní jsme obdrželi
rozhodnutí soudu na další běžné výživné v částce 1800 Kč a dlužné výživné 19800
Kč. Jakým způsobem máme nyní provádět srážky ze mzdy, když zaměstnancův měsíční
příjem se pohybuje kolem 15000 Kč čistého a žije sám?
Podle § 280 odst. 2 zákona 99/1963
Sb., občanského soudního řádu (OSŘ) je třeba z druhé třetiny zbytku čisté mzdy
uspokojit nejprve pohledávky výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé
třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné
výživné všech oprávněných. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny
kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená
z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši
nedoplatků. Pokud by měl zaměstnanec čistý příjem 15000 Kč, tak by se srážky
provedly takto: čistá mzda po odečtení nezabavitelné částky = 8882 Kč
(15000-6118) Jedna třetina z této čisté mzdy je 2960 Kč. Poměr běžného výživného
je 45,45% (1500:3300) u výživného 1500 Kč a 54,55% (1800:3300) u výživného 1800
Kč. Na první výživné se srazí částka 1345 Kč (2960x0,4545) a na druhé výživné se
srazí částka 1615 Kč (2960x0,5455). Z první třetiny zbytku čisté mzdy (2960 Kč),
z které se sráží dle pořadí došlých, se doplatí běžné výživné do 1500 Kč a
zbytek do 2960 Kč se pošle na dlužné výživné u prvního dítěte. U druhého
výživného tak bude narůstat dluh na výživném až do doby, kdy dojde k uhrazení
prvního dlužného výživného. Jiný postup při provádění srážek v tomto případě
není možný...
4/2016
Zaměstnancům, kteří u nás odpracovali alespoň 20 let a jejich pracovní poměr
skončil výpovědí podle § 52 e) ze zdravotních důvodů (ne následek pracovního
úrazu), dostávají při skončení pracovního poměru odstupné ve výši trojnásobku
průměrného výdělku, z kterého neodvádíme ani jedno pojistné. Nyní jsme četli, že
náš postup není v souladu s platnou právní úpravou pojišťovacích zákonů, kde je
formulace, která osvobození tohoto neumožňuje. Jaký je správný postup?
Po novele obou zákonů provedené od 1. 1. 2015 je od
obojího pojistného osvobozeno odstupné, na které vznikl nárok podle zvláštního
zákona. Zákoník práce řeší poskytování odstupného v § 67 odst. 1 a 2. Podle
odst. 1 náleží odstupné při skončení pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm.
a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů ve výši nejméně jedno, dvou nebo tří
měsíčního průměrného výdělku (podle délky pracovního poměru v organizaci).
Obdobně náleží odstupné podle odst. 2 § 67 ve výši nejméně dvanáctinásobku
průměrného výdělku při skončení pracovního poměru výpovědí podle § 52 písm d)
(zdravotní důvody, jako následek pracovního úrazu). Z uvedeného vyplývá, že na
odstupné poskytované podle § 52 písm. e) nárok podle ZP nevzniká a tudíž není
osvobozeno od odvodu obojího pojistného. To, že do konce roku 2014 bylo i toto
odstupné podle rozhodnutí Vrchního soudu vyjmuto z odvodů pojistného, na situaci
nic nemění, protože se změnil od 1. 1. 2015 text obou pojišťovacích zákonů.
5/2016
Poskytujeme zaměstnancům peněžní dary k životním jubileím 50, 55 a 60 let a
odvádíme z nich daň z příjmů a obojí pojistné. Je nějaká možnost se odvodům
vyhnout (dary poskytuje ze sociálního fondu, tzn. z již zdaněných peněz)?
Podle § 6 odst. 9 písm. g) jsou od daně osvobozena
nepeněžní bezúplatná plnění (dary) poskytovaná z FKSP nebo za obdobných podmínek
ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u
každého zaměstnance. Tzn., že pokud budete při životních nebo pracovních
jubileích poskytovat nepeněžní dary do 2000 Kč, nebudou podléhat odvodu daně
z příjmu ani sociálního a zdravotního pojištění.
