Zákon 99/63 Sb., občanský
soudní řád nemá v § 299 mezi ostatními příjmy, z kterých lze srážky ze mzdy
provádět, uveden daňový bonus. Někteří exekutoři se neustále snaží vymáhat
provádění srážek ze mzdy i z daňového bonusu. V těchto případech je odkazujeme
na Judikát Vrchního soudu v Olomouci (3 VSOL 852/2011-A-10), kde se uvádí,
citujeme: „Daňový bonus není ovšem součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé
činnosti – je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem – a výpočet
čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje.“ Někteří exekutoři přišli na
to, že by mohli získat daňový bonus tzv. „přikázáním jiných peněžitých
pohledávek“. Jak postupovat v tomto případě?
V případě exekučního příkazu
k provedení exekuce přikázáním „jiných peněžitých pohledávek“ je situace
jiná, protože daňový bonus lze považovat za pohledávku zaměstnance za
zaměstnavatelem a podle § 312 OSŘ lze výkon rozhodnutí přikázáním jiné peněžité
pohledávky povinného než pohledávky z účtu nebo nároku uvedeného v § 299 OSŘ
nařídit i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v budoucnu
nebo bude postupně vznikat…
Podle věty druhé § 313 odst. 1
soud zakáže dlužníkovi povinného (což je zaměstnavatel), aby od okamžiku, kdy mu
bylo doručeno nařízení výkonu rozhodnutí, povinnému (tj. zaměstnanec, kterému
dluží zaměstnavatel bonus) jeho pohledávku vyplatil nebo s ní jinak nakládal.
Pokud tedy soud nebo soudní
exekutor rozhodne o provedení exekuce přikázáním jiných peněžitých pohledávek,
které má povinný za dlužníkem, a to z titulu daňového bonusu doporučujeme tuto
srážku provádět a posílat ji exekutorovi (ve většině případů vyžadují celou výši
daňového bonusu). Zde dojde pravděpodobně k situaci, kdy budeme provádět
klasickou srážku ze mzdy pro exekutora, který je první v pořadí a daňový bonus
budeme posílat exekutorovi, který vydal přikázání jiné peněžité pohledávky…
