1/
NEJČASTĚJŠÍ DOTAZY K PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZÁLOH
V průběhu roku k nám
nastoupil zaměstnanec, který měl v Potvrzení o zdanitelných příjmech vyplněnou
řádku 15. – Příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění (§ 6 odst. 9
písm. p) bod 3). Co to pro nás, jako nového zaměstnavatele znamená? Můžeme u
něho provést roční zúčtování záloh, když u nás na soukromé životní pojištění
nepřispíváme?
Nově uváděný údaj na ř. 15.
Potvrzení o zdanitelných příjmech reaguje na změny v oblasti příspěvků na
soukromé životní pojištění, které byly provedeny v zákonu o daních z příjmů od
1. 1. 2015. V § 6 odst. 9 písm. p) bodu 3 se ve větě první za středníkem uvádí:
„dojde-li před skončením doby 60 kal. měsíců od uzavření smlouvy nebo před
rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění, jiného
příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo
k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, osvobození zaniká a příjmem podle § 6,
ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky příspěvků
na pojistné, které byly u pojištěného v roce výplaty nebo předčasného ukončení
smlouvy a předchozích 10 letech od daně z příjmů osvobozeny“. Z toho
vyplývá, že zaměstnanec, který si změní pojistnou smlouvu tak, aby umožňovala
předčasné výběry, nebo ji úplně zruší, musí po skončení roku, kdy k tomu došlo
podat daňové přiznání a jako příjem podle § 6 v něm uvést od daně osvobozené
příspěvky zaměstnavatele, které mu byly po 31. 12. 2014 poskytnuty. Údaj na ř.
15. Potvrzení tedy slouží zaměstnanci k tomu, aby věděl, jakou částku má
v případě změn nebo zrušení pojistné smlouvy dodanit. Novému zaměstnavateli
slouží tento údaj pouze jako informace. Pokud si zaměstnanec smlouvu nezměnil
nebo nezrušil, je možné u něho roční zúčtování při splnění ostatních podmínek
provést.
Zaměstnanec byl v roce 2015
svědčit u soudu a obdržel za to částku 460 Kč. Z této částky byla údajně sražena
zálohová daň. Můžeme tomuto zaměstnanci provést roční zúčtování záloh?
Podle § 38g odst. 2 není
povinen daňové přiznání podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti
pouze od jednoho, anebo postupně od více plátců daně. Váš zaměstnanec měl více
plátců současně, takže je povinen podat daňové přiznání. Soud by mu měl v tomto
případě vystavit Potvrzení o zdanitelných příjmech na svědečné. Obdobně si budou
muset podat daňové přiznání ti, kteří současně pobírali např. odměnu za výkon
funkce ve společenství vlastníků, odměnu neuvolněného zastupitele nebo náhradu
za ztrátu na výdělku od pojišťovny za pracovní úraz.
Manžel naší
zaměstnankyně je OSVČ a uplatňuje výdaje paušálem. Podle § 35ca si manžel nemůže
uplatnit daňové zvýhodnění na děti, proto si je u nás uplatňuje manželka. Její
příjem je nízký, takže daňové zvýhodnění dostává formou daňového bonusu. Nyní by
si chtěla uplatnit ještě slevu za umístění dítěte (školkovné), ale nemá z čeho
slevu uplatnit, protože její daňová povinnost je nulová již díky slevě na
poplatníka. Může si uplatnit tuto slevu manžel?
Podle § 35ca
zákona o daních z příjmů si poplatník, který uplatní výdaje paušálem a takto
uplatněné výdaje činí více než 50% celkového základu daně, nemůže uplatnit slevu
na manželku a daňové zvýhodnění na dítě. Sleva za umístění zde vyjmenována není,
takže si ji může manžel uplatnit ve svém daňovém přiznání, pokud ovšem má
dostatečně vysoký základ daně…
Jakým způsobem je
možné za rok 2015 uplatnit slevu za umístění (školkovné) v případě, že dítě bylo
svěřeno do střídavé péče obou rodičů a žije vlastně ve dvou domácnostech?
Slevu za umístění
dítěte svěřeného soudem do střídavé nebo společné péče obou rodičů (tzn. na
dítě, které bude žít v průběhu roku střídavě ve dvou různých domácnostech), má
možnost uplatnit do výše minimální mzdy každý z rodičů (i když výdaje za
umístění dítěte budou placeny každým z rodičů pouze po část roku); k obdobné
situaci může dojít i při rozvodu manželství, kdy po část roku bude žít dítě s
rodiči v jedné domácnosti a po druhou část roku ve dvou oddělených domácnostech.
(odpověď převzata z materiálů Kataríny Dobešové, pracovnice MF ČR)
Některé
pojišťovny (AEGON nebo AXA) ve svých potvrzeních o zaplaceném pojistném za rok
2015 neuvádí větu, která je obsažena ve Sdělení GFŘ k uplatňování pojistného…
(Finanční zpravodaj č. 5/2015), tj., že „není umožněna výplata jiného příjmu,
který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy“. Můžeme bez
této věty provést roční zúčtování záloh za rok 2015?
Podle § 15 odst.
6 ZDP je možno od základu daně odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve
zdaňovacím období na soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy mezi
poplatníkem a pojišťovnou za podmínek a zde je mimo jiné uvedeno „že podle podmínek pojistné smlouvy
není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá
zánik pojistné smlouvy“.
Podle § 38l odst. 1 písm. i) ZDP se nárok na tuto nezdanitelnou částku prokazuje
potvrzením pojišťovny o pojistném zaplaceném poplatníkem na jeho soukromé
životní pojištění v uplynulém zdaňovacím období. Z těchto dvou paragrafů
vyplývá, že pojišťovna by v žádném případě neměla vystavit toto potvrzení
v případě, že smlouva umožňuje předčasné výběry. Jestliže jej pojišťovna
vystavila, odpovídá za pravdivost a správnost údajů a měla by nést odpovědnost
za případné škody, které by vznikly z titulu neoprávněně vystaveného potvrzení.
Takže podle našeho názoru je možné uznat i potvrzení, která neobsahují větu ze
Sdělení uvedeného ve Finančním zpravodaji 5/2015.
Obrátila se na
nás zaměstnankyně s tím, že v roce 2015 pobírala „Příspěvek na úhradu potřeb
dítěte“ a jestli si musí podat daňové přiznání a zahrnout do něho tento příjem?
Podle § 47f
zákona 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí je Příspěvek na úhradu potřeb
dítěte dávkou pěstounské péče, nárok na něj má nezletilé dítě a vyplácí se osobě
pečující. Podle § 4 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů jsou dávky
pěstounské péče, s výjimkou odměny pěstouna, od daně z příjmů osvobozeny. Tzn.,
že můžete při splnění ostatních podmínek provést u zaměstnankyně roční zúčtování
záloh.
Poznámka:
v případě pobírání odměny pěstouna podle § 47i a následujících zákona 359/1999
Sb. o sociálně právní ochraně dětí podléhá tato odměna odvodům pojistného na SZ
a VZP a dani z příjmů, protože v § 47k téhož zákona se uvádí, že se pro účely
daně z příjmů a pojišťovacích zákonů považuje za příjem ze závislé činnosti.
Pokud by ten, kdo pobírá odměnu pěstouna ještě pracoval, měl by více plátců
současně a musí si sám podat daňové přiznání. Odměna pěstouna patří rovněž do
vlastních příjmů druhého z manželů při posuzování nepřekročení hranice 68000 Kč
(§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP).
Náš zaměstnanec
dostal v roce 2015 od zemědělského družstva 7200 Kč za pronájem pozemků. Můžeme
u něho udělat roční zúčtování záloh nebo si bude muset podat sám daňové
přiznání? Když se od příjmů z pronájmu odečte 30% výdajový paušál, je částka
příjmu z pronájmu nižší než 6000 Kč, která je podmínkou pro podání daňového
přiznání
V tomto případě
bude muset zaměstnanec podat daňové přiznání, protože ostatní příjmy podle §§ 7
až 10 se berou, při posuzování hranice nepřekročení 6000 Kč, nesnížené o
výdaje. Zaměstnavatel mu vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech a on si
k daňovému přiznání vyplní ještě Přílohu č. 2, kde si uplatní u příjmů z nájmu
výdajový paušál 30%.
Zaměstnanec zemřel v měsíci
listopadu 2015. Můžeme u něho provést roční zúčtování na základě žádosti
pozůstalých nebo si musí pozůstalí podat daňové přiznání?
Podle nového § 239b daňového
řádu musí podat daňové přiznání za zemřelého (zůstavitele) osoba spravující
pozůstalost. Pokud je osob spravujících pozůstalost více, plní tuto povinnost
společně a nerozdílně. Podle odst. 4 tohoto paragrafu je osoba spravující
pozůstalost povinna podat řádné daňové tvrzení do 3 měsíců ode dne smrti,
a to za část zdaňovacího období, která uplynula přede dnem jeho smrti. Podle
odst. 5 téhož paragrafu je osoba spravující pozůstalost povinna podat řádné
daňové tvrzení do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti, a to za
část zdaňovacího období, která uplynula od úmrtí do dne předcházejícího dni
skončení řízení o pozůstalosti.
Poznámka: bylo by vhodné upozornit pozůstalé (osoby spravující
pozůstalost), že pokud budou podávat daňové přiznání týkající se období od úmrtí
do dne předcházejícího skončení řízení o pozůstalosti, nemůžou si podle § 38ga
zákona o daních z příjmů uplatnit nezdanitelnou část základu daně, slevu na dani
a daňové zvýhodnění.
Zaměstnankyně
byla do 23. června 2015 na rodičovské dovolené. Po jejím skončení pracovala a
uplatňovala si od července daňové zvýhodnění na dvě děti. Její manžel podniká a
uplatňuje výdajový paušál 60%, takže si daňové zvýhodnění na děti uplatnit
nemůže. Mohla by si manželka uplatnit daňové zvýhodnění na tyto děti i za měsíce
leden až červen?
Zde bude záležet
na tom, jak vysokého příjmu manželka za dobu, kdy pracovala, dosáhla. Pokud
manželka dosáhla v roce 2015 příjmu alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy,
tj. 55200 Kč, což předpokládáme, tak si uplatní daňové zvýhodnění na děti formou
slevy na dani nebo daňovým bonusem za celý rok 2015, a to buď v rámci ročního
zúčtování záloh u svého zaměstnavatele nebo ve svém daňovém přiznání.
Zaměstnanec u
nás nastoupil od října 2015. Předtím pracoval u zaměstnavatele, kde působila
odborová organizace a on si tam na členských příspěvcích zaplatil částku 2600
Kč. Můžeme mu tuto nezdanitelnou částku uznat u nás, když zde nepůsobí odborová
organizace? Výši zaplacených členských příspěvků má řádně potvrzenou.
Podle § 15 odst.
7 lze od základu daně odečíst zaplacené členské příspěvky ve zdaňovacím období
členem odborové organizace odborové organizaci, která obhajuje hospodářské a
sociální zájmy zaměstnanců. Maximálně lze odečíst částku do výše 1,5%
zdanitelných příjmů, maximálně však 3000 Kč. U příspěvků odborové organizaci
není vazba na to, že tato organizace musí působit u zaměstnavatele, kde chce
nezdaněnou částku uplatnit. Pokud nebude překročena výše 1,5% zdanitelných
příjmů resp. 3000 Kč, lze tuto částku uplatnit.
Na zletilé studující dítě
našeho zaměstnance vystavil lékař posudek, že se není schopno připravovat na
budoucí povolání pro nemoc. Je možné si na toto dítě uplatňovat daňové
zvýhodnění i v tomto případě?
V tomto případě je třeba, aby zaměstnanec zašel
s lékařským posudkem na finanční úřad, aby mu vystavil potvrzení, že poplatník
vyživuje ve společně hospodařící domácnosti zletilé dítě do 26 let věku, které
nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a nemůže se soustavně
připravovat na budoucí povolání. Na potvrzení této skutečnosti existuje tiskopis
„Potvrzení o splnění podmínek pro uznání slev na dani a daňového zvýhodnění...“
- 5458, který je ke stažení na stránkách Generálního finančního ředitelství.
Zaměstnanec si uplatňoval
dva roky odpočet úroků z hypotečního úvěru, který měl na koupi bytu do
vlastnictví. V roce 2015 si vzal u jiné banky hypoteční úvěr na refinancování
předchozího hypotečního úvěru. Můžeme uplatnit odpočet úroků na tento nový
hypoteční úvěr, když v něm již není uvedena bytová potřeba v podobě koupě
rodinného domu, ale je pouze na refinancování předchozího hypotečního úvěru?
Podle znění § 15 odst. 3 písm.
h) zákona o daních z příjmů se za bytovou potřebu považuje „splácení úvěru
nebo půjčky použité poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených
v písmenech a) až g)“. V Pokynu GFŘ D-22 se k této problematice uvádí „za
bytovou potřebu lze považovat i splácení úvěru na splácení následných
hypotečních úvěrů, kterými byly refinancovány předchozí úvěry...“. Z obojího
je zřejmé, že odpočet úroků je možno i nadále provádět. Jako doklad pro kontrolu
je vhodné mít vždy k dispozici i původní úvěr, kde je uvedena konkrétní bytová
potřeba (koupě bytu).
Musí se uplatnit solidární
zvýšení daně u daňového nerezidenta, který pobírá odměnu člena představenstva
v akciové společnosti a tato odměna podléhá zdanění srážkou daně podle § 36
odst. 1 písm. a) bod 1 (např. odměny členů statutárních orgánů) zákona o daních
z příjmů, jedná-li se o příjmy ze závislé činnosti?
V
zákonu o daních z příjmů je ve vztahu k příjmům ze závislé činnosti uplatněno
solidární zvýšení daně pouze u příjmů zdaňovaných formou záloh (§ 38ha
zákona). Z toho je zřejmé, že solidární zvýšení daně se neuplatní u příjmů
zdaňovaných srážkou podle zvláštní sazby daně. To neplatí, pokud by se daňový
nerezident rozhodl využít možnost podat daňové přiznání podle § 36 odst. 8
zákona o daních z příjmů. V tomto případě by se příjem zdaněný srážkovou daní
překlasifikoval na příjem se zálohovou daní a ten se zahrne do celkového základu
daně včetně dopadu na uplatnění solidárního zvýšení daně.
Které příjmy se zahrnují do příjmů pro posouzení, zda je splněn nárok na roční
daňový bonus? Máme zaměstnankyni, která je na rodičovské dovolené, ale kromě
toho má příjmy z pronájmu (§ 9) ve výši 48000 Kč a příležitostné příjmy podle §
10 ve výši cca 10000 Kč. Ve dvou měsících letošního roku ještě pracovala na
dohodu o provedení práce s odměnou 5000 Kč bez podepsaného prohlášení k dani,
takže byla zdaněna srážkovou daní.
Podle § 35c odst. 4 může daňový bonus uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím
období roku 2015 měl příjem podle § 6, 7, 8 nebo § 9 zákona o daních z příjmů
alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tj. 55200 Kč. Vzhledem ke struktuře
jejich příjmů, tak by se při posuzování dodržení 55200 Kč zahrnul pouze příjem
z pronájmu (výdaje zde ale nesmí překročit příjmy. Do příjmů se již v roce 2015
zahrnují příjmy daněné srážkovou daní, které byly v rámci daňového přiznání
překlasifikovány na zálohovou daň (tj. 2x5000 Kč). Příjmy podle § 10 do příjmu
pro nárok na daňový bonus nevstupují. Vzhledem k tomu, že příjmy z pronájmu a
překlasifikované příjmy z dohod o provedení práce jsou vyšší než 55200 Kč
(48000+10000), může se jí poskytnout daňové zvýhodnění formou daňového bonusu.
Zaměstnanci byl v září roku 2011 poskytnut úvěr na
koupi pozemku. Od tohoto roku si uplatňoval odpočet úroků z úvěru. Můžeme u něho
provést roční zúčtování záloh nebo si musí podat daňové přiznání za rok 2015,
když nám zatím neprokázal stavebním povolením nebo oznámením stavby, že na tomto
pozemku zahájil výstavbu bytové potřeby?
Pokud Vám zaměstnanec do 15. 2. 2016 nepředloží stavební
povolení nebo ohlášení stavby, z kterých by vyplývalo, že začal s výstavbou
do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy, musí si tento zaměstnanec
podat daňové přiznání a jako příjem podle § 10 by si uvedl součet částek úroků,
které si v letech 2011 až 2014 uplatňoval podle § 15 odst. 3 a 4 ZDP jako
nezdanitelnou částku. Pokud do 15. 2. 2016 předloží doklad o včasném zahájení
stavby, lze mu v rámci ročního zúčtování uplatnit zaplacené úroky i za rok 2015
a v letech budoucích.
Pracuje u nás občan
Slovenska, který je zde daňovým rezidentem. V roce 2015 nám předložil smlouvu o
penzijním pojištění uzavřenou na Slovensku. Ve smlouvě je sjednána výplata
plnění z penzijního pojištění až po 60 kal. měsících a současně nejdříve v roce
dosažení věku 60 let. Po skončení roku 2015 přinesl potvrzení, že si na tuto
smlouvu v tomto roce zaplatil 480 euro. Můžeme toto penzijní pojištění uznat
jako nezdanitelnou částku a v případě že ano, tak za jakých podmínek?
Podle § 15 odst. 5 ZDP je možno
odečíst od základu daně příspěvek v úhrnu nejvýše 12000 Kč na penzijní pojištění
uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění za podmínky, že byla
sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kal. měsících a
současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Vzhledem k tomu, že naše
instituce tento produkt nenabízejí, mohlo se toto penzijní pojištění sjednat
pouze v zahraničí. Pokud zaměstnanec předložil smlouvu o penzijním pojištění a
potvrzení o zaplaceném příspěvku, je možné mu v rámci ročního zúčtování odečíst
maximálně částku 12000 Kč. Přepočet zaplaceného pojistného z eura na Kč se
provede přes jednotný kurz, který za rok 2015 vyhlásilo GFŘ pokynem D-25 (je
přílohou DIS 2/2016). V tomto pokynu má euro kurz 27,27 Kč, takže zaměstnanci
můžeme odečíst částku 12000 Kč, protože 27,27x480=13089,60 Kč.
V průběhu roku u nás
nastoupil zaměstnanec, který si přinesl Potvrzení o zdanitelných příjmech od
předchozího zaměstnavatele. Nyní při žádosti o provedení ročního zúčtování nám
předložil ještě Potvrzení o zdanitelných příjmech z dohody o provedení práce (do
10000 Kč a srážková daň) od jiného zaměstnavatele. Můžeme u něho provést roční
zúčtování záloh nebo si musí podat daňové přiznání?
Pokud si tento zaměstnanec
nebude chtít překlasifikovat srážkovou daň z dohody o provedení práce na daň
zálohovou, můžete u něho roční zúčtování provést, protože srážková daň do
ročního zúčtování záloh nevstupuje. Překlasifikace srážkové daně na zálohovou
v daňovém přiznání by byla výhodná jen v případě nízkých příjmů zaměstnance a
nevyčerpání slev na dani nebo daňového zvýhodnění na dítě. Pokud má zaměstnanec
vyšší příjmy, nemusí Potvrzení o zdanitelných příjmech z dohody vůbec předkládat
a my mu provedeme roční zúčtování…
Jak je to se zahrnováním
přeplatku z ročního zúčtování záloh za předchozí rok do vlastních příjmů druhého
z manželů? V případě, že by se tento přeplatek do příjmů zahrnul, překročí
manželka hranici 68000 Kč.
Přeplatek z ročního zúčtování
se do vlastních příjmů druhého z manželů zahrnuje, protože podle Pokynu GFŘ D-22
se vlastními příjmy manželky/la rozumí úhrn všech vlastních příjmů dosažených ve
zdaňovacím období nesnížených o daňové výdaje včetně příjmů, které podléhají
srážkové dani nebo jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob nebo nejsou
předmětem této daně. Jedinou výjimkou v zahrnování jsou pouze příjmy výslovně
uvedené v § 35ba zákonu o daních z příjmů (např. dávky SSP, dávky pomoci
v hmotné nouzi, dávky sociální péče apod.).
Dva naši zaměstnanci
skončili zaměstnání v měsíci listopadu a potom se zaregistrovali na Úřadu práce.
Nyní chtějí, abychom jim udělali roční zúčtování záloh za rok 2015. Musí nám
doložit potvrzení z Úřadu práce, že tam byli zaregistrováni?
Údaj na straně 3 Prohlášení
k dani pod bodem 3 písm. b) (tj. další plátci daně) se vyplňuje pouze v případě,
že zaměstnanec měnil v průběhu roku zaměstnání a měl více plátců postupně.
Vzhledem k tomu, že Úřad práce není plátcem daně (dávky v nezaměstnanosti jsou
od daně osvobozeny), nemusí se údaje o době evidence na Úřadu práce uvádět.
