10/2016Na základě smlouvy s učilištěm u nás konají žáci praktické
vyučování, za které jim poskytujeme odměnu za produktivní činnost. Vzhledem
k tomu, že máme nedostatek vlastních pracovníků, tak bychom chtěli s některými
žáky sjednat nějaký druh pracovněprávního vztahu, na základě kterého by nám
chodili vypomáhat o sobotách a nedělích. Jaká forma by byla pro obě strany
nejvhodnější?
Podle § 6 odst. 9 písm. l)
jsou odměny za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické
přípravy od daně osvobozené. Na práci, kterou by pro Vás vykonávali mimo
praktické vyučování je možno sjednat buď pracovní poměr, nebo některou z dohod
mimo pracovní poměr. Při volbě vhodného vztahu bude záležet na rozsahu konané
práce. Pokud by pracoval pravidelně všechny víkendy, tak by 300 hodin (dohoda o
provedení práce) nestačilo. Zde by bylo vhodné sjednat dohodu o pracovní
činnosti s tím, že do poloviny týdenní pracovní doby v průměru za dobu trvání
dohody by se měl student vejít. Tato dohoda pravděpodobně založí účast na
nemocenském pojištění (odměny 2500 Kč a více) a bude se z ní odvádět i zdravotní
pojištění (jen ze skutečné odměny bez doplatku do minimální mzdy, protože za
studenta je plátcem pojistného stát). Pro účely daně z příjmů by bylo vhodné dát
studentovi podepsat Prohlášení k dani.
11/2016 Našemu zaměstnanci zemřela v lednu 2016 manželka. Ve společně
hospodařící domácnosti s ním zůstaly dvě nezletilé děti, a to jedno jejich
společné dítě a druhé dítě manželky z jejího předchozího vztahu. Může se i po
smrti manželky považovat za vyživované dítě zaměstnance i dítě zemřelé manželky?
Podle Pokynu GFŘ D-22 (k §
35c odst. 6 ZDP) se za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů považuje
dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
dítě, jehož rodič zemřel a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy
rozhodnutím soudu. Pokud tedy trvá i nadále společná domácnost dítěte manželky
s ovdovělým manželem, může si uplatňovat daňové zvýhodnění i nadále.
12/2016 Jsme organizace, která spadá pod zákon 234/2014 Sb. o státní
službě. Jak je to s odvodem pojistného na SZ a pojistného na VZP v případě
výplaty odbytného nebo odchodného našim zaměstnancům? Odvádí se z těchto plnění
daň z příjmů?
Podle § 5 odst. 2 písm. b)
zákona 589/92 Sb. o pojistném na SZ se do vyměřovacího základu nezahrnují mimo
jiné tyto příjmy „odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, na které vznikl
nárok podle zvláštních právních předpisů…“. Z toho vyplývá, že pojistné na SZ se
z odbytného ani odchodného neodvádí. Obdobný text najdeme i v § 3 odst. 2 písm.
b) zákona 592/92 Sb. o pojistném na VZP, takže ani zdravotní pojištění se
z těchto plnění neodvádí. Vzhledem k tomu, že odbytné ani odchodné poskytované
podle zákona o státní službě není uvedeno mezi příjmy od daně osvobozenými,
podléhají tato plnění dani z příjmů.
13/2016 Máme zaměstnankyni na rodičovské dovolené a ona by chtěla při
jejím čerpání pracovat. Můžeme s ní např. sjednat dohodu o provedení práce nebo
dohodu o pracovní činnosti, aby si mohla přivydělat a nepřišla o rodičovský
příspěvek?
To, že bude zaměstnankyně
v době čerpání rodičovské dovolené pracovat, nemá žádný vliv na poskytování
rodičovského příspěvku. Podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je osobní
celodenní a řádná péče o dítě. Podle § 31 odst. 3 zákona 117/95 Sb. o státní
sociální podpoře se podmínka osobní celodenní péče považuje za splněnou a
rodičovský příspěvek náleží, jestliže dítě, které nedosáhlo 2 let věku,
navštěvuje jesle nebo mateřskou školu v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin
v kalendářním měsíci. Dítě starší 2 let může navštěvovat předškolní zařízení
celodenně a nárok na rodičovský příspěvek zůstává zachován. Mezi poskytováním
rodičovského příspěvku (poskytuje Úřad práce při splnění podmínek výše
uvedených) a poskytováním rodičovské dovolené (poskytuje zaměstnavatel
podle § 196 ZP, a to nejdéle do 3 let věku dítěte) není vůbec žádná vazba…
14/2016 Zaměstnankyni končí mateřská dovolená 14. února 2016. Než si
požádá o rodičovskou dovolenou, tak si chce vyčerpat dovolenou za rok 2015 a
2016. Dovolená u nás činí 4 týdny a zaměstnankyni zbývají z roku 2015 ještě 2
dny dovolené. Na kolik dnů dovolené za rok 2016 ji vznikne nárok?
Podle Judikátu Krajského
soudu v Ostravě (viz DIS 6/2014) se musí vycházet z předpokladu čerpání celé
výměry dovolené za stávající kalendářní rok. V tomto případě ale ani případným
vyčerpáním celé dovolené (20 dnů) za rok 2016, nezíská zaměstnankyně alespoň 60
dnů (leden 21+únor 10+stará dovolená 2+nová dovolená 20 = 53 dnů), takže ji může
vzniknout maximálně nárok na 1/12 dovolené za 33 odpracovaných směn (21+10+2).
15/2016 Jakým způsobem se promítnou do provádění srážek ze mzdy nepeněžní
plnění, která musí být u zaměstnance dodaněna a zpojistněna? Jedná se např. o
poskytnutí vozidla k služebnímu a soukromému užívání, poskytování cestovních
náhrad nad rámec cestovních náhrad, které nejsou předmětem daně apod.
Při bezplatném poskytování
motorového vozidla k používání pro služební i soukromé účely se za příjem
zaměstnance považuje částka ve výši 1% vstupní ceny vozidla. Vzhledem k tomu, že
se jedná o příjem, který je předmětem daně z příjmů, podléhá i odvodu pojistného
na SZ a VZP. Díky odvodu daně z příjmů a obojího pojistného z tohoto plnění bude
čistý příjem zaměstnance nižší, než kdyby vozidlo k užívání neměl. Obdobným
způsobem by čistý příjem snižovala i jiná plnění, která podléhají dani z příjmů
a pojistnému (např. odběr výrobků od zaměstnavatele za cenu nižší než je cena
obvyklá apod.).
16/2016 Může exekutor požadovat po zaměstnavateli i zasílání příspěvků na
životní pojištění nebo penzijní připojištění, které jsou do 30000 Kč od daně
osvobozeny?
Vzhledem k tomu, že
příspěvky zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na
doplňkové penzijní připojištění nebo na soukromé životní pojištění nejsou
součástí čisté mzdy zaměstnance a ani nejsou uvedeny v § 299 odst. 1 OSŘ mezi
ostatními příjmy, není možné z nich srážky ze mzdy provádět.
17/2017 Zaměstnankyně pracuje v třísměnném pracovním režimu, tj. i v
nočních směnách. Nyní nám oznámila, že je těhotná. Chtěli jsme zaměstnankyni
převést pouze na denní směny, ale ona s tím nesouhlasí a chce v noci pracovat i
nadále. Můžeme ji převést na denní směny i bez jejího souhlasu?
Podle § 239 odst. 1 ZP
požádá-li těhotná zaměstnankyně pracující v noci o zařazení na denní práci, je
zaměstnavatel povinen její žádosti vyhovět. Z toho vyplývá, že pokud noční práce
neohrožuje těhotenství zaměstnankyně a zaměstnankyně sama nepožádá o převedení
na denní práci, může i nadále tuto práci v noci vykonávat. Nesmí se ale jednat o
práci, která je těhotným zaměstnankyním zakázána.
