6/
ZRUŠENÍ II. PILÍŘE DŮCHODOVÉ REFORMY A JEHO DOPAD DO DALŠÍCH ZÁKONŮ
Zákonem 376/2015 Sb. se
s účinností od 1. ledna 2016 ruší zákon 426/2011 Sb. o důchodovém spoření a
zákon 397/2012 Sb. o pojistném na důchodové spoření. Doprovodným zákonem
377/2015 Sb. se mění některé další zákony v souvislosti se zrušením II. pilíře
důchodové reformy.
Z úkolů, které pro nás vyplývají se
jedná zejména o tyto:
odvod do II. pilíře se provede
naposledy ze mzdy za měsíc prosinec 2015 (tj. z prosincové výplaty v lednu
2016) – tzn. odvede se ještě 5% z vyměřovacího základu pro SZ.
zaměstnanci si budou moci
zvolit, zda si nechají naspořené prostředky vyplatit, nebo převést do III.
pilíře (doplňkové penzijní spoření) – měli by tak učinit do 30. září nebo si
můžou část prostředků (3%) převést do I. pilíře (pojistné na důchodové
pojištění) – povinný I. pilíř) a zbytek si nechat vyplatit nebo převést na
penzijní připojištění (tuto volbu mají do 29. 12. 2017…). O těchto
možnostech budou informováni penzijní společností nejpozději do 31. března
2016.
pokud si nepřevedou 3%, o které
platili méně do I. pilíře, bude se jim za každý rok účasti ve II. pilíře
počítat na starobní důchod jen 1,2% místo 1,5% jako u ostatních pojištěnců.
od 1. září 2016 nelze podat
řádné ani dodatečné pojistné přiznání.
od 1. října 2016 nelze stanovit
pojistné na důchodové spoření a tímto datem i zanikají nedoplatky na
pojistném.
Z ostatních zákonů, které se mění
v souvislosti se zrušením II. pilíře důchodové reformy (zákon 377/2015 Sb.)
se naší práce týkají především tyto změny:
Zákon 586/92 Sb. o daních z příjmů
V § 4 odst. 1 písm. l) se vkládá
nový bod 3, podle kterého se od daně z příjmů osvobozuje příjem z
„vyplacení prostředků účastníka
důchodového spoření při ukončení důchodového spoření podle zákona o ukončení
důchodového spoření“
– tzn., že pokud si účastník II. pilíře nechá vyplatit prostředky z důchodového
spoření, nebudou podléhat dani z příjmů.
V § 6 odst. 9 písm. p) se
zvyšuje částka od daně osvobozených plateb zaměstnavatele na penzijní
připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření nebo na soukromé
životní pojištění z 30000 Kč na 50000 Kč. Účinnost této změny je od 1.
ledna 2017.
V § 15 odst. 5 se
nezdanitelná částka 12000 Kč zvyšuje na 24000 Kč. Tzn., že ten kdo si
bude platit na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové
penzijní spoření částku 36000 Kč ročně, bude si moci odečíst 24000 Kč místo
12000 Kč (i nadále se vlastní platby sníží o 12000 Kč…). Účinnost této změny je
rovněž od 1. ledna 2017.
V § 15 odst. 6 se
nezdanitelná částka 12000 Kč zvyšuje na 24000 Kč. Tzn., že ten, kdo si
bude platit na soukromé životní pojištění ročně 24000 Kč, bude si moci tuto
částku odečíst formou nezdanitelné částky. I účinnost této změny je od 1.
ledna 2017.
V § 38j odst. 10 se vypustila
povinnost vést na mzdovém listě částky pojistného na důchodové spoření.
Zákon 99/1963 Sb., občanský soudní
řád
V § 277 odst. 1 se vypustilo, že se
při výpočtu čisté mzdy od mzdy odečte pojistné na důchodové spoření...
Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce
V § 147 odst. 1 písm. a) se
vypustilo, že zaměstnavatel smí srazit zaměstnanci pojistné na důchodové
spoření...
V § 356 odst. 3 se vypustilo,
že při zjišťování průměrného měsíčního čistého výdělku se odečte pojistné na
důchodové spoření...
Zákon 589/92 Sb. o pojistném na SZ
§ 7 odst. 1,
kde jsou uvedeny sazby pojistného se změnil takto: (1) Sazby pojistného činí
a) u
zaměstnavatele 25 % z vyměřovacího základu, z toho 2,3 % na nemocenské
pojištění, 21,5 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku
zaměstnanosti,
b) u
zaměstnance 6,5 % z vyměřovacího základu,
c) u
osoby samostatně výdělečně činné
1. 29,2 %
z vyměřovacího základu uvedeného v § 5 odst. 1 a 2, z toho 28 % na důchodové
pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o osobu samostatně
výdělečně činnou účastnou důchodového pojištění,
2. 2,3 %
z vyměřovacího základu uvedeného v § 5b odst. 3, jde-li o osobu samostatně
výdělečně činnou účastnou nemocenského pojištění,
d) u
osoby dobrovolně účastné na důchodovém pojištění 28 % z vyměřovacího základu,
e) u
zahraničního zaměstnance 2,3 % z vyměřovacího základu.
Byl zrušen § 9a, podle
kterého byl zaměstnavatel povinen na přehledu o výši vyměřovacího základu uvádět
úhrn vyměřovacích základů zaměstnanců, účastných důchodového spoření...
Podle přechodného ustanovení č. 3 má
zaměstnavatel nárok na vrácení přeplatku na pojistném na SZ z důvodu odvodu
pojistného ve výši 6,5% místo 3,5% do 31. 12. 2016 (to jsou případy, kdy
zaměstnanec neoznámil zaměstnavateli svou účast ve II. pilíři důchodové reformy
a on odváděl 6,5%...).
Zákon 155/95 Sb. o důchodovém
pojištění
V § 34 odst. 1 zůstal pouze tento
text: Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok
podle § 29 odst. 1 až 3, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku
nároku na tento důchod 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Bylo
vypuštěno, že za každý rok účasti v důchodovém spoření, která se kryla s dobou
důchodového pojištění náleží pouze 1,2%. Tato snížená sazba bude aplikována při
výpočtu procentní výměry důchodu u těch, kteří si nedoplatí 3% za dobu účasti ve
II. pilíři.
Nový § 105c řeší nároky pojištěnce,
který byl účasten důchodového spoření takto: Pojištěnci, který byl v období
let 2013 až 2015 účasten důchodového spoření a za celou dobu své účasti
na důchodovém spoření nedoplatil podle zákona o ukončení důchodového spoření
pojistné na důchodové pojištění, se výše procentní výměry starobního důchodu
za doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, které se kryjí s dobou účasti
na důchodovém spoření, stanoví způsobem a za podmínek podle právní úpravy účinné
ke dni 31. prosince 2015.
Zákon 427/2011 Sb. o doplňkovém
penzijním spoření
V § 2 zákona se
doplnilo, že účastníkem může být fyzická osoba, která uzavřela s penzijní
společností smlouvu o doplňkovém penzijním spoření. Doposud tam bylo „osoba
starší 18 let“ – nyní už je možno spořit od narození...
Do § 5 se doplnil
nový odst. 8, který říká, že „k uzavření nebo změně smlouvy pro
nezletilého účastníka nepotřebuje jeho zákonný zástupce souhlas soudu, neboť
toto právní jednání se považuje za běžnou záležitost při správě jmění dítěte“.
Toto se dalo do zákona, aby se zamezilo problémům které byly s nezletilými
dětmi u stavebního spoření. Nyní již nebude třeba souhlas soudu...
Podle změn v § 20 odst. 1
a 3 bude podmínkou pro vznik nároku na dávku z doplňkového penzijního
spoření to, že účastník dosáhne věku 60 let (dosud bylo dosažení
důchodového věku)
Podle změn v § 22 odst. 4
u předdůchodů započne výplata předdůchodu nejdříve dosažením věku příjemce,
který je o 5 let nižší než věk potřebný pro vznik nároku na starobní důchod.
Podle nového odst. 4 § 25
bude možné vyplatit částečné odbytné do výše jedné třetiny hodnoty prostředků
účastníka (bez příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků), a to v roce, kdy
dosáhl věku 18 let, pokud spořící doba trvala alespoň 120 kal. měsíců (tj. 10
let). Zde se uvažuje, že by tyto prostředky měly být použity např. na studium
dítěte... Např. rodič spořil dítěti 1000 Kč měsíčně po dobu 15 let. Celkem by
činily prostředky zaplacené rodičem 180000 Kč. Jedna třetina je 60000 Kč, které
by se mohly vyplatit dítěti v roce, kdy dosáhlo 18 let... Smlouva o
doplňkovém penzijním spoření ale nezaniká...
Všechny výše uvedené změny nabývají
účinnosti dnem 1. ledna 2016 s výjimkou některých změn v zákonu o daních
z příjmů, které začnou platit až dnem 1. ledna 2017 (je to u nich uvedeno).
